Odvolání proti pokutě od SZPI: Jak se bránit dvojí sankci za stejné pochybení?

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
26.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Odvolání proti pokutě od SZPI představuje pro podnikatele střet s komplexním systémem správního trestání. Tento článek provází postupem po doručení pokuty, radí, jak efektivně postavit odvolání a bránit se dvojí sankci za stejné pochybení s využitím zásady ne bis in idem . Vysvětluje také, kdy se obrátit na soud a jak nastavit vnitřní procesy pro minimalizaci rizika.

Na obrázku vidíme právníka řešícího problematiku odvolání proti pokutě od SZPI.

Shrnutí v bodech

Pokuty od Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se v posledních letech zvyšují a pravidelně dosahují desítek až stovek milionů korun ročně, přičemž u závažných či opakovaných pochybení mohou jednotlivé sankce činit i milionové částky, pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby až do výše desítek milionů korun.
Pro podnikatele už nejde jen o „nepříjemnost“, ale o zásah, který může ovlivnit cash flow, reputaci i hodnotu celé společnosti.

Standardní odvolací lhůta proti rozhodnutí o pokutě je patnáct dní od oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V této lhůtě je potřeba nejen formálně podat odvolání, ale také promyšleně formulovat námitky k meritu věci, výši sankce, procesním pochybením a případně k otázce dvojího postihu za stejné jednání.

Zásada ne bis in idem – zákaz dvojího trestání za tentýž skutek – hraje v potravinovém dozoru stále větší roli, zejména tam, kde se o tentýž okruh povinností zajímá více orgánů (typicky SZPI, Státní veterinární správa, hygienická stanice či Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Není však automatické, že druhá sankce je nezákonná; klíčové je, zda jde opravdu o totožný skutek v čase, místě a následcích.

Úspěšná obrana proti pokutě a případné dvojí sankci je kombinací právních argumentů, detailní znalosti potravinové regulace a kvalitně zajištěných důkazů. Právníci ARROWS advokátní kancelář klientům v praxi pomáhají nejen se samotným odvoláním, ale také s nastavením preventivních compliance procesů, aby se podobné situace neopakovaly a aby případné budoucí sankce byly co nejnižší.

SZPI, pokuty a proč je odvolání dnes strategickou otázkou

Postavení SZPI a její pravomoci vůči podnikatelům

Státní zemědělská a potravinářská inspekce je ústřední správní úřad podřízený Ministerstvu zemědělství, který vykonává státní dozor zejména nad bezpečností, jakostí a označováním potravin a tabákových výrobků.

Její působnost je rámcově vymezena zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, a souvisejícími potravinovými předpisy, přičemž vychází také z přímo použitelných nařízení Evropské unie, včetně předpisů o úředních kontrolách potravin. SZPI kontroluje potraviny v celém řetězci – od výroby a dovozu, přes skladování a přepravu, až po maloobchodní prodej a společné stravování.

Prakticky to znamená, že inspektoři SZPI mohou vstupovat do provozoven potravinářských podniků, restaurací, velkoskladů nebo internetových obchodů bez předchozího oznámení, požadovat dokumentaci, odebírat vzorky a na místě přijímat opatření k ochraně spotřebitele, včetně uzavření provozovny.

SZPI je dnes jedním z nejaktivnějších dozorových orgánů v oblasti podnikání: ročně provádí desítky tisíc kontrolních vstupů a dlouhodobě zjišťuje pochybení u významné části kontrolovaných subjektů.

To vytváří prostředí, ve kterém je riziko sankce ze strany SZPI pro každého podnikatele v potravinovém řetězci reálné, a otázka kvalitní obrany proti pokutě je proto ryze byznysovou, nikoli akademickou záležitostí.

Od roku 2015 SZPI navíc dohlíží i na reklamu a na pokrmy v zařízeních společného stravování, takže její kontrolní rozsah zasahuje jak výrobce a distributory potravin, tak gastronomii a některé formy marketingu.

V kombinaci s rozvojem online prodeje potravin – kde SZPI rovněž aktivně kontroluje internetové obchody – se výrazně rozšířil okruh subjektů, které se mohou s jejím rozhodnutím o pokutě setkat. To se týká nejen tradičních potravinářských firem, ale i e‑shopů, dovozců doplňků stravy nebo inovativních projektů s přeshraničním přesahem, kde se navíc přidávají otázky evropského práva a koordinace více dozorových orgánů.

Výše a četnost pokut v posledních letech

Statistiky SZPI ukazují dlouhodobý trend rostoucí intenzity dozoru i objemu ukládaných sankcí. V jednom z nedávných sledovaných období inspekce provedla téměř 49 tisíc kontrolních vstupů, včetně maloobchodu, gastronomie, výroby, velkoskladů a dalších míst, přičemž porušení právních předpisů zjistila zhruba u každé čtvrté kontroly v některých segmentech.

Ve stejném období bylo pravomocně uloženo několik tisíc pokut v souhrnné výši přesahující sto milionů korun, a to s meziročním nárůstem v řádu desítek milionů. V jiném nedávném roce SZPI ukončila téměř tři tisíce správních řízení s celkovým objemem uložených pokut kolem 189 milionů korun, což představovalo výrazný nárůst oproti předchozímu období.

Z dostupných údajů vyplývá, že nejvyšší jednotlivé pokuty mohou u právnických a podnikajících fyzických osob dosahovat desítek milionů korun, zejména u systémových a opakovaných pochybení, přičemž u některých závažných deliktů zákon umožňuje uložit pokutu až do výše 50 milionů korun.

Významné je, že míra zjištěných pochybení zůstává relativně vysoká i přes rostoucí osvětovou a compliance aktivitu řady firem. V oblasti společného stravování vykazuje SZPI podle nedávných dat chyby přibližně u více než čtvrtiny kontrolovaných provozoven, přičemž nejčastější problémy se týkají nedodržení hygienických požadavků, výskytu škůdců, uchovávání prošlých potravin nebo nesprávného označování. V maloobchodě pak dominují nepravdivé informace o původu potravin a nevyhovující skladovací podmínky.

Z praxe právníků ARROWS advokátní kancelář vyplývá, že i provozovny s relativně solidním systémem HACCP a interními směrnicemi často narážejí na problém personální kázně, nedostatečného školení nebo neuhlídaných dodavatelských vztahů, což v souhrnu vede k sankcím, které podnikatel vnímá jako „nespravedlivé“, ale z pohledu inspekce jsou logickým vyústěním řetězce drobných selhání.

Typické delikty, které vedou k pokutám

Z hlediska právního rámce SZPI typicky ukládá pokuty za porušení povinností podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, a souvisejících předpisů, včetně evropských nařízení upravujících bezpečnost potravin, jejich jakost, označování a reklamu.

Mezi nejčastější skutkové situace patří uvádění na trh zdravotně závadných potravin, nedodržení mikrobiologických požadavků, přítomnost cizorodých látek, klamavé označování, falšování potravin, uvádění potravin po uplynutí doby použitelnosti nebo nedodržení povinností v oblasti sledovatelnosti. V segmentu gastronomie jde pak často o nedodržení teplotních režimů, nevyhovující skladování, nedostatečnou hygienu provozovny a vybavení nebo nesprávně vedenou dokumentaci HACCP.

