Zákon o hromadných žalobách a jeho aktuální stav

Základní principy návrhu zákona

Zárukou nezneužití hromadných řízení by se měla stát mimo jiné nutnost osvědčení toho, že „hromadná žaloba není financována třetí stranou, která je konkurentem žalovaného, je na žalovaném závislá nebo která nadmíru ovlivňuje žalobce způsobem, který by poškodil kolektivní zájmy spotřebitelů, jichž se hromadná žaloba týká.“ V případě, že zdroj financí bude pocházet od právnické osoby, bude soud povinen zjistit údaje o jejím skutečném majiteli. Ministerstvo spravedlnosti taktéž navrhuje zastropovat maximální částku procentuální výši odměny žalobce, a to buď na 5 či 25 % z přisouzeného plnění. 

Samotné hromadné řízení bude podle nynějšího návrhu rozděleno do dvou fází. V té první se nejprve posoudí otázka přípustnosti hromadné žaloby. V případě, že soud rozhodne kladně, bude moct být zahájeno řízení ve věci samé. Příslušným k projednání hromadných žalob v prvním stupni by se měly stát soudy krajské.

Aktuální stav legislativního procesu

Aktuálně se návrh zákona nachází v meziresortním připomínkovém řízení, ve kterém se zatím vyjádřil pouze Úřad průmyslového vlastnictví, který k návrhu neuplatnil žádné připomínky. Návrh zákona nicméně počítá s ambiciózní účinností již od 25. června 2023. Je však otázkou, zda-li se zákon stihne ve stanoveném termínu projednat a schválit. Nic to však nebude měnit na skutečnosti, že Česká republika je již v prodlení s přijetím zákona o hromadném řízení, neboť Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů uložila členským státům do 25. prosince 2022 přijmout právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Zajímají vás legislativní novinky v roce 2025? Připravili jsme si pro vás webinář.