Jak prověřit dodavatele, aby vám finanční úřad neodmítl odpočet

Co Nejvyšší správní soud rozhodl v srpnu 2026 a proč se to týká i DPH

Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 8. 2026 sp. zn. 22 Afs 37/2026 (rozsudek na vyhledávači NSS) zamítl kasační stížnost společnosti, které finanční orgány neuznaly výdaje na služby a zboží od šesti deklarovaných dodavatelů. Šlo o daň z příjmů právnických osob za rok 2018 a o výdaje podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Soud se přitom zabýval hlavně procesními námitkami a důkazním břemenem. Podle daňového řádu daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení, a u daně z příjmů to znamená prokázat nejen formální existenci účetních dokladů, ale i soulad skutečného stavu se stavem formálním (§ 92 odst. 3 daňového řádu). Vzniknou-li pochybnosti o uskutečnění plnění, musí firma správnost svého tvrzení doložit dalšími důkazy.

Pro DPH má rozsudek význam proto, že soud k tomu připomíná dřívější judikaturu, podle které nárok na odpočet daně nemá základ ve formálním dokladu, ale v existenci zdanitelného plnění. Firma, která odpočet uplatňuje, tedy musí umět doložit, že plnění skutečně přijala. Zákon k tomu stanoví, že plátce má nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění použitého pro ekonomickou činnost a musí mít daňový doklad (§ 72 a § 73 zákona o DPH).

Rozlišení je důležité. Konkrétní rozsudek řeší daň z příjmů, a proto nelze tvrdit, že soud v něm rozhodl o odpočtu DPH. Princip, na kterém stojí, je ale pro obě daně stejný: doklad je východisko, ne důkaz, a pochybnosti se rozptylují důkazy o skutečném dodavateli a skutečném plnění.

Soud zároveň ukázal, jak posuzuje obranu důvěrou. Dobrá víra v to, že osoby vystupující jménem dodavatelů jsou k takovému jednání oprávněny, sama o sobě nenahrazuje důkaz o skutečném průběhu tvrzených obchodních transakcí. Firma proto neobstojí s tvrzením, že dodavatele neměla důvod podezírat. Musí mít k dispozici důkazy, které dokládají, kdo plnění poskytl, a to nezávisle na tom, co o dodavateli věděla.

Co finanční úřad zkoumá a kde firmy nejčastěji selhávají

V popsaném případu měl správce daně pochybnosti o věrohodnosti dokladů z celé řady okolností: dodavatelé byli nekontaktní, neměli zaměstnance ani majetek, fakturace obsahovala rozpory, platilo se v hotovosti a nešlo identifikovat osoby, které za dodavatele jednaly. Jednotlivě nemusí být žádná z nich rozhodující, ale ve spojení vytvářejí obraz, který firma musí vyvrátit.

Zásadní bylo, že osoby zapsané jako jednatelé dodavatelů popřely znalost firmy, vystavení dokladů i pravost podpisů. Tím byly zpochybněny právě listiny, kterými firma své tvrzení dokládala. Soud k tomu uvedl, že správce daně po firmě nepožadoval prokazovat plnění daňových povinností dodavatelů ani jejich vnitřní poměry, ale jen věrohodně doložit vlastní tvrzení o tom, kdo plnění poskytl a komu bylo zaplaceno.

Firma se často brání tím, že za dodavatele nemůže a že nemá povinnost kontrolovat jeho účetnictví. Soud tuto obranu v dané věci nepřijal. Rozlišuje mezi tím, co leží mimo sféru vlivu odběratele, tedy vnitřní poměry dodavatele, a tím, co do ní patří, tedy důkaz o tom, s kým skutečně jednal, co od něj dostal a jak zaplatil.

Podobný vzorec vidí v praxi každá firma, která pracuje s mnoha menšími dodavateli. Objednávka přijde e-mailem od neznámé osoby, faktura od společnosti zapsané na adrese virtuálního sídla, platba jde na účet, který nikdo neověřil. Za normálního průběhu se nic neděje, ale při kontrole se ukáže, že firma o svém dodavateli neví téměř nic.

Hotovostní platba je přitom zvlášť citlivým prvkem. Neznamená sama o sobě porušení zákona, ale odebírá firmě nejsnazší důkaz o tom, komu peníze skutečně šly. Bankovní převod na účet dodavatele zanechává stopu, kterou lze předložit správci daně, kdežto hotovost se prokazuje jen příjmovými doklady a výpověďmi. Firma, která platí hotově, musí o to pečlivěji dokumentovat ostatní prvky obchodu.

