Daňová optimalizace pro influencery a tvůrce obsahu: Uznatelnost nákladů

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
27.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Efektivní daňová optimalizace pro influencery a tvůrce obsahu vyžaduje důkladné pochopení uznatelnosti nákladů a transparentní přístup. Tento článek se zaměřuje na praktické situace a rizikové oblasti, ukazuje, jak efektivně pracovat s náklady a jak se vyhnout chybám při daňových kontrolách. Dále poradí, kdy je vhodné využít pomoc zkušených právníků.

Fotka zobrazuje odborníka konzultujícího daňovou optimalizaci influencerů.

Kdo je z pohledu daní influencer a tvůrce obsahu

Pojem influencer se v českých daňových zákonech nevyskytuje, přesto má pro finanční úřady velmi konkrétní obsah. Za influencera či tvůrce obsahu je zpravidla považována osoba, která systematicky vytváří obsah na sociálních sítích, platformách typu YouTube, Twitch, TikTok či OnlyFans, nebo publikuje blogy, podcasty a další formy digitálního obsahu, a současně z této činnosti pobírá příjmy.

Právně se taková činnost nejčastěji podřazuje pod samostatnou výdělečnou činnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), případně pod autorskou činnost podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a je tedy zdanitelným příjmem podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zásadní rozdíl proti běžnému „koníčku“ spočívá v systematičnosti a účelu. Pokud jednorázově natočíte video a obdržíte drobný honorář, může jít v určitých mezích o příjem z příležitostné činnosti, který je do výše 50 000 Kč za zdaňovací období osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (pokud nejde o autorský honorář vyplácený plátcem daně).

Ve chvíli, kdy máte sledovanost, pravidelné spolupráce se značkami, dlouhodobě monetizovaný kanál a příjem tvoří relevantní část vašeho obživy, vstupujete do světa podnikání a měli byste mít živnostenské oprávnění či podnikat ve formě obchodní společnosti. Při nastavení smluv se značkami a správném vymezení plnění (reklama, licence, jednorázový honorář) se v praxi často vyplatí využít podporu v oblasti smluv a vyjednávání. Právě v tomto bodě mnozí influenceři podceňují okamžik, kdy už nejde o „vedlejší přivýdělek“, ale o regulérní podnikání se všemi povinnostmi včetně daní, odvodů na sociální pojištění a zdravotní pojištění a řádné evidence.

Typický influencer nebo tvůrce obsahu má často více zdrojů příjmů současně. Část příjmů plyne z reklamních spoluprací se značkami, část z podílů na reklamních výnosech platforem (například podíl na reklamě na YouTube), další část z affiliate programů, předplatného (Patreon, HeroHero, OnlyFans), prodeje vlastního merche nebo třeba vstupného na živé akce. Z pohledu daní je podstatné, zda všechny tyto příjmy vykazujete konzistentně v rámci jednoho režimu a zda jim odpovídají i náklady, které si uplatňujete. Pokud řešíte, jaké náklady jsou u podnikání bezpečně obhajitelné při případné kontrole, může se hodit článek Rizikové položky v daňovém přiznání 2026: Na jaké firemní náklady si dát pozor a jak je bezpečně obhájit.

Další vrstva komplikace vyplývá z toho, že influencer může být současně zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná a společník či jednatel firmy, případně může část příjmů směřovat do zahraničí nebo z něj přicházet. To má přímý dopad na to, jaké náklady si může jednotlivě uplatnit, jaké smlouvy uzavírá s obchodními partnery a jaká rizika z pohledu kontrolních orgánů podstupuje. Právě komplexnější nastavení více rolí a subjektů je oblast, kde je přínos právní a daňové strategie z ARROWS advokátní kancelář největší.

V praxi není rozhodující, zda se subjekt sám nazývá influencerem, streamerem nebo content creator, ale jak je jeho činnost popsána ve smlouvách, jak je fakturována a jak je vedena v účetnictví. V situacích, kdy finanční úřad nebo obchodní partner zpochybňuje nastavení spolupráce či fakturace, bývá na místě řešit i případné obchodní a soudní spory. Například osoba, která vypadá jako „influencer“, ale ve všech smlouvách je označena jako herec nebo moderátor s jednorázovými honoráři, může být z pohledu práva posuzována jinak než někdo, kdo systematicky produkuje a distribuuje vlastní obsah a přebírá podnikatelské riziko. Rozdíl v právním posouzení pak vede i k rozdílným možnostem uznatelnosti nákladů a celkové daňové optimalizace.

Základní rámec daňové optimalizace pro influencery

Daňová optimalizace pro influencery a tvůrce obsahu začíná výběrem vhodného daňového režimu. V českém prostředí je nejčastější podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), někdy s využitím paušálních výdajů či paušální daně, a dále podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným. Každý z těchto režimů má jiné možnosti a limity z hlediska uznatelnosti nákladů a jinak se v něm plánuje daňová zátěž i související rizika.

Pokud influencer podniká jako OSVČ, může si vybrat mezi uplatňováním skutečných výdajů a výdajů paušálních (procentem z příjmů). Paušální výdaje jsou jednoduché na administraci, ale současně neumožňují pracovat detailně s konkrétními náklady – výše uznatelných výdajů je stanovena procentem z příjmů bez ohledu na to, jaké náklady tvůrce reálně má. Pokud zpětně zjistíte chybu ve vykázání příjmů nebo nákladů, postup řeší i návod Dodatečné daňové přiznání: Jak postupovat při zjištění chyby v účetnictví a eliminovat riziko vysokých sankcí.

V praxi proto platí, že čím nákladnější provoz (technika, tým, studio, cestování, marketing), tím více se vyplatí uplatňování skutečných výdajů, byť za cenu vyšší administrativy a potřeby kvalitního účetnictví. OSVČ může rovněž zvážit režim paušální daně, pokud jeho roční příjmy nepřesáhnou limit pro vstup do tohoto režimu (pro rok 2026 je tento limit zpravidla stanoven na 2 000 000 Kč). Režim paušální daně značně zjednodušuje daňovou administrativu, protože zahrnuje daň z příjmů i odvody na sociální a zdravotní pojištění v jedné měsíční platbě, avšak neumožňuje uplatňovat žádné výdaje ani slevy.

Podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným umožňuje odlišné rozdělení příjmů a nákladů, nastavení pracovněprávních či manažerských vztahů, smluv o dílo a licenčních ujednání, a často i přirozenější oddělení osobní a podnikatelské sféry. Firma může zaměstnávat influencera, uzavírat smlouvy s agenturami, využívat tým externích spolupracovníků a provozovat například e‑shop s merchem.

Zároveň však přináší další povinnosti, například vedení účetnictví, podání účetní závěrky či řešení vztahů mezi společností a společníky z pohledu skryté distribuce zisku. Správně nastavená struktura může významně rozšířit prostor pro daňově uznatelné náklady, ale nesmí jít o čistě formální konstrukci bez reálného obsahu (tzv. zneužití práva).

Důležitou roli hraje také otázka daně z přidané hodnoty (DPH). Influencer může dosáhnout obratu, kdy se stane plátcem DPH (aktuálně je limit pro povinnou registraci k DPH 2 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců), případně se může dobrovolně registrovat, pokud je to výhodné vzhledem k významným vstupním nákladům na techniku, služby a marketing.

V segmentu digitálních služeb navíc vznikají situace, kdy je místem plnění pro DPH jiné členské státy EU nebo třetí země, což má dopad jak na povinnost registrace, tak na možnost uplatnění nároků souvisejících s náklady. Zde se už právní problematika proplétá s mezinárodní daňovou a účetní agendou, což je typ úkolu vhodný pro tým, který má zkušenost i s přeshraničními případy a může využít zázemí jako ARROWS International.

