Kolik stojí soudní spor pro firmu a jak se náklady vracejí zpět

Z čeho se skládá cena sporu

Cena sporu má čtyři složky: soudní poplatek, odměnu advokáta, náklady důkazů (zejména znalecký posudek) a vlastní čas a výdaje firmy. První dvě lze předem spočítat podle hodnoty sporu, další dvě odhadnout. Vedení by proto mělo požadovat rozpočet, který počítá s oběma výsledky: s úspěchem i s neúspěchem.

Poplatek se platí hned, odměna advokáta průběžně a znalce často předem. Poplatková povinnost vzniká podáním žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 zákona o soudních poplatcích). Lze-li očekávat náklady důkazu, který firma navrhla, uloží jí předseda senátu, aby před jeho provedením složila zálohu podle předpokládané výše nákladů; bez zálohy navržený důkaz provést nelze (§ 141 odst. 1 občanského soudního řádu). Účastník osvobozený od soudních poplatků zálohu neskládá. Do rozpočtu se tedy promítají dvě platby ještě předtím, než soud ve věci rozhodne.

Zbylé složky firma ovlivní hůř. Mezi náklady řízení patří hotové výdaje účastníků, soudní poplatek, náklady důkazů nebo ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců (§ 137 odst. 1 občanského soudního řádu). Běžnou práci vlastních zaměstnanců na přípravě podkladů zákon samostatně neuvádí, takže ji firma zpravidla zpět nedostane. Vedení by proto mělo počítat i s těmito nepřímými náklady a rozhodnout, zda spor dává smysl i po jejich započtení, ne jen podle výše jistiny.

Jinak je tomu u konkrétních, účelně vynaložených a doložených výdajů, například cestovného k jednání, které se do nákladů řízení promítnout mohou. Zaměstnanec předvolaný jako svědek má navíc právo na svědečné, tedy náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku, které musí uplatnit do tří dnů od výslechu (§ 139). Svědečné patří k nákladům důkazů a úspěšná strana je může získat zpět. Firma by proto měla od prvního dne evidovat výdaje, které se sporem souvisejí.

Dopředu je také dobré vědět, kolik může stát opačný výsledek. Strana, která ve věci neuspěje, hradí protistraně její náklady, a rozpočet by měl proto obsahovat i tuto položku. Právníci ARROWS advokátní kanceláře ji u sporů počítají jako samostatný řádek vedle vlastních nákladů, aby vedení vidělo celou škálu výsledků.

Soudní poplatek: kolik stojí podání žaloby a kdy se vrací

U žaloby na peněžité plnění do 20 000 Kč činí poplatek 1 000 Kč, nad touto částkou do 40 000 000 Kč pět procent z hodnoty sporu. U vyšších nároků je to 2 000 000 Kč a jedno procento z částky nad 40 000 000 Kč, přičemž částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává (§ 5 zákona o soudních poplatcích, sazebník, položka 1). Při žalobě o 500 000 Kč tak poplatek činí 25 000 Kč a při žalobě o 5 000 000 Kč 250 000 Kč.

U nesporné pohledávky může být levnější návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, podaný prostřednictvím aplikace k tomu určené. Poplatek z něj činí u částky nad 20 000 Kč čtyři procenta, u faktury za 500 000 Kč tedy 20 000 Kč místo 25 000 Kč (sazebník, položka 2). Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, poplatek doměří do výše běžné žaloby. Úspora proto dává smysl hlavně tam, kde dlužník nárok nerozporuje a firma neočekává odpor.

Nezaplacený poplatek soud nepřejde mlčením. Soud vyzve poplatníka k zaplacení ve lhůtě alespoň patnácti dnů a po marném uplynutí řízení zastaví (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). K pozdnímu zaplacení se nepřihlíží. Promlčecí lhůta sice podáním žaloby přestává běžet, ale jen pokud věřitel v zahájeném řízení řádně pokračuje (§ 648 občanského zákoníku). Řízení zastavené pro nezaplacený poplatek tuto podmínku nesplní, a firma, která žaluje těsně před koncem lhůty, tak riskuje promlčení nároku. Poplatek proto platí rovnou s podáním.

Zaplacený poplatek se za určitých okolností vrací. Bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, typicky po zpětvzetí žaloby, soud vrátí poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Stejně postupuje při zpětvzetí návrhu po vydání platebního rozkazu nejpozději v poslední den lhůty k odporu a při schválení smíru před rozhodnutím ve věci samé (§ 10 zákona o soudních poplatcích). V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, platí totéž až do vydání rozhodnutí ve věci. Byl-li návrh před prvním jednáním odmítnut, vrací se poplatek celý.

Z toho plyne praktický závěr: dohoda uzavřená včas znamená, že firma získá zpět zhruba čtyři pětiny poplatku a ušetří i náklady na další jednání. Firma, která zvažuje smír, ho proto nabízí co nejdřív, nejlépe před prvním jednáním. Po vynesení rozsudku se poplatek zpravidla nevrací a o jeho náhradě rozhoduje soud podle úspěchu ve věci.

