Jak vypočítat srážky ze mzdy, když zaměstnanci přijde exekuce?

Co firmě přišlo a od kdy musí srážet

Exekuci srážkami ze mzdy nařizuje soud usnesením, které doručuje oprávněnému (věřiteli), povinnému (zaměstnanci) a plátci mzdy (zaměstnavateli). Firmě se usnesení doručuje do vlastních rukou, takže den doručení zjistíte z doručenky. Mzdová účtárna ho musí zaznamenat, protože se od něj odvíjí pořadí věřitelů i okamžik, od kterého zaměstnanec nemá nárok na výplatu části mzdy. Bez tohoto data nelze později obhájit žádný výpočet.

Doručením usnesení zaměstnanec ztrácí právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá srážkám. Firma tuto část mzdy nesmí zaměstnanci vyplatit. Rozhodující je okamžik doručení firmě, ne okamžik, kdy se o usnesení dozví zaměstnanec. Srážet ale začíná až od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení. Mzdová účtárna tak má čas výpočet připravit, ale doručení usnesení nesmí odložit ani přehlédnout.

Soud v usnesení přikazuje firmě srážet a sražené částky zaměstnanci nevyplácet (§ 282 občanského soudního řádu). Peníze se však nevyplácejí ani věřiteli hned. Nejdřív musí usnesení nabýt právní moci a soud o tom firmu vyrozumí. Do té doby firma sražené částky drží u sebe a teprve potom je vyplatí oprávněnému.

Prvním úkolem mzdové účtárny je přečíst usnesení a zjistit, kolik se smí srazit celkem. Srážet se smí jen do výše pohledávky s příslušenstvím, kterou usnesení uvádí. Firma také ověří, že usnesení míří na zaměstnance, který u ní skutečně pracuje. Částku si mzdová účtárna poznamená a průběžně sleduje, kolik už bylo sraženo, protože jakmile je pohledávka uspokojena, firma přestane srážet.

Srážky ze mzdy ale nemusí nařídit soud. Vede-li exekuci soudní exekutor, přijde firmě exekuční příkaz, který má účinky nařízení výkonu rozhodnutí, a exekuci podle něj nelze provést před jeho právní mocí (§ 47 exekučního řádu). Výpočet se řídí stejnými pravidly, protože se občanský soudní řád použije přiměřeně, a platí se podle pokynu v příkazu. Jak se věc liší, když dluží obchodní partner vaší firmy, popisujeme v článku o exekuci u obchodního partnera.

Jak spočítat čistou mzdu a nezabavitelnou částku

Výpočet má čtyři kroky. Prvním je čistá mzda: od hrubé mzdy se odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění. Započítá se i odměna za vedlejší činnost u téhož zaměstnavatele, kdežto náhrady nákladů spojených s pracovním výkonem, zejména na pracovních cestách, se nezapočítávají.

Druhým krokem je odečet nezabavitelné částky, kterou musí zaměstnanci zůstat. Nařízení vlády ji stanoví jako 85 % součtu životního minima jednotlivce, normativního nájemného pro jednočlennou domácnost v obci s nejméně 70 000 obyvateli a energetického paušálu. Za každou osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné, se zvyšuje o čtvrtinu. Výsledek se zaokrouhluje nahoru na celé koruny. Použijí se hodnoty k 1. lednu roku, v němž se mzda vyplácí.

Třetím krokem je zbytek. Z čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky se vezme zbytek a zaokrouhlí se dolů na částku dělitelnou třemi v celých korunách. Pro běžné pohledávky se srazí jedna třetina zbytku, z níž se nejdřív hradí paušální náhrada firmy. Pro přednostní pohledávky, které zákon staví před ostatní, se srážejí dvě třetiny. Uspokojují se nejdřív z druhé třetiny; nestačí-li, použije se i první třetina, kterou sdílejí s ostatními pohledávkami (§ 279 občanského soudního řádu).

Seznam přednostních pohledávek stanoví zákon a výživné je jen jednou z nich. Patří sem také náhrada újmy na zdraví nebo způsobené úmyslným trestným činem, daně a poplatky, pojistné na sociální a zdravotní pojištění a přeplatky na dávkách. Pohledávka mimo tento výčet, například nezaplacená faktura nebo půjčka, je pohledávkou běžnou. Pro mzdovou účtárnu je to nejdůležitější rozlišení, protože druh pohledávky určuje, zda se sráží jedna, nebo dvě třetiny.

