Nová rizika jednatelů dle zákona o obchodních korporací aneb kdy můžete ručit osobním majetkem a jak ho bránit?

Dne 1. 1. 2021 vejde v účinnost velká novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), zveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 33/2020. Jedná se o velmi rozsáhlou novelu, která do stávající právní úpravy vnáší značné změny, mezi něž patří i povinnost členů statutárních orgánů plnit do majetkové podstaty, přispějí-li k úpadku společnosti. Snahou tohoto článku je seznámení širší veřejnosti s touto konkrétní změnou zákona o obchodních korporacích.

Stávající režim možného postihu 

V současné době soudy mohou v případě úpadku společnosti rozhodnout o vyloučení osoby, která vykonávala funkci (člena) statutárního orgánu upadnuvší korporace, z výkonu funkce statutárního orgánu, a to s účinkem vůči jakékoliv obchodní korporaci. Dále soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu korporace ručí za splnění jejích povinností, a to jestliže člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděl nebo měl a mohl vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. 

Jedná se tedy o diskvalifikaci z výkonu funkce po určitou dobu a hrozbu ručení vlastním majetkem za dluhy společnosti.

Rizika pro manažery po novele ZOK

Novela tyto povinnosti zpřísňuje a doplňuje další. Přispěl-li po novele člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace a bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o způsobu řešení tohoto úpadku, insolvenční soud pak na návrh insolvenčního správce rozhodne o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od společnosti obdržel (až za období 2 let zpětně od zahájení insolvenčního řízení, nejedná-li se o tzv. dlužnický návrh). Pozor, není-li vydání prospěchu možné, nahradí jej člen statutárního orgánu v penězích. Srovnatelná povinnost ostatně platí i dnes, novela ji však zpřísňuje. 

Novinkou je, že byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, může soud po francouzském vzoru rozhodnout, že tento člen orgánu je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku společnosti. To je novinka, která se jeví jako drakonická. Soud při určení výše plnění přihlédne mimo jiné k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty. Podstatou této žaloby tzv. na doplnění pasiv je, že bylo-li rozhodnuto o řešení úpadku konkursem, jsou členové statutárního orgánu (současní, bývalí i faktičtí) povinni na základě rozhodnutí soudu doplnit vlastními prostředky nedostatečný majetek společnosti, a to jak peněžitým, tak nepeněžitým plněním.

Navíc o osudu takového člena statutárního orgánu může rozhodnout i věřitelský výbor. Insolvenční správce totiž podá návrh soudu i tehdy, rozhodne-li o tom právě věřitelský výbor. Novela nicméně pamatuje i na účast věřitelů, protože nejsou-li v majetkové podstatě prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání návrhu a vedení následného řízení, může správce podmínit podání návrhu nebo pokračování v řízení tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu (ta se pak případně nahrazuje jako pohledávka za podstatou).

Možnost diskvalifikace člena z výkonu funkce člena orgánu samozřejmě platí nadále. Dospěje-li insolvenční soud v řízení k závěru, že člen statutárního orgánu porušil některou ze svých povinností a tato okolnost se stala příčinou (či jednou z příčin) následného úpadku společnosti, a uloží-li členu statutárního orgánu některou ze sankcí popsaných výše (vydat prospěch, poskytnout rozdíl), zahájí následně příslušný soud řízení o vyloučení dotčeného člena statutárního orgánu z funkce.

Nutno dodat, že tato novelizovaná ustanovení se použijí obdobně na bývalého člena statutárního orgánu, na osobu v obdobném postavení člena statutárního orgánu a na každou další osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože není členem orgánu. Jedná se o faktické a stínové vedoucí, tedy na osoby, které právně nejsou v řídícím postavení, ale fakticky tak jednají.

Shrnutí

Novela ZOK zpřísňuje stávající sankce pro členy statutárních orgánů společnosti jako je vyloučení z výkonu funkce či vydání majetkového prospěchu. Navíc novela zavádí povinnost poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku společnosti.  Obrana proti takovému zásahu do majetku jednatele či člena představenstva vede zejména přes řádný výkon funkce v souladu s péčí řádného hospodáře, což se k nelibosti manažerů může projevit ve zvýšených investicích do „compliance“ a poradenství. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že prevence výrazně ušetří osobní prostředky manažerů v budoucnu.

Čtěte také:

• Souhrn nejdůležitějších změn ve velké novele ZOK
• Nová koncepce monistického systému akciové společnosti
• Změny v rozdělování zisku obchodních společností po novele
• Pokyny valné hromady, obchodní vedení, strategické a koncepční řízení
• Jaké novinky přinesla novela ZOK v oblasti druhů podilů a akcií?
• Jak se mění podmínky výkonu funkce členů (nejen) statutárních orgánů?
• Kodeterminace členů dozorčí rady zaměstnanci
• Nové povinnosti podnikatelů – povinné výkazy a sbírka listin
• Rozhodování per rollam na valných hromadách po novele ZOK 2021
• Zástavní (a jiná věcná) práva k podílu v obchodní korporaci po novele ZOK