Export zboží dvojího užití z ČR v roce 2026 - licence a povinnosti

Co je zboží dvojího užití a jaký je právní rámec v roce 2026

Zboží dvojího užití jsou položky, software a technologie, které mají civilní využití, ale mohou být použity i pro vojenské účely – zejména při vývoji nebo výrobě zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Typickými příklady jsou obráběcí stroje, měřicí a optická zařízení, lasery, polovodiče, chemické prekurzory, biologické materiály, šifrovací software nebo výrobní technologie.

Kontrola vývozu není zákaz obchodu. Posuzuje se každý jednotlivý obchod: pokud hrozí riziko zneužití, povolení nedostanete. Česká republika se účastní mezinárodních kontrolních režimů – Wassenaarského ujednání, Skupiny jaderných dodavatelů, Australské skupiny a Režimu kontroly raketových technologií – a jejich seznamy jsou transponovány do práva EU.

Právní rámec tvoří nařízení (EU) 2021/821 a zákon č. 594/2004 Sb., o provádění režimu Evropské unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů (naposledy zákonem č. 218/2025 Sb. s účinností od 1. 7. 2025). Podrobnosti k formulářům a hlášením řeší nařízení vlády č. 30/2023 Sb. Příslušným orgánem je Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu, kontrolu při vývozu a tranzitu provádí Celní správa České republiky. Celní úřad je zároveň orgánem, který může zásilku při podezření zadržet – jak v takové situaci postupovat a co doložit, rozebíráme v článku o zadržení zásilky celním úřadem.

Pozor na datum: kontrolní seznam v příloze I nařízení (EU) 2021/821 byl nahrazen nařízením (EU) 2025/2003 s účinností od 15. listopadu 2025. Změny se dotkly většiny kategorií – zejména elektroniky, polovodičových technologií, laserů, výrobních a laboratorních zařízení a kosmických technologií. Na seznamu jsou i položky, které nebyly formálně přijaty v rámci Wassenaarského ujednání kvůli vetu jednoho státu. Řada firem se tak do licenčního režimu dostala nově – jakékoli zařazení provedené před listopadem 2025 je třeba zopakovat.

Kdy potřebujete povolení – a kdy vás překvapí záchytná doložka

Podle § 3 zákona č. 594/2004 Sb. je povolení k vývozu třeba ve čtyřech situacích. První je, když je položka uvedena v příloze I nařízení. Druhou je tzv. režim catch-all, tedy licenční povinnost pro zboží mimo seznam. Třetí je rozhodnutí ministerstva v konkrétním případě. Čtvrtou je národní kontrolní seznam stanovený nařízením vlády z důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv.

Záchytná doložka (catch-all) má více podob, než se běžně uvádí. Podle článku 4 nařízení se vztahuje na zbraně hromadného ničení, raketové systémy nebo vojenské konečné použití v zemích pod zbrojním embargem. Podle článku 5 je povolení třeba pro položky kybernetického dohledu, které by mohly být použity k vnitřní represi nebo závažnému porušování lidských práv – to je pro české softwarové a bezpečnostní firmy klíčové a v praxi často přehlížené. Články 9 a 10 pak umožňují kontrolu na základě národních seznamů jiných členských států.

Vaší povinností není „nevyvážet bez souhlasu“, ale informovat ministerstvo. Pokud víte nebo máte důvod se domnívat, že zboží může být určeno k některému ze stanovených použití, musíte to oznámit Licenční správě MPO, která rozhodne, zda je povolení nutné. Teprve poté je vývoz bez povolení protiprávní.

Vyváží vaše firma technologie, software nebo zboží, které může spadat pod režim dvojího užití? Podívejte se na náš webinář a zjistěte, na co si dát při exportu pozor.

Čtvrtou cestou je národní kontrolní seznam. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) zákona umožňuje vládě, aby nařízením stanovila další položky dvojího užití, k jejichž vývozu je třeba povolení z důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv. Tento nástroj se používá hlavně k pokrytí položek, jejichž zařazení se nepodařilo prosadit v mezinárodních kontrolních režimech, kde se rozhoduje jednomyslně.