Ke skutečné daňové optimalizaci nepatří jen otázka, jak právně strukturovat podnikání, ale i to, jaká bude strategie čerpání a prokazování nákladů. Jinak se plánují náklady u tvůrce, který právě začíná a investuje do vybavení, jinak u stabilního influencera s vysokou a relativně předvídatelnou monetizací, jinak u tvůrce, který plánuje větší jednorázové projekty, jako jsou filmy, velké eventy nebo mezinárodní spolupráce. Právníci ARROWS advokátní kancelář obvykle s klienty probírají nejen právní aspekty, ale i časovou návaznost příjmů a výdajů, aby struktura dávala ekonomický smysl a nebyla z pohledu správců daně vnímána jako účelová.

Velmi podstatné je i sladění daňové strategie s osobní situací tvůrce. Někdo bude preferovat minimalizaci daňové povinnosti za cenu vyšší složitosti struktury a s tím spojených nákladů na poradenství, jiný ocení spíše jednoduché a robustní řešení, které jde sice „jen“ ruku v ruce se zákonem a nevyužívá každý potenciální detail, ale je méně náročné na správu a lépe odolává změnám legislativy. V mnoha případech proto není otázka, zda je nějaké řešení daňově „nejvýhodnější“ v abstraktním smyslu, ale zda je vhodné pro konkrétního tvůrce, jeho příjem, rizikový profil a dlouhodobé plány.

Související dotazy

1. Zůstat OSVČ, nebo přejít na s. r. o.?
Odpověď: V praxi je potřeba spočítat nejen rozdíl v dani z příjmů, ale i odvody na sociální a zdravotní pojištění, náklady na vedení účetnictví a administrativu a zohlednit také otázku osobního ručení. Pokud uvažujete o přechodu do společnosti, je rozumné probrat scénáře s právníky a daňovými poradci z ARROWS advokátní kancelář, kteří připraví i smluvní a korporátní dokumentaci.

2. Jak zvolit mezi skutečnými, paušálními výdaji a paušální daní?
Odpověď: Režimy paušálních výdajů a paušální daně jsou administrativně jednodušší, ale mohou být nevýhodné tam, kde máte vysoké reálné náklady – typicky na techniku, reklamu nebo tým. V takové situaci se vyplatí udělat modelový propočet na několik variant a zvážit i výhled do budoucna, což je typ práce, se kterou právníci a spolupracující odborníci ARROWS advokátní kancelář klientům běžně pomáhají.

3. Kdy a jak řešit DPH, zvláště u zahraničních příjmů?
Odpověď: Klienti často řeší, jestli a kdy se mají stát plátci DPH, jak pracovat s režimem jednoho správního místa (OSS) a jak to vše dopadá na jejich náklady a cash-flow. V těchto případech je praktické propojení právního a daňového pohledu nezbytné, a proto je vhodné obrátit se na ARROWS advokátní kancelář, která má v týmu specialisty na DPH i mezinárodní daňové aspekty.

Uznatelnost nákladů v praxi – obecná pravidla

Základem daňové optimalizace je pochopení pojmu daňově uznatelný náklad. Obecně platí, že daňově uznatelným je takový výdaj, který poplatník vynaložil na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to ve smyslu § 24 zákona o daních z příjmů. V praxi to znamená, že mezi nákladem a příjmem musí existovat skutečná a prokazatelná souvislost a že náklad není primárně osobní povahy. U influencerů a tvůrců obsahu právě na této hraně často vznikají spory, protože celá jejich činnost se odehrává v oblasti, kde se osobní a profesní rovina přirozeně prolínají.

Kromě věcné souvislosti je nezbytné splnit i formální požadavky. Náklad musí být řádně doložen dokladem, který obsahuje náležitosti účetního dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nebo náležitosti daňového dokladu.

Musí být zaúčtován v účetnictví nebo evidován v daňové evidenci a musí být zřejmé, že jde skutečně o výdaj daného podnikatele. Nestačí tedy, že má influencer pocit, že „to všechno dělá pro obsah“, ale musí být schopen prokázat, že konkrétní výdaj souvisí s konkrétní činností, která generuje nebo má generovat zdanitelné příjmy. V případě kontroly správce daně nepátrá po subjektivních motivech, ale po objektivně prokazatelných souvislostech.

Další důležitou kategorií jsou náklady, které jsou zákonem výslovně vyloučeny z daňové uznatelnosti podle § 25 zákona o daních z příjmů. Patří sem například náklady na pořízení nealkoholických nápojů a občerstvení poskytovaných jako pohoštění, penále a pokuty (pokud zákon nestanoví jinak), dary (s výjimkou některých reklamních a propagačních předmětů do stanovené hodnoty), náklady na osobní spotřebu a další položky. U influencerů je typické, že se hranice mezi reklamou a reprezentací snadno stírá, například u luxusních večeří, exkluzivních akcí nebo dárků partnerům. To, co je z pohledu byznysu vnímáno jako investice do vztahů, může být z pohledu zákona o daních z příjmů považováno za nedaňový výdaj.

Specifickou oblastí jsou smíšené náklady, tedy výdaje, které slouží jak k podnikání, tak k soukromým účelům. Typickými příklady jsou náklady na automobil, mobilní telefon, počítač, nájem bytu využívaného zároveň jako studio a oblečení či vybavení, které tvůrce nosí i mimo natáčení. Bez takového nastavení hrozí, že správce daně zpochybní daňovou uznatelnost celé částky.

Velkou roli v praxi hraje také časový aspekt. Náklad je zpravidla daňově uznatelný v období, do kterého věcně a časově patří, nikoliv podle toho, kdy se poplatníkovi hodí pro „vylepšení“ daňového základu. Tvůrci obsahu někdy podvědomě odkládají fakturaci nebo naopak uspěchávají nákupy techniky, aby v konkrétním roce „spadli“ do nižšího daňového pásma. Pokud je však takové načasování evidentně účelové a nemá reálné ekonomické opodstatnění, může správce daně část nákladů neuznat nebo je časově rozložit jinak, než poplatník zamýšlel, a to i s využitím institutu zneužití práva.

Nakonec je třeba zmínit i rozdíl mezi účetním a daňovým pohledem. To, že je určitý výdaj účetně zaúčtován jako náklad, neznamená automaticky, že je i daňově uznatelný. Účetní vychází z jiných pravidel než daňové právo a mnohdy je nutné v daňovém přiznání provést úpravu výsledku hospodaření o náklady daňově neuznatelné. Influencer nebo tvůrce, který má svou firmu, by proto neměl spoléhat pouze na účetní výstupy, ale měl by mít jasně nastavené, jak se účetní a daňová rovina propojují. Právníci z ARROWS advokátní kancelář často spolupracují s účetními a daňovými poradci tak, aby klient dostal nejen formálně správné, ale i prakticky využitelné řešení.

Typické nákladové položky influencerů a tvůrce obsahu

Technika je pro většinu influencerů a tvůrců obsahu nejviditelnější nákladovou položkou. Kamery, objektivy, mikrofony, světla, počítače, monitory, karty, stativy, nábytek do studia, streamovací zařízení a další hardware jsou zpravidla dobře obhajitelné jako náklady na dosažení a udržení příjmů. Klíčová jsou však dvě kritéria: musí existovat jasná souvislost s činností a je třeba zohlednit, zda jde o majetek s dlouhodobým užitkem, který se odpisuje, nebo o tzv. drobný majetek, který lze uplatnit do nákladů jednorázově.

