Omezení vlastnického práva v době nouzového stavu

Vyhlášení nouzového stavu s sebou nese řadu navazujících opatření. Pro celé území České republiky byl nouzový stav vyhlášen v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a to dne 12. března 2020 od 14 hod. Doba trvání nouzového stavu je nejvýše 30 dnů, nicméně lze prodloužit po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.  V podrobnostech se odkazuje na krizový zákon (zákon č. 240/2000 Sb.). Ve vztahu k citovanému ustanovení (§ 6 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) je třeba poměřovat i navazující opatření.

Vláda ve vyhlášení nouzového stavu odkázala na práva uvedená v § 5 písm. a) až e) krizového zákona, mezi nimiž je též možnost omezit vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku. 

Podle krizového zákona lze za nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací. Za toto omezení musí být poskytnuta přiměřená náhrada [§ 5 písm. b) krizového zákona].

Na základě § 6 krizového zákona je vláda oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit ukládání povinnosti poskytnout věcné prostředky [§ 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona]; věcný prostředek je definován jako movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace. Tuto povinnost lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení (§ 6 odst. 4 krizového zákona). 

V krizovém zákoně je upravena tomu odpovídající povinnost právnických osob, fyzických osob podnikajících, jakož i fyzických osob v době krizového stavu poskytnout požadované věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace (ledaže zvláštní zákon stanoví jinak), a to na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení (viz § 29 a 31 krizového zákona).

Krizový zákon v ustanovení § 31 odst. 4 stanoví, že fyzická osoba může plnění této povinnosti v určitých případech odmítnout, zejm. pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob. Výjimky z této povinnosti se vztahují též na osoby požívající imunity podle mezinárodního práva. 

Podle krizového zákona v době nouzového stavu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje hejtman. Ten je i oprávněn nařídit provedení určitých krizových opatření, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou. 

Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. 

Využití věcného prostředku musí být vázáno na řešení krizové situace za podmínek výše uvedených a povinné osobě náleží přiměřená náhrada.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Čtěte také:

• 10 věcí, které byste jako podnikatelé měli vědět nebo udělat za účelem ochrany svého podnikání v době epidemie COVID-19
• Odpovědnost státu za škodu způsobenou opatřeními přijatými v boji s koronavirem
• Vláda spustila úvěr COVID19
• Koronavirus a náhrada škody