Vstupuje k vám investor a chcete si udržet kontrolu

Jak se skládá kontrola ve firmě

Majitel, který slyší od investora požadavek na „menšinovou účast s ochranou“, má před sebou konkrétní otázky: kolik hlasů investor dostane, koho bude jmenovat do vedení a jaká rozhodnutí bude moci zastavit. Zakladatel si může udržet většinu kapitálu a přesto přijít o rozhodování, pokud investor dostane veto na klíčové věci. Opačně lze kontrolu zachovat i při menšině kapitálu, když hlasy a jmenování jsou nastaveny jinak.

Pro rozhodování proto nestačí sledovat procenta základního kapitálu. Rozhoduje, kdo drží hlasy, kdo volí jednatele, kdo musí souhlasit s významnými rozhodnutími a komu patří zisk. Tyto čtyři vrstvy lze nastavit nezávisle na sobě, vždy je ale třeba rozlišit, co musí být ve společenské smlouvě a co stačí sjednat v dohodě společníků, a proto je dobré je při jednání oddělit.

Growth equity se liší od vstupu investora do startupu tím, že firma už vydělává. Investor tu nevstupuje do raného konceptu, ale do firmy s ověřeným obchodním modelem, tržbami a růstovou historií, a majitel proto má silnější vyjednávací pozici. Nemusí akceptovat podmínky určené pro firmy bez tržeb. Právě na tom staví tento článek.

O začínajících firmách pojednává text o tom, jak vyjednat vstup investora do startupu. Jiné otázky řeší start-up bez tržeb, a proto se podmínky a ocenění liší, a zakladatel zavedené firmy tak nemusí přijímat standardy, které investoři uplatňují u firem v počátku. Rozdíl v pozici obou stran je při jednání zásadní.

Přípravu firmy před jednáním s investorem shrnuje text o tom, jak připravit start-up na vstup investora. Část doporučení se hodí i pro zavedenou firmu, například uspořádání dokumentů a vlastnické struktury, kterou investor prověřuje dřív, než přijde s nabídkou. Pořádek v dokumentaci zrychluje jednání a zlepšuje vyjednávací pozici.

Smlouvy se v praxi dělí na dvě vrstvy. Společenská smlouva upravuje to, co je závazné pro společnost a její orgány, tedy hlasování, orgány a druhy podílů s právy, která jsou s nimi spojena (§ 135 a 136 zákona o obchodních korporacích). Dohoda společníků zavazuje jen své strany, například k určitému hlasování, k předkupním právům nebo k výstupům. Kontrola se obvykle opírá o obě, a proto je třeba je psát společně.

Praktický postup začíná tím, že majitel sepíše, co pro něj kontrola znamená. Někomu jde o poslední slovo ve strategii, jinému o obsazení vedení nebo o možnost prodat firmu v době, kterou si zvolí. Pokud majitel tyto priority nezná, investor je určí za něj a jednání se vede o tom, co investor považuje za důležité, ne o tom, co majitel potřebuje.

Hlasy a většiny ve společnosti s ručením omezeným

Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak, a valná hromada je, neurčí-li smlouva jinak, schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů (§ 169 zákona o obchodních korporacích). Zákon tedy počítá s tím, že hlasy odpovídají vkladům, ale dovoluje to změnit.

U rozhodnutí, pro která zákon vyžaduje dvoutřetinovou většinu, je klíčová hranice jedné třetiny. Souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje například k rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k připuštění nepeněžitého vkladu a k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací (§ 171 zákona o obchodních korporacích). Kdo drží více než třetinu hlasů, tato rozhodnutí zablokuje, i když sám většinu nemá.

Investor, který získá čtvrtinu kapitálu a čtvrtinu hlasů, samotnými hlasy dvoutřetinová rozhodnutí podle § 171 odst. 1 nezablokuje a o změně smlouvy rozhodují zakladatelé. Investor se třiceti pěti procenty hlasů je zablokovat může, a majitel proto ztrácí možnost měnit pravidla bez jeho souhlasu. Proto se při vyjednávání vyplatí počítat nejen s podílem na kapitálu, ale i s tím, kde leží hranice jedné třetiny.