Daňové právo rozlišuje hmotný majetek podle jeho vstupní ceny a doby použitelnosti. Pro hmotný majetek, jehož vstupní cena převýší 80 000 Kč (k roku 2026), se uplatňují daňové odpisy během několika let.

 Majetek s nižší vstupní cenou je možné zahrnout do daňových nákladů rovnou v roce pořízení. Konkrétní limity a odpisové skupiny se mohou v čase měnit, a proto je vhodné je průběžně sledovat nebo konzultovat. V praxi se vyplatí také vést evidenci majetku tak, aby bylo možné doložit, jaká technika je používaná pro podnikání a zda stále slouží příjmům z tvorby obsahu.

Problém může nastat u techniky, která má zároveň výrazný osobní rozměr. Typickým příkladem jsou herní konzole, televizory nebo špičkové audio vybavení, které tvůrce používá i pro soukromou zábavu. Zde je vhodné zvážit, zda nejde o smíšené užití a zda by nebylo korektnější rozdělit náklady poměrově nebo nastavit interní pravidla.

Zajímavým tématem jsou také upgrade a výměna techniky. Dynamický vývoj v oblasti kamer a IT zařízení vede k tomu, že tvůrci často obměňují techniku dříve, než je z hlediska daňových odpisů plně odepsána. V takovém případě je nutné správně zachytit účetní i daňové dopady, případně řešit likvidaci nebo prodej starší techniky. Nejasná dokumentace může vést k situaci, kdy část majetku „zmizí“ z evidence bez mapování daňových souvislostí, což při kontrole působí nedůvěryhodně.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář v těchto otázkách obvykle spolupracují s účetními týmy klientů a pomáhají nastavit pravidla pro evidenci a obměnu majetku, interní směrnice pro používání techniky zaměstnanci či spolupracovníky a smluvní režim v případech, kdy je technika pronajímána nebo sdílena v rámci více subjektů. U větších tvůrců či produkčních týmů tak nevzniká chaos v majetku a nákladech, ale přehledný systém, který je obhajitelný navenek.

Software, licence a online služby

Současná tvorba obsahu je významně závislá na softwaru a online službách. Patří sem editační programy pro video a audio, grafické nástroje, software pro správu sociálních sítí, analytické nástroje, on‑line úložiště, licence pro hudbu, grafiku a stock materiály, nástroje pro e‑mail marketing a další služby typu „software as a service“. Tyto náklady jsou zpravidla dobře zdůvodnitelné jako daňově uznatelné, pokud je tvorba obsahu skutečně hlavní činností a náklady jsou rozumné vzhledem k obratu. Rovněž u nehmotného majetku platí pro daňové odpisy limit 80 000 Kč (k roku 2026), pod touto hranicí lze výdaje uplatnit jednorázově.

U licencí je zásadní respektovat licenční podmínky a z pohledu práva si pohlídat, že tvůrce má skutečně oprávnění daný software či obsah používat komerčně. Pokud například influencer využívá hudbu nebo fotografie, na které nemá odpovídající licenci, řeší nejen daňovou uznatelnost nákladů, ale především riziko porušení autorských práv. Takové spory mohou být finančně i reputačně mnohem náročnější než samotná daňová kontrola. ARROWS advokátní kancelář proto klientům často pomáhá s revizí licencí a smluv s poskytovateli obsahu tak, aby byla právní rizika minimalizována.

Z praktického hlediska je vhodné mít evidenci zakoupených licencí a předplatných, včetně smluv, faktur a licenčních podmínek. Často se stává, že tvůrce dlouhodobě platí více licencí téhož typu, aniž by je skutečně používal, nebo že je licence fakturována na osobu fyzickou, zatímco tvorbu obsahu fakticky provozuje firma.

Specifickou kategorií jsou platby zahraničním poskytovatelům služeb. Zde je potřeba řešit nejen otázku DPH a případného režimu reverse charge podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ale i to, zda nevznikají povinnosti v oblasti srážkové daně či hlášení vůči české finanční správě. U velkých influencerů, kteří pracují s globálními platformami a nástroji, může tato agenda nabýt značného rozsahu.

Cestovní náklady, ubytování a stravné

Cestování je pro influencery a tvůrce obsahu typickým zdrojem atraktivního materiálu. Cesty na eventy, natáčení, setkání s partnery, zahraniční cesty spojené s tvorbou cestovatelského obsahu nebo life‑style vlogy se mohou jevit jako ideální pole pro „daňové optimalizace“. Právě zde však finanční úřady často uplatňují zvýšenou míru kontroly, protože odlišit podnikatelskou a soukromou složku cest není vždy jednoduché.

Základním pravidlem je, že cestovní náklady jsou daňově uznatelné tehdy, pokud jde o pracovní cesty související s podnikáním. U OSVČ jsou cestovní náklady, včetně výdajů za pohonné hmoty, parkovné, jízdné a ubytování, daňově uznatelné v plné výši, pokud jsou prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 

Oproti tomu stravné pro OSVČ není daňově uznatelné, s výjimkou případů, kdy by si OSVČ na pracovní cestu vyslala společnost, jejímž je společníkem či jednatelem, a měla s touto společností uzavřenou smlouvu. U společnosti je nutné mít řádně uzavřené pracovní či obdobné smlouvy a cestovní příkazy, aby bylo zřejmé, kdo a z jakého titulu cestuje, a cestovní náhrady zaměstnanců se řídí zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Neformální „domluva“ bez písemných podkladů je z hlediska kontroly oslabená pozice.

U cest, které mají i turistický či osobní rozměr, je vhodné důsledně rozlišovat části cesty, které souvisejí s tvorbou obsahu, od čistě soukromých aktivit. Pokud například influencer stráví týden v zahraničí, z toho dva dny natáčí obsah pro placenou kampaň a zbytek je soukromá dovolená, je obtížné obhájit, že celá cesta je daňově uznatelným nákladem.

Náklady na ubytování, dopravu a stravné v rámci pracovních cest mohou být plně daňově uznatelné, pokud splňují formální náležitosti a jsou v přiměřené výši vůči povaze a objemu podnikání. Luxusní hotely nebo business třída na letech mohou být zdůvodnitelné u velkých projektů a významných spoluprací, ale u menších tvůrců s omezeným obratem mohou působit neadekvátně. I zde tedy platí zásada přiměřenosti, kterou správce daně při hodnocení uznatelnosti nákladů často implicitně uplatňuje.

Pronájem prostor, studio a home office

Mnoho influencerů a tvůrců obsahu dnes nepracuje jako „one‑man show“, ale obklopuje se týmem. Jiní si pronajímají kanceláře, studia či co‑workingové prostory, případně kombinují více variant. Náklady na nájem, energie, internet a další služby související s místem tvorby obsahu patří k zásadním výdajům, ale jejich daňová uznatelnost závisí na konkrétním uspořádání a míře oddělení osobní a podnikatelské sféry.

Pokud má tvůrce samostatné studio, které neslouží k bydlení a je jednoznačně využíváno pro podnikání, bývá uznatelnost nákladů zpravidla bezproblémová. U bytů a domů, kde se mísí bydlení a práce, je však situace složitější. V takovém případě je běžnou praxí stanovení poměrového klíče podle plochy nebo času využití, na jehož základě se část nájemného, energií a dalších nákladů uplatňuje jako daňově uznatelná.