Část zbytku nad hranicí, kterou stanoví nařízení o nezabavitelných částkách jako 1,9násobek součtu životního minima, normativního nájemného a energetického paušálu, se sráží bez omezení. Jak se tyto kroky uplatní u konkrétního zaměstnance, závisí na druhu pohledávky a na počtu osob, které vyživuje, a právníci ARROWS advokátní kanceláře proto výpočet posuzují u každého zaměstnance zvlášť.

Vzorový výpočet: čistá mzda 30 000 Kč v roce 2026

Pro výplaty v roce 2026 se dosazují hodnoty k 1. lednu 2026. Životní minimum jednotlivce činilo 4 860 korun (nařízení vlády č. 361/2025 Sb.). Normativní nájemné pro jednočlennou domácnost v obci s nejméně 70 000 obyvateli bylo 9 430 korun (sdělení č. 526/2025 Sb.) a energetický paušál 2 300 korun (zákon č. 151/2025 Sb.). Součet je 16 590 Kč. Zvýšení životního minima od 1. října 2026 se výplat roku 2026 netýká.

Nezabavitelná částka činí 14 102 Kč. Osmdesát pět procent ze 16 590 Kč je 14 101,50 Kč a nařízení žádá zaokrouhlení nahoru. Hranice, nad kterou se zbytek sráží bez omezení, je 1,9násobek součtu, tedy 31 521 Kč. Modelová mzda se k ní ani nepřiblíží, takže se uplatní dělení na třetiny.

Zaměstnanec bez vyživovaných osob má čistou mzdu 30 000 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky zbývá 15 898 korun a po zaokrouhlení dolů na částku dělitelnou třemi 15 897 korun. Jedna třetina činí 5 299 Kč, dvě třetiny 10 598 Kč. Zbylá koruna po zaokrouhlení zůstává zaměstnanci a firma mu ji vyplatí.

Z běžné pohledávky firma srazí 5 299 Kč a zaměstnanci vyplatí 24 701 Kč. Přednostní pohledávka, třeba výživné, znamená srážku 10 598 Kč a výplatu zbývajících 19 402 korun. Základem je vždy čistá mzda, tedy mzda po odečtení zálohy na daň a pojistného, nikoli mzda hrubá. Kdo počítá z hrubé mzdy, srazí víc, než smí.

Od výplat v roce 2027 se použijí hodnoty k 1. lednu 2027. Životní minimum jednotlivce činí od 1. října 2026 částku 5 500 korun. Normativní nájemné se však od téhož dne vyhlašuje podle okresů (sdělení č. 169/2026 Sb. pro poslední čtvrtletí 2026), zatímco nařízení o nezabavitelných částkách stále počítá s obcí s nejméně 70 000 obyvateli. Nezabavitelnou částku pro rok 2027 proto k 30. říjnu 2026 nelze spolehlivě spočítat a mzdová účtárna ji musí v lednu přepočítat u všech běžících srážek.

Více exekucí na jednu mzdu: kdo dostane peníze první

Nejjednodušší je jedna exekuce, složitější je, když se k ní přidají další. Nové usnesení zpravidla nemění, kolik se ze mzdy celkem sráží; mění jen to, kdo z toho dostane. Výjimkou je přednostní pohledávka, kvůli které se sráží dvě třetiny místo jedné. Které usnesení má jaké pořadí a zda jde o přednostní pohledávku, posuzují právníci ARROWS advokátní kanceláře u každého zaměstnance zvlášť.

Pořadí věřitelů určuje den, kdy bylo usnesení doručeno firmě. Z první třetiny se po odečtení paušální náhrady firmy pohledávky uspokojují podle tohoto pořadí a nezáleží na tom, zda jsou přednostní. Doručí-li soud několik usnesení téhož dne, mají pohledávky stejné pořadí a dělí se poměrně. Firma proto musí u každého usnesení evidovat přesné datum doručení.

Z druhé třetiny se bez ohledu na pořadí platí nejdřív výživné. Po něm následují úplata za postupované pohledávky výživného, postoupené výživné a náhradní výživné podle jiného zákona, a teprve potom ostatní přednostní pohledávky podle pořadí. Nestačí-li druhá třetina na všechna výživná, platí se nejdřív běžné výživné všech oprávněných a teprve potom nedoplatky za dřívější dobu.