Jak prověřit dodavatele před první objednávkou

Zákon sám stanoví okolnosti, ze kterých se předpokládá, že odběratel věděl nebo měl a mohl vědět o neuhrazené dani. Jde například o dodavatele zveřejněného jako nespolehlivého plátce, o cenu bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylnou od ceny obvyklé, o platbu na jiný než zveřejněný účet dodavatele nebo o hotovostní platbu nad zákonný limit (§ 109 zákona o DPH).

Tyto okolnosti jsou zároveň užitečným kontrolním seznamem. Před první objednávkou je rozumné ověřit, zda dodavatel není veden jako nespolehlivý plátce, zda je účet uvedený na faktuře zveřejněn správcem daně, zda cena odpovídá trhu a zda platba nebude v hotovosti. Tyto kontroly trvají minuty a zanechávají doklad o tom, že firma jednala s péčí.

Druhou vrstvou je ověření osoby dodavatele. Patří sem výpis z obchodního rejstříku, kdo jedná jménem společnosti, jaké má sídlo a provozovnu, zda má zaměstnance nebo majetek odpovídající rozsahu plnění a zda s ním lze skutečně komunikovat. Dodavatel, který po telefonu nikdo nebere a jehož sídlo je schránka, je signálem, který má firma zaznamenat.

Třetí vrstvou je zaznamenání výsledku. Prověření, které nikdo nezapsal, se při kontrole prokazuje těžko. Stačí krátký záznam do složky dodavatele: kdy a kdo prověření provedl, co se ověřilo a s jakým výsledkem. Záznam se aktualizuje při větší objednávce nebo při změně účtu či jednatele dodavatele.

Co uchovávat během spolupráce, aby šlo prokázat skutečné plnění

Prověření před objednávkou nestačí, protože finanční úřad se ptá i po letech, kdo a co skutečně dodal. Soud v souvisejícím rozsudku ke kontrole DPH u reklamních služeb poukázal na to, že kde spolupráce nemá pevnou strukturu, je potřeba zvolit způsob dokumentace, který umožní prokázat, co a v jakém rozsahu bylo dodáno. Nemožnost důkazu jde podle něj k tíži toho, kdo odpočet uplatňuje (sp. zn. 10 Afs 204/2025, rozsudek na vyhledávači NSS).

Doporučená důkazní složka obsahuje několik základních prvků. Patří sem smlouva nebo objednávka s přesným vymezením předmětu a rozsahu, předávací protokoly, komunikace, která plnění upřesňovala, fotodokumentace nebo výstupy práce, jména konkrétních osob, které plnění zajišťovaly, a doklad o platbě na účet dodavatele. Soud výslovně zmínil jako řešení zápisy z pracovních schůzek a důslednou protokolaci poskytnutých služeb.

Praktický příklad: u dodávky stavebních prací nestačí uchovat fakturu a smlouvu. Rozumné je ponechat si i stavební deník, předávací protokoly jednotlivých částí, fotografie z průběhu, seznam pracovníků na stavbě a doklad o platbě. U dodávky služeb typu poradenství se zase vyplatí uchovávat výstupy, zápisy z jednání a komunikaci, ze které je vidět, kdo co zpracoval a kdy.

Zvláštní pozornost zaslouží osoby. Při pochybnostech finanční úřad vyslechne jednatele dodavatele i svědky a firma musí umět označit osoby, které s ní jednaly. Soud v rozsudku 22 Afs 37/2026 zdůraznil, že kdo navrhuje výslech svědka, musí jej označit dostatečně určitě, aby byl identifikovatelný a výslech proveditelný, protože úkolem správce daně není neurčitě označené svědky sám dohledávat.

Proto je užitečné vést u každého významnějšího dodavatele jmenný seznam kontaktních osob a stručný záznam o tom, kdo za firmu s kým jednal. Takový seznam stojí pár minut práce a při kontrole může rozhodnout o tom, zda firma dokáže navrhnout konkrétní důkaz, nebo zůstane u obecného tvrzení.

Co dělat, když přijde výzva od správce daně

První reakcí má být konkrétnost. Soud v rozsudku opakovaně zdůraznil, že návrhy důkazů musí daňový subjekt konkretizovat už v daňovém řízení, tedy uvést, co mají prokázat a jak se týkají rozhodných skutečností. Argumentace, kterou firma doplní až v kasační stížnosti, nemusí být soudem vůbec zohledněna.

Druhým pravidlem je využít právo nahlédnout do spisu včas. Soud potvrdil, že právo nahlížet do spisu nesmí být jen formální, ale nelze z něj dovodit povinnost správce daně odkládat vydání rozhodnutí do doby, než ho účastník využije. Firma, která navrhla termíny nahlížení až týdny dopředu, ačkoli se blížil konec lhůty pro stanovení daně, svého práva nevyužila a soud v postupu finančních orgánů nezákonné odepření práva neshledal.