Další úroveň komplikace nastává, pokud se v bytě zároveň natáčí obsah, který stojí právě na autenticitě domácího prostředí. Influencer v takovém případě může argumentovat, že „celý byt je studio“, nicméně z pohledu správy daní je vždy přítomna i složka osobního bydlení.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář mohou pomoci nejen s nastavením interních pravidel a nájemních smluv, ale také s přípravou dokumentace a argumentace pro případnou kontrolu. U větších tvůrců nebo produkčních týmů má smysl zvážit i variantu samostatného studia či ateliéru v komerčních prostorech, kde je hranice mezi soukromým a podnikatelským využitím výrazně jasnější a riziko sporů o uznatelnost nákladů se snižuje.

Osobní vzhled, oblečení a kosmetika

Uznatelnost nákladů na oblečení, kosmetiku, vizáž a péči o vzhled patří u influencerů k nejčastějším sporným bodům. Základní pravidlo daňového práva je, že náklady na běžné odívání a osobní potřebu jsou považovány za nedaňové, i když se osoba v daném oblečení objevuje v rámci výkonu činnosti. To znamená, že běžné civilní oblečení, které influencer nosí jak při natáčení, tak ve volném čase, nelze bez dalšího považovat za daňově uznatelný náklad.

Naopak speciální oděvy a kostýmy, které mají charakter pracovního nebo typového oblečení (např. uniformy, ochranné pracovní oděvy, divadelní kostýmy) a nejsou běžně nositelné v každodenním životě, mohou být obhajitelné jako náklad související s tvorbou obsahu. Jde například o kostýmy pro konkrétní seriál, uniformy, kostýmy pro role nebo výrazně stylizované outfity, které mají funkci rekvizity.

Kosmetické služby, kadeřník, manikúra, kosmetika a další výdaje na osobní vzhled jsou z hlediska daňového práva obecně považovány za osobní spotřebu, a tedy za náklady daňově neuznatelné. Influencerky a influenceři například v oblasti beauty často argumentují, že bez těchto nákladů by jejich obsah nevznikal. Finanční úřady však zpravidla setrvávají na tom, že péče o vlastní vzhled je primárně osobní záležitostí, a uznatelnost těchto nákladů velmi přísně posuzují.

Z tohoto důvodu doporučují právníci z ARROWS advokátní kancelář svým klientům velkou obezřetnost. U hraničních položek je lepší nastavit konzervativní přístup a pracovat s menším, ale dobře obhajitelným rozsahem uznatelných nákladů, než riskovat neúspěch při kontrole a doměření daně včetně sankcí. Tam, kde existuje racionální argumentace a jasná prokazatelnost souvislosti s obsahem, lze uvažovat o individuálním posouzení, nicméně je vždy vhodné mít k dispozici kvalifikované právní stanovisko.

Rekvizity, dárky sledujícím a soutěže

Další specifickou oblastí jsou rekvizity a dárky používané v obsahu. U tvůrců, kteří se věnují například gamingu, vaření, cestování nebo life‑style, může jít o celou škálu předmětů, od nábytku přes dekorace a techniku po potraviny či nápoje. Tyto náklady mohou být daňově uznatelné, pokud slouží přímo k tvorbě obsahu a nejsou primárně určeny pro osobní spotřebu. Typicky to budou suroviny do kuchařských videí, herní tituly pro recenze nebo předměty zakoupené výslovně jako rekvizity.

Speciální pozornost si zaslouží dárky sledujícím a soutěže. Pokud influencer do soutěže nakupuje ceny, může jít o náklady na propagaci, které jsou obecně daňově uznatelné, pokud jsou naplněny podmínky zákona o daních z příjmů a nejde o reprezentaci.

Dle zákona o daních z příjmů je daňově uznatelným výdajem (nákladem) na reklamu např. reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží či služby, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč za kus (k roku 2026), a není předmětem spotřební daně (s výjimkou tichého vína). Rozdíl mezi reklamou a reprezentací může být jemný, ale z hlediska daní zásadní. Reklama směřuje k podpoře prodeje či služeb, reprezentace má spíše povahu pohoštění nebo luxusní pozornosti, kterou zákon z daňové uznatelnosti vylučuje.

Dále je třeba řešit, zda jsou výhry v soutěžích pro příjemce zdanitelné a zda nevznikají povinnosti pořadatele, například v oblasti srážkové daně. Pro příjemce výher z reklamních soutěží a slosování platí osvobození od daně z příjmů, pokud jejich hodnota nepřesáhne 10 000 Kč.

To je často opomíjený aspekt, který může u větších soutěží s vyšší hodnotou cen vyvolat pozornost úřadů. Právníci z ARROWS advokátní kancelář pomáhají klientům nastavit pravidla soutěží tak, aby byly právně a daňově v pořádku, a současně srozumitelně komunikovány sledujícím, což má i reputační význam.

Rekvizity a dárky jsou také typickou oblastí, kde je potřeba dobrá evidence. Bez ní může při kontrole vzniknout dojem, že jde spíše o osobní spotřebu, případně o nedaňovou reprezentaci. Doporučit lze jednoduchý, ale systematický přístup, kdy jsou k jednotlivým významnějším nákupům přiřazeny konkrétní projekty nebo kampaně a je doloženo, jak byly předměty v obsahu využity.

Tým, spolupracovníci a externí služby

Mnoho úspěšných influencerů a tvůrců obsahu dnes nepracuje jako „one‑man show“, ale obklopuje se týmem. Jsou to kameramani, střihači, grafici, správci sociálních sítí, copywriteři, producenti, manažeři spoluprací a další specialisté. Náklady na tyto osoby mohou mít podobu mezd zaměstnanců, odměn z dohod konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti), faktur OSVČ nebo autorských honorářů. Z pohledu daňové uznatelnosti jde o standardní náklady na služby, které jsou dobře obhajitelné, pokud jsou řádně smluvně podloženy a odpovídají rozsahu činnosti.

Rizikovou oblastí je tzv. švarcsystém, kdy osoba formálně vystupuje jako samostatný podnikatel, ale fakticky se jedná o závislou práci. Závislá práce je definována v § 2 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jako práce vykonávaná soustavně pro zaměstnavatele, pod jeho jménem, podle jeho pokynů a osobně zaměstnancem, přičemž jde o vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.

U influencerů to může nastat například u kameramana nebo střihače, který pracuje prakticky výhradně pro jednoho tvůrce podle jeho pokynů, ve stanovených časech a s jeho technikou. Pokud by správce daně vyhodnotil vztah jako skryté zaměstnání, mohlo by to mít dopady nejen v oblasti pracovního práva, ale i v oblasti odvodů na sociální a zdravotní pojištění (včetně doplacení za minulé období) a daně z příjmů.

Z hlediska smluvního nastavení je proto důležité, aby vztahy s externisty byly popsány tak, aby odpovídaly realitě. ARROWS advokátní kancelář pro klienty často připravuje smlouvy o dílo, rámcové smlouvy o poskytování služeb, licenční smlouvy či dohody o mlčenlivosti a ochraně know‑how, které současně reflektují daňové a pracovněprávní aspekty.

Kromě lidského týmu využívají tvůrci širokou paletu profesionálních služeb – právní poradenství, daňové a účetní služby, marketingové agentury, PR, produkční firmy či eventové agentury. Tyto náklady jsou typicky daňově uznatelné, je však vhodné sledovat jejich efektivitu a přiměřenost k celkovým příjmům. Velmi robustní a drahé služby u tvůrce s relativně malými příjmy mohou vyvolávat otázky, zda jde skutečně o racionální výdaje na dosažení zisku, nebo spíše o nákladové konstrukce bez skutečného ekonomického opodstatnění.