Při čtyřech a více současných exekucích se sráží vždy dvě třetiny zbytku. Podmínkou je, že na mzdu je nařízeno nejméně čtyři výkony rozhodnutí pro splatné peněžité pohledávky a že usnesení byla doručena firmě. Druhá třetina se pak připočte k první; přednostní pohledávky se však z druhé třetiny uspokojí jako první. Pro zaměstnance to znamená citelně nižší výplatu, pro firmu složitější rozúčtování.

Výjimku zákon dává zaměstnanci, který firmě doloží přiznaný starobní, invalidní (druhého nebo třetího stupně) nebo sirotčí důchod. Druhou podmínkou je, aby třetina zbytku nedosahovala součtu hotových výdajů a odměny insolvenčního správce v oddlužení, zvýšeného o daň z přidané hodnoty. Zaměstnanec musí firmě bez odkladu oznámit, že důchod přestal pobírat, protože výjimka pak končí.

Komu sražené peníze vyplatit a co si firma ponechá

Vyplácet se začíná teprve po vyrozumění soudu, že usnesení nabylo právní moci. Do té doby sražené částky zůstávají u firmy, která je nesmí vyplatit zaměstnanci. Po vyrozumění firma vyplatí sraženou částku přímo oprávněnému. Má-li z ní být uspokojeno více věřitelů, může ji zaslat soudu, který ji rozdělí; na žádost některého oprávněného jí to soud může nařídit. Při exekuci vedené exekutorem se platí podle exekučního příkazu na účet exekutora nebo oprávněného.

Firma nesmí sraženou částku započítat proti své vlastní pohledávce. Platí to i tehdy, když má vůči oprávněnému peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohla započíst. Sraženou částku vyplatí a svou pohledávku vymáhá samostatně. Pohledávky z exekuce a z obchodního vztahu se tak nikdy nevyrovnávají mezi sebou.

Firma má nárok na paušální náhradu nákladů. Podle vyhlášky č. 485/2000 Sb. činí 50 korun za kalendářní měsíc na jednoho zaměstnance a nejvýše třetinu sražené částky, a to i při srážkách z více příjmů téhož zaměstnance. Odečítá ji ze sražených částek až po vyrozumění o právní moci a z první třetiny se hradí před věřiteli. Oprávněnému proto vyplácí částku sníženou o tuto náhradu.

Pozdní výplata je pro firmu stejně riziková jako chybná srážka. Oprávněný se může domáhat částek, které mu firma nevyplatila včas. Po právní moci vyplácí firma i srážky z dalších měsíčních mezd, a to bez odkladu. Mzdová účtárna proto potřebuje znát den, kdy dorazilo vyrozumění o právní moci, a od něj hlídat lhůty výplat.

Odchod a nástup zaměstnance: potvrzení a oznámení soudu

Exekuce zaměstnance následuje i při změně zaměstnavatele. Když zaměstnanec odchází, musí mu firma vydat potvrzení, zda byl nařízen výkon srážkami ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Nový zaměstnavatel si potvrzení při přijetí vyžádá od zaměstnance, a to potvrzení vystavené tím, u koho zaměstnanec naposledy pracoval. Vydat ho musí každý zaměstnavatel.

Do jednoho týdne po skončení práce musí firma oznámit soudu, že zaměstnanec odešel. Zároveň zašle vyúčtování srážek, které provedla a vyplatila oprávněným, a uvede, pro které pohledávky byl výkon nařízen a v jakém pořadí. Stejnou lhůtu jednoho týdne má i zaměstnanec, který musí soudu oznámit, že přestal pracovat a že nastoupil k jinému zaměstnavateli. Při exekuci vedené exekutorem se oznámení posílá exekutorovi, který úkony soudu vykonává.

Za nesplnění těchto povinností se může oprávněný domáhat částek, na které by měl při jejich splnění právo, a soud může firmě uložit pořádkovou pokutu. Firma tak neriskuje jen pokutu, ale i povinnost uhradit věřiteli to, co by jinak dostal. Odchody a nástupy zaměstnanců patří do běžné agendy zaměstnavatele, kterou popisujeme v přehledu povinností zaměstnavatele v pracovním právu.