Významně narostl také význam sankcionování tzv. dvojí kvality potravin, která je v českém právu výslovně zakázána novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jež zavedla zákaz uvádění potravin zdánlivě totožných s výrobky v jiném členském státě EU, pokud mají podstatně odlišné složení či vlastnosti bez dostatečného a srozumitelného upozornění pro spotřebitele.

Porušení tohoto zákazu může být postihováno pokutou až do padesáti milionů korun, přičemž kontrolu a ukládání sankcí vykonává právě SZPI. Pro velké výrobce a distributory je tak oblast označování a marketingu potravin nejen otázkou reputace, ale i potenciálního zásadního regulačního rizika.

Z pohledu podnikatele je zásadní pochopit, že pokuta od SZPI není „pouhou“ sankcí za jeden incident, ale často odráží celkové hodnocení systému řízení kvality a bezpečnosti v daném provozu. Správní orgán při ukládání pokuty typicky hodnotí povahu a závažnost porušení, míru ohrožení zdraví spotřebitelů, rozsah dopadu na trh, dobu trvání, případné opakování a také součinnost provozovatele při kontrole.

V praxi proto může hrát velkou roli, zda podnikatel včas podnikne nápravná opatření, jak komunikuje s inspekcí a zda je schopen doložit, že pochybení je výjimečné a nikoli systémové.

Co dělat ihned po doručení pokuty od SZPI

Rozlišení typu rozhodnutí a běh lhůt

Prvním praktickým krokem po doručení rozhodnutí o pokutě je ujistit se, o jaký typ rozhodnutí jde a jaké lhůty z něho plynou. V režimu zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, lze v zásadě rozlišit rozhodnutí vydaná v běžném správním řízení a zkrácené formy, například příkaz či příkaz na místě.

Standardní rozhodnutí ve správním řízení je oznámeno doručením do vlastních rukou, případně elektronicky, a obsahuje poučení o možnosti podat odvolání. Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je zpravidla patnáct dní ode dne jeho oznámení, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Z praktického hlediska je důležité rozlišovat i příkazní a blokové řízení. V blokovém řízení může být uložena pokuta na místě, pokud je přestupek spolehlivě zjištěn a nestačí domluva, přičemž proti takto uložené pokutě se nelze odvolat a rozhodnutí nabývá právní moci okamžitě. Podobně příkaz na místě podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, umožňuje uložit pokutu v jednodušším režimu, nicméně i zde platí, že přijetím a zaplacením se možnost standardní obrany zásadně zužuje. 

Podnikatel proto musí už při prvním kontaktu s inspektorem pečlivě zvážit, zda je pro něj akceptace pokuty „na místě“ skutečně výhodná, nebo zda není vhodnější trvat na klasickém správním řízení, kde bude mít více prostoru k obraně i k uplatnění argumentu zákazu dvojího postihu.

Specifickou otázkou je běh promlčecích lhůt odpovědnosti za přestupek. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, obecně stanoví, že odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby, přičemž délka a počátek běhu se liší podle povahy přestupku a případných zvláštních předpisů.

V oblasti potravinového práva mohou některé zvláštní zákony stanovit úpravu, která váže počátek promlčecí lhůty na okamžik, kdy se dozorový orgán o porušení dozví, a zároveň stanoví maximální objektivní lhůtu v řádu několika let od spáchání. V praxi to znamená, že podnikatel může v odvolání namítat i promlčení, pokud SZPI zahájila řízení či rozhodla až s výrazným časovým odstupem, nicméně posouzení této námitky bývá právně komplexní a vyžaduje detailní analýzu časové osy skutku, kontroly a řízení.

Okamžitá interní reakce a práce s dokumenty

Po převzetí rozhodnutí o pokutě je nezbytné rychle zorganizovat vnitřní šetření a shromáždit veškeré relevantní podklady. Z právního hlediska je rozhodující, co je obsahem protokolu o kontrole, který je základním důkazním prostředkem správního řízení, a jak jsou popsány skutkové okolnosti ve výroku a odůvodnění rozhodnutí. Podnikatel by měl zajistit, aby všechny verze dokumentů, fotografií, laboratorních rozborů, interních zápisů či e-mailové komunikace byly bezpečně uloženy a aby nedošlo k jejich nechtěné změně nebo ztrátě. V opačném případě se může v soudní fázi obtížně prokazovat, že skutečný stav byl odlišný od toho, jak ho popsala inspekce.

Současně je vhodné provést interní analýzu procesu, který k pochybení vedl. U výrobních firem se typicky prověřuje systém HACCP, dokumentace ke vstupním surovinám, záznamy o teplotách, čištění a sanitaci a systém uvolňování šarží.

V gastronomii se navíc zaměřuje na praxi zaměstnanců v kuchyni a na výdeji, nastavení směn, školení a reálné dodržování interních směrnic. Právníci ARROWS advokátní kancelář v této fázi často spolupracují s interními technologickými či kvalitářskými týmy klienta, případně s externími odborníky na hygienu a potravinářství, aby bylo možné zformulovat věcně přesné námitky vůči závěrům SZPI a současně navrhnout nápravná opatření, která mohou být významným argumentem pro snížení sankce.

Důležité je také zjistit, zda a jak SZPI během kontroly komunikovala případnou součinnost provozovatele a zda byly podány námitky proti protokolu. Pokud podnikatel proti protokolu námitky nepodal, inspekce v odůvodnění rozhodnutí zpravidla zdůrazní, že skutkový stav nebyl zpochybněn, a soudy tuto skutečnost při přezkumu rozhodnutí vnímají. 

To však neznamená, že obrana je nemožná; je ale třeba pracovat s vyšší mírou procesního rizika a důkladně vysvětlit, proč námitky nebyly vzneseny včas (například z důvodu chybného poučení, jazykové bariéry či nepochopení právních důsledků).

Zapojení právního zástupce a komunikace se SZPI

Z praktického hlediska je vhodné zapojit zkušeného právního zástupce co nejdříve, ideálně ještě před uplynutím poloviny odvolací lhůty, aby bylo možné včas připravit kvalitní odvolání. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, připouští zastoupení na základě plné moci a judikatura správních soudů opakovaně řešila, jaké důsledky má skutečnost, že za kontrolovanou osobu jedná pouze právní zástupce. 

V praxi to znamená, že je vhodné mít jasno, kdo bude se SZPI komunikovat a kdo bude autorizován činit úkony, včetně podání odvolání, námitek či žádostí o nahlížení do spisu. Chyby ve formě nebo v procesním zastoupení mohou vést k odmítnutí odvolání jako opožděného či nepřípustného, a to i v situaci, kdy by věcné argumenty byly velmi silné.