Kdo komu platí: pravidlo úspěchu

Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který úspěch neměl (§ 142 občanského soudního řádu). Měl-li účastník úspěch jen částečný, soud náklady poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2).

Plnou náhradu lze získat i při částečném úspěchu. Soud ji může přiznat, měl-li účastník neúspěch v poměrně nepatrné části, nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (§ 142 odst. 3). To je podstatné při žalobě na škodu nebo na přiměřenou slevu z ceny: firma může požadovat více a při nižším přiznání neprohrát celý spor o náklady.

Soud může náhradu výjimečně nepřiznat zcela nebo zčásti, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem (§ 150). Firma, která se mediaci vyhýbá bez důvodu, tak riskuje, že vyhraje spor, ale na nákladech nedostane nic.

Pravidlo úspěchu má i obchodní důsledek: žalovat vysokou částku, kterou firma nedokáže prokázat, je dvojí riziko. Při prohře hradí svou odměnu advokáta i protistraně a soudní poplatek z celé žalované částky nese sama. Rozumné nastavení žalobního návrhu proto odpovídá tomu, co se dá doložit, a ne tomu, co by se firmě líbilo získat.

Výzva před žalobou: sedm dnů, které rozhodují o nákladech

Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže mu nejméně sedm dnů před podáním návrhu zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění (§ 142a občanského soudního řádu). Bez výzvy riskuje i vítěz, že náklady neobdrží.

Soud výjimečně přizná náklady i bez výzvy, ale nelze na to spoléhat. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud náklady zcela nebo zčásti přiznat i v případě, že výzva nebyla zaslána (§ 142a odst. 2). Jde o výjimku, ne o pravidlo, a firma by ji neměla plánovat. Jednoduchá výzva je levnější než riziko ztráty celé náhrady.

V praxi to znamená, že předžalobní výzva patří do každého sporu o splnění povinnosti, tedy typicky o zaplacení pohledávky. Obsahuje popis nároku, částku, lhůtu k plnění a upozornění na žalobu, a zasílá se způsobem, který umožňuje doložit odeslání. Dobrá výzva také často vyvolá platbu nebo jednání, a spor tak skončí dřív, než vzniknou jakékoli náklady.

Firmy, které mají pohledávky po splatnosti, mohou výzvu zasílat standardizovaně a evidovat její odeslání. Dokladem může být doporučený dopis, datová zpráva nebo e-mail s potvrzením doručení. Pohledávky mezi podnikateli rozebírá text o nezaplacených pohledávkách v B2B, včetně toho, jak výzvu připravit.

Kolik soud přizná za advokáta

Při rozhodování o náhradě nákladů soud určí výši odměny za zastupování advokátem podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle sazby daně (§ 151 občanského soudního řádu). Rozhodující tedy není, kolik firma advokátovi skutečně zaplatila, ale kolik činí odměna podle advokátního tarifu.

Orientační výpočet ukazuje, jak rychle náklady rostou. U sporu o 500 000 Kč činí odměna za jeden úkon 10 300 Kč a paušál hotových výdajů 450 Kč, tedy 10 750 Kč. U pěti úkonů je to 53 750 Kč a s poplatkem 25 000 Kč celkem 78 750 Kč. Je-li advokát, případně jeho advokátní kancelář, plátcem DPH, přizná soud i náhradu daně (§ 137 odst. 3); pět úkonů pak činí 65 037,50 Kč a s poplatkem 90 037,50 Kč.

U sporu o 5 000 000 Kč činí odměna za úkon 28 300 Kč a paušál 450 Kč, u pěti úkonů tedy 143 750 Kč bez DPH. S poplatkem 250 000 Kč jde o 393 750 Kč, a pokud soud přizná i náhradu DPH, o 423 937,50 Kč. Příklady počítají s pěti úkony, skutečný počet závisí na průběhu sporu.

Tyto částky jsou náhradou, kterou soud může přiznat úspěšné straně, a nejsou cenou, kterou firma advokátovi platí. Pokud si firma s advokátem sjedná hodinovou odměnu, může být skutečný náklad vyšší nebo nižší než tarifní. Vedení by proto mělo počítat s možností, že část zaplacených nákladů se nevrátí, a rozpočet nastavit s touto rezervou.

Počet úkonů se u každého sporu liší: záleží na tom, zda se jedná o jednoduchý spor o pohledávku, nebo o složitý spor se znaleckými posudky a několika jednáními. Příklady výše slouží jen k orientaci. Zkušenosti sporových advokátů s tím, jak se náklady vyvíjejí v praxi, shrnuje text o procesních zkušenostech sporových advokátů z ARROWS.