Vzdělávání, kurzy a konference

Další oblastí, kterou influenceři často řeší, jsou náklady na vzdělávání. Může jít o kurzy videoprodukce, marketingu, jazykové kurzy, školení v oblasti sociálních sítí, podnikatelská školení, ale i různá „mentoringová“ či „mastermind“ setkání. Daňová uznatelnost těchto nákladů závisí na tom, zda vzdělávání přímo souvisí s vykonávanou činností a má prokazatelný přínos pro podnikání.

Obecně platí, že vzdělávání v oboru, ve kterém již poplatník podniká, je z hlediska daní obvykle akceptovatelné jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud tedy influencer investuje do zlepšení své produkce, marketingu nebo obchodního vyjednávání, lze tyto náklady často obhájit jako daňově uznatelné. Naopak vzdělávání směřující k získání zcela nového oboru nebo kvalifikace, ve které dosud nepodniká, může být považováno spíše za osobní investici než za náklad na dosažení současných příjmů.

U různých „osobnostních“ a motivačních kurzů je situace složitější. Tyto služby se pohybují na hranici mezi osobním rozvojem a podnikatelským vzděláváním a finanční úřady mohou jejich uznatelnost zpochybňovat, zvláště pokud nejsou řádně zdůvodněny nebo jsou v nepoměru k výši příjmů. Právníci ARROWS advokátní kancelář v těchto situacích doporučují individuální posouzení a případně opatrnější přístup, pokud je riziko neuznání vysoké.

Náklady na automobil a dopravu

Automobil je tradičně problematickou oblastí u řady podnikatelů a u influencerů to platí dvojnásob, zejména pokud jejich obsah souvisí s cestováním, testováním aut nebo lifestyle prezentací. Z hlediska daní je možné náklady na automobil uplatnit, pokud je vozidlo používáno pro podnikání. 

Při smíšeném využití je opět nutné rozdělit náklady mezi podnikatelskou a osobní složku, například prostřednictvím knihy jízd nebo procentuálního klíče. Daňově uznatelné jsou i odpisy vozidla, jehož vstupní cena přesahuje 80 000 Kč (k roku 2026), a to podle daňových odpisových skupin. V případě plátců DPH je rovněž nutné zohlednit pravidla pro nárok na odpočet DPH u pořizovací ceny a provozních nákladů.

Zohlednit je třeba náklady na pohonné hmoty, servis, pojištění, opravy i případný leasing nebo odpisy. U luxusních vozů nebo vozů, které jsou současně výrazným prvkem osobní reprezentace, může vzniknout spor o přiměřenost nákladů vzhledem k podnikání. U tvůrců, kteří natáčejí obsah přímo o automobilech, je situace odlišná než u těch, kteří vůz potřebují spíše jako dopravní prostředek na natáčení a meetingy. Argumentace se tak liší případ od případu.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář mohou pomoci například s nastavením vnitřních směrnic pro používání vozidel ve firmě, s posouzením smluvního a daňového nastavení leasingu a s přípravou podkladů pro případnou kontrolu. U větších tvůrců s více vozidly nebo s vozovým parkem využívaným i pro jiné projekty je vhodné mít systém, který jednoznačně určuje, která vozidla a v jakém rozsahu slouží podnikání.

Související otázky

1. Mohu si dát do nákladů „všechno, co ukážu ve videu“?
Odpověď: Samotné vystoupení předmětu ve videu z něj automaticky nedělá daňově uznatelný náklad. Je potřeba zohlednit, zda jde o předmět pořizovaný primárně pro tvorbu obsahu, zda by si jej tvůrce pořídil i bez podnikání a zda je jeho využití v obsahu systematické, nebo jen nahodilé. U hraničních případů je vždy lepší konzultace s odborníky, například s právníky z ARROWS advokátní kancelář.

2. Stačí natočit jedno video z dovolené, aby byla daňově uznatelná?
Odpověď: V praxi to tak jednoduché není. Správce daně bude posuzovat reálný obsah cesty, smluvní zajištění případných spoluprací, rozsah a význam vzniklého obsahu pro byznys. Pokud plánujete rozsáhlejší projekty v zahraničí, vyplatí se předem nastavit právní a daňový rámec s pomocí ARROWS advokátní kancelář, aby bylo možné náklady v rozumném rozsahu obhájit.

3. Mohu si uplatnit náklady na kosmetiku a oblečení?
Odpověď: Péče o vlastní vzhled je primárně osobní záležitost, bez ohledu na povolání. Uznání takových nákladů je tedy výjimečné a opatrný přístup je zde namístě. Pokud potřebujete posoudit konkrétní situaci, je vhodné obrátit se na ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

Rizikové oblasti a nejčastější chyby při uznávání nákladů influencerů

Uznatelnost nákladů u influencerů má několik typických rizikových oblastí, které finanční úřady ve zvýšené míře sledují. První z nich je nadměrné míchání osobních a podnikatelských výdajů. Pokud má správce daně dojem, že podnikatel „schovává“ osobní spotřebu za firemní náklady, zvyšuje se pravděpodobnost detailní kontroly a doměření daně. U influencerů je toto riziko o to vyšší, že se jejich byznys přirozeně odehrává ve sféře osobního života, cestování a volnočasových aktivit.

Další častou chybou je absence nebo nedostatečnost dokumentace. Tvůrci často pořizují nákupy on‑line, platí kartou, ale nedohlédnou na to, aby měli k dispozici správné daňové doklady a aby byly náklady správně zaúčtovány nebo zaevidovány. U hraničních položek, jako jsou cesty, rekvizity nebo rozsáhlejší investice, je bez dokumentace prakticky nemožné uznatelnost nákladů obhájit. Při kontrole pak může docházet k doměrům daně a ukládání penále a úroků z prodlení, které mohou být v řádech desítek procent z doměřené daně.

Specifické riziko představují tzv. agresivní optimalizace, kdy dochází k účelovým konstrukcím, jako je například přefakturace nákladů mezi spojenými osobami bez reálného ekonomického důvodu, nadměrné navyšování nájemného mezi tvůrcem a jeho vlastní firmou nebo umělé navyšování nákladů na služby. Správce daně v takových situacích může uplatnit princip zneužití práva podle § 8 daňového řádu (zákona č. 280/2009 Sb.) a některé transakce z daňového pohledu neuznat, případně je překvalifikovat.

Problém může vzniknout i v oblasti DPH, například když tvůrce, který je plátcem, uplatňuje odpočet DPH u nákladů, které nemají skutečný vztah k zdanitelným plněním, nebo které jsou osobní povahy. V takových případech hrozí nejen doměření daně, ale i sankce a úroky z prodlení. U mezinárodních transakcí navíc přistupuje riziko nesprávného určení místa plnění a nesplnění povinností vůči zahraničním správám daně.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář mají zkušenost s tím, že finanční úřady se u influencerů a digitálních tvůrců stále rychleji orientují a využívají veřejně dostupné informace – sociální sítě, videa, veřejné rozhovory – jako podklad pro posouzení reálného rozsahu činnosti a životní úrovně. Pokud prezentovaná realita zjevně neodpovídá deklarovaným příjmům a nákladům, může to být impulsem k hlubší kontrole.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Nadměrné míchání osobních a podnikatelských výdajů: finanční úřad neuzná náklady, doměří daň, penále a úroky, může zpochybnit celý účetní systém.