Komunikace se SZPI by měla být věcná, korektní a konzistentní. Veškeré podstatné skutečnosti je vhodné komunikovat písemně nebo alespoň následně potvrdit písemně, aby bylo možné prokázat obsah jednání v případném soudním řízení. Podnikatelé někdy podceňují význam žádosti o nahlédnutí do spisu – přitom právě z něj lze zjistit, jaké podklady SZPI skutečně použila, jak byly provedeny laboratorní rozbory, zda byly dodrženy metodické postupy a zda jsou v dokumentaci rozpory, které lze v odvolání využít.

Právníci ARROWS advokátní kancelář v takových situacích často připravují i technické dotazy na inspekci, aby bylo možné vyjasnit nejasnosti ještě před podáním odvolání a předejít tak případnému nedorozumění nebo zbytečným soudním sporům.

Související otázky

1. Jak poznám, jestli se proti rozhodnutí SZPI mohu odvolat?
Vždy si pečlivě přečtěte poučení o opravných prostředcích v závěru rozhodnutí – obsahuje informaci, zda je přípustné odvolání, v jaké lhůtě a ke kterému orgánu se podává. Pokud šlo o pokutu v blokovém řízení nebo o příkaz na místě, možnost klasického odvolání zpravidla není, ale mohou existovat jiné procesní kroky; v takové situaci je vhodné neprodleně konzultovat právníky ARROWS advokátní kancelář prostřednictvím kontaktu office@arws.cz.

2. Co když nestihnu podat detailní odvolání do patnácti dnů?
Lhůta k podání odvolání je prekluzivní a její zmeškání zpravidla nelze prominout; soudy zdůrazňují, že rozhodující je okamžik podání zásilky držiteli poštovní licence nebo elektronického odeslání. V praxi je možné podat stručné odvolání s tím, že se doplní v další lhůtě stanovené odvolacím orgánem, ale i zde je třeba postupovat velmi opatrně a koordinovaně – s tím vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, pokud je včas kontaktujete na office@arws.cz.

3. Má smysl komunikovat se SZPI ještě před podáním odvolání?
Ano, v řadě případů dává smysl požádat o nahlédnutí do spisu, vyžádat si kopie laboratorních protokolů nebo upřesnění některých zjištění, aby byla obrana v odvolání co nejpřesněji zacílená. Je ale třeba hlídat běh odvolací lhůty a zároveň pamatovat na to, že neuvážená či nekonzistentní vyjádření mohou pozdější procesní obranu ztížit – proto je rozumné konzultovat strategii s právníky ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

Odvolání proti pokutě: proces, argumenty a důkazní břemeno

Právní rámec odvolání ve správním řízení se SZPI

Odvolání proti pokutě od SZPI se procesně řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, a zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, pokud zvláštní potravinové předpisy nestanoví něco jiného. Správní řád stanoví, že proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho oznámení, přičemž odvolání se podává u orgánu, který rozhodnutí vydal.

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich pak upřesňuje, kdo je oprávněn odvolání podat, zejména obviněný z přestupku, poškozený ve vztahu k náhradě škody či vlastník věci, pokud bylo rozhodováno o jejím zabrání. V oblasti potravinového práva obvykle rozhoduje v prvním stupni místně příslušný inspektorát SZPI a o odvolání pak ústřední inspektorát jako orgán druhého stupně.

Odvolací orgán přezkoumává zákonnost a správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání, pokud nejde o případy, kdy je povinen přihlédnout k vadám z úřední povinnosti. To znamená, že podnikatel by měl v odvolání výslovně formulovat všechny zásadní výhrady – jak k samotnému závěru o porušení povinnosti, tak k výši uložené pokuty a případně i k tomu, že došlo k porušení zákazu dvojího postihu za tentýž skutek.

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zároveň stanoví některá pravidla pro ukládání správních trestů, včetně zásady, že se odpovědnost posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, přičemž pozdější, pro pachatele příznivější úprava musí být použita i tehdy, pokud mezitím pozbyla účinnosti. V praxi lze tuto zásadu využít zejména u deliktů, kde došlo v posledních letech ke změně výše sazby pokuty nebo druhu sankce, například v souvislosti s novelami přestupkového práva.

Správní orgán je povinen tuto otázku řešit z úřední povinnosti, nicméně v odvolání má smysl na ni výslovně upozornit, zejména pokud by původně použitý právní předpis byl pro podnikatele méně příznivý.

Formální náležitosti a struktura odvolání

Odvolání musí splňovat obecné náležitosti podání podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tj. identifikaci odvolatele, označení napadeného rozhodnutí, rozsah, ve kterém je rozhodnutí napadáno, a uvedení odvolacích důvodů. Z judikatury správních soudů plyne, že odvolací orgán je vázán právě rozsahem a důvody odvolání, pokud nejde o zjevnou nicotnost nebo jiné vady, k nimž se přihlíží ex offo, a proto obecné či neurčité námitky typu „s rozhodnutím nesouhlasím“ zpravidla nevedou k plnohodnotnému přezkumu.

V podnikatelské praxi se osvědčuje strukturovat odvolání do několika logických částí: procesní námitky (například nedostatečné poučení, vyloučení zástupce, porušení práva vyjádřit se k podkladům), námitky k hodnocení důkazů a skutkovým zjištěním, námitky k právní kvalifikaci a nakonec námitky ke druhu a výši sankce.

Pokud podnikatel namítá porušení zásady ne bis in idem , je vhodné tuto argumentaci zařadit do samostatné části, kde bude přesně popsáno, jaké předchozí rozhodnutí existuje, kdy nabylo právní moci, jaký skutek řeší a v čem je totožný se skutkem nyní sankcionovaným SZPI.

Odvolací orgán totiž posuzuje zásadu ne bis in idem vždy ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem – tedy čas, místo, jednání a následek – nikoli pouze podle slovního popisu skutkové podstaty.

V praxi se lze setkat například s tím, že podnikatel byl za tentýž distribuční řetězec potraviny sankcionován nejprve jiným dozorem (třeba Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže či jiným regulátorem) a následně SZPI, přičemž je třeba pečlivě zkoumat, zda jde o jeden skutek s různými právními následky, nebo o více skutků v čase či prostoru oddělených.

Hodnocení důkazů a skutkového stavu

Základem obhajoby v odvolání je často polemika s tím, jak SZPI zjistila a vyhodnotila skutkový stav. Inspekce při kontrolní činnosti odebírá vzorky potravin ze šarží výrobků, které jsou následně laboratorně analyzovány z hlediska mikrobiologických a chemických parametrů, jakosti i správnosti označování. Výsledky jsou zaznamenány v protokolech o odběru vzorků a laboratorních zprávách, jež tvoří podstatnou část správního spisu.

Pokud podnikatel relativně pasivně přijal závěry protokolu a nepodal k němu námitky, může být pozdější zpochybňování skutkového stavu procesně složitější, nicméně nikoliv vyloučené. V odvolání má smysl zaměřit se na konkrétní nesrovnalosti: například rozdíl mezi deklarovanou a skutečnou šarží, nesprávné přiřazení odpovědnosti k provozovateli, nedodržení metodiky odběru vzorků, nejednoznačnost laboratorních výsledků nebo chybné vyhodnocení překročení limitů.

