Jak získat peníze na projekt (moderní způsoby investování)

Co je to CROWDFUNDING?

Crowdfunding je formou tzv. skupinového financování. To znamená, že větší počet jednotlivců přispívá drobnějšími finančními obnosy k dosažení cílové částky pro financování konkrétního projektu třetí osoby. Jednoduše řečeno, jde o otevřenou výzvu k veřejnosti s cílem získat finanční prostředky pro určitý účel, přičemž se tak děje obvykle prostřednictvím internetových platforem (např. Kickstarter, HitHit, Startovač, aj.). Podporovatelům, kteří do projektů investují, následně vzniká právo na různé formy odměn.

Jaké druhy odměn lze skrze crowdfunding nabídnout?

Crowdfunding dělíme na finanční a nefinanční. Crowdfunding nefinanční je založený na odměnách, který poskytovatele finančních prostředků formou protiplnění odměňuje službou, případně výrobkem, na jehož financování se podílel. Crowdfunding finanční naproti tomu zakládá právo podporovatele na finanční protiplnění.  Finanční crowdfunding se dále dělí na crowdfunding úvěrový a investiční.

Pro crowdfunding úvěrový je typické, že osoba podporovatele (věřitele) a vlastníka projektu (dlužníka) jsou v rovném postavení. Na straně věřitele totiž vystupují osoby se stejným statusem jako věřitel – na rozdíl od banky, která má v běžných úvěrových vztazích vrchnostenské postavení. Investiční crowdfunding vedle toho zakládá podporovateli (investorovi) právo podílu na projektu. Jako příklad můžeme uvést akciovou společnost, která vydané akcie nabízí k prodeji prostřednictvím crowdfundingové platformy. Investor může touto formou nabít například dluhopisy neboli cenné papíry, které představují právo investora na vyplacení určité částky.

Nová právní regulace crowdfundingu

Dne 29. 5. 2022 vešel v účinnost zákon č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, tedy i nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (dále jen „nařízení o skupinovém financování“) regulující specifickou část crowdfundingového trhu – crowdfunding finanční.

Dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování se nově řídí zákonem č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a je vykonáván Českou národní bankou (dále jen „ČNB“). ČNB je oprávněna vyžadovat informace, případně vyžadovat jejich uveřejnění, vyžadovat předložení záznamů a  zpráv nebo např. provést kontrolu na místě. Zejména však ČNB získala stěžejní pravomoc udělovat licenci pro poskytování crowdfundingových  služeb.

Činnost poskytovatele služeb je primárně upravena v nařízení o skupinovém financování. Novela zákona
č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) upravuje pouze některé dílčí otázky, jako je v ust. § 90h ZKPT povinnost pro vlastníka projektu zajistit řádný obsah klíčového dokumentu pro investory (tzv. KIID - Key Investor Information Document). KIID je nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování - nesmí tedy obsahovat zavádějící nebo nepřesné informace. Stejná povinnost zajištění klíčového dokumentu na úrovni platformy je pro provozovatele platforem upravena v ust. § 90j ZKPT. Investoři se na základě těchto informací rozhodnou, zda investovat prostřednictvím individuální správy portfolia úvěrů.

Jelikož s sebou skupinové financování přináší svá rizika, nařízení stanovuje maximální hodnotu pro celkové protiplnění u nabídek učiněných vlastníkem konkrétního projektu do výše 5 mil. EUR za dvanáct kalendářních měsíců na jeden projekt. Financování větších projektů se bude řídit směrnicí MiFID II, která se rovněž promítla v novele ZPKT.

Je nutné poznamenat, že nařízení se dále nevztahuje na poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Platformy, které zprostředkovávají spotřebitelské úvěry, podléhají zákonu o spotřebitelském úvěru.

Nařízení zakládá oddělenost rolí provozovatele platformy a osoby, která skrze platformu nabízí projekty k veřejnému financování. Provozovatel platformy je tedy zprostředkovatelem, který pouze propojuje poskytovatele prostředků s vlastníky projektů k financování. Platforma je tedy otevřena veřejnosti s jediným cílem - spárovat potenciální investory (poskytovatele prostředků) s podniky usilujícími o finanční prostředky. Provozovatel platformy tedy nemůže pro splnění požadavků nařízení sám vkládat vlastní projekty k financování.

Provozovatel platformy a vlastník projektů musí být majetkově a personálně oddělení - to znamená, že provozovatel nesmí jako své klienty (tedy vlastníky projektů) přijmout žádného ze svých společníků s podílem nejméně 20 %.

Na provozovatele platformy nařízení stanovuje požadavek transparence a odborného výběru nabídek na platformu s cílem zachovat vysokou úroveň ochrany investorů, snížit rizika spojená se skupinovým financováním a zajistit spravedlivé zacházení se všemi klienty.

Na provozovatele platformy jsou kladeny i další povinnosti, mezi které patří například povinnost provedení vstupního testu znalostí neprofesionálních investorů. Dále musí investorům poskytnout dokumenty se základními informacemi pro každý projekt a zejména je varovat před riziky. Také je třeba stanovit investorům čtyřdenní předsmluvní lhůtu na rozmyšlenou, v rámci které může investor od investice odstoupit. Dále nařízení stanovuje povinnost zveřejnit míru selhání úvěrů a zpracovat analýzu rizik.