Nový zaměstnavatel musí zjištěnou exekuci bez odkladu oznámit soudu. Soud mu doručí do vlastních rukou usnesení s dosavadním průběhem srážek, výší pohledávky a jejím pořadím. Na usnesení ale čekat nelze: povinnost srážet vzniká novému zaměstnavateli už dnem, kdy se o nařízeném výkonu a o pohledávkách dozví od zaměstnance nebo od dosavadního zaměstnavatele. Proto se vyplatí vyžádat si potvrzení hned při přijetí.

Kde končí povinnost firmy a začíná její odpovědnost

Víc, než zákon dovoluje, firma srážet nesmí, a to ani se souhlasem zaměstnance. Souhlas ani dohoda o splátkách proto nejsou důvodem, proč nezabavitelnou částku snížit. Chce-li zaměstnanec dluh splácet rychleji, může to udělat sám, mimo mzdovou účtárnu. Firma tak nemá žádný důvod vyhovět žádosti, aby se srazilo víc, než usnesení a zákon dovolují.

Za správnost srážky odpovídá firma jako plátce mzdy. Neprovede-li firma srážky řádně a včas, provede-li je v menším rozsahu, než je stanoveno, nebo je po právní moci nevyplatí bez odkladu, vystavuje se žalobě oprávněného. Důsledek chybného výpočtu tak nese ten, kdo výpočet provádí, a nikoli zaměstnanec, jehož dluh se vymáhá.

Oprávněný se může u soudu domáhat po firmě vyplacení částek, které měly být ze mzdy sraženy (§ 292 občanského soudního řádu). Takový spor firma vyhrává dokumentací: doložený výpočet a datum doručení usnesení jsou nejlepším důkazem, že srážela správně. Bez nich firma nemá čím obhájit, že nezabavitelnou částku a třetiny spočítala podle zákona. Dokumentace by měla obsahovat čistou mzdu, použité hodnoty, výsledek výpočtu a pořadí věřitelů za každý měsíc.

Typické chyby jsou tři a všechny vznikají ve mzdové účtárně. První je výpočet z hrubé mzdy místo z čisté. Druhou je přehlédnuté pořadí věřitelů, když přijde další usnesení. Třetí je opožděná výplata po vyrozumění o právní moci. Každá z nich se dá odhalit kontrolou výpočtu a evidence doručených usnesení.

Jak velkou škodu chyba firmě způsobí, závisí na výši dluhu a na době, po kterou se srážky neprovádějí správně; právníci ARROWS advokátní kanceláře proto rozsah odpovědnosti firmy posuzují u každého případu zvlášť. Rozhodující bývá i to, zda firma dokáže doložit, kdy a jak o změně výše srážek zjistila.

Rizika chybných srážek ze mzdy pro zaměstnavatele

Co si z článku odnést — závěrečné shrnutí

Článek ukázal, že srážka ze mzdy je výpočet o čtyřech krocích, za jehož správnost odpovídá firma. Rozhoduje čistá mzda, nezabavitelná částka, zbytek rozdělený na třetiny a pořadí věřitelů podle dne doručení usnesení. Teprve po právní moci se sražené peníze vyplácejí a od odchodu zaměstnance běží firmě lhůta jednoho týdne.

Pro vedení firmy jde o otázku odpovědnosti, ne administrativy. Chyba ve srážkách může firmu vyjít na víc než pečlivý postup od začátku. Od ledna 2027 se navíc mění hodnoty, z nichž se nezabavitelná částka počítá, a každá běžící srážka se musí přepočítat.

ARROWS advokátní kancelář pomáhá firmám s přípravou interního postupu pro srážky, s revizí směrnic a vzorů potvrzení, se školením mzdových účtáren a se zastupováním ve sporu o částky, které měla firma srazit. Jde o součást našich služeb v oblasti pracovního práva.

Do ledna by vedení mělo rozhodnout o třech věcech. Kdo ve firmě přebírá usnesení a eviduje den doručení, kdo srážky počítá a kdo kontroluje výpočet, a kdo hlídá odchody zaměstnanců a lhůty oznámení soudu. Bez jmenovitého určení těchto rolí se povinnosti ztrácejí mezi personalistikou a mzdovou účtárnou.

Napište nám na konzultace@arws.cz a společně projdeme, jak vaše mzdová účtárna srážky počítá a eviduje. Stačí poslat anonymizovaný vzor výpočtu a dvě tři doručená usnesení; z nich poznáme, kde firma nese největší riziko, a navrhneme, co upravit dřív, než vznikne spor.