U složitějších případů, zejména u sporů o bezpečnost potravin, obsah cizorodých látek nebo nové potraviny, je často nezbytné pracovat s odbornými stanovisky znalců či expertů, kteří mohou vysvětlit například vliv technologického procesu, stabilitu látky nebo možné zdroje kontaminace.

Právníci ARROWS advokátní kancelář v takových situacích často koordinují zpracování znaleckého posudku tak, aby byl srozumitelný i pro odvolací orgán a později soud a aby se zaměřil na otázky právně relevantní, nikoli jen technicky zajímavé.

Přiměřenost pokuty a princip individualizace trestu

I v situaci, kdy podnikatel v zásadě uzná, že k určitému pochybení došlo, je často velmi efektivní zaměřit odvolání na přiměřenost uložené pokuty. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vychází z toho, že pokuta je správní trest, který má působit represivně i preventivně, ale současně musí být individualizován s ohledem na povahu a závažnost přestupku, okolnosti spáchání, míru zavinění, dobu trvání, přitěžující a polehčující okolnosti i majetkové poměry pachatele.

Odborná literatura a metodiky k přestupkovému právu zdůrazňují, že mechanické porovnávání výše pokut mezi různými případy má jen omezenou vypovídací hodnotu, protože skutkové okolnosti se mohou významně lišit. Při argumentaci k výši pokuty je vhodné zdůraznit například to, že šlo o jednorázové pochybení, že nebyl zjištěn reálný zdravotní dopad, že podnikatel neprodleně přijal nápravná opatření, že plně spolupracoval s inspekcí, že obdobné pochybení doposud neměl. Dále je vhodné poukázat na to, že má objektivně omezené ekonomické možnosti, takže pokuta v dané výši je pro něj likvidační. 

Přitom však samotné majetkové poměry pachatele automaticky nevedou k nižší pokutě, ale mají vést k její individualizaci tak, aby byla vnímána jako citelná, nikoli likvidační, což vyplývá i z odborných stanovisek a metodického výkladu přiměřenosti pokuty. Správní orgán je povinen se s těmito argumenty výslovně vypořádat v odůvodnění své úvahy o výši sankce, jinak může být rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění následně zrušeno soudem.

Speciální význam má při ukládání sankcí za více přestupků zásada absorpce či úprava tzv. společného trestu. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, umožňuje, aby při společném projednání více přestupků byla uložená pokuta vyšší, přičemž horní hranice sazby se může navýšit podle pravidel stanovených zákonem. V odvolání je pak na místě zkoumat, zda správní orgán správně vyhodnotil, že jde o více samostatných skutků, nebo zda některé z nich fakticky představují jediné pokračující jednání, za něž by měla být uložena jedna sankce. Právě v této souvislosti se může otevřít otázka zákazu dvojího postihu za tentýž skutek, k níž se dostaneme v další části.

Odvolání a dvojí sankce v praxi

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Neúplné nebo opožděné odvolání: podnikatel nestihne včas nebo dostatečně konkrétně formulovat námitky proti rozhodnutí SZPI, což vede k potvrzení pokuty v plné výši.

Příprava a strukturování odvolání: právníci ARROWS advokátní kancelář rychle zanalyzují spis, vytipují klíčové námitky, připraví kvalitní odvolání a pohlídají lhůty i formální náležitosti.

Nedostatečně zdokumentovaná skutková obrana: firma nemá podklady k tomu, aby zpochybnila zjištění inspekce nebo laboratorních rozborů.

Práce s důkazy a znalci: zajistíme strategii dokazování, doporučíme vhodné znalce či odborné posudky a pomůžeme interně nastavit systém archivace a dokumentace.

Dvojí sankce za stejný skutek: podnikatel čelí paralelnímu postihu SZPI a jiného orgánu za tytéž okolnosti nebo opakované sankci SZPI za jeden skutkový děj.

Uplatnění zásady ne bis in idem: zanalyzujeme skutkovou totožnost, připravíme právní argumentaci k zákazu dvojího postihu a budeme klienta zastupovat v řízení před orgány i soudy.

Likvidačně vysoká pokuta: uložená sankce neodpovídá závažnosti pochybení a ohrožuje ekonomickou stabilitu firmy nebo skupiny.

Vyjednávání a snižování sankcí: navrhneme strategii k moderaci pokuty, zdůrazníme polehčující okolnosti a nastavíme preventivní opatření, které mohou vést k nižší sankci.

Riziko reputačního poškození a dopadu na transakce: zveřejněná pokuta komplikuje jednání s investory, bankami nebo při M&A transakcích.

Komplexní krizové řízení: sladíme právní strategii v řízeních se SZPI a soudy s mediální a transakční realitou klienta a pomůžeme minimalizovat reputační i obchodní škody.

Dvojí sankce za stejné pochybení a zásada ne bis in idem

Základní právní rámec zásady ne bis in idem

Zásada ne bis in idem – v překladu „ne dvakrát o tomtéž“ – představuje základní právo zakotvené jak v českém ústavním pořádku (zejména čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), tak v právu Evropské unie (zejména čl. 50 Listiny základních práv Evropské unie) a v evropských lidskoprávních instrumentech (zejména čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod). 

Ve zkratce jde o zákaz, aby tentýž jednotlivec či právnická osoba byla za tentýž skutek sankcionována vícekrát v trestním nebo kvazi-trestním řízení. V českém správním trestání se tato zásada projevuje jednak v zákazu vést paralelní nebo navazující řízení o téže věci, jednak v zákazu tzv. dvojího přičítání, tedy použití téže okolnosti jak jako znaku skutkové podstaty, tak jako přitěžující okolnosti při ukládání sankce.

Orgány aplikující unijní právo vycházejí z výkladu Soudního dvora EU, který pro zásadu ne bis in idem formuloval podmínky jejího použití zejména v soutěžním právu a v oblasti sankcí s trestním charakterem.

Soudní dvůr dovodil, že použití této zásady je v unijním právu vázáno na splnění několika podmínek: totožnost pachatele, totožnost chráněného právního zájmu a totožnost skutku, přičemž v novější judikatuře se klade důraz zejména na skutkovou identitu, tedy na to, zda se sankční řízení týkají stejného souboru konkrétních okolností v čase, místě a jednání. Tato koncepce je blízká i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí Zolotukhin vyložil, že rozhodující je jednota skutkových okolností, nikoli právní kvalifikace.

V praxi se tak ne bis in idem typicky posuzuje v následujících scénářích: zda lze jednat souběžně podle unijního a národního práva za tentýž kartel nebo jiné protisoutěžní jednání, či zda lze uplatnit paralelní trestní a správní sankce za stejné jednání. Otázkou je rovněž, zda více správních orgánů může samostatně sankcionovat téhož podnikatele za stejné skutkové okolnosti.

U potravinového dozoru tedy může být otázkou, zda SZPI může uložit pokutu za klamavé označení potraviny, pokud už byl podnikatel sankcionován jiným orgánem za nekalou obchodní praktiku, nebo zda může dojít k opakovanému postihu SZPI za totožnou šarži výrobku v různých řízeních. Odpověď závisí na detailním posouzení skutkové jednoty a na tom, jak jsou definovány chráněné právní zájmy jednotlivých předpisů.

