Legislativní monitoring – Česká republika: Srpen 2026

Chatbot bez upozornění: od 2. srpna pokuta až 15 milionů eur

Dne 2. srpna 2026 nabyl použitelnosti článek 50 nařízení (EU) 2024/1689 (AI Act). Prvním krokem není nákup technologie, ale určení vlastní role: povinnosti podle odst. 1 a 2 dopadají na poskytovatele systému, podle odst. 3 a 4 na zavádějící subjekt, tedy na firmu, která systém používá. Kdo používá vlastní systém, plní obojí — na to výslovně upozorňuje Český telekomunikační úřad v tiskové zprávě z 31. července 2026.

Prakticky jde o čtyři věci. Systém určený k přímé interakci s lidmi musí být navržen tak, aby člověk poznal, že mluví s AI. Poskytovatel generativního systému musí zajistit strojově čitelné označení výstupů. Zavádějící subjekt musí označit deepfake a AI generovaný text zveřejněný k záležitostem veřejného zájmu — u textu ale povinnost neplatí, prošel-li obsah lidskou nebo redakční kontrolou a nese-li za publikaci redakční odpovědnost konkrétní osoba. A kdo používá systémy pro rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci, musí o tom dotčené osoby informovat.

Sankce nejsou symbolické: podle čl. 99 odst. 4 písm. g) až 15 milionů EUR nebo 3 % celosvětového obratu, u běžného podniku podle toho, co je vyšší. Čl. 99 odst. 6 ale u malých a středních podniků včetně startupů ukládá nižší z obou hodnot. Podstatný detail: český adaptační zákon k AI Actu dosud přijat nebyl, takže dozorové orgány a procesní pravidla pro ukládání sankcí v českém právu zatím chybějí. Na povinnostech to nic nemění.

Vysoce rizikové systémy mají odklad. Transparentnost ne.

Nařízení (EU) 2026/1744 (digitální omnibus) z 24. července posunulo povinnosti pro vysoce rizikové systémy — samostatné systémy podle přílohy III, typicky AI v náboru nebo ve scoringu, na 2. prosince 2027, systémy vestavěné do regulovaných výrobků na 2. srpna 2028. U transparentnosti je jediná přechodná lhůta: strojově čitelné označení výstupů u systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 je nutné doplnit do 2. prosince 2026.

Čekat se ale nedá. Většina zákazů nepřijatelných praktik platí od 2. února 2025 a od téhož dne platí i čl. 4, který ukládá přijímat opatření podporující AI gramotnost osob pracujících s AI systémy — bez ohledu na velikost firmy. Praktickým způsobem, jak povinnost naplnit, je proškolení týmu a interní pravidla pro používání AI.

Obaly na potraviny s PFAS už na trh nepatří

Nařízení (EU) 2025/40 (PPWR) se používá od 12. srpna 2026 přímo, bez transpozice. Nejtvrdší okamžitý dopad má čl. 5: obaly určené pro přímý styk s potravinami nesmí obsahovat PFAS nad stanovené prahové hodnoty. Vedle toho se uplatní pravidla pro posuzování shody, technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě a pravidla pro environmentální tvrzení podle čl. 14. Většina technických požadavků na recyklovatelnost a podíl recyklátu nastupuje postupně, zejména od roku 2030.

Rozsah povinností se liší podle toho, zda firma vystupuje jako výrobce, dovozce, distributor, nebo producent pro účely rozšířené odpovědnosti výrobce — jde o právně odlišné role. PPWR navíc rozšířenou odpovědnost dále harmonizuje, ale nevytváří ji nově: v Česku existuje dávno a nadále platí evidence a registrace podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Prvním krokem není změna obalů, ale inventura — jaké obaly firma používá, z čeho jsou, v jaké roli je uvádí na trh a zda má od dodavatelů podklady, kterými to doloží.

Kritická infrastruktura: sebeposouzení už nemáte na co odkládat

Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, účinný od 19. srpna 2025, transponoval směrnici CER a vyčlenil tuto agendu z krizového zákona. Chyběly ale prováděcí předpisy — a bez nich nešlo spolehlivě zjistit, kdo do režimu spadá. Nařízení vlády č. 127/2026 Sb. účinné od 18. července 2026 vymezuje základní služby a kritéria významnosti a vyhláška č. 122/2026 Sb. účinná od 1. srpna 2026 stanoví strukturu plánu odolnosti, metodiku posouzení rizik, opatření k zajištění odolnosti a pravidla pro hlášení incidentů. K témuž dni byl spuštěn Portál kritické infrastruktury pro plnění informačních povinností, mimo jiné ohlašovací povinnosti podle § 9 zákona.

