Podíl ve firmě a společné jmění manželů

Tři situace, ve kterých se podíl ve firmě nachází

Odpověď na otázku, kdo se stane společníkem, začíná u toho, jak a kdy zemřelý manžel podíl získal. Majetkové právo manželů rozlišuje podíl nabytý za trvání manželství, podíl nabytý dědictvím nebo darem a podíl, který měl manžel už před svatbou. Každá z těchto situací vede k jiným následkům po smrti.

První situace je nejběžnější: manžel založil firmu nebo koupil podíl za trvání manželství. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem (§ 709 odst. 3 občanského zákoníku). Do společného jmění tak patří majetková hodnota podílu, ne postavení společníka. Při vypořádání se proto započítává hodnota podílu, nikoli hodnota firmy jako celku, a druhý manžel na ni má nárok, i když ve společnosti nikdy nehlasoval.

Druhá situace nastává, když manžel podíl zdědil nebo dostal darem. To, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, do společného jmění nespadá, ledaže dárce nebo zůstavitel projevil jiný úmysl (§ 709 odst. 1 písm. b), a zákon to výslovně vztahuje i na podíl v obchodní společnosti. Takový podíl je výlučným majetkem jednoho manžela a po jeho smrti ho dědí jeho dědici. Pozůstalý manžel k němu nemá nárok z titulu společného jmění.

Třetí situace je podíl nabytý před svatbou. I ten zůstává výlučným majetkem manžela, ale zisk z něj je součástí společného jmění (§ 709 odst. 2). Z toho plyne, že podíl na zisku, který společnost za trvání manželství vyplatí, patří oběma manželům, i když podíl sám patří jen jednomu. Zisk, který zůstane ve společnosti nerozdělený, je ale majetkem společnosti, ne manželů. Firma proto nesmí předpokládat, že druhý manžel nemá s podílem nic společného.

Co všechno se po smrti majitele firmy řeší, tedy dědictví, řízení společnosti a osud podílu, shrnuje text o tom, co se stane s firmou po smrti majitele. Tento článek se věnuje jen otázce, jak do osudu podílu zasahuje společné jmění manželů a co z toho plyne pro společnost, pozůstalého manžela a ostatní dědice.

Podíl ve společném jmění: proč druhý manžel není společníkem

Zákon výslovně stanoví, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev (§ 709 odst. 3). Společníkem je tedy jen ten z manželů, který podíl nabyl, a vůči společnosti vykonává všechna práva: hlasuje, přijímá informace a pobírá podíl na zisku. Druhý manžel nemá postavení společníka, i když společné jmění hodnotu podílu zahrnuje.

Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 22 Cdo 3302/2023 zdůraznil, že je třeba důsledně odlišovat výkon práv společníka od dosahu společného jmění. Do společného jmění patří hodnota podílu, práva společníka ale vykonává jen manžel-společník, a to bez souhlasu druhého manžela, i když jeho rozhodnutí hodnotu podílu sníží. Pro firmu to znamená jistotu, že usnesení valné hromady nezpochybní manžel, který společníkem není.

Rozdíl mezi majetkovou hodnotou a účastí ve společnosti je klíčový. Druhý manžel má majetkový nárok na vypořádání hodnoty podílu, ale z titulu společného jmění mu nevznikají hlasovací ani informační práva společníka. Firma ho proto nezve na valnou hromadu a jednatel mu nemusí poskytovat informace o společnosti. Po smrti manžela-společníka podíl zásadně přechází na jeho dědice; kdo jimi konkrétně je a v jakém rozsahu podíl nabudou, určí dědické řízení.

Praktický dopad pro společnost je, že druhý manžel vstupuje do hry až po úmrtí. Do té doby je pro firmu neviditelný. Po úmrtí se může objevit jako pozůstalý manžel, dědic, nebo oboje zároveň, a firma musí zjistit, v jaké roli vystupuje a jaká má práva k podílu. Jeho majetkový nárok ze společného jmění se řídí občanským zákoníkem; zda se stane společníkem, rozhoduje dědické právo a společenská smlouva.

Pozůstalý, který hledá obecný přehled dědického řízení a postupu po úmrtí blízkého, najde ho v textu o praktických radách pro pozůstalé při dědických sporech. Tento článek se zaměřuje jen na to, co se děje s podílem ve firmě a kdo se stane společníkem, tedy na otázky, které musí po úmrtí řešit vedení společnosti.

Příklad ukáže praxi. Pan Novák založil za trvání manželství společnost a je jejím jediným společníkem. Hodnota podílu patří do společného jmění, ale společníkem je jen on a jeho manželka na valné hromadě nehlasuje. Po jeho smrti podíl přechází na dědice a zda připadne manželce, dětem, nebo oběma, určí dědické řízení. Podíl mezitím nezůstává bez správy: nedohodnou-li se dědicové na výkonu práv a není-li ustanoven správce pozůstalosti, soud ho na návrh společnosti nebo dědice ustanoví (§ 42 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).

Co se děje po smrti: vypořádání společného jmění a dědické řízení

Po smrti manžela společné jmění zaniká a provede se likvidace dosud společných práv a povinností jejich vypořádáním (§ 736 občanského zákoníku). Dokud není vypořádání provedeno, použijí se pro zaniklé společné jmění přiměřeně ustanovení o společném jmění. Mezi pozůstalého manžela a pozůstalost zemřelého se tak rozdělí majetková hodnota podílu, nikoli členství ve společnosti.

Vypořádání může proběhnout dohodou, nebo soudem. Nedohodnou-li se zúčastnění o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud, podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění (§ 740). V případě smrti manžela se vypořádání může vést v rámci dědického řízení. Vypořádání určí, jaká hodnota připadne pozůstalému manželovi a co vstoupí do pozůstalosti; kdo podíl jako dědic nabude, rozhodne až dědické řízení.

Zákon počítá i s tím, že se nikdo vypořádáním nezabývá. Nedojde-li do tří let od zániku společného jmění k vypořádání dohodou ani návrhem soudu, platí, že ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma stranám a jejich podíly jsou stejné (§ 741 občanského zákoníku). U podílu ve firmě se domněnka týká jeho majetkové hodnoty. Postavení společníka pozůstalému manželovi nezakládá, protože po smrti se přechod podílu řídí dědickým právem a společenskou smlouvou.

Pro společnost to znamená, že se o osudu podílu může rozhodovat roky. V tu dobu ale potřebuje někoho, kdo podíl spravuje a vykonává práva z něj, typicky správce pozůstalosti, na kterého se dědicové dohodnou nebo kterého ustanoví soud. Tuto otázku podrobně řeší text o tom, kdo řídí firmu během dědického řízení.

Pro ocenění podílu je rozhodující cena v době vypořádání, ne ke dni smrti. Stav ke dni zániku společného jmění určuje, co se vypořádává, tedy rozsah majetku. Cenu ale soud zásadně zjišťuje jako obvyklou cenu v době svého rozhodování, protože až do vypořádání nesou zhodnocení i znehodnocení obě strany; odchylky připouští jen ve zvláštních případech (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3089/2022). Ocenění ke dni smrti je proto jen orientační podklad a posudek starší než zhruba dva roky je třeba aktualizovat.

Vypořádání se týká i dluhů. Zahrnuje-li společné jmění závazky, například úvěr na financování podílu nebo ručení za firmu, vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely (§ 737 odst. 2 občanského zákoníku). Věřitel proto není vypořádáním vázán a může se domáhat plnění podle původního závazku. Pro rodinu i pro firmu je to důvod, proč se dluhy neodkládají a řeší se zároveň s podílem.

Kdo se stane společníkem: pozůstalý manžel, dědici, nebo nikdo

Smrtí společníka přechází jeho podíl na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí (§ 42 zákona o obchodních korporacích). Společníkem se tedy stane dědic, kterému podíl připadne podle výsledku dědického řízení. Vypořádání společného jmění samo nikoho společníkem neudělá, jen určí, jaká část hodnoty patří pozůstalému manželovi. Dědicem může být pozůstalý manžel, děti, nebo kombinace všech.

Pozůstalý manžel může mít dvě role zároveň. Jako manžel má nárok na vypořádání společného jmění, jako dědic může dědit část pozůstalosti, včetně podílu. Společníkem se ale stává jen v roli dědice; vypořádání mu zajistí hodnotu, ne účast ve společnosti. Obě role se projeví v dědickém řízení a společnost musí zjistit, jak soud rozhodl, než začne s novým společníkem jednat.

Pokud podíl zdědí více osob, mohou ho vlastnit společně. Je-li podíl ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči společnosti jen správce společné věci (§ 32 odst. 3 zákona o obchodních korporacích). Podíl společníka s.r.o. lze při přechodu rozdělit, ledaže společenská smlouva určí jinak, a k rozdělení je nutný souhlas nejvyššího orgánu (§ 43 odst. 2 a 3).

Společenská smlouva proto hraje zásadní roli. U s.r.o. může přechod podílu zakázat nebo omezit; při zákazu se dědic společníkem nestane a podíl se stane uvolněným podílem, za který dědicům vzniká právo na vypořádací podíl podle pravidel zákona o obchodních korporacích (§ 212 až 214). U akciové společnosti zákon zákaz ani omezení přechodu nepřipouští. Úpravu ve smlouvě rozebírá text o dědění obchodního podílu.

Pokud je pozůstalý manžel jediným dědicem, může podíl převzít celý, ledaže společenská smlouva přechod zakazuje nebo omezuje. Má-li děti nebo jiné dědice, podíl se dělí podle výsledku dědického řízení. Společnost se proto nemá spoléhat na předpoklady, ale zjistit z usnesení soudu, komu podíl připadl, a teprve pak zapsat nového společníka a upravit vztahy v řízení.