Soutěžní judikatura a její dopad do jiných oblastí

V českém prostředí má význam i judikatura Nejvyššího správního soudu v soutěžních věcech, která se zabývala kumulací sankcí podle unijního a národního soutěžního práva. V jednom z klíčových rozsudků soud dovodil, že pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na skutkově totéž jednání souběžně aplikuje jak vnitrostátní úpravu, tak unijní zákaz zneužití dominantního postavení, dochází k porušení zásady ne bis in idem a nelze ukládat sankci za kumulativní porušení materiálně téhož zákazu.

Soud zdůraznil, že objektem ochrany jak unijní, tak národní úpravy je v tomto případě hospodářská soutěž a že jednočinný souběh je v takové situaci vyloučen. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém metodickém materiálu k zásadě ne bis in idem shrnul, že pro její použití je třeba splnit minimálně dvě podmínky: existenci dřívějšího pravomocného rozhodnutí ve věci samé a totožnost skutku. Skutkem se přitom rozumí soubor konkrétních okolností neoddělitelně spojených v čase, prostoru a ve vztahu k témuž pachateli.

Zároveň upozornil, že právní kvalifikace ani odlišnost chráněného právního zájmu nejsou samy o sobě rozhodující pro konstatování totožného protiprávního jednání, a že zásada se nepoužije, pokud skutky nejsou totožné, ale pouze podobné. V navazující unijní judikatuře, například ve věci Nordzucker, Soudní dvůr připustil, že podnik může být sankcionován soutěžními orgány dvou států, pokud každé řízení řeší odlišné územní či časové dopady téhož kartelu, za předpokladu dostatečné koordinace a proporcionality souhrnných sankcí.

Tato soutěžní judikatura je důležitá i mimo hospodářskou soutěž, včetně oblasti potravinového dozoru, protože ukazuje, že hranice zásady ne bis in idem v unijním kontextu nejsou absolutní. Je možné, aby za určité jednání existoval určitý stupeň „víceúrovňového“ postihu, pokud se sankce týkají odlišných úseků téhož jednání (například jiného území, jiné doby) nebo pokud jsou jasně vymezeny a koordinovány pravidla, za nichž může dojít k souběžnému postihu podle různých odvětvových předpisů.

Pro podnikatele to znamená, že samotná existence předchozí sankce jiného orgánu ještě automaticky neznamená, že druhé řízení je nezákonné; nicméně je vždy potřeba zkoumat, zda nedochází k nepřípustné duplicitě v konkrétních skutkových okolnostech.

Ne bis in idem v přestupkovém právu a zákaz dvojího přičítání

V českém přestupkovém právu se vedle obecné zásady zákazu dvojího postihu uplatňuje i specifický zákaz tzv. dvojího přičítání. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že k okolnosti, která je zákonným znakem skutkové podstaty přestupku, nelze znovu přihlížet jako k přitěžující okolnosti při stanovení výše sankce. 

Jinými slovy, správní orgán nemůže například zdvojnásobit pokutu z důvodu, že jednání porušilo právě tu povinnost, která je již zahrnuta do skutkové podstaty, nebo že došlo k narušení téhož zájmu, který daná skutková podstata chrání. Tento princip zabraňuje tomu, aby sankce byla neúměrně zvyšována na základě okolností, které jsou již „započteny“ v samotné kvalifikaci deliktu.

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, řeší i vztah správního a trestního řízení, když například stanoví, že některé přestupky se neprojednávají, pokud bylo o tomtéž skutku rozhodnuto v trestním řízení. Zároveň připouští, že řízení o přestupku lze v určitých případech znovu zahájit po skončení trestního řízení, pokud nedošlo k meritornímu odsouzení nebo zproštění, ale například k podmíněnému zastavení či schválení narovnání. I zde je klíčové posouzení identity skutku, nikoli pouze právní kvalifikace; pokud by přestupek a trestný čin spočívaly v totožných skutkových okolnostech, druhé řízení by bylo v rozporu se zásadou ne bis in idem .

Pro oblast pokut SZPI je důležité také posouzení, zda konkrétní sankce má trestní povahu ve smyslu evropských standardů, a tedy zda se na ni plně uplatní ochrana podle Listiny základních práv EU. Vzhledem k tomu, že pokuty mohou dosahovat velmi vysokých částek, mají odrazující a represivní charakter a jsou ukládány po formálním řízení s procesními zárukami, je velmi pravděpodobné, že by byly považovány za trestní ve smyslu judikatury ESLP a Soudního dvora EU.

To posiluje argumentační prostor podnikatelů, pokud čelí dvojímu postihu za tytéž skutkové okolnosti – ať už jde o kombinaci různých správních orgánů, nebo o opakované řízení SZPI ve věci, která již byla dříve pravomocně uzavřena.

Dvojí sankce v potravinovém dozoru: typové situace

V praxi potravinového dozoru se podnikatelé mohou setkat s několika typickými scénáři, kdy vyvstává otázka dvojího postihu. Prvním je situace, kdy je za tentýž produkt nebo reklamu sankcionován více než jedním dozorovým orgánem – například SZPI za porušení potravinových předpisů a současně jiný orgán (např. Česká obchodní inspekce či Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) za nekalou obchodní praktiku nebo porušení soutěžního práva. 

Druhým scénářem je, že SZPI vede dvě samostatná řízení k téže šarži výrobku nebo k témuž provoznímu nastavení, například nejprve za nevyhovující jakost a následně za klamavé označování, a ukládá dvě pokuty, přestože zásah do chráněného zájmu je fakticky jednotný. Třetím scénářem je kombinace pokuty SZPI s jinými sankcemi, jako je zveřejnění rozhodnutí nebo uložení ochranných opatření, kdy se podnikatel může domnívat, že jde o dvojí trest za totéž jednání.

V prvním scénáři je pro posouzení zásady ne bis in idem klíčové, zda různé orgány sankcionují skutečně totožný skutek, nebo zda každé řízení cílí na odlišný aspekt jednání a chrání odlišný právní zájem. Například sankce za porušení zákazu dvojí kvality potravin, kterou ukládá SZPI, chrání specificky spotřebitele před klamavým uváděním potravin různé kvality na různé trhy. Zatímco Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může sankcionovat kartelové dohody nebo zneužití dominance, jež narušují hospodářskou soutěž.

Pokud jsou skutkové okolnosti odlišné – například dvoustranná distribuční dohoda versus konkrétní složení výrobku – nelze hovořit o totožném skutku, a tedy ani o porušení ne bis in idem. Naopak pokud by dvě různá řízení řešila tutéž reklamu či tentýž obal výrobku, který je spotřebiteli prezentován shodným způsobem, lze argumentovat, že jde o jeden skutek se souběžnými právními dopady.