Provozovatelé platforem musí mít zavedeny obezřetnostní záruky ve výši 25 tisíc EUR nebo ve výši ¼ celkových fixních režijních nákladů za předchozí rok – tedy náklady, které se nemění s obchodní činností (např. nájemné nebo hypoteční platby).  Záleží na tom, která z částek je vyšší. Tyto záruky provozovatele chrání před riziky, jako jsou např. ztráta dokumentů, uvedení v omyl, dále opomenutí, které vedlo k porušení povinností, jako povinnost péče vůči klientům, případně ztrát vyplývajících z narušení provozu, selhání systému a jiné.

Stávající crowdfundingové platformy s předchozím povolením podle vnitrostátních pravidel měly původně povinnost získat licenci ČNB do 10. listopadu 2022. S cílem umožnit hladký přechod do nového režimu a zajistit kontinuitu služeb bylo toto přechodné období prodlouženo do 10. listopadu 2023 přijetím aktu Komise. Lhůta pro vydání povolení činí 3 měsíce, počíná však běžet až od doručení úplné žádosti. Reálná délka licenčního řízení proto může být i několikanásobně delší. Výhodou je princip tzv. jednotného evropského pasu, tedy možnost českých subjektů poskytovat crowdfundingové služby na základě povolení ČNB ve všech členských státech Evropské unie.

Při úspěšném vybrání finančních prostředků na projekt je třeba počítat s provizí pro provozovatele platformy. Podrobné podmínky si již každá z platforem stanovuje v mezích zákona sama, pohybuje se však v jednotkách procent poptávané částky.

Jakými dalšími způsoby lze získat peníze na Váš projekt?

Emise dluhopisů

Dluhopis je úvěrový cenný papír, který zavazuje emitenta (vydavatele dluhopisu) vůči kupci tohoto cenného papíru vyplatit peníze (splatit jistinu dluhopisu) včetně příslušného úroku. Vydávání dluhopisů je tedy další možnou cestou pro získání financí. Osoba, která cenný papír koupí (investor), se stává jeho majitelem a po dobu vlastnění dluhopisu má nárok na vyplácení stanovených úroků.

Výnos dluhopisu lze určit zejména:

• pevnou úrokovou sazbou
• rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,
• slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo
• pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či úrokových výnosů, pohybu měnových kurzů, finančních indexů či cen komodit.

Výhodou pro Vás jako pro emitenta dluhopisu je to, že  si můžete půjčit finanční prostředky za nižší úrok nebo za výhodnějších podmínek, než Vám nabízí banky.

Každý emitent musí před samotnou emisí vytvořit tzv. emisní podmínky, bez kterých není možné dluhopis vydat. Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů spolu s ostatními informacemi o emisi. Emitent taktéž vede seznam vlastníků jím vydaných listinných dluhopisů.

Jaké druhy emisí lze uskutečnit?

Dluhopisy mohou být vydávány v rámci veřejné podlimitní nabídky, kdy objem emise nesmí přesáhnout 1 mil. EUR (častá volba pro malé a střední podniky distribuující vlastními silami, popř. inzerující on-line), nebo v rámci neveřejné privátní nabídky, kdy počet oslovených investorů musí být nižší než 150 (dluhopisy se umisťují mezi privátní investory, zpravidla bez propagace), anebo v rámci veřejné nabídky s prospektem schváleným Českou národní bankou (není omezen objem emise ani propagace).

Nejčastěji bývají dluhopisy vydávány jako nezajištěné, pro posílení důvěry investorů má však značný význam, jsou-li dluhopisy zajištěné (např. formou ručitelského prohlášení vlastníků emitenta nebo jiných osob, zástavním právem k movitým věcem nebo nemovitostem). V případě zajištěných dluhopisů je však potřeba využít tzv. agenta pro zajištění, který jako třetí subjekt investorům garantuje, že zajištění v jejich prospěch bude v případě potřeby řádně realizováno.

Fond kvalifikovaných investorů (FKI)

Jako zakladatel fondu máte povinnost  registrace do seznamu fondů kvalifikovaných investorů, který je veden Českou národní bankou dle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. 

FKI lze rozdělit na samosprávné s právní osobností a nesamosprávné.

Samosprávným investičním fondem je investiční fond s právní osobností. Správa fondu, spolu s  obhospodařováním a administrací, náleží jeho zakladateli. Je nutné brát zřetel na regulatorní požadavky, jako je například řízení rizik nebo interní audit.

U nesamosprávného investičního fondu jeho administraci a obhospodařování zajišťuje investiční společnost. Tato možnost je tedy vhodná pro ty, kteří nechtějí řešit administrativu a regulatoriku spojenou se správou fondu.

Investovat je možné taktéž i vlastní prostředky, na rozdíl od crowdfundingových platforem. Další výhodou FKI je volnější regulace, která přináší svobodu v tom, do jakých aktiv a jakým způsobem investovat.

Kvalifikovaný investor musí mít dostatečně velký kapitál k investování (minimálně 1 milion korun) a zároveň se prověřují jeho znalosti a zkušenosti s investováním.

Je tedy mnoho moderních způsobů investování, které Vám umožní získat peníze od lidí na Váš projekt. Jaký je pro Vás ten pravý – a  jak se podrobně vyznat v jeho právní úpravě? S těmito procesy a postupy Vás s náležitou péčí provede advokát Mgr. Petr Hanzel nebo Mgr. Lukáš Nálevka.

Čtěte také:

CO PŘINÁŠÍ MIFID II A NOVELA ZÁKONA O PODNIKÁNÍ? https://www.arws.cz/novinky-v-arrows/co-prinasi-mifid-ii-a-novela-zakona-o-podnikani

PRŮVODCE MINIFONDEM – PŘIBLÍŽENÍ § 15 ZISIF: https://www.arws.cz/novinky-v-arrows/pruvodce-minifondem-priblizeni-s-15-zisif