Kryptoměnárny a zákon o směnárenské činnosti

Ze zákonné úpravy vyplývá, že kryptosměnárna při směně vystupuje jako jedna ze stran směny, která převádí vlastnické právo k jednotkám virtuální měny, a to za převod vlastnického práva k jednotkám fiat měny. Na tuto směnu se použijí obecná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), konkrétně ustanovení § 2184 - § 2188 OZ, upravující směnu.

V případě, že jsou smlouvy o směně jednou ze smluvních stran uzavírány soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, která spočívá v provádění směnárenských obchodů  (tj. jako podnikatelská činnost), může vznikat pochybnost, zdali se zákon o SČ vztahuje i na kryptosměnárny.

Uzavírání smluv o směně v rámci podnikatelské činnosti nenaplňuje bez dalšího zákonné znaky směnárenské činnosti. Zákon o SČ totiž ve svém ustanovení § 2 odst. 1 stanovuje, že: „Směnárenským obchodem je obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu.“

Otázkou tedy je, zda podnikatel s kryptoměnami, který uzavírá smlouvy o směně (dále jen „směna kryptoměn“), spadá svou činností pod pojem směnárenský obchod.

K posouzení této otázky je potřeba provést analýzu výše uvedeného ustanovení zákona o SČ. Směnárenský obchod je zákonem o SČ definován (kumulativně) jako obchod:

a.    Spočívající ve směně
b.    Bankovek, mincí nebo šeků
c.    Znějících na určitou měnu
d.    Za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu

Jak jsem již uvedl výše, tak první ze znaků je jistě splněn, protože při takovém obchodu dochází ke směně jednotky virtuální měny za jednotky fiat měny. Virtuální měny ovšem prozatím nesplňují zbylé tři, respektive dva požadavky. K tomu se blíže vyjádřila Česká národní banka ve svém stanovisku  ze dne 10.2.2014, ve kterém uvádí, že: „V případě směny (resp. nákupu) bitcoinů za české koruny nebo jinou měnu také nejsou splněny znaky směnárenského obchodu, který je definován jako „směna bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu“ (§ 2 odst. 1 ZSČ), tj. není splněn znak hmotné podoby předmětu směny ani znak „znějící na určitou měnu“.

Hlavní překážka proto, aby směna kryptoměn podléhala směnárenskému obchodu, nespočívá v tom, že by virtuální měny nemohly být ve hmotné podobě, ale v tom, že nemají znak znějící na určitou měnu.

Zákonodárce k dnešnímu dni definoval virtuální měnu v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), konkrétně v ustanovení § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona, kde je stanoveno, že virtuální měnou se rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.

K tomu, aby kryptosměnárny podléhaly zákonu o SČ, je tak potřeba, aby se virtuální měna stala měnou, to znamená, aby ji především byl přiznán atribut měny prostřednictvím autority státu, respektive v případě kryptoměn se spíše bude jednat o potřebu shody na poli mezinárodního práva, která stanoví podmínky existence kryptoměn, jejich způsob použití a potřebné náležitosti.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v současné době kryptosměnárny a jejich směna kryptoměn za fiat měny nespadá pod zákon o SČ, i když není vyloučeno, že by se tak v budoucnu mohlo stát.

_________________________________________________

  [1] Měna s nuceným oběhem, jejíž hodnota je stanovena zákonem.
  [2] Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ust. § 2 tohoto zákona.
  [3] Tamtéž.
  [4] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Obchodování s bitcoiny. 10.2.2014. 2014. Dostupné [online] z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/obchodovani_s_bitcoiny.pdf [cit.: 2018-05-20].