Nastavení struktury nákladů a interních směrnic: právníci ARROWS advokátní kancelář vám pomohou oddělit osobní a podnikatelské výdaje, nastavit pravidla pro smíšené náklady a připravit dokumentaci obhajitelnou při kontrole.

Chybějící nebo neúplná dokumentace nákladů: riziko neuznání nákladů a doměrků při kontrole.

Revize a nastavení dokumentačních procesů: ARROWS advokátní kancelář s vámi projde typické náklady, navrhne systém dokladování a pomůže se sepsáním interních pravidel pro práci s doklady.

Agresivní optimalizace a účelové transakce mezi spojenými osobami: hrozí uplatnění principu zneužití práva a vysoké sankce.

Struktura podnikání a transakcí: právníci ARROWS advokátní kancelář navrhnou ekonomicky smysluplné a právně obhajitelné uspořádání vztahů, včetně transfer pricingu a smluvního nastavení mezi spřízněnými subjekty.

Rizika v oblasti DPH u mezinárodních plnění a digitálních služeb: hrozí doměrky, sankce a problémy v zahraničí.

Kompletní DPH a mezinárodní nastavení: ARROWS advokátní kancelář ve spolupráci v rámci sítě ARROWS International nastaví správné určení místa plnění, registrace a nároky na odpočet v mezinárodním kontextu.

Daňová kontrola a následné spory: časová zátěž, reputační riziko, nejistý výsledek.

Zastupování při kontrole a ve sporech: právníci ARROWS advokátní kancelář vás zastoupí při daňové kontrole, odvolání, v řízení před správními orgány a případně v soudním řízení, a vyjednávání s úřady, čímž minimalizují dopady na váš byznys.

Strukturování podnikání a daňová optimalizace

Jakmile tvůrce obsahu dosáhne určité úrovně příjmů a komplexity projektů, začíná dávat smysl uvažovat o sofistikovanějším strukturování podnikání. Základní otázkou je, zda a kdy přejít z čisté OSVČ na kombinaci OSVČ a společnosti nebo na čistě korporátní strukturu, a jak rozdělit role mezi jednotlivé subjekty. Cílem není jen snížení daňové zátěže, ale také omezení osobního ručení, snazší práce s týmem, možnost zapojit investory a lepší ochrana značky a duševního vlastnictví.

Typickým modelem je založení společnosti s ručením omezeným, která nese hlavní těžiště obchodních vztahů. Firma uzavírá smlouvy s agenturami a značkami, pořizuje techniku a vybavení, zaměstnává či najímá tým a vlastní ochranné známky a další IP (intelektuální vlastnictví). Samotný influencer může být zaměstnancem, jednatelem nebo externím dodavatelem, například na základě licenční smlouvy k využívání jeho osobnosti. Každá varianta má jiné daňové, pracovněprávní a odpovědnostní dopady.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář v takových situacích typicky analyzují nejen současnou výši příjmů, ale i růstový potenciál, spektrum činností (čistě influencerství versus produkce, merch, eventy) a osobní situaci tvůrce. Důležitá je i otázka, zda má tvůrce rodinu, majetek, jiné podnikatelské aktivity a jaké je jeho rizikové nastavení.

Nesmí se zapomínat ani na pravidla pro transakce mezi spojenými osobami (tzv. "arm's length principle" nebo "transfer pricing rules" podle zákona o daních z příjmů) a být schopen doložit, že nejde o skrytou distribuci zisku či umělé navyšování nákladů. V této oblasti se uplatňuje transfer pricing a finanční úřady mají při pochybnostech možnost požadovat vysvětlení a dokumentaci, případně upravit základy daně. ARROWS advokátní kancelář má zkušenosti s obhajobou podobných struktur a ví, jaké argumenty jsou z pohledu správců daně relevantní.

Strukturování podnikání má dopady i na uznatelnost nákladů. Například některé náklady, které by u OSVČ byly považovány za hraniční, mohou být ve firmě obhajitelné lépe, pokud odpovídají potřebám většího týmu nebo širší palety projektů. Na druhou stranu některé výdaje, které jsou ve firmě zjevně osobní spotřebou společníka, mohou být přísněji posuzovány jako skryté rozdělení zisku. Správná struktura proto není jen „daňově výhodnější“, ale především lépe zrcadlí reálný byznys a má větší šanci obstát při kontrole.

Zásadní je také myslet dopředu na možnost vstupu investorů nebo prodeje podílu či celé značky. Influencer, který buduje dlouhodobý brand, by měl mít jasno v tom, kdo vlastní práva k názvu, logu, obsahu a obchodním vztahům. Pokud je vše vedeno čistě na fyzickou osobu bez jasných licenčních ujednání, může být pozdější transakce složitější a daňově méně efektivní.

Pokud uvažujete o zásadnější změně struktury svého podnikání, je rozumné neřešit ji pouze s účetním či daňovým poradcem, ale zapojit i právní tým. ARROWS advokátní kancelář dokáže propojit korporátní, daňové, smluvní a odpovědnostní aspekty tak, aby celek dával dlouhodobý smysl a současně byl obhajitelný před úřady i obchodními partnery.

Nastavení interních pravidel, smluv a dokumentace

Uznatelnost nákladů v praxi nestojí jen na zákoně, ale i na tom, jak má tvůrce nastavené interní procesy a smluvní vztahy. Větší influenceři, produkční týmy a agentury, které pracují s tvůrci obsahu, se v určité fázi neobejdou bez vnitřních směrnic, pracovních náplní, cestovních řádů, pravidel pro používání techniky, vozidel, sociálních sítí a dalších nástrojů. Tyto dokumenty nejsou samoúčelné; při kontrole dokazují, že podnikání je organizované, výdaje jsou schvalovány a sledovány a že existuje konkrétní systém, podle kterého se rozhoduje o nákladech.

Příkladem je interní směrnice pro používání vozidel. Pokud ve firmě existuje více vozidel a více uživatelů, je vhodné mít jasně nastaveno, kdo může vozidla používat, k jakým účelům, jak se evidují jízdy a jak se rozdělují náklady mezi soukromé a služební využití. Bez takové směrnice vzniká riziko, že při kontrole nebude možné prokázat, jaká část nákladů je skutečně podnikatelská. ARROWS advokátní kancelář pomáhá klientům podobné směrnice připravit na míru jejich provozu.

Kromě interních pravidel je klíčová i smluvní dokumentace. Smlouvy se značkami, agenturami, produkcí, externími spolupracovníky, poskytovateli služeb a licencí by měly jasně vymezovat, jaké plnění se poskytuje, jaká je cena, jak jsou upravena autorská práva, odpovědnost, doba trvání a možnosti ukončení.

Další oblastí je ochrana osobních údajů a soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR), zejména pokud influencer sbírá data o fanoušcích, provozuje e‑shop, newsletter nebo komunitní platformu. Zde se daňová problematika prolíná s právem na ochranu osobních údajů a informační bezpečností. Nedodržení těchto pravidel může vést k sankcím ze strany dozorových orgánů (např. Úřad pro ochranu osobních údajů) a zároveň k reputačním škodám. ARROWS advokátní kancelář má zkušenosti s nastavováním GDPR dokumentace pro digitální projekty a může pomoci i tvůrcům obsahu.

Neméně důležitá je archivace a uchovávání dokumentů. Daňové doklady, smlouvy, korespondence s úřady i klíčovými partnery by měly být archivovány systematicky, aby bylo možné kdykoli doložit průběh transakcí a rozhodnutí. Dle daňového řádu je lhůta pro uchování daňových dokladů minimálně 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost, ale v praxi je často nutné doklady uchovávat i déle, a to až do uplynutí lhůty pro stanovení daně.