Zasahuje-li změna smlouvy do práv a povinností pouze některých společníků, vyžaduje se jejich souhlas, a zasahuje-li do práv všech, souhlas všech (§ 171 odst. 2). Investor, jehož zvláštní práva jsou zapsána ve společenské smlouvě, je proto před jednostrannou změnou chráněn i bez veta a i s podílem pod jednou třetinou. Smlouva by přesto měla říkat, které úpravy patří do této kategorie.

Příklad ukáže rozdíl. Zakladatelé drží sedmdesát pět procent hlasů a investor dvacet pět. Změnu společenské smlouvy zakladatelé prosadí sami, protože mají více než dvě třetiny. Pokud investor získá třicet pět procent, zakladatelé mají šedesát pět a změnu bez něj neprosadí. Pět procentních bodů tedy rozhoduje o tom, kdo smí měnit pravidla.

Kdo řídí: jednatelé a jejich jmenování

Do působnosti valné hromady patří volba a odvolání jednatele (§ 190 zákona o obchodních korporacích). Nemá-li společenská smlouva jiné pravidlo, o obsazení vedení rozhodují společníci většinou hlasů, a investor s menšinou proto nemá zaručeno zastoupení v řízení. Požaduje-li ho, musí si ho vyjednat.

Zákon umožňuje svázat jmenování jednatele s podílem. Společenská smlouva může určit, že s podílem je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat, přičemž celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou (§ 194a zákona o obchodních korporacích). Majitel tak může investorovi zajistit zastoupení v jednatelském orgánu, aniž by přišel o většinu, kterou volí valná hromada.

Z toho plyne praktický model. Zakladatelé si většinu jednatelů zajistí hlasy na valné hromadě a investor dostane právo jmenovat jednoho jednatele, případně člena dozorčí rady, pokud ji firma zřídí. Více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, rozhoduje o obchodním vedení většinou, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 195 odst. 1). Při takovém nastavení má investor informace a hlas, ale vedení sám nepřehlasuje; jednomyslnost nebo zvláštní většina by jeho pozici posílily. Počet míst a pravidla hlasování se proto vyplatí vyjednat zvlášť.

Výkon funkce jednatele se řídí smlouvou o výkonu funkce, kterou schvaluje valná hromada. Investor často požaduje, aby jednatelé zakladatelé měli odměnu a povinnosti sjednané tak, aby neměli motivaci firmu opustit. Úpravu smluvního vztahu s jednateli je vhodné řešit zároveň s dohodou o vstupu investora.

Jak investor vstoupí: nový vklad, nebo koupě podílu

Investor může do firmy vstoupit dvěma cestami. Buď koupí část podílu od stávajících společníků, a pak peníze dostanou prodávající, ne firma. Nebo převezme vkladovou povinnost při zvýšení základního kapitálu, a pak peníze přicházejí do firmy. Growth equity bývá kombinací obojího, protože část peněz má jít do růstu a část zakladatelům.

Při zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady mají společníci přednostní právo, které může společenská smlouva vyloučit nebo omezit (§ 220). Nevyužije-li společník přednostní právo ve lhůtě určené smlouvou, jinak do jednoho měsíce, může vkladovou povinnost převzít se souhlasem valné hromady kdokoliv, a totéž platí, vyloučila-li smlouva přednostní právo nebo se ho společník vzdal (§ 222 zákona o obchodních korporacích). Pro vstup investora to znamená, že přednostní právo zakladatelů musí být vypořádáno.

Vzdání se přednostního práva vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášení na valné hromadě a má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli podílu (§ 221). Zakladatelé ho mohou nevyužít nebo se ho výslovně vzdát, případně ho může vyloučit už společenská smlouva. Protože vzdání působí dlouhodobě, při vyjednávání se nejdřív sjednají podmínky investice a teprve poté se zakladatelé přednostního práva vzdají.