Ve druhém scénáři, kdy SZPI vede dvě řízení k téže šarži nebo provozu, je třeba pečlivě analyzovat časovou a věcnou jednotu skutku. Pokud jde o jedno kontinuální jednání (například dlouhodobě chybné označování všech výrobků dané řady), může správní orgán přistoupit ke společnému projednání přestupků a uložení jedné pokuty, přičemž zákon umožňuje navýšení horní hranice sazby při společném projednání.

Rozštěpení na více řízení s více pokutami za tentýž soubor okolností může být v rozporu se zásadou ne bis in idem i se zásadou přiměřenosti sankce. V odvolání je proto významné argumentovat skutkovou jednotou, předchozími rozhodnutími a zákazem dvojího přičítání, zejména pokud SZPI v druhém řízení hodnotí jako přitěžující okolnost to, že došlo k porušení týchž povinností, za něž již byla dříve uložena sankce.

Ve třetím scénáři, tedy kombinaci pokuty s jinými opatřeními (například zveřejnění rozhodnutí nebo dočasné uzavření provozovny), je třeba rozlišovat mezi sankčními a preventivně-ochrannými nástroji. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, umožňuje vedle pokuty uložit i další správní tresty, jako je zákaz činnosti, propadnutí věci nebo zveřejnění rozhodnutí, pokud to zvláštní zákon stanoví, a vedle nich i ochranná opatření.

Zásada ne bis in idem však nebrání tomu, aby za jeden přestupek byly kumulativně uloženy více druhů sankcí, pokud je pro takovou kumulaci zákonný základ a je respektována proporcionalita. Jiná situace by nastala, pokud by se správní orgán v novém řízení snažil znovu uložit pokutu za skutek, který byl již pravomocně projednán a za nějž byla uložena jak pokuta, tak například zveřejnění rozhodnutí – to by bylo v rozporu s zákazem druhého postihu za tentýž skutek.

Související otázky

1. Může mě SZPI a jiný orgán sankcionovat za stejnou potravinu nebo reklamu?
Odpověď: Ano, je to možné, pokud každý orgán řeší jiný aspekt jednání a chrání jiný právní zájem – například SZPI bezpečnost a označování potravin, zatímco Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hospodářskou soutěž. Pokud však oba orgány sankcionují totožnou reklamu nebo obal za stejné skutkové okolnosti, lze namítat porušení zásady ne bis in idem a je vhodné nechat si připravit detailní právní stanovisko od právníků ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

2. Co když SZPI zahájí druhé řízení za tu samou šarži výrobku?
Odpověď: V takovém případě je nutné analyzovat, zda jde o tentýž skutek nebo o jiné skutkové okolnosti (například jiné období prodeje, jiný druh porušení nebo odlišné partie výrobků). Pokud je zřejmé, že druhé řízení řeší totéž jednání, můžete namítat porušení zásady ne bis in idem a zákazu dvojího přičítání, s čímž vám mohou prakticky pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, pokud se obrátíte na office@arws.cz.

3. Stačí pro uplatnění ne bis in idem, že se mi dvě rozhodnutí „zdají podobná“?
Odpověď: Nestačí; je nutné konkrétně porovnat skutkový popis, čas, místo, jednání a následek a doložit, že jde o jeden a týž skutek, který byl již pravomocně projednán. Proto je prakticky nezbytné pracovat s texty obou rozhodnutí a jejich spisy, což je přesně typ práce, kde má smysl zapojit právníky ARROWS advokátní kancelář prostřednictvím kontaktu office@arws.cz.

Soudní přezkum rozhodnutí SZPI a strategická rozhodnutí podnikatele

Kdy a jak podat správní žalobu proti rozhodnutí SZPI

Pokud odvolací orgán – typicky ústřední inspektorát SZPI – odvolání zamítne a potvrdí rozhodnutí o pokutě, má podnikatel možnost domáhat se ochrany ve správním soudnictví. Procesní rámec stanoví zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, který upravuje žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a pravomoc krajských soudů a Nejvyššího správního soudu.

Základní lhůta pro podání žaloby je standardně dva měsíce ode dne doručení rozhodnutí odvolacího orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, a žaloba se podává u krajského soudu příslušného podle sídla žalovaného správního orgánu. Žalobce musí v žalobě tvrdit, že byl na svých právech zkrácen v důsledku napadeného rozhodnutí, což ve většině případů pokut SZPI nebude problematické prokázat.

Soud při přezkumu vychází ze skutkového a právního stavu, který existoval v době vydání rozhodnutí správního orgánu, nikoli v době rozhodování soudu. To znamená, že dodatečná nápravná opatření nebo nově zjištěné skutečnosti mohou mít omezený význam, pokud nebyly uplatněny již ve správním řízení, i když mohou hrát roli například při úvaze o moderaci sankce. Soud přezkoumává zákonnost a přezkoumatelnost rozhodnutí, přičemž může rozhodnutí zrušit pro vady řízení, nedostatečné odůvodnění, nesprávné hodnocení důkazů nebo nesprávné právní posouzení věci. V některých případech může soud posoudit i přiměřenost výše pokuty, zejména pokud správní orgán nedostál povinnosti individualizovat sankci a adekvátně reagovat na argumentaci pachatele.

Strategické rozhodnutí, zda podat žalobu, závisí na více faktorech: výši pokuty, reputačním dopadu, šancích na úspěch, dopadu na probíhající transakce (například prodej podniku či financování). Dále je důležité zvážit, zda existuje potenciál zásadní judikatorní změny, která by mohla ovlivnit i další případy.

Právníci ARROWS advokátní kancelář v praxi s klienty často zvažují nejen „čistě právní“ šanci na zrušení rozhodnutí, ale i náklady a přínosy sporu v širším byznysovém kontextu, včetně možného prodloužení nejistoty. Zohledňují také povinnost vést spornou sankci v účetnictví či v due diligence dokumentaci při jednání s investory.

Důkazní situace a role odborných posudků v soudním řízení

Ačkoliv soud vychází ze skutkového stavu v době rozhodování správního orgánu, může doplnit dokazování, zejména pokud má pochybnosti o úplnosti nebo objektivitě podkladů, z nichž SZPI vycházela. V oblasti potravinového práva to často znamená zkoumání laboratorních protokolů, metodik měření, interních záznamů provozovatele a případně i odborných posudků z oblasti hygieny, chemie nebo potravinářství.

Soudy nejsou povinny automaticky přijmout závěry SZPI jako nezpochybnitelné a v řadě případů přezkoumávají, zda byly analýzy provedeny v souladu s předpisy, zda vzorky nebyly kontaminovány nebo zda nebyly opomenuty alternativní příčiny zjištěných závad. Zvláštní pozornost soudy věnují odůvodnění výše pokuty, včetně toho, zda správní orgán dostatečně vysvětlil, jak zohlednil závažnost porušení, míru ohrožení, případné opakování a majetkové poměry pachatele.

Pokud je odůvodnění obecné, formální nebo obsahuje rozpory, soud může rozhodnutí zrušit a vrátit věc SZPI k dalšímu řízení, aby doplnila dokazování nebo své úvahy. V této fázi je pro podnikatele výhodné, pokud již ve správním řízení uplatnil konkrétní námitky a předložil důkazy; soudní řízení není primárně určeno k tomu, aby nahradilo pasivitu v předchozí fázi, a pozdě uplatněná argumentace může být vnímána kritičtěji.

