Zrušení povolení k provozu herny

Kdy může obec zakázat hazard na celém svém území?

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“), dává obcím poměrně široký prostor pro jednání. Podle § 12 zákona o hazardních hrách může obec obecně závaznou vyhláškou provozování technických her, binga, živých her nebo turnajů malého rozsahu omezit na určená místa a čas, zakázat je pouze na určitých místech, nebo je na celém svém území zakázat úplně.

Soudy považují volbu mezi těmito možnostmi primárně za politické rozhodnutí zastupitelstva obce. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku výslovně potvrdil, že obec nemusí důvody pro plošný zákaz vztahovat ke konkrétní provozovně ani prokazovat, že problémy způsobuje právě ona. Požadavek na takto podrobné odůvodnění by byl podle soudní praxe přehnaně formalistický.

Co se stane s již vydaným povolením, pokud obec hazard zakáže?

Zde je třeba propojit dvě ustanovení zákona o hazardních hrách. Podle § 104c odst. 1 písm. b) může obecní úřad vydat povolení k umístění herního prostoru pouze tehdy, není-li v rozporu s aktuálně platnou obecně závaznou vyhláškou obce. Jakmile však obec vyhlášku později změní a provozování hazardních her v daném místě zcela zakáže, přestává provozovatel splňovat podmínky pro vydané povolení.

Ilustrujme si to na skutcích z citovaného rozsudku. Provozovatel herny získal povolení k umístění herního prostoru s platností od 14. prosince 2023 do 14. prosince 2026. V únoru 2024 však zastupitelstvo schválilo vyhlášku, která s účinností od 1. června 2024 zakázala hazardní hry na celém území obce. Obecní úřad následně zahájil z moci úřední řízení o odnětí povolení danému provozovateli podle § 104f odst. 3 písm. e) zákona o hazardních hrách a povolení pravomocně odejmul. K tomu pravomocně došlo 29. ledna 2025, tedy stále téměř dva roky před koncem doby, na kterou bylo povolení původně vydáno.

Musí obec prokazovat, že problém způsobuje právě moje herna?

Provozovatelé se v obdobných sporech typicky brání tím, že se konkrétní stížnosti a incidenty vážou k jiné provozovně než k té jejich, a plošný zákaz proto neobstojí v testu proporcionality. Nejvyšší správní soud však tuto argumentaci odmítl. Podle soudu mají negativní jevy spojené s hazardem systémový charakter a nelze je posuzovat izolovaně pro jedinou hernu – ponechání jedné provozovny v chodu by pouze přesunulo problém do jejího okolí.

Soud také uvedl, že pokud se obci v minulosti neosvědčily mírnější formy regulace (omezení počtu heren, provozní doby), je to samo o sobě dostatečným důvodem pro úplný zákaz namísto mírnějšího opatření. Podobně jako u plošného zákazu prostituce jde o jev, u kterého se společenská škodlivost předpokládá bez ohledu na to, kde přesně se odehrává.

Pro obec tedy není rozhodující, aby prokázala, že konkrétní negativní jev způsobuje jedna konkrétní herna. Pokud má regulace racionální základ ve zkušenostech obce a sleduje legitimní cíl omezení negativních dopadů hazardu, může obstát i plošný zákaz dopadající na provozovny, u kterých nejsou jednotlivé incidenty samostatně zdokumentovány.

Musí vyhláška zohlednit stávající povolené herny?

Dalším typickým argumentem provozovatelů je, že do herny investovali s očekáváním návratnosti po celou dobu platnosti povolení, a namítají porušení legitimního očekávání a právní jistoty. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že zákon obcím povinnost takové očekávání chránit neukládá.

Postačí, pokud vyhláška stanoví přiměřenou legisvakanční lhůtu – tedy dobu mezi vyhlášením a účinností vyhlášky, během které se mohou adresáti na novou situaci připravit. V posuzovaném případě tato doba činila přibližně dva a půl měsíce.

Povolení se odnímá bez náhrady. Provozovatel nemá nárok na náhradu ušlého zisku ani na náhradu investic vložených do provozovny, a to ani v případě, že ke dni odnětí zbývala podstatná část doby, na kterou bylo povolení původně vydáno.

Co mohu jako provozovatel dělat?

Stěžovatel v posuzovaném případě použil naprostou většinu myslitelných argumentů – že vyhláška nevycházela z objektivních a nediskriminačních kritérií, že plošný zákaz neobstál v testu proporcionality, že chyběla individualizace pro jeho konkrétní provozovnu a že absence přechodných ustanovení porušila jeho legitimní očekávání. Nejvyšší správní soud všechny tyto námitky odmítl.

Nejvyšší správní soud výslovně uvedl, že konkrétní podoba regulace hazardu vychází z politického přesvědčení volených zástupců obce a že požadavek na podrobné odůvodnění zákazu „doslova v každém koutě území obce“ je přehnaně formalistický. Obec tedy v podstatě nemusí svůj postoj k hazardu vůbec věcně zdůvodňovat – rozhodující je politická vůle zastupitelstva, nikoli prokázání konkrétních problémů u dané provozovny. Soudy navíc k přezkumu takové regulace přistupují zdrženlivě a respektují právo obce na samosprávu.

Reálný prostor pro obranu tedy zůstává velmi úzký. Rozsudek 4 As 68/2026 fakticky potvrzuje jako legitimní věcnou podstatu regulace, tedy zda obec může zakázat hazard na celém svém území bez individualizovaného odůvodnění.

Potenciální problémy

Závěr

Rozsudek 4 As 68/2026 potvrzuje, že obce mají širokou míru uvážení při regulaci hazardu na svém území, včetně možnosti odejmout již dříve vydané povolení k umístění herního prostoru, pokud následně zavedou plošný zákaz hazardu. Jako provozovatel se nemůžete spoléhat na to, že vám povolení bude zachováno po celou dobu jeho platnosti, ani na to, že vám obec musí poskytnout přechodné období.

Před otevřením herny proto doporučuji vždy důkladně zmapovat nejen aktuálně platnou regulaci v obci, ale i její minulý přístup k hazardu a případné úvahy o zpřísnění pravidel v budoucnu. Při plánování investice a její návratnosti je také nutné počítat s regulatorním rizikem: ani pravomocně vydané povolení na několik let není zárukou, že po celou tuto dobu budete moci hernu skutečně provozovat. Ekonomický model projektu by proto měl být schopen ustát situaci, kdy obec v průběhu platnosti povolení hazard omezí nebo zcela zakáže a investice bude muset být odepsána dříve, než se původně počítalo.