Usnesení o zvýšení kapitálu musí obsahovat mimo jiné částku zvýšení, lhůtu pro převzetí a splnění vkladu a název druhu podílu, připouští-li smlouva různé druhy podílů (§ 223). Různé druhy podílů umožňují investorovi dát jiná práva, například přednostní podíl na zisku, aniž by se měnila práva ostatních, a vyžadují úpravu ve společenské smlouvě.

Při vstupu investora se vyplatí zvážit i postupné čerpání investice. Investor vloží část kapitálu při podpisu a zbytek po splnění určených ukazatelů. Takové rozdělení snižuje riziko obou stran, ale vyžaduje přesnou definici podmínek, protože spor o to, zda byl ukazatel splněn, je častým důvodem nedorozumění po uzavření transakce.

Vetující práva a dohoda společníků

Investor menšinový nedostane kontrolu hlasy, a proto požaduje veto na vybraná rozhodnutí. Standardní seznam obsahuje schvalování rozpočtu, významné investice a zadlužení, převody majetku, změnu předmětu podnikání, emise dalších podílů, odměny vedení a spory nad určitou hodnotu. Každá položka omezuje volnost majitele, a proto o seznamu stojí za to jednat dlouho.

Majitel by měl požadovat, aby veta byla věcná, omezená hodnotou a časově ohraničená. Veto na jakoukoli smlouvu paralyzuje běžný provoz. Veto na smlouvy nad stanovenou hranici je přijatelné. Veto, které zaniká poklesem podílu investora pod určitou úroveň, chrání majitele před trvalým omezením. Konkrétní seznam vet se obvykle sjednává v dohodě společníků, kterou rozebírá text o dohodě společníků nad rámec společenské smlouvy.

Veto sjednané jen v dohodě společníků ale zavazuje pouze její strany; vůči jiným osobám, včetně společnosti, působí smlouva jen v případech stanovených zákonem (§ 1759 občanského zákoníku). Hlasuje-li zakladatel v rozporu s dohodou, investor se typicky domáhá smluvních nároků, například smluvní pokuty. Má-li mít jistotu, že rozhodnutí bez jeho souhlasu korporačně neprojde, musí se veto promítnout i do společenské smlouvy, například vyšší většinou pro vybraná rozhodnutí nebo právem spojeným se zvláštním druhem podílu.

Ekonomická práva investora tvoří třetí vrstvu a je třeba je rozdělit na dvě roviny. Přednostní podíl na zisku je skutečným právem spojeným s podílem jen tehdy, když ho společenská smlouva upraví jako zvláštní druh podílu (§ 135 a 136 zákona o obchodních korporacích). Rozdělení výtěžku při prodeji firmy nebo dorovnání proti ředění lze naproti tomu sjednat i smluvně v dohodě společníků. Každé z těchto práv snižuje hodnotu podílu zakladatele, a proto je nutné je počítat v penězích. Zakladatel by měl vědět, kolik dostane při prodeji firmy za různých cen a jak se výtěžek rozdělí.

Čtvrtou vrstvou jsou výstupní mechanismy. Investor chce mít jistotu, že se po několika letech dostane ze společnosti, a požaduje právo prodat svůj podíl spolu se zakladateli, právo donutit zakladatele k prodeji, nebo opci na odkoupení. Majitel naopak chce mít možnost investora vyplatit. Tyto mechanismy jsou sjednávány smluvně a jejich podoba záleží na dohodě, nikoli na zákonu.

Při výběru investora záleží i na tom, co kromě peněz přináší. Zkušený investor poskytuje kontakty, znalost trhu a pomoc při dalších kolech financování. Majitel by měl požadovat reference a zjistit, jak se investor choval ve firmách, kde měl menšinovou účast, a zda respektoval dohodnuté rozdělení rolí.