Právníci ARROWS advokátní kancelář proto klientům často doporučují, aby už ve správním řízení, zejména v odvolání, pracovali s expertními podklady – ať už jde o interní technické analýzy nebo znalecké posudky – a aby je vhodně zařadili do spisu. V soudním řízení pak na těchto podkladech staví argumentaci, případně je doplňují o další důkazy, pokud soud shledá, že jsou pro posouzení věci nezbytné. Tato strategie zvyšuje šanci, že soud shledá rozhodnutí SZPI nepřezkoumatelným nebo věcně nesprávným a že dojde ke snížení či zrušení pokuty.

Soudní pohled na ne bis in idem a opakované sankce

Správní soudy se v posledních letech opakovaně zabývaly otázkou, zda konkrétní kombinace sankcí neporušuje zásadu ne bis in idem nebo zákaz dvojího přičítání. V soutěžních věcech již Nejvyšší správní soud výslovně dovodil, že nelze na tentýž skutek současně aplikovat unijní a národní zákaz narušení soutěže tak, aby se sankce kumulovaly, a obdobné principy lze v jisté míře přenést i do jiných oblastí správního trestání.

V obecné rovině soudy přistupují k zásadě ne bis in idem jako k ústavně chráněnému právu, ale zároveň připouštějí, že může být za určitých podmínek omezeno, pokud je to nezbytné a proporcionální ve veřejném zájmu, v souladu s Listinou základních práv EU. V praxi potravinového dozoru se může soud zabývat například tím, zda dvě rozhodnutí SZPI vůči témuž podnikateli skutečně řeší odlišné skutky, nebo zda jde o nepřípustné opakování sankce za totéž jednání.

Pokud soud shledá, že skutkový popis v rozhodnutích je v podstatných bodech totožný – například jde o stejnou šarži, stejné období a totéž porušení povinností – může druhé rozhodnutí zrušit pro porušení zásady ne bis in idem . Soud rovněž přezkoumává, zda správní orgán nepřekročil meze zákazu dvojího přičítání tím, že některou okolnost použil současně jako znak skutkové podstaty a jako přitěžující okolnost při stanovení výše pokuty.

Obrana založená na ne bis in idem však není jednoduchá „procesní karta“, která by automaticky vedla k úspěchu. Vyžaduje detailní porovnání skutkových okolností, přesnou citaci právních předpisů a judikatury a často i srovnání s rozhodnutími v jiných oblastech, například v soutěžních kauzách.

Právníci ARROWS advokátní kancelář zde využívají zkušenosti nejen z oblasti potravinového práva, ale i z financí, hospodářské soutěže či regulace jiných odvětví, protože principy ne bis in idem a zákazu dvojího přičítání se prolínají napříč správním trestáním. Pro podnikatele to znamená, že pokud má byť jen podezření na dvojí sankci za stejný skutek, má smysl investovat do precizní právní analýzy, která může v konečném důsledku významně snížit jeho sankční zátěž.

Prevence: jak nastavit compliance, aby se pokuty a dvojí sankce minimalizovaly

Rizikový profil podnikatele z pohledu SZPI

Kontrolní činnost SZPI je založena na analýze rizika, která zohledňuje mimo jiné typ potravin, rizikovost komodity, historii kontrolovaného subjektu, objem jeho produkce a význam pro spotřební koš. Prakticky to znamená, že podnikatelé s vyšším obratem, širokým portfoliem nebo historií předchozích pochybení jsou vystaveni častějším a detailnějším kontrolám.

Zároveň platí, že opakovaná pochybení u téhož provozovatele vedou k exponenciálnímu růstu sankcí – nejen kvůli horním hranicím sazeb, ale i kvůli hodnocení přitěžujících okolností a vnímání systému řízení kvality jako nedostatečného. Z pohledu prevence je proto užitečné rozumět tomu, jak SZPI vnímá jednotlivé segmenty. V gastronomii jsou nejčastější problémy spojeny s hygienou provozu, škůdci, prošlými potravinami a nesprávným značením pokrmů, což odráží každodenní provozní realitu restaurací a jídelen.

V maloobchodě dominuje otázka správnosti označování, původu zboží a skladovacích podmínek, zatímco ve výrobě a velkoskladech se pozornost přesouvá k systému HACCP, sledovatelnosti, laboratorním parametrům a interním kontrolním mechanismům. Zvláštní kapitolu pak tvoří dovoz potravin, doplňků stravy a tabákových výrobků, kde hraje roli nejen česká, ale i unijní regulace a režimy notifikací či schvalování.

Podnikatelé, kteří chtějí minimalizovat riziko pokut a potenciální dvojí sankce, by měli uvažovat o své firmě očima inspekce. To znamená identifikovat kritická místa řetězce, kde je vyšší riziko porušení předpisů, nastavit interní procesy tak, aby omezily prostor pro lidskou chybu, a zajistit systematickou dokumentaci, která v případě kontroly poslouží jako důkazní materiál. Právníci ARROWS advokátní kancelář v rámci compliance projektů často kombinují právní analýzu předpisů s praktickým pohledem na provoz, aby řešení nebylo jen „papírové“, ale skutečně fungovalo v každodenní praxi.

Vnitřní směrnice, školení a due diligence

Efektivní prevence v oblasti potravinového práva se opírá o několik pilířů: jasně nastavené interní směrnice, pravidelná školení zaměstnanců a průběžnou kontrolu jejich dodržování. Směrnice by měly srozumitelně upravovat postupy pro příjem surovin, skladování, přípravu a výdej pokrmů, označování výrobků, vedení dokumentace a komunikaci v případě incidentů – například zjištění zdravotně závadného výrobku nebo zásahu dozorového orgánu.

Zároveň musí být sladěny s právními požadavky, včetně požadavků na HACCP a další systémy řízení bezpečnosti potravin. Školení zaměstnanců by měla být praktická, zaměřená na konkrétní rizikové situace a pravidelně opakovaná, zejména při výměně personálu nebo změně technologie. Z praxe vyplývá, že mnoho sankcí SZPI je způsobeno nikoli špatně nastaveným systémem, ale jeho faktickým nedodržováním v důsledku nedostatečného školení, tlaku na rychlost obsluhy nebo nedostatečného dohledu ze strany managementu.

Zvláštní pozornost si zaslouží i due diligence při akvizicích gastroprovozů, výrobních závodů či velkoskladů. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví, že odpovědnost právnické osoby za přestupek přechází na jejího právního nástupce, a pokud má právnická osoba více nástupců, odpovídají za přestupek společně a nerozdílně. To znamená, že kupující může „zdědit“ i historické přestupky a potenciální odpovědnost za ně, včetně probíhajících řízení nebo rizika budoucích sankcí. 