Co soud nepřizná a jak náklady řídit

Náklady, které by jinak nevznikly, protože je způsobili účastníci nebo jejich zástupci svým zaviněním, nebo které vznikly náhodou, nemohou být nahrazeny, s výjimkou případů podle § 147 (§ 151 odst. 4). Firma, která například způsobí odročení jednání, tak ponese přidané náklady sama, i když spor vyhraje. Disciplína v procesu proto přímo šetří peníze.

Peníze nepřijdou hned po jednání. O povinnosti k náhradě nákladů rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení končí, a výši nákladů může určit až v písemném vyhotovení (§ 151 odst. 1 a 5). Lhůta k plnění běží vždy až od právní moci rozhodnutí o náhradě (§ 151 odst. 6). Firma tedy s příjmem počítá až po právní moci.

Řízení nákladů znamená tři věci. Za prvé rozhodovat o kroku podle rozpočtu: kdy se vyplatí vyjednávat a kdy žalovat. Za druhé volit rozsah důkazů úměrně hodnotě sporu, protože znalecký posudek může stát víc než sporná částka. Za třetí využít smír tam, kde je nárok jasný a protistrana solventní, protože vrací část poplatku a šetří čas.

Při rozhodování, zda žalovat, vedení potřebuje i odhad, zda lze případný rozsudek vymoci. Spor, který se vyhraje, ale nelze vymoci, přináší jen náklady. Posouzení vymahatelnosti proto patří před podání žaloby a ovlivňuje rozhodnutí víc než samotná výše poplatku. Alternativu k soudu rozebírá text o tom, jak probíhá arbitráž ve velkých a drahých věcech.

Šest kroků: rozpočet sporu před podáním žaloby

Prvním krokem je určit hodnotu sporu a spočítat soudní poplatek a tarifní odměnu pro jeden úkon. Druhým krokem je odhadnout počet úkonů a případné náklady důkazů, zejména znalce. Třetím krokem je sestavit dvě varianty: úspěch a neúspěch, kde neúspěch zahrnuje i náhradu nákladů protistrany. Výsledek se uvede na jednom listu a porovná se s hodnotou sporu i se solventností protistrany.

Čtvrtým krokem je odeslat výzvu k plnění nejméně sedm dnů před žalobou. Doklad o odeslání se uchová, protože na něm závisí právo na náhradu nákladů (§ 142a odst. 1). Pátým krokem je rozhodnout, zda nabídnout smír nebo mediaci před podáním, nebo před prvním jednáním. Šestým krokem je průběžně kontrolovat náklady proti rozpočtu a při překročení rozhodnout, zda pokračovat.

Dobrá praxe je mít jednu osobu, která za firmu spor řídí a sleduje náklady. Bez ní se spor snadno rozroste: přibudou důkazy, jednání a posudky, které nikdo nezvažoval z hlediska ceny. Rozpočet, který se pravidelně aktualizuje, je nejlepší nástroj proti překvapením. Právníci ARROWS advokátní kanceláře ho připravují společně s procesní strategií.

Čtyři chyby, které zvyšují cenu sporu

První chybou je podat žalobu bez předžalobní výzvy. Firma spor vyhraje, ale soud jí nepřizná náklady, protože neprokázala výzvu zaslanou nejméně sedm dnů předem. Cenou je ztráta celé náhrady. Prevencí je standardizovaná výzva a evidence jejího odeslání.

Druhou chybou je žalovat víc, než lze prokázat. Při částečném úspěchu soud náklady poměrně rozdělí, a firma tak může platit část odměny protistrany a vlastní poplatek z celé částky. Prevencí je žalovat to, co dokládají podklady, a u nároků závislých na posudku zvážit § 142 odst. 3.

Třetí chybou je spoléhat na plnou náhradu nákladů. Soud přizná jen tarifní odměnu a účelně vynaložené náklady, takže skutečná cena sporu je obvykle vyšší, než kolik firma dostane zpět. Čtvrtou chybou je odkládat smír: poplatek se vrací snížený o pětinu jen při zastavení před prvním jednáním nebo při schválení smíru před rozhodnutím. Právníci ARROWS advokátní kanceláře proto začínají rozpočtem a výzvou a teprve poté navrhují procesní postup.

Rizika při rozhodování o soudním sporu

Závěrečné shrnutí

Soudní spor stojí soudní poplatek, odměnu advokáta a náklady důkazů a náhrada se řídí úspěchem ve věci. Článek ukázal, že poplatek činí u peněžitého plnění do 40 milionů Kč pět procent z hodnoty, že bez výzvy zaslané sedm dnů před žalobou hrozí ztráta náhrady a že soud přizná odměnu advokáta podle tarifu.

Pro vedení z toho plyne jasný postup: nejdřív sestavit rozpočet pro úspěch i neúspěch a odeslat předžalobní výzvu, potom zvážit smír a teprve poté podat žalobu. Obrácené pořadí vede k tomu, že firma spor vyhraje, ale část nákladů ponese sama.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře sestavují rozpočty sporů, připravují předžalobní výzvy, vedou spory před soudy i rozhodci a vyjednávají smíry. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu pro obchodní a soudní spory.