Třetím pravidlem je nevolat po spravedlnosti obecně. Pokud firma tvrdí, že jí bylo upřeno právo na spravedlivý proces, musí popsat, jaký konkrétní podklad chtěla ověřit, jaké důkazní návrhy chtěla uplatnit a jak by se změnilo rozhodnutí, kdyby k vytýkané vadě nedošlo. Samotné tvrzení o procesní vadě bez dopadu na výsledek soud nepovažuje za dostatečné.

Čtvrtým pravidlem je připravit se na výzvy dřív, než přijdou. Firma, která má důkazní složku u významných dodavatelů, může odpovědět během dnů a ve spolupráci s poradcem. Firma, která dokumenty teprve sestavuje, ztrácí lhůtu a často i věrohodnost, protože zpětně vytvořené dokumenty mají nižší váhu než ty, které vznikly v průběhu spolupráce.

Jak ošetřit prověření ve smlouvě s dodavatelem

Smlouva může část rizika přenést na dodavatele a zlepšit důkazní pozici odběratele. Rozumné je sjednat povinnost dodavatele poskytnout součinnost při daňové kontrole, tedy předat doklady, potvrdit identitu osob a umožnit ověření plnění. Dále povinnost oznámit změnu účtu, sídla nebo osoby jednatele a právo odběratele pozdržet platbu, pokud se dodavatel stane nespolehlivým plátcem.

Je dobré pamatovat i na to, že se po dodavateli nelze domáhat tím, co smlouva neobsahuje. Firma, která chce mít jistotu, že dodavatel při kontrole poskytne součinnost, si to musí sjednat předem, protože po vzniku sporu už nemá žádný nástroj, jak dodavatele k jednání přimět, pokud sám nechce.

Smlouva by měla určit i způsob placení. Platba pouze na zveřejněný účet dodavatele a zákaz hotovostních plateb nad zákonný limit omezují okolnosti, ze kterých zákon předpokládá znalost o neuhrazené dani. Odběratel má podle zákona také možnost uhradit daň za dodavatele přímo jeho správci daně se zákonnými údaji; jde o zvláštní způsob zajištění daně, který se hodí u rizikových obchodů (§ 109a zákona o DPH).

Smluvní úprava nenahrazuje důkaz o skutečném plnění, ale vytváří rámec, ve kterém se důkazy snáze shromažďují. Firma, která smlouvu o dílo nebo o službách zpracuje s ohledem na pozdější kontrolu, má na počátku větší náklady a při kontrole výrazně menší riziko. Souvisí s tím i otázka, jak se důkazní břemeno obecně rozděluje, o níž pojednává text o důkazním břemeni v daňové kontrole.

Při přípravě na daňovou kontrolu je užitečné znát také obecný postup, který popisuje text o daňové kontrole v roce 2026. Firma, která ví, jak kontrola probíhá, v jakých lhůtách se reaguje a jaká práva má při nahlížení do spisu, vede důkazní složku cíleně a nepřijde o čas při první výzvě.

Pokud jde o hranici mezi legitimním uplatněním odpočtu a jeho zpochybněním pro zneužití práva, vychází se z judikatury popsané v textu o rozhodnutí NSS o zneužití práva u DPH. Tato hranice je jiná než otázka důkazu o skutečném plnění, ale obě se při kontrole často potkávají.

Zvláštní situací je doložení odpočtu u služeb, které se obtížně popisují, tedy u reklamy a poradenství. Tam firmy často narážejí na to, že faktura neuvádí rozsah plnění, a o tom pojednává samostatný text o doložení odpočtu DPH u reklamy a poradenství.

Jak přesně nastavit prověření dodavatelů a důkazní složku, závisí na tom, kolik dodavatelů firma má, jaký je objem plateb a jak rizikový je obor – proto to právníci ARROWS advokátní kanceláře posuzují vždy podle konkrétní firmy, ne podle univerzálního formuláře.

Rizika neprověřeného dodavatele

Závěrečné shrnutí

Nejvyšší správní soud v srpnu 2026 potvrdil, že formální doklad firmě nestačí a že při pochybnostech musí prokázat, kdo jí plnění skutečně poskytl a komu zaplatila. Článek ukázal, že rozsudek se týká daně z příjmů, ale stojí na principu platném i pro odpočet DPH, že zákon u některých okolností předpokládá znalost o neuhrazené dani a že rozhoduje důkazní složka vedená v průběhu spolupráce.

Pro vedení firmy z toho plyne jasný úkol: zavést prověření dodavatele před první objednávkou a důkazní složku u každého významnějšího dodavatele. Zpětně sestavené dokumenty mají při kontrole nižší váhu a firma, která o svých dodavatelích nic neví, nemůže tvrdit, že jednala s péčí.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře nastavují prověření dodavatelů, připravují důkazní složky a zastupují firmy při daňových kontrolách a v řízení o odvolání. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naše daňové poradenství.