 U digitálních tvůrců je běžné, že značná část komunikace probíhá formou e‑mailů nebo zpráv na sociálních platformách, přesto je vhodné důležité dohody převádět do formálních dokumentů nebo alespoň archivovat podstatné části komunikace v dokumentované podobě.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář často klientům připravují tzv. compliance balíčky, které obsahují sadu základních směrnic, vzorových smluv a doporučení pro vnitřní procesy. U influencerů a tvůrců obsahu je klíčové, aby takové materiály nebyly přehnaně složité, ale aby odrážely realitu jejich práce. Smyslem není zatížit tvůrce byrokracií, ale vytvořit rámec, ve kterém je podnikání bezpečnější a lépe obhajitelné jak před úřady, tak před obchodními partnery.

Specifika DPH a mezinárodního zdanění pro influencery

I když je hlavním tématem tohoto článku uznatelnost nákladů, nelze ji oddělit od problematiky DPH a mezinárodního zdanění, které hrají u influencerů často zásadní roli. Tvůrci obsahu běžně spolupracují se zahraničními značkami, používají platformy se sídlem v jiných zemích, mají fanoušky po celém světě a některé příjmy i náklady uskutečňují v cizích měnách. To vše ovlivňuje, jaké povinnosti mají vůči české a zahraniční daňové správě.

Z pohledu DPH je důležité správně určit místo plnění u jednotlivých služeb podle zákona o DPH. Například poskytování reklamních služeb obchodnímu partnerovi (osobě povinné k dani) z jiného členského státu EU se posuzuje jinak než poskytování služeb koncovým spotřebitelům (nepovinným osobám). To ovlivňuje, zda je tvůrce povinen přiznat DPH v Česku, registrovat se k DPH v jiném státě nebo využít zvláštní režim jednoho správního místa (OSS - One Stop Shop) pro vybrané digitální služby. Chyby v této oblasti mohou vést k doměření DPH a sankcím, ale také k omezení možnosti uplatnit odpočet DPH z nákladů.

Nejde přitom jen o příjmovou stranu. Náklady na mezinárodní cestování, služby zahraničních agentur, nákupy reklamní plochy v zahraničí, účast na zahraničních konferencích nebo pronájem studií v jiných zemích vyvolávají otázky, v jakém státě a v jakém rozsahu lze uplatnit náklady a odpočet DPH.

U složitějších struktur, kde je zapojeno více subjektů ve více státech, se bez specializovaného poradenství obvykle nelze obejít. ARROWS advokátní kancelář díky zázemí sítě ARROWS International řeší i případy s mezinárodním prvkem a může klientům pomoci sladit daňovou a právní strategii napříč různými jurisdikcemi. To zahrnuje nejen vyjasnění, kde mají být zdaněny zisky a kde lze uplatnit náklady, ale i nastavení smluv tak, aby bylo zřejmé, kdo jaké služby poskytuje, kde se nachází místo vedení podnikání a jak jsou rozděleny povinnosti ve vztahu k daňovým orgánům.

Pro influencery, kteří se chystají expandovat do zahraničí, přesouvat část tvorby nebo zakládat firmy v jiných státech, je rozumné řešit daňové a právní otázky ještě předtím, než budou uzavřeny zásadní smlouvy. Dodatečné „zachraňování“ nevhodně nastavených struktur bývá nákladné a ne vždy je možné dosáhnout optimálního výsledku. Proaktivní konzultace s ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz umožní nastavit strukturu tak, aby byla dlouhodobě udržitelná a obhajitelná.

Související dotazy

1. Podléhají příjmy ze zahraničních platforem dani v ČR?
Odpověď: Pokud jste daňovým rezidentem ČR, zdaňujete v ČR své celosvětové příjmy, pokud mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak. Případné srážkové daně zaplacené v zahraničí mohou být v určitých případech započteny na českou daňovou povinnost. Z hlediska nákladů je důležité, aby i náklady související s těmito příjmy byly správně vykázány a zdůvodněny. S nastavením konkrétního režimu vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář.

2. Jak řešit DPH u služeb poskytovaných do zahraničí?
Odpověď: Správná odpověď závisí na typu služby, postavení zákazníka (firma či spotřebitel) a konkrétní transakci. Například služby poskytované firmě z jiného členského státu EU jsou zdanitelné v sídle příjemce služby (reverse charge), zatímco služby spotřebitelům v EU spadají pod režim OSS. Tato oblast má zásadní právní dopady, proto je vhodné ji konzultovat s týmem, který rozumí DPH i smluvním souvislostem, jaký nabízí ARROWS advokátní kancelář.

3. Vyplatí se zakládat firmu v zahraničí kvůli nižšímu zdanění?
Odpověď: Samotné založení zahraniční společnosti ještě neznamená, že tam bude zdaněn skutečný zisk, pokud je místo skutečného vedení a hlavní činnosti v Česku. Daňové správy posuzují ekonomickou realitu. Než se rozhodnete pro přeshraniční strukturu, je proto nezbytné vše promyslet s odborníky, například s ARROWS advokátní kancelář, aby struktura obstála v čase i při mezinárodní spolupráci úřadů.

Jak probíhá daňová kontrola a jak se bránit

Daňová kontrola je pro většinu podnikatelů stresující událostí a u influencerů to není jinak. Kontrola může být zaměřena buď obecně na daň z příjmů a DPH, nebo konkrétně na určité období a konkrétní typ nákladů. Podnětem mohou být nesrovnalosti v podaných přiznáních, výrazné výkyvy v příjmech či nákladech, informace z jiných úřadů nebo i veřejně dostupná data, například z médií a sociálních sítích.

Průběh kontroly má svá procesní pravidla, která jsou stanovena v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Správce daně zahajuje kontrolu oznámením, ve kterém zpravidla uvede, jaké období a jaké daně jsou předmětem kontroly. Následuje fáze zjišťování, v níž úřad požaduje předložení účetních a daňových dokladů, smluv, vnitřních směrnic a dalších materiálů. U influencerů se mohou objevovat požadavky na doložení konkrétních kampaní, projektů, cest nebo investic do techniky. V určité fázi kontrolor vyzývá k vysvětlení konkrétních položek, typicky právě hraničních nákladů.

V této fázi je klíčové reagovat věcně, včas a konzistentně. Emoční nebo defenzivní přístup zpravidla situaci nepomáhá. Mnohem důležitější je mít připravený systém dokladů, vnitřních směrnic a logickou argumentaci k jednotlivým položkám.

Právníci z ARROWS advokátní kancelář často vstupují do procesu daňové kontroly již v okamžiku prvního oznámení. Pomáhají klientovi strukturovat komunikaci s úřadem, připravit odpovědi na výzvy, doložit potřebné dokumenty a v případě potřeby vést jednání přímo s kontrolory.

Po skončení zjišťovací fáze vypracuje správce daně zprávu o kontrole, ve které shrne svá zjištění a navrhne případné doměrky. Daňový subjekt má právo se ke zprávě vyjádřit, doplnit důkazy nebo namítnout nesprávnost závěrů. Pokud dojde k doměření daně, lze se proti rozhodnutí bránit odvoláním, které se podává k odvolacímu finančnímu ředitelství, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. 

Případně je možné podat žalobu ve správním soudnictví proti rozhodnutí o odvolání, a to do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího orgánu. V těchto fázích je již právní zastoupení prakticky nezbytné, protože jde o procesní úkony, které mohou zásadně ovlivnit výsledek sporu.

