Jaké jsou nejčastější kontroly u podnikatelů? Co podnikateli hrozí a proč si dávat pozor?

Nejen na otázky uvedené v titulku se pokusím stručně odpovědět v tomto článku. Každý, kdo podniká v Čechách, se musí připravit na kontrolu jeho podnikatelské činnosti ze strany státu. V rámci ARROWS se dlouhodobě věnujeme zastupování klientů v kontrolních řízeních (případně navazujících správních řízeních nebo v rámci správních žalob). Specialisty máme ve specifických oblastech daňové kontroly, finanční kontroly (zejména plnění dotací) či inspekce práce, ale i dalších oblastech, kde podnikatelům reálně hrozí „riziko“ kontroly. Které, krom již naznačených inspektorátů práce, finančních úřadů a Ministerstva financí v rámci finanční kontroly, to jsou?

Jaké kontroly podnikateli hrozí?

Čistě statisticky se jedná zejména o Českou obchodní inspekci (ČOI), živnostenské úřady a Českou správu sociálního zabezpečení, jejichž kontroly dopadají průřezově na všechny podnikatele. Jen v oblasti zákona o ochraně spotřebitele provedla ČOI za rok 2020 16.327 kontrol, přičemž v 34,5 % prováděných kontrol identifikovala pochybení kontrolovaného subjektu. V průměru shledá ČOI při kontrole pochybení zhruba ve 40 % případů. 

Dále samozřejmě záleží na konkrétní oblasti podnikání. Prodáváte elektrospotřebiče? Připravte se na možnou kontrolu České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Prodáváte potraviny nebo provozujete restauraci či bar? Připravte se na kontrolu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) nebo hygienické stanice. Obchodujete s energiemi? Můžete očekávat kontrolu Energetického regulačního úřadu. Takto by se dalo pokračovat prakticky do nekonečna, každou oblast podnikání má v gesci konkrétní správní orgán. Jejich postupy a výše případných sankcí se liší, jedno však zůstává společné. Pokud identifikují v rámci kontroly problém, očekávejte následné správní řízení, kde bude rozhodnuto o sankci. Určitý průsečík lze také spatřovat v tom, že základním předpisem upravujícím postup kontroly je kontrolní řád. Ten však slouží pouze jako základní a podpůrný předpis, přičemž zákony upravující jednotlivé oblasti obsahují dílčí specifika a obvykle rozšiřují možnosti a pravomoci kontrolního orgánu nad rámec kontrolního řádu. Věděli jste například, že inspektoři SZPI mohou poměrně nově v rámci kontroly využívat utajenou identitu a tedy se ani nedozvíte, že jednáte s inspektorem (resp. dozvíte se to až následně z protokolu o kontrole)?

V kontrolách se můžete potýkat s řadou správních orgánů, jejichž seznam je téměř nekonečný. Prakticky každý obor podnikání má „svůj“ kontrolní orgán.

Jak nám ukazuje praxe, tak každá kontrolovaná oblast vykazuje svá specifika a každý orgán vede kontrolu svérázným způsobem (včetně regionálních specifik). Vždyť jen oblast působnosti a možnosti postupu ČOI jsou vymezeny více jak čtyřmi desítkami předpisů z různých oblastí. Věcně se ČOI zaměřuje primárně na ochranu spotřebitele, posuzování shody, ale i pyrotechniku, oblast reklamy, bezpečnosti výrobků, pohonné hmoty, ale i kontrolu dodržování přímo aplikovatelných předpisů Evropské unie.

Proč si dávat na kontrolu pozor a co podnikateli v rámci kontroly hrozí?

Odpověď je jednoduchá, pokud chce podnikatel ochránit svůj byznys a vyhnout se pokutě, musí být při provádění kontroly maximálně obezřetný. Primárně je nutné si uvědomit, že v rámci samotné kontroly nebude rozhodováno o uložení sankce (obvykle pokuty). V rámci kontroly se pouze zjišťuje, zda je kontrolovaná činnost prováděna v souladu s předpisy. V rámci kontroly lze přistoupit k uložení pořádkové pokuty v případě, kdy kontrolovaný subjekt neposkytuje potřebnou součinnost (nereaguje na výzvy správního orgánu, nedodá vyžádané podklady, nesplní uložená opatření atd.). Správní orgán si tak může Vaši součinnost poměrně snadno vynutit. V rámci kontroly také kontrolní orgán nezřídka přistoupí k uložení opatření, které má dočasně napravit závadný stav.

Kontrola jako taková slouží ke zjištění skutkového a právního stavu, který bude v případě zjištění pochybení využit jako důkaz v rámci samostatného přestupkového řízení. Teprve v přestupkovém řízení může být (s výše uvedenou výjimkou) původně kontrolovanému subjektu uložena sankce a protokol o kontrole při tom může být použit jako zásadní důkaz. Proto je nutné dbát o to, aby závěry kontrolního orgánu byly pro kontrolovaný subjekt co nejpříznivější. 

Namátkou například zákon o ochraně spotřebitele umožňuje ČOI uložit sankci až do 50.000.000 Kč (za ty nezávažnější přestupky). V rámci právních povinností podnikatelů se nejedná o nikterak výjimečnou horní hranici pokuty. Je na místě upozornit, že k uložení maximální výše sankce správní orgány přistupují poměrně výjimečně. Pokud je však horní hranice pokuty stanovena takto široce, ponechává to správnímu orgánu dosti široký manévrovací prostor. Výše pokuty by sice neměla být dle judikatury likvidační, to však neznamená, že nemůže podnikatele „zabolet“.

Nyní už víte, proč být ve vztahu ke kontrolním orgánům obezřetný. V další části článku navážu tím, jak kontrola rámcově probíhá a co při jejím zahájení dělat.