V rámci právního a daňového due diligence by proto neměla chybět analýza historie sankcí od SZPI, Státní veterinární správy (SVS) a dalších dozorových orgánů, stejně jako přezkum vnitřních procesů a směrnic cílové společnosti. Právníci ARROWS advokátní kancelář v rámci M&A transakcí taková rizika mapují, kvantifikují a pomáhají je promítnout do kupních smluv, záruk, escrow mechanismů či pricingu.

Mezinárodní prvky a role sítě ARROWS International

U řady klientů hraje významnou roli mezinárodní prvek – ať už jde o dovoz potravin z jiných členských států EU nebo ze třetích zemí, export českých potravin na zahraniční trhy, nebo členství v mezinárodních skupinách, které koordinují receptury a branding produktů napříč regiony. V takových případech může SZPI posuzovat například dvojí kvalitu potravin nebo nekalé obchodní praktiky v kontextu unijního práva, a zároveň může být podnikatel vystaven kontrolám a sankcím i v jiných státech.

Koordinace obrany a prevence mezi více jurisdikcemi je pak klíčová pro to, aby nedošlo k nechtěné kumulaci sankcí nebo ke zbytečným rozporům v argumentaci. Díky síti ARROWS International má ARROWS advokátní kancelář možnost řešit případy s mezinárodním prvkem v úzké spolupráci s partnerskými kancelářemi v dalších zemích. To umožňuje sladit strategii obrany proti sankcím, relevantní právní argumentaci ne bis in idem a nastavení compliance procesů tak, aby odpovídaly nejen českému právu, ale i požadavkům klíčových zahraničních trhů klienta.

V kombinaci s vysokým limitem profesního pojištění (až 400 000 000 Kč) tak může ARROWS advokátní kancelář převzít odpovědnost za komplexní právní řešení, včetně sporů, odvolání a compliance projektů, které výrazně snižují riziko budoucích sankcí a dvojího postihu.

Závěrečné shrnutí

Odvolání proti pokutě od SZPI a obrana proti dvojí sankci za stejné pochybení nejsou v dnešní době okrajovou právní otázkou, ale běžnou součástí podnikatelské reality v potravinovém řetězci. SZPI disponuje širokými pravomocemi, provádí desítky tisíc kontrol ročně a ukládá pokuty v řádech stovek milionů korun, přičemž opakovaná pochybení vedou k výrazně vyšším sankcím a mohou zásadně ovlivnit ekonomiku i reputaci firmy.

Zásadní je proto správně zareagovat už ve chvíli, kdy je podnikateli doručeno rozhodnutí o pokutě: rozlišit typ rozhodnutí, pohlídat lhůty, shromáždit důkazy, zanalyzovat skutkový stav a včas připravit kvalitní odvolání. Právní realita je však často složitější, než se na první pohled zdá. Nestačí jen obecně namítat „nespravedlivou“ výši pokuty; je potřeba pracovat s přiměřeností a individualizací trestu, s majetkovými poměry, s povahou a závažností porušení, ale i s principy jako je zákaz dvojího přičítání nebo zásada ne bis in idem.

Právě otázka dvojího postihu za stejné pochybení nabývá na významu v situacích, kdy se o tentýž okruh povinností zajímá více orgánů, nebo kdy SZPI vede více řízení k téže šarži nebo provoznímu nastavení. Správně formulovaná námitka ne bis in idem může v takových případech vést ke zrušení nebo výraznému snížení druhé sankce. Pro podnikatele, management i investory je proto výhodnější řešit pokuty od SZPI a související otázky včas a systematicky, než improvizovat na poslední chvíli.

Právníci ARROWS advokátní kancelář mají zkušenosti s obranou proti pokutám SZPI, se soudními spory i s nastavováním compliance procesů v oblasti potravinového práva, a dokáží tak klientům nabídnout kombinaci právního know‑how a praktického podnikatelského pohledu. Pokud nechcete riskovat zbytečně vysoké sankce, průtahy, reputační újmu nebo dvojí postih za stejné pochybení, můžete se bezpečně obrátit na ARROWS advokátní kancelář prostřednictvím kontaktu office@arws.cz a společně nastavit strategii, která ochrání jak váš byznys, tak vaši právní pozici.

FAQ sekce

1. Jak rychle musím reagovat po doručení pokuty od SZPI?
Od oznámení rozhodnutí běží standardně patnáctidenní lhůta pro podání odvolání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, a soudy posuzují její zachování velmi striktně. Prakticky to znamená, že byste měli ihned po doručení rozhodnutí kontaktovat právníky ARROWS advokátní kancelář, například na office@arws.cz, aby bylo možné včas připravit strategii a odvolání.

2. Mám šanci uspět, když připustím, že k pochybení došlo?
Ano, i pokud uznáte, že k určitému porušení předpisů došlo, je často možné dosáhnout snížení pokuty nebo úpravy typu sankce, zejména při správně zdůrazněných polehčujících okolnostech a majetkových poměrech. Právníci ARROWS advokátní kancelář vám pomohou nastavit argumentaci tak, aby správní orgán musel individualizaci trestu řádně odůvodnit, a v případě potřeby podají za vás i návrh na moderaci u soudu, pokud se na nás obrátíte na office@arws.cz.

3. Jak poznám, že dochází k dvojí sankci za stejný skutek?
Je potřeba porovnat skutkový popis, čas, místo, jednání a následek v obou rozhodnutích a ověřit, zda nejde o totožný skutek, který byl již pravomocně projednán, přičemž právní kvalifikace může být odlišná. V takové situaci má smysl nechat si připravit specializované právní stanovisko k zásadě ne bis in idem , s čímž vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář po kontaktu na office@arws.cz.

4. Kdy má smysl jít se sporem se SZPI až k soudu?
Soudní žaloba dává zpravidla smysl u vyšších pokut, u případů s významným reputačním nebo precedenčním dopadem nebo tam, kde správní orgán zjevně pochybil v hodnocení důkazů či v právním posouzení, včetně ignorování zásady ne bis in idem . Rozhodnutí, zda žalobu podat, je vhodné učinit až po komplexní analýze rizik a šancí, kterou pro vás mohou připravit právníci ARROWS advokátní kancelář – stačí se ozvat na office@arws.cz.

5. Jakou roli hraje prevence a compliance při obraně proti pokutám SZPI?
Dobře nastavené vnitřní směrnice, školení zaměstnanců a dokumentace HACCP nejen snižují pravděpodobnost pochybení, ale v případě kontroly a řízení slouží jako důkaz, že firma systémově usiluje o dodržování předpisů. To může vést k nižším pokutám a lepší vyjednávací pozici – s nastavením takového compliance systému vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, pokud je kontaktujete na office@arws.cz.

6. Může pokuta SZPI ovlivnit M&A transakce nebo financování?
Ano, vyšší pokuty a probíhající spory se SZPI se obvykle promítají do právního a finančního due diligence, mohou zhoršit vyjednávací pozici prodávajícího a zvýšit opatrnost bank či investorů. Pokud plánujete transakci nebo financování a máte v historii či aktuálně spory se SZPI, je vhodné to řešit koordinovaně – s tím vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, pokud se obrátíte na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také