Právní novinky pro firmy v Evropě: říjen 2026

Stav legislativy a legislativních návrhů je zachycen k 14. říjnu 2026. Vydání pokrývá vývoj od 17. září 2026, tedy ode dne publikace zářijového vydání včetně.

Navazujeme na vydání Právní novinky pro firmy v Evropě: září 2026. Za stejný měsíc vycházejí i vydání Právní novinky pro firmy v Česku: říjen 2026 a Právní novinky pro firmy ve světě: říjen 2026.

Co se děje na úrovni EU

Dvě eura za položku zaplatíte u e-commerce dovozu, ne u materiálu do výroby

Tohle je nejpraktičtější změna tohoto vydání a zároveň ta, kterou přehledy popisují nejšířeji. Rozsah je přitom úzký a vyplatí se ho znát přesně – ušetří vám to zbytečný projekt.

Koho se poplatek týká. Podle článku 20 odst. 2 nového celního kodexu ho celní orgány vybírají u zboží prodaného v rámci prodeje na dálku, které se propouští do volného oběhu. Prodej na dálku je definován odkazem na směrnici o DPH – jde o zboží dovezené ze třetí země a odeslané zákazníkovi v Unii. Dlužníkem je takzvaný dovozce pro prodej na dálku, tedy buď ten, kdo zboží dodává, nebo ten, kdo prodej zprostředkovává, typicky online platforma. Poplatek se platí nejméně jednou měsíčně a nevrací se.

Koho se netýká. Pokyny Evropské komise uvádějí výslovně, že toky mezi podniky zásadně dotčeny nejsou, protože nespadají do rozsahu. Český výrobce, který si ze třetí země doveze komponenty, materiál nebo náhradní díly do vlastní výroby mimo režim prodeje na dálku, tedy poplatