Výplata zisku v roce 2026 za rok 2025: Právník radí co má dělat jednatel a s.r.o.?

V minulém roce jsme se tomuto tématu věnovali v článku Jak si správně vyplatit zisk z s.r.o. v roce 2025 . Tento text na něj navazuje a aktualizuje praktický pohled pro rok 2026, kdy se v praxi nejčastěji řeší rozdělení a výplata zisku za účetní období 2025.

Výplata zisku bývá na první pohled jednoduchá agenda, ale právě v tom je její největší riziko. Typická chyba není „úmysl“, ale zkratka: rozhodnutí se udělá bez správných dokumentů, bez testů, nebo bez zohlednění skutečné finanční situace firmy. Následky potom mohou dopadnout nejen na společnost, ale i na jednatele osobně.

Kdy lze v roce 2026 vyplatit zisk za rok 2025

Zisk za rok 2025 se standardně vyplácí až poté, co má společnost sestavenou účetní závěrku za rok 2025 a ta je schválena valnou hromadou (případně jediným společníkem v působnosti valné hromady). Současně musí být splněny zákonné předpoklady pro rozdělení zisku a pro samotnou výplatu, které jsou v praxi často stejně důležité jako samotná účetní čísla.

Je vhodné zdůraznit, že okamžik rozhodnutí a okamžik výplaty jsou dvě odlišné věci. Valná hromada určí, jaký zisk se rozdělí a komu náleží. Jednatel však musí bezprostředně před výplatou vyhodnotit, zda rozdělení a výplata neohrozí solventnost společnosti. Pokud by výplata vedla k úpadku, jednatel ji nesmí provést, i kdyby bylo rozhodnutí společníků formálně správné.

Právě proto doporučujeme k tématu přistoupit jako k řízení rizika: „máme schválený zisk“ ještě neznamená „můžeme vyplatit peníze“. V praxi rozhoduje také cash-flow, struktura závazků, sezónnost příjmů a očekávané výdaje v příštích měsících.

Krok za krokem: bezpečný proces výplaty podílu na zisku

Pokud chcete mít výplatu zisku právně čistou a zároveň prakticky obhajitelnou, doporučujeme držet se jasného postupu. Ten není složitý, ale je potřeba jej dodržet v logickém sledu a mít k němu důkazní stopu. V případě sporu nebo kontroly totiž nerozhoduje vaše domněnka, ale dokumenty a skutečný stav společnosti v době výplaty.

Pokud některý krok chybí nebo je proveden pouze „naoko“, může být výplata posouzena jako neoprávněná. V krajních případech se řeší vracení plnění, odpovědnost jednatele za škodu, nebo dopady do vztahů mezi společníky. Z praxe vyplývá, že nejlépe funguje jednoduché pravidlo: co neexistuje na papíře, jako by se nestalo.

Kontrolní testy a odpovědnost jednatele

Jednatel odpovídá za vedení společnosti s péčí řádného hospodáře a výplata zisku je typicky situace, kdy se tato odpovědnost posuzuje velmi přísně. Nestačí, že valná hromada rozhodla. Jednatel musí před samotnou výplatou ověřit, že společnost výplatou nepoškodí sebe ani své věřitele. Pokud by k tomu došlo, jednatel má povinnost výplatu neprovést.

V praxi se posuzují zejména tři oblasti, které doporučujeme brát jako základní kontrolní rámec:

• Bilanční test (vlastní kapitál): rozdělením nesmí dojít k porušení zákonných limitů ochrany vlastních zdrojů společnosti.
• Test neodepsaných nákladů na vývoj: pokud společnost vykazuje neodepsané náklady na vývoj, může to reálně snížit „bezpečný“ prostor pro rozdělení.
• Insolvenční test (solventnost): v době výplaty musí být společnost schopna plnit své splatné závazky a nesmí si výplatou přivodit úpadek.

Insolvenční test bývá nejčastějším kamenem úrazu. Účetní zisk ještě neznamená, že máte disponibilní hotovost. Pokud jsou peníze v pohledávkách, zásobách nebo v dlouhodobých projektech, může být neuvážená výplata zisku velmi riziková. Doporučujeme proto hodnotit výplatu vždy s ohledem na skutečné cash-flow a plánované výdaje.

Zdanění výplaty zisku: nejčastější omyly

Výplata podílu na zisku má zpravidla jasný daňový režim, ale v praxi se stále opakují chyby. Základní princip je jednoduchý: společnost zisk nejprve zdaní daní z příjmů právnických osob a následně se samotná výplata společníkovi může danit srážkovou daní, typicky u fyzických osob. Konkrétní sazby a podmínky však mohou záviset na postavení příjemce a na tom, zda jde o tuzemskou nebo zahraniční strukturu.

Častým omylem je také zaměňování dividendy s odměnou jednatele. Odměna jednatele bývá spojená s jinou daňovou a odvodovou zátěží, může být nákladem společnosti a typicky vyžaduje správné smluvní nastavení. Dividenda je naopak rozdělení z již zdaněného zisku a pracuje se s ní jinak účetně i daňově.

Pokud chcete výplatu zisku optimalizovat, doporučujeme postupovat strategicky: rozhodnout o výši, načasování, vytvořit rezervu na závazky a především sladit právní krok s účetní a finanční realitou. V dobře vedených firmách je výplata zisku standardní proces, nikoli improvizace.

Alternativy k dividendě: kdy dává smysl jiná cesta

Dividenda je nejčastější forma „vytažení“ hodnoty z firmy, ale není vždy nejvhodnější. V praxi se rozhoduje podle toho, zda potřebujete pravidelný příjem, jednorázové vybrání kapitálu, nebo naopak stabilitu pro investice a financování. Každý model má jiné právní a daňové dopady a odlišné rizikové body.

• Odměna jednatele: vhodná pro pravidelný příjem, ale obvykle s vyšší zátěží na dani a odvodech a s nutností správného smluvního rámce.
• Mzda (pracovní poměr): použitelná, pokud skutečně vykonáváte závislou práci, a obsahově odpovídá realitě výkonu práce.
• Smluvní plnění pro společnost: například fakturace za služby, pokud je skutečně poskytujete a nejde o zastřený vztah.
• Zápůjčka společníkovi: může být legální nástroj, ale bez smluv, splátkového režimu a ekonomické logiky bývá vysoce riziková.

Pokud řešíte vhodný model, doporučujeme začít od cíle a reality: jakou částku potřebujete, kdy ji potřebujete a jaké závazky a investice společnost v následujícím období čekají. Správné nastavení často ušetří peníze i problémy.

FAQ – nejčastější dotazy k výplatě zisku v roce 2026 (za rok 2025)

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Právní předpisy, praxe finanční správy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálních pravidel a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je vhodné kontaktovat přímo advokátní kancelář ARROWS. Každý případ vyžaduje individuální posouzení, zejména s ohledem na účetní data, cash-flow, strukturu společníků a aktuální ekonomickou situaci společnosti.