Národní seznam tedy existuje vedle přílohy I EU: pokud své zboží v příloze I nenajdete, neznamená to, že povolení nepotřebujete. Před vývozem si musíte ověřit, zda v dané době neplatí nařízení vlády, které zahrnuje váš segment – v posledních letech se pozornost soustředí zejména na pokročilé technologie.

Praktický postřeh z judikatury: sdělení, kterým Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje vývozce, že k vývozu bude třeba povolení, je podle Nejvyššího správního soudu (rozsudek sp. zn. 6 As 148/2022 ze dne 9. 3. 2023) rozhodnutím ve smyslu § 65 soudního řádu správního. Na podání správní žaloby tak máte jen dva měsíce. V uvedeném případě podnikatel lhůtu zmeškal, podal špatný typ žaloby a soudní ochrany se nedomohl – přestože mu opatření catch-all zmařilo celý obchodní vztah.

Vývoz není jen kamion: software, e-mail, zprostředkování a technická pomoc

Vývozem je i nehmotný přenos softwaru, technologie nebo technické dokumentace – e-mailem, sdíleným diskem, vzdáleným přístupem na server nebo telefonicky. Na to firmy pravidelně zapomínají, protože ze skladu fyzicky nic neodchází. Pokud pošlete výrobní dokumentaci zahraničnímu partnerovi mimo EU, platí stejná pravidla jako pro vývoz stroje.

Zákon č. 594/2004 Sb. ale nekontroluje jen vývoz. Povolení je třeba i pro:

• poskytování zprostředkovatelských služeb týkajících se zboží dvojího užití (§ 3 odst. 3) – typicky sjednání dodávky mezi dvěma třetími zeměmi, i když zboží přes ČR nikdy nejede;

• technickou pomoc – školení, servis, konzultace, montáž (§ 12); pro účely licencování se považuje za vývoz, ale nepodléhá celnímu řízení;

• přepravu vybraných položek v rámci EU (příloha IV nařízení a § 13);

• tranzit – ministerstvo může tranzit zakázat (§ 13b); toto rozhodnutí je navíc zákonem vyloučeno ze soudního přezkumu, takže prostor pro obranu je výrazně užší.

Dovozci pak často řeší mezinárodní dovozní certifikát (§ 14), který po nich vyžaduje zahraniční dodavatel jako podmínku pro vydání svého vývozního povolení. Jeho vydání je také zpoplatněno správním poplatkem 500 Kč a je s ním spojena povinnost vést evidenci o dovozu po dobu nejméně 3 let.

Jak získat vývozní povolení (licenci)

Systém povolení má čtyři úrovně. Individuální vývozní povolení kryje konkrétní obchod do jedné země určení. Globální vývozní povolení umožňuje opakované vývozy zboží stejné povahy do jedné nebo více zemí; podle § 8 odst. 4 ale musíte prokázat, že jste schopni dodržovat režim kontroly vývozu a ověřovat konečné použití jednotlivých dodávek. Dále existují všeobecná vývozní povolení Unie EU001 až EU008 a národní všeobecné vývozní povolení ČR.

Generální licence EU jsou nejjednodušší cestou tam, kde se na ně kvalifikujete. EU001 kryje vývoz vybraných položek do úzkého okruhu zemí s podobným režimem kontroly vývozu. EU002 až EU006 řeší specifické typové situace – vývoz vybraných položek do stanovených destinací, vývoz po opravě či výměně, dočasný vývoz na výstavu či veletrh, telekomunikace a chemické látky.

EU007 se týká vnitroskupinových transferů technologií a výslovně vyžaduje zavedený vnitřní program dodržování předpisů, EU008 kryje kryptografické položky. Rozsah položek i seznam destinací se pro každé povolení liší a v čase se mění – spoléhejte se proto vždy na aktuální znění přílohy II nařízení, nikoli na sekundární zdroje.

Použití generální licence není bez povinností. Podle § 6 odst. 2 se musíte před prvním použitím písemně zaregistrovat u ministerstva (MPO registraci do 10 dnů potvrdí), do 15 dnů hlásit změny a do desátého dne měsíce následujícího po skončení kalendářního pololetí podat zprávu o uskutečněných vývozech. Vývoz bez platné registrace je samostatným deliktem.