Standard trhu a varovné signály

U zavedených firem se investor obvykle spokojí s menšinovou účastí, zastoupením ve vedení a vetem na omezený seznam rozhodnutí. Majitel si ponechává většinu hlasů, právo jmenovat většinu jednatelů a řízení provozu. Investor dostává informační práva, pravidelné reportování a ochranu před ředěním.

Varovným signálem je žádost o veto na „všechna významná rozhodnutí“ bez vymezení. Takové veto z menšinového investora dělá spolurozhodujícího. Druhým signálem je požadavek na majoritní hlasy při menšinovém kapitálu bez zdůvodnění. Třetím je automatické právo investora odvolat jednatele zakladatele. Čtvrtým je výstup, který zakladatele nutí prodat firmu v době, kterou určí investor.

Úpravu vyjednávacích pozic a časování jednání ovlivňuje i to, jak se investor k firmě dostává. Dokument o podmínkách investice, tedy term sheet, bývá závazný jen v části, a platí i pro growth equity, že co je závazné, musí být výslovně označeno.

Cena a kontrola spolu souvisí. Investor, který dostane méně kontroly, často požaduje nižší cenu, a naopak. Majitel by si proto měl předem rozhodnout, co je pro něj důležitější: nejvyšší možné ocenění, nebo plná kontrola. Obojí současně se při jednání zpravidla nedaří, a pokus o to vede ke zdlouhavému vyjednávání.

Typické chyby a jejich cena

První chybou je soustředit se na procento kapitálu a přehlédnout hlasy a veta. Majitel si pohlídá, aby měl nadpoloviční většinu, a pak zjistí, že investor má právo zablokovat rozpočet, investice i zadlužení. Cenou je ztráta kontroly nad každodenním řízením, o kterou majitel nechtěl přijít.

Druhou chybou je vzdát se přednostního práva dřív, než jsou podmínky dohodnuty. Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči dalším nabyvatelům podílu a nelze počítat s tím, že půjde snadno odvolat. Když se pak jednání o podmínkách protáhne nebo selže, majitel přišel o ochranu proti ředění bez toho, že by získal investici.

Třetí chybou je přehlédnout hranici jedné třetiny. Investor s menšinovým podílem nad touto hranicí může blokovat změny smlouvy, a majitel proto nemůže bez jeho souhlasu měnit pravidla, přijímat další investory ani upravovat druhy podílů. Cenou je zablokovaný další růst. Řešením je nastavit hlasy nebo vrchní hranici podílu investora.

Čtvrtou chybou je zanedbat výstup. Smlouva řeší vstup, ale nikoli to, co se stane, když investor za pět let chce peníze zpět. Právníci ARROWS advokátní kanceláře posuzují u každé transakce hlasy, jmenování, veta, ekonomická práva i výstup společně, protože kontrola vzniká jejich kombinací a slabé místo v jedné vrstvě zruší ochranu v ostatních.

Rizika vstupu investora do zavedené firmy

Závěrečné shrnutí

Kontrola ve firmě po vstupu investora vzniká kombinací hlasů, jmenování jednatelů, vet a ekonomických práv, nikoli procentem kapitálu. Článek ukázal, že u dvoutřetinových rozhodnutí je klíčová hranice jedné třetiny hlasů, vedle níž chrání investora i individuální souhlas podle § 171 odst. 2, že jmenování jednatele lze svázat s podílem a že veto i ekonomická práva musí být ve správném dokumentu.

Pro majitele firmy z toho plyne jasný postup: nejdřív rozhodnout, co chce udržet, potom nastavit hlasy a jmenování a teprve poté jednat o ceně. Čím později se kontrola otevře, tím více musí majitel ustupovat, protože investor už má sjednané ocenění a dohodnuté podmínky bere jako hotové.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře vedou vstupy investorů do zavedených firem, připravují společenské smlouvy a dohody společníků a vyjednávají veta, výstupy a ekonomická práva, a to na straně majitele i na straně investora. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu pro smlouvy a vyjednávání.