Jedno rozlišení je pro management zásadní: tohle není NIS2. Kritéria, povinné role i dozorové orgány se liší a firma může spadat do obou režimů současně. Sebeposouzení má proto smysl udělat i tam, kde je kyberbezpečnostní agenda považovaná za vyřešenou.

Faktura za reklamu vám odpočet DPH nezachrání

Rozsudkem ze dne 4. srpna 2026, čj. 10 Afs 204/2025-51, zamítl NSS kasační stížnost firmy, které správce daně neuznal odpočet DPH z reklamních služeb. Firma doložila doklady, objednávky i předávací protokoly a prokázala, že plnění přijala — neprokázala ale jeho rozsah. To je podle § 72 a 73 zákona o DPH samostatná hmotněprávní podmínka odpočtu. Argument, že obsah služeb se průběžně měnil podle vývoje sezóny, soud obrátil proti stěžovatelce: čím méně předvídatelná spolupráce je, tím pečlivější evidenci si strany měly nastavit.

Rozsudek má i druhý použitelný závěr. Vedení sedmi kontrolních postupů pěti různými správci daně k týmž dodavatelům soud označil za nepřiměřený výkon tzv. vybrané působnosti — v této věci to sice nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí, firmám pod paralelními kontrolami to ale dává argument. Primární obranou zůstává zásahová žaloba, nikoli až žaloba proti rozhodnutí o dani.

Doložka o mzdové mlčenlivosti stojí až 400 000 Kč

Transpoziční lhůta směrnice (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování uplynula 7. června 2026 marně a novela zákoníku práce je stále v legislativním procesu s navrhovanou účinností od 1. ledna 2027. Nové povinnosti z transpozice tedy zatím nevznikly — to ale neznamená, že české právo v této oblasti mlčí. Od 1. června 2025 zakazuje § 346a zákoníku práce omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho vlastní mzdy; za porušení lze podle § 24 odst. 1 písm. e) zákona o inspekci práce uložit pokutu až 400 000 Kč. Doložky o mzdové mlčenlivosti tedy patří ze smluv pryč už dnes.

Připomínáme také druhou etapu zákona č. 323/2025 Sb.: od 1. července 2026 se zaměstnanec přihlašuje do evidence nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce, zaměstnavatel sám 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance. Pokuta až 100 000 Kč.

Termíny, které v srpnu nepočkají

Co s tím udělat teď

Srpen 2026 ukazuje posun, na který české firmy nejsou zvyklé: dvě ze tří hlavních změn měsíce nepřicházejí ze Sbírky zákonů, ale z Úředního věstníku EU, a platí bez ohledu na to, že navazující český předpis chybí nebo se teprve upravuje. U AI Actu není adaptační zákon, u PPWR se teprve novelizuje zákon o obalech — povinnosti přesto od 2., resp. 12. srpna běží.

Doporučení je proto jediné a platí pro AI Act i PPWR: nejdřív si ujasněte roli, teprve pak řešte opatření. Poskytovatel, zavádějící subjekt, výrobce, dovozce, distributor — každá role má jiný rozsah povinností. Firmy, které tenhle krok přeskočí, obvykle řeší buď příliš mnoho, nebo to špatné. Srpnový rozsudek NSS je pak připomínkou, že u daní rozhoduje doložitelnost průběhu, ne existence faktury.

Advokátní kancelář ARROWS propojuje AI a IT compliance, regulaci výrobků a obalů, bezpečnostní regulaci, daňové spory a pracovní právo do jednoho pohledu — aby klient nedostal několik oddělených stanovisek, ale jedno rozhodnutí s obchodním smyslem. Zajistíme klasifikaci rolí podle AI Actu i PPWR, sebeposouzení podle zákona o kritické infrastruktuře, revizi smluv s dodavateli, interní směrnice a školení týmů i zastoupení při kontrolách. Díky síti ARROWS International koordinujeme i případy s přeshraničním prvkem; pro případ profesní odpovědnosti je advokátní kancelář ARROWS pojištěna s limitem 350.000.000 Kč. Napište nám na konzultace@arws.cz a projdeme s vámi konkrétní situaci vaší firmy.