Řízení před Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu krok za krokem

Žádost podává vývozce písemně na elektronickém formuláři (§ 8 odst. 1). Podání směřujte na elektronickou podatelnu Licenční správy (ELIS), do datové schránky Ministerstva průmyslu a obchodu (ID bxtaaw4) nebo na podatelnu ministerstva. Lhůta pro rozhodnutí je 30 dnů od podání žádosti, vyplývá ze správního řádu a prodlužuje se při doplňování podkladů. Ministerstvo si vyžádá stanoviska dalších státních orgánů – Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro zahraniční styky a informace, případně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost – které mají na odpověď 20 dnů. Reálně tedy počítejte s procesem v řádu několika týdnů až měsíce.

K žádosti podle § 8 odst. 2 a 3 musíte doložit:

• výpis z obchodního rejstříku – originál nebo úředně ověřenou kopii ne starší 90 dnů, případně doklad o živnostenském oprávnění;

• dovozní certifikát orgánu dovážejícího státu nebo prohlášení zahraničního konečného uživatele s uvedením účelu použití, který musí odpovídat údajům v žádosti, a s prohlášením, že zboží nebude reexportováno bez souhlasu ČR;

• návrh smlouvy nebo uzavřenou smlouvu se zahraničním partnerem s přesnou specifikací zboží včetně množství;

• povolení jiného orgánu, pokud je vyžadováno – u jaderných materiálů souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, u chemických a biologických položek podle zvláštních zákonů.

Správní poplatek za udělení povolení je 500 Kč a neplatí se, pokud povolení nelze udělit. Z nákladového hlediska je to zanedbatelné – rizikem je čas a případné zamítnutí, nikoli poplatek.

Ministerstvo povolení neudělí zejména tehdy, pokud nesplníte podmínky žádosti, je-li to v rozporu se zahraničněpolitickými nebo bezpečnostními zájmy ČR nebo pokud konečný uživatel či konečné použití nezaručuje vyloučení spojení se zbraněmi hromadného ničení, vojenským použitím v rozporu se zájmy ČR nebo porušováním lidských práv. Zásadní a přehlížený bod: povolení nedostanete ani po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o závažnějším přestupku podle § 18 odst. 1 písm. a) až f), resp. 2 let v případě opakovaných méně závažných přestupků.

Novinka, kterou musíte znát: Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 13/24 ze dne 26. 3. 2025 zrušil druhou větu § 10 odst. 5 zákona č. 594/2004 Sb., která vylučovala soudní přezkum rozhodnutí o vývozních licencích. Proti zamítnutí povolení – včetně případů odůvodněných obecným odkazem na zahraničněpolitické zájmy – se tak nově lze bránit správní žalobou. Odvolání k ministrovi průmyslu a obchodu proti (ne)udělení povolení stále podat nelze, odvolání je přípustné proti rozhodnutí o zastavení řízení, a to v 15denní lhůtě. Pokud vám bylo v minulosti povolení zamítnuto s jednovětým odůvodněním, je na místě zvážit, zda se nyní neotevírá cesta k soudu.

Povinnosti po vydání povolení, ve kterých firmy nejčastěji chybují

Získáním povolení práce nekončí. Zákon ukládá řadu evidenčních a ohlašovacích povinností, jejichž porušení je samostatným deliktem s pokutou až 5 000 000 Kč:

• uvést číslo povolení v celním prohlášení (§ 11 odst. 1);

• vrátit stejnopis povolení s odpisovým listem potvrzeným celním úřadem ministerstvu nejpozději do 15 dnů po uplynutí jeho platnosti nebo po konečné realizaci vývozu; nevyužité povolení vrátit neprodleně s uvedením důvodu;

• informovat ministerstvo písemně o využití povolení do desátého dne měsíce následujícího po skončení kalendářního pololetí;

• uchovávat evidenci, obchodní doklady a záznamy po dobu nejméně 5 let od konce kalendářního roku, v němž se vývoz uskutečnil;

• na vyžádání ministerstva předložit doklad o ověření dodání vydaný orgánem dovážející země;

• u položek kategorie 5, kapitoly 2 přílohy I přepravovaných v rámci EU poskytnout na vyžádání doplňující informace.