Standard trhu: jak se na to připravují zavedené firmy

Firmy, jejichž společníci žijí v manželství, řeší tuto otázku v několika krocích. Společenská smlouva stanoví, zda podíl smí přejít na pozůstalého manžela nebo děti, a za jakých podmínek. Dohoda společníků upravuje hlasování a předkupní právo. A manželé sami mohou upravit svůj majetkový režim, protože společné jmění podléhá zákonnému režimu, smluvenému režimu, nebo režimu založenému rozhodnutím soudu (§ 708 odst. 2).

Nejspolehlivější je spojení tří dokumentů: společenské smlouvy, závěti a smlouvy mezi manžely. Každý dokument řeší jinou část otázky a jejich souhrn dává jasnou odpověď. Samotná závěť nezmění pravidla společenské smlouvy a samotná společenská smlouva neřeší vztah mezi manžely. Teprve jejich vzájemné sladění zajistí, že se po úmrtí neobjeví spor.

Dokumenty je nutné průběžně aktualizovat. Změní-li se složení společníků, majetkový režim manželů nebo velikost podílů, původní závěť a smlouva mohou přestat odpovídat skutečnosti. Rozumné je prověřit je při každé větší změně, například při vstupu investora, při narození dítěte nebo při prodeji části firmy, a nečekat, až se rozpor ukáže po úmrtí.

Varovným signálem je firma, kde spolu manželé podnikají a nikdo nemá závěť ani dohodu o tom, co se stane po smrti jednoho z nich. Každý z nich má část podílu, ale chybí plán. Taková firma pak po úmrtí řeší jednak vypořádání, jednak dědické řízení, a to v době, kdy se nikdo nedohodne. Čím dřív se otázka řeší, tím méně stojí.

Dalším signálem je spoléhání na to, že pozůstalý manžel „prostě převezme firmu“. Zákon takový automatismus nezná. Pozůstalý manžel nemusí podíl získat vůbec, pokud je ve smlouvě zákaz přechodu nebo pokud podíl podle závěti či dohody dědiců připadne někomu jinému. Proto se doporučuje počítat s různými variantami a nespoléhat na ústní dohody.

Převod podílu na manželku a děti ještě za života rozebírá text o převodu podílu v s.r.o. na manželku a děti. Je to jedna z cest, jak řešit nástupnictví předem, ale vyžaduje souhlas podle společenské smlouvy a má daňové i majetkové dopady.

Typické chyby a jejich cena

Nejčastější chybou je spoléhání na to, že podíl ve společném jmění znamená postavení společníka pro oba manžele. Druhý manžel pak nechodí na valnou hromadu, nezná firemní poměry a po úmrtí je překvapen, že z titulu společného jmění nemá práva společníka. Cenou je ztráta času a často i hodnoty, protože se musí rychle seznamovat s firmou.

Druhou chybou je zanedbat vypořádání. Rodina čeká, že se věc vyřeší sama, a po třech letech nastupují zákonné domněnky, které nemusí odpovídat záměru zůstavitele. Hodnota podílu se pak dělí podle pravidel, která nikdo nevybral, a vztah mezi pozůstalým a dětmi se může zhoršit právě ve chvíli, kdy firma potřebuje jednotný postup.

Třetí chybou je nepropojit dokumenty. Společenská smlouva zakazuje přechod podílu, ale závěť počítá s tím, že podíl zdědí manželka. Výsledkem je spor, při kterém jedna strana tvrdí, že závěť platí, druhá, že platí smlouva. Rozumné je dokumenty připravovat společně a zkontrolovat, aby si neodporovaly.

Čtvrtou chybou je nekomunikovat s rodinou zemřelého od počátku. Firma potřebuje vědět, kdo je pozůstalý, kdo jsou dědici a jaké jsou jejich záměry, aby mohla včas upravit pořádek ve valné hromadě a v řízení. Mlčení nahrazuje domněnky a domněnky vedou ke sporům, které by dobře vedená jednání o postupu předešla.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře posuzují u každé rodiny, jak a kdy byl podíl nabyt, co říká společenská smlouva, kdo jsou pravděpodobní dědici a zda existuje manželská smlouva, protože odpověď na otázku, kdo se stane společníkem, závisí na všech čtyřech faktorech zároveň a žádný z nich nelze posuzovat samostatně.

Rizika podílu ve společném jmění manželů

Závěrečné shrnutí

Podíl ve firmě, který manžel nabyl za manželství, patří majetkově do společného jmění, ale společníkem je jen on. Článek ukázal, že po jeho smrti podíl přechází na dědice, že vypořádání společného jmění rozděluje jen hodnotu podílu a že společenská smlouva s.r.o. může přechod zakázat nebo omezit.

Pro majitele firmy a jeho rodinu z toho plyne jasný úkol: zjistit, jak byl podíl nabyt, a sladit společenskou smlouvu, závěť a majetkový režim manželů. Odložení těchto kroků znamená, že o osudu firmy rozhodnou obecná pravidla zákona a ne záměr zakladatele.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře připravují společenské smlouvy, závěti a smlouvy mezi manžely, vedou vypořádání společného jmění a zastupují společnosti i dědice v jednání o podílu. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu pro obchodní a soudní spory.