Je dobré si uvědomit, že cílem daňové kontroly není „trestat influencery“, ale ověřit, zda je daňová povinnost stanovena správně. Pokud má tvůrce nastavené procesy, smlouvy a dokumentaci v souladu se zákonem a běžnou praxí, má výrazně lepší pozici pro obhajobu svých nákladů. Zkušenost ARROWS advokátní kancelář ukazuje, že i v případech, kdy finanční úřad původně navrhoval vysoké doměrky, je možné prostřednictvím odborné argumentace a procesní obrany významnou část sporu vyhrát nebo dosáhnout přijatelnějšího výsledku.

Jestliže se obáváte možné kontroly, nebo jste dokonce již obdrželi oznámení o jejím zahájení, nedává smysl čekat, „jak to dopadne“. Včasná konzultace s právníky ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz vám umožní lépe se připravit, zmapovat rizika a nastavit strategii, která minimalizuje finanční i reputační dopady.

Závěrečné shrnutí

Daňová optimalizace pro influencery a tvůrce obsahu není o hledání „zázračných triků“, ale o systematické práci s uznatelností nákladů, strukturováním podnikání a kvalitní dokumentací. V prostředí, kde se prolíná osobní život, veřejná prezentace a podnikání, je nesmírně snadné sklouznout k praxi, která je sice krátkodobě pohodlná, ale z hlediska finančního úřadu a případných kontrol neudržitelná. Správné nastavení poměru mezi osobní a podnikatelskou sférou, promyšlené smlouvy, interní směrnice a konzistentní evidence nákladů jsou proto zásadní.

Pro podnikatele, management agentur, investory v oblasti digitálního obsahu i samotné influencery je téma uznatelnosti nákladů klíčové z několika důvodů. Především ovlivňuje reálnou výši zisku po zdanění a tím i hodnotu celého projektu. Zároveň je přímo spojeno s rizikem doměrků daně, penále, úroků z prodlení a případných soudních sporů. Nesprávně nastavené náklady mohou navíc komplikovat vstup investorů, prodej podílu nebo mezinárodní expanzi, protože snižují důvěryhodnost finančních výkazů.

Pokud nechcete riskovat chyby, škody, průtahy nebo pokuty a preferujete, aby vaše daňové a právní nastavení odpovídalo realitě vašeho podnikání, je bezpečnější svěřit celé téma odborníkům. ARROWS advokátní kancelář má zkušenosti s právním i daňovým poradenstvím pro influencery, agentury, digitální projekty a kreativní byznys obecně. Je pojištěna pro případ profesní odpovědnosti s limitem plnění 400 000 000 Kč, a díky zázemí sítě ARROWS International dokáže řešit i případy s mezinárodním prvkem.

Pokud řešíte otázky uznatelnosti nákladů, struktury podnikání, nastavení smluv nebo vás čeká daňová kontrola, můžete se kdykoli nezávazně obrátit na právníky ARROWS advokátní kancelář prostřednictvím e‑mailu office@arws.cz. Společně nastavíte řešení, které bude právně bezpečné, obchodně rozumné a dlouhodobě udržitelné.

Nejčastější otázky k Daňová optimalizace pro influencery a tvůrce obsahu: Uznatelnost nákladů

1. Jak poznám, jestli se mi vyplatí uplatňovat skutečné náklady, nebo paušální výdaje?
Odpověď: Rozhodnutí závisí především na struktuře vašich nákladů a výši příjmů. Pokud máte vysoké reálné náklady na techniku, tým, studio, cestování a marketing, bývá uplatňování skutečných výdajů výhodnější než paušál, ale je náročnější na evidenci a účetnictví. U menších tvůrců s nízkými náklady může být paušál pohodlnější a přiměřený. Režim paušální daně je administrativně nejjednodušší, ale znemožňuje uplatnění jakýchkoli výdajů. Vždy je dobré udělat modelový výpočet alespoň pro dvě varianty a zohlednit i vaše budoucí plány; s tím vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, které kontaktujete na office@arws.cz.

2. Můžu si do nákladů dát luxusní dovolenou, když z ní natočím cestovatelské vlogy?
Odpověď: Samotné natočení jednoho nebo několika videí z dovolené neznamená automaticky, že celá cesta je daňově uznatelným nákladem. Správce daně bude posuzovat, zda byla cesta primárně pracovního charakteru, jaký byl rozsah a význam vytvářeného obsahu a zda existují smlouvy s partnery či kampaně, které cestu objektivně odůvodňují. Často je vhodné rozdělit náklady mezi pracovní a soukromou část cesty podle času nebo jiného klíče. Konkrétní nastavení je vhodné probrat s ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

3. Jak finanční úřad posuzuje náklady na oblečení a kosmetiku u influencerů?
Odpověď: Běžné oblečení a péče o vzhled jsou zpravidla považovány za osobní spotřebu a nejsou daňově uznatelné, i když je influencer využívá ve své tvorbě. Uznatelné mohou být výjimečně některé kostýmy nebo speciální oděvy, které mají povahu rekvizity a nejsou běžně nositelné mimo natáčení, nebo uniformy. U kosmetických služeb je možnost uznání ještě omezenější, neboť se jedná o výdaje na osobní spotřebu. V praxi je proto vhodné nastavit konzervativní přístup, aby nehrozilo doměření daně a sankce; s nastavením hranic vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, které můžete kontaktovat na office@arws.cz.

4. Jaké doklady potřebuju, aby mi finanční úřad uznal náklady na techniku a software?
Odpověď: Kromě standardních daňových dokladů (faktur s předepsanými náležitostmi) je vhodné vést evidenci majetku a licencí, ze které bude zřejmé, jaká technika a software se používá pro podnikání. U dražší techniky (s pořizovací cenou nad 80 000 Kč k roku 2026) je potřeba správně nastavit daňové odpisy, u licencí zase doložit licenční podmínky a způsob užití v rámci obsahu. U hraničních položek, jako jsou například herní konzole nebo prémiové služby, je dobré být připraven na otázku, zda nejde o osobní spotřebu. Pokud chcete mít jistotu, že vaše dokumentace obstojí, je vhodné ji zkonzultovat s ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

5. Má smysl zakládat kvůli influencerství s. r. o., nebo stačí zůstat OSVČ?
Odpověď: Záleží na výši vašich příjmů, míře podnikatelského rizika, velikosti týmu a vašich dlouhodobých plánech. OSVČ je jednodušší na správu, ale nese plné osobní ručení a má omezené možnosti pro vstup investorů nebo prodeje byznysu. S. r. o. umožňuje lepší oddělení osobního a podnikatelského majetku, profesionálnější vystupování vůči značkám a flexibilnější nastavení nákladů a odměňování, ale vyžaduje vedení účetnictví a další povinnosti. Ideální je nechat si vypracovat individuální analýzu, kterou pro vás mohou připravit právníci ARROWS advokátní kancelář, pokud je kontaktujete na office@arws.cz.

6. Co mám dělat, když jsem obdržel oznámení o zahájení daňové kontroly?
Odpověď: Nejdůležitější je reagovat včas, věcně a nepanikařit. Připravte si účetní a daňové doklady, smlouvy a případné interní směrnice a nesnažte se „dodatečně“ upravovat realitu. Velmi doporučitelné je co nejdříve zapojit odborného zástupce, který má zkušenost s daňovými kontrolami a rozumí specifikům influencerů a digitálních tvůrců. Právníci ARROWS advokátní kancelář vás mohou při kontrole zastoupit, připravit strategii a komunikovat s úřady vaším jménem; stačí se ozvat na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také