Transakční past: podle § 21 zákona jsou udělená povolení nepřevoditelná a nepřecházejí na právní nástupce. Při fúzi, rozdělení, převodu závodu nebo přeměně licence nepřechází a nabyvatel musí žádat znovu – i když převzal celý provoz a smlouvy. V transakcích je to typický skrytý deal-breaker: kupující až po closingu zjistí, že nemůže plnit běžící exportní kontrakty. Advokáti z ARROWS toto řeší ve fázi due diligence a ošetřují v podmínkách vypořádání.

Sankce: správní delikt, trestný čin a dopady na společnost

Zde je třeba být přesný, rozdíl je pro rozhodování managementu zásadní. Sankční rovina je dvoustupňová a obě jsou reálnou možností.

Správněprávní rovina

Podle § 18 odst. 2 zákona č. 594/2004 Sb. lze uložit pokutu až 20 000 000 Kč za vývoz bez platného povolení, přepravu v rámci EU bez povolení, porušení zákazu tranzitu, poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci bez povolení, použití falešného či pozměněného povolení a za uvedení nepravdivých údajů v žádosti. Za porušení evidenčních, registračních a ohlašovacích povinností je horní hranice 5 000 000 Kč (§ 17 odst. 2 a § 18 odst. 2). Přestupky projednává celní úřad, v jehož obvodu byl přestupek zjištěn. Trestný je i pokus vybraných přestupků a odpovědnost zaniká nejpozději 10 let po spáchání.

Trestněprávní rovina

Trestní zákoník obsahuje pro tuto oblast tři samostatné trestné činy a jsou přísnější, než se běžně uvádí:

• § 262 – Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití: kdo vyveze zboží nebo technologie dvojího užití bez platného povolení, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku. Jde o základní skutkovou podstatu – nevyžaduje organizovanou skupinu, značný prospěch ani jinou přitěžující okolnost. Dolní hranice tři roky znamená, že podmíněný trest není samozřejmostí.

• § 263 – Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití: až tři roky za porušení důležité povinnosti vyplývající z postavení nebo zaměstnání, které vede k neoprávněnému vydání povolení nebo úniku zboží z evidence; šest měsíců až pět let, pokud k vývozu došlo.

• § 264 – Zkreslení údajů a nesplnění evidenční povinnosti: až dva roky za získání povolení na základě nepravdivých údajů nebo za nevedení či zničení evidence.

Pozor na častý omyl: § 265 trestního zákoníku se netýká zboží dvojího užití – dopadá na zahraniční obchod s vojenským materiálem podle zákona č. 38/1994 Sb. Jde o jiný režim, jiný typ povolení a jiný trestný čin.

Odpovědnost právnických osob a následné dopady

Uvedené trestné činy nejsou vyloučeny z okruhu trestných činů, kterých se může dopustit právnická osoba (§ 7 zákona č. 418/2011 Sb.). Společnosti tak hrozí peněžitý trest, propadnutí majetku nebo věci, zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných zakázkách, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku a v krajním případě i zrušení právnické osoby. Pro dodavatele do obranného, energetického nebo dopravního sektoru je vyloučení z veřejných zakázek často nejcitlivější – jeho ekonomický dopad může být mnohonásobně vyšší než samotná pokuta.

Zásadní je, že § 8 odst. 5 téhož zákona nabízí liberační důvod: právnická osoba se odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Funkční exportní compliance tak není administrativní zátěží, ale právní obranou s vyčíslitelnou hodnotou.

Celní úřad navíc může při důvodném podezření zásilku zajistit (§ 13a) a ministerstvo má 15 dnů na sdělení dalšího postupu. Samostatně je třeba vyhodnotit i sankční předpisy – zejména nařízení (EU) č. 833/2014 týkající se Ruska, nařízení (ES) č. 765/2006 týkající se Běloruska, nařízení (EU) č. 267/2012 týkající se Íránu a opatření proti KLDR. Ty mohou vývoz zakazovat zcela, i kdybyste licenci jinak získali. Prověření konečného uživatele a vlastnické struktury partnera je tak samostatný krok, který licence od MPO nenahrazuje – postup jsme popsali v článku jak ošetřit riziko plynoucí ze sankčního seznamu Evropské unie.

Vnitřní kontrolní program (ICP) jako obrana, ne formalita

Vnitřní kontrolní program je soubor interních pravidel, odpovědností, školení a záznamů, kterým společnost systematicky hlídá své exportní povinnosti. Má tři konkrétní právní dopady. Pro globální vývozní povolení je fakticky nástrojem, jak prokázat schopnost dodržovat režim kontroly vývozu podle § 8 odst. 4. Pro generální licenci EU007 je zavedený ICP výslovnou podmínkou pro její použití. A v trestněprávní rovině dává základ pro liberační důvod.

Funkční ICP typicky zahrnuje odpovědnou osobu s jasným mandátem, postup pro zařazování nových výrobků a jejich změn, screening obchodních partnerů a konečných uživatelů, pravidla pro nehmotné přenosy (e-mail, cloud, vzdálený přístup, účast zahraničních kolegů na vývoji), kalendář ohlašovacích povinností, archivaci na 5 let a záznamy o školeních. Konkrétní podobě jednotlivých prvků včetně rozdělení odpovědností a kontrolních bodů se věnujeme v samostatném článku o Vnitřním kontrolním programu (ICP). S nastavením ICP i celkové exportní strategie vám mohou pomoci advokáti z ARROWS – napište nám na konzultace@arws.cz.

Export bez starostí: jak vám mohou pomoci advokáti z ARROWS

Kontrola vývozu je oblast, kde se seznamy, sankční předpisy i judikatura rychle mění – za posledních dvanáct měsíců jsme viděli novou přílohu I, novelu zákona i nález Ústavního soudu, který otevřel soudní přezkum. Advokáti z ARROWS se na mezinárodní obchod a kontrolu vývozu dlouhodobě specializují a propojují právní stránku s byznysovým rozhodováním.

Zajišťujeme zařazení položek a písemná stanoviska, kompletní licenční řízení před Licenční správou MPO, sankční screening partnerů, nastavení vnitřních politik a školení týmů, zastupování při kontrolách celní správy, obranu proti pokutám i obhajobu v trestním řízení. Můžeme fungovat jako externí partner vašeho právního oddělení nebo případ převzít na klíč.

ARROWS působí i v mezinárodním měřítku: díky vlastní síti ARROWS International koordinujeme případy s přeshraničním prvkem tak, aby měl klient jednoho hlavního partnera, který řídí lokální advokáty a další experty. Maximální diskrétnost je samozřejmostí, pro účely profesní odpovědnosti je advokátní kancelář ARROWS pojištěna s limitem 350 000 000 Kč.

Neváhejte se na advokátní kancelář ARROWS obrátit – konzultace@arws.cz. Vyslechneme si detaily vašeho případu a navrhneme nejvhodnější postup.

Závěrečné shrnutí

Vývoz zboží dvojího užití je legální, ale pouze s platným povolením a při dodržení evidenčních a ohlašovacích povinností. Pro rok 2026 jsou klíčové tři věci: aktualizovaná příloha I s účinností od 15. 11. 2025, která mohla vaše zboží do režimu nově dostat; reálná míra trestněprávního rizika – § 262 trestního zákoníku má v základní sazbě 3 až 8 let; a otevření soudního přezkumu u zamítnutých žádostí po nálezu Pl. ÚS 13/24.

Pro management to znamená jediné: zařazení a compliance nelze řešit až ve chvíli, kdy zásilku zadrží celní úřad. Ekonomicky nejcitlivější není pokuta, ale tříletá blokace dalších povolení, zmařené kontrakty a případné vyloučení z veřejných zakázek. Pokud nechcete riskovat průtahy, sankce ani zastavení exportu, svěřte věc advokátní kanceláři ARROWS – kontaktujte nás na konzultace@arws.cz a projdeme s vámi vaši konkrétní situaci.