Jaké „staronové“ povinnosti na podnikatele čekají od 1. 7. 2021?

Starší bratříček zvaný Lex Covid Justice II, zákon č. 460/2020 Sb. účinný od 13. 11. 2021, se v některých zásadních bodech chýlí ke konci své životnosti. Lex Covid Justice II zejména prodlužuje účinnost opatření zavedených a obsažených již v zákoně Lex Covid Justice.

Pro podnikatele je zásadní držet v paměti datum 30. 6. 2021. Tento den totiž A) končí možnost využití některých výhod vyplývajících z mimořádných legislativních opatření Lex Covid Justice I – III; B) zároveň se obnovují některé povinnosti suspendované Lex Covid Justice I – III. O těch nejzásadnějších záležitostech z obou uvedených kategorií bude řeč níže.

Konec lhůty k podání návrhu na mimořádné moratorium

Ve vztahu k insolvenčnímu řízení zachovává Lex Covid Justice II možnost podání návrhu na mimořádné moratorium [1] až do 30. 6. 2021. O mimořádném (de facto zjednodušeném) moratoriu a možnostech jeho využití jsme psali mimo jiné zde. Mimořádné moratorium (na rozdíl od toho běžného) nevyžaduje k jeho nařízení souhlas většiny věřitelů, ten je vyžadován až při žádosti o prodloužení trvání mimořádného moratoria. Mimořádné moratorium slouží primárně dlužníkům, kteří svou aktuální ekonomicky nepříznivou situaci s věřiteli aktivně řeší a potřebují na dotažení smysluplného řešení dodatečný čas. Možnost využití tohoto užitečného institutu se však chýlí ke konci.

Pokud je Vaše společnost v problémech, které se dosud dají vhodnými opatřeními řešit (splátkové kalendáře, restrukturalizace výroby, odklad splátek, refinancování aj.), neváhejte a obraťte se na Vašeho právního zástupce, proberte s ním možnosti dalšího postupu a případně včas podejte návrh na mimořádné moratorium.

Obnovení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh

Lex Covid Justice II rovněž suspenduje do 30. 6. 2021 povinnost statutárního orgánu podat dlužnický insolvenční návrh. Od 1. 7. 2021 tak již nebude (dle aktuální legislativní situace) možné podat návrh na mimořádné moratorium a zároveň dojde ze dne na den k obnovení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh.

Pokud statutární orgán zaspí a insolvenční návrh nepodá včas, hrozí mu poměrně zásadní důsledky spočívající zejména v povinnosti k náhradě škody (ve výši rozdílu mezi zjištěnou pohledávkou a skutečně vymoženým plněním v insolvenčním řízení. Další rizika statutárního orgánu při pozdním podání (či nepodání) insolvenčního návrhu vyplývají ze zákona o obchodních korporacích a psali jsme o nich mimo jiné zde. Zjednodušeně řečeno pozdní podání insolvenčního návrhu může pro podnikatele znamenat velké problémy a riziko postihu jeho osobního majetku.

Závěr

Letošní léto lze očekávat vlnu insolvenčních návrhů, jelikož společnosti, které byly na hranici krachu už nebudou svou klinickou smrt nadále prodlužovat. Všem podnikatelům doporučujeme, aby včas zvážili svoji situaci, obrátili se na odborníka a případný úpadek řešili s dostatečným předstihem, jinak mohou ohrozit i svůj osobní majetek. Nekontrolovaný průběh insolvenčního řízení bez řádné přípravy se dle našich zkušeností může vymstít. I v insolvenčním řízení totiž platí, že štěstí přeje připraveným.

 

[1] Mimořádné moratorium je obsahově upraveno v ust. § 127a insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.)