Jak se orientovat v asijských dodavatelských a pracovních smlouvách jako český zaměstnavatel

Asijské pracovní právo: Proč jednotná šablona selže

Asijské země mají často ještě přísnější administrativní pravidla na ochranu místních pracovníků. Pokud cizinec pracuje dlouhodobě na české půdě, české právo mu poskytuje minimální standard, který nelze obejít. Stejně tak když podepíšete smlouvu s čínským zaměstnancem, nejde jen o formalitu, ale o závazné ujednání podléhající místním zákonům.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře si uvědomují, že tato materie je v praxi mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá. Jednotlivé kroky mají v reálném světě skryté výjimky a procesní detaily. Pro firmy s dlouhodobou přítomností v Asii je proto nezbytné porozumět nejen základním pravidlům, ale také jejich praktickému uplatnění.

Čína: Dvojnásobná mzda za nesepsanou smlouvu a mýtus o flexibilitě

Čínský zákon o pracovních smlouvách je jednoznačný a vyžaduje písemnou smlouvu na plný úvazek. Pokud najmete zaměstnance bez písemné smlouvy, musíte ji sepsat do jednoho měsíce. V opačném případě hrozí povinnost platit zaměstnanci dvojnásobek jeho měsíční mzdy jako sankci za každý měsíc prodlení.

Pokud si čínský zaměstnanec ponechá smlouvu i po měsíci bez podpisu, musíte situaci řešit rychle a prokazatelně. Pokud uplyne rok a smlouva stále není podepsána, zákon předpokládá, že mezi stranami vznikla smlouva na dobu neurčitou. To pro zaměstnavatele znamená výrazně ztíženou možnost výpovědi.

Zkušební doba a řetězení smluv

Čínský zákon umožňuje zkušební dobu, ale s jasnými limity podle délky smlouvy. U smluv kratších než tři měsíce nelze zkušební dobu sjednat vůbec. Během zkušební doby může zaměstnavatel ukončit poměr pouze tehdy, prokáže-li, že zaměstnanec nesplňuje podmínky pro přijetí.

Zásadní rozdíl oproti ČR je v řetězení smluv. Pokud s týmž zaměstnancem podepíšete třetí pracovní smlouvu na dobu určitou po sobě jdoucí, automaticky vzniká povinnost uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. Zákonná ochrana proti propuštění je v Číně velmi silná.

Práce přesčas a nelegální režim 996

Pracovní doba je v Číně standardně 40 hodin týdně a přesčasy musí být patřičně placeny. V roce 2021 čínský nejvyšší soud deklaroval nezákonnost režimu „996“, tedy práce od devíti do devíti šest dní v týdnu. Dnes je to považováno za vážné porušení zákona.

Přesčasové hodiny vyžadují příplatky 150 % v pracovní den, 200 % o víkendu a 300 % ve svátek. Pokud zaměstnanci neuhradíte tyto příplatky, riskujete pokutu od místních úřadů a zpětné doplacení mezd. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře řeší situace, kdy podcenění těchto plateb vede k hromadným žalobám.

Vietnam: Bilaterální smlouva s Českou republikou a striktní administrativa

Vietnamský zákoník práce vyžaduje písemnou formu pracovní smlouvy ve dvou stejnopisech. Ve Vietnamu je byrokracie velmi formální, razítka a správné formuláře jsou nezbytností pro bezproblémové fungování.

Specifickou povinností ve Vietnamu je povinné hlášení zaměstnanců místním úřadům práce a registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, a to neprodleně po nástupu. Pokud registraci neprovedete, hrozí vám pokuta a problémy při daňové kontrole.

Česká republika má s Vietnamem uzavřenu Smlouvu o právní pomoci, která usnadňuje doručování písemností. To může být výhodou v případě soudního sporu, avšak spoléhat se pouze na ni nelze. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se speciálně zaměřují na dodržování vietnamských předpisů a znají toto historické pozadí, které můžete ve svůj prospěch využít.

Minimální mzda a pracovní doba

Vietnam má systém minimálních mezd rozdělený do čtyř regionů, přičemž k 1. červenci 2024 došlo k jejich navýšení. V Regionu I (Hanoj a Ho Či Minovo Město) je minimální měsíční mzda stanovena na 4 960 000 VND. V Regionu IV je částka nižší.

Pokud zaměstnancům nevyplatíte alespoň tuto mzdu, hrozí vám sankce a povinnost doplatit rozdíl. Pracovní doba je omezena na 8 hodin denně a 48 hodin týdně. Vietnamské právo také přísně reguluje roční limit přesčasů, který je obecně stanoven na 200 hodin.

Japonsko: Podřízenost zaměstnance jako klíčové kritérium

Japonské pracovní právo se v praxi může lišit od textu smlouvy, protože soudy posuzují faktickou podřízenost. Pokud osoba pracuje pod vaším dohledem a je na příjmu ekonomicky závislá, soud vztah překlasifikuje na pracovní poměr i přes název smlouvy.

Podřízenost a ekonomická závislost jsou v Japonsku silnějšími argumenty než formální dokumentace. Japonské pracovní právo je pro zaměstnance velmi protektivní a propustit kmenového zaměstnance vyžaduje splnění přísných podmínek stanovených judikaturou.

Pracovní doba a prevence Karoshi

Japonský zákon o pracovních standardech stanovuje limit 8 hodin denně a 40 hodin týdně. Přesčasová práce je možná pouze na základě písemné dohody se zástupci zaměstnanců (tzv. Dohoda 36).

Zákon omezuje přesčasy na 45 hodin měsíčně a 360 hodin ročně. Porušování pravidel je citlivé téma kvůli fenoménu karoshi (smrt z přepracování) a zaměstnavatelé riskují nejen pokuty, ale i trestní stíhání a poškození reputace.

Indie: Složitý systém a státní odlišnosti

V Indii je právní úprava roztříštěna do mnoha zákonů a předpisů jednotlivých států. Ačkoliv centrální zákon v každém případě nenařizuje písemnou smlouvu, zákony států jako Maharashtra často vyžadují vydání jmenovacího dopisu s podmínkami.

V praxi je absence písemné smlouvy v Indii obrovským rizikem. Bez písemného záznamu budete mít v indickém soudním systému minimální šanci prokázat sjednané podmínky, mlčenlivost nebo ochranu duševního vlastnictví.

Dodavatelské smlouvy v Asii: CISG, volba práva a rozhodčí klauzule

Při uzavírání kupní smlouvy s partnerem z Číny, Vietnamu nebo Japonska se na ni pravděpodobně bude aplikovat Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG). Česká republika i zmíněné asijské státy jsou jejími signatáři, což poskytuje vyvážený právní rámec.

Indie však signatářem CISG není. Pokud tedy uzavíráte smlouvu s indickým dodavatelem a nemáte explicitně stanovenou volbu práva, určení rozhodného práva bude záviset na složitých kolizních normách.

Na koho se můžete obrátit?

Doložka o volbě práva – vaše první obranná linie

Doložka o volbě práva umožňuje stranám zvolit si právní řád, kterým se bude smlouva řídit. Je však nutné pamatovat na to, že volba práva neeliminuje imperativní normy země dovozu, jako jsou celní předpisy a administrativní povolení.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře upozorňují, že i když si zvolíte české právo, pokud druhá strana sídlí v zemi, která neuznává rozsudky českých soudů, bude vám rozsudek k ničemu. To je případ Číny, kde bez existence specifické smlouvy o uznávání rozsudků v obchodních věcech narazíte.

Rozhodčí doložka a vymahatelnost

Zásadní pro vymahatelnost práva v Asii je rozhodčí doložka, protože většina asijských zemí podepsala Newyorskou úmluvu. Rozhodčí nález vydaný v uznávaném arbitrážním centru je v těchto zemích vymahatelný mnohem snáze než rozsudek státního soudu.

Doporučujeme vyhýbat se jurisdikci místních čínských či vietnamských státních soudů a volit neutrální arbitráž. Správně nastavená doložka je klíčem k reálné vymahatelnosti vašich nároků v případě sporu.

Speciální rizika: Čínské razítko a duševní vlastnictví

V Číně má ústřední roli oficiální firemní razítko (červený kruhový „chop“), které je pro společnost závazné i bez podpisu oprávněné osoby. Při podpisu smluv vždy trvejte na tom, aby byla smlouva tímto razítkem opatřena, a zkontrolujte shodu názvu společnosti se znaky na razítku.

Ochrana duševního vlastnictví – princip first-to-file

V Číně platí u ochranných známek striktní princip first-to-file, tedy kdo dřív přijde, ten dřív mele. Pokud si svou značku v Číně nezaregistrujete jako první, může to udělat spekulant a následně vám bránit ve výrobě.

Důležité je smluvně ošetřit vlastnictví forem a designů ještě před zahájením výroby. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují provést registraci ochranných známek v Číně ještě před vstupem na trh či zadáním výroby.

Sociální pojištění a vysílání pracovníků

Zatímco v rámci EU funguje formulář A1, ve vztahu k asijským zemím závisí situace na existenci Smlouvy o sociálním zabezpečení.

• Smlouva existuje (Japonsko, Indie, Jižní Korea): Můžete požádat ČSSZ o vystavení Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům. Zaměstnanec pak zůstává pojištěn v ČR a v Asii odvody neplatí.
• Smlouva neexistuje (Čína, Vietnam): Zde hrozí riziko dvojího pojištění, kdy místní předpisy mohou vyžadovat odvody i do tamního systému.

Zaměstnávání cizinců z Asie v České republice

Při zaměstnávání občanů třetích zemí v ČR je nutné dodržet přísná pravidla zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců.

• Hlášení volného místa : Místo musí být nahlášeno Úřadu práce a nabídnuto v centrální evidenci.
• Informační povinnost : Zaměstnavatel musí informovat Úřad práce o nástupu cizince nejpozději v den nástupu.
• Zdravotní pojištění : Od roku 2024 jsou všichni nezletilí cizinci s dlouhodobým pobytem .
• Komerční pojištění : Dospělí cizinci bez zaměstnání si musí sjednat komerční pojištění s limitem .

Závěr článku

Orientace v asijských pracovních a dodavatelských smlouvách je složitá disciplína, která vyžaduje hluboké pochopení místních právních systémů. Asijské jurisdikce skrývají rizika v podobě vysokých sankcí, odlišného chápání smluv či specifických administrativních požadavků.

Díky mezinárodnímu přesahu a síti partnerů umožňujeme klientům bezpečně podnikat a zaměstnávat v Asii. Ať už potřebujete připravit pracovní smlouvu v Šanghaji nebo zkontrolovat dodavatelskou smlouvu, ARROWS advokátní kancelář má know-how, které ochrání vaše investice. Jsme pojištěni na odpovědnost až do výše 400 000 000 Kč, což vám poskytuje jistotu profesionálního přístupu.

Pokud řešíte podobné situace v Asii, neváhejte kontaktovat ARROWS advokátní kancelář na konzultace@arws.cz . Jediná konzultace vám může ušetřit statisíce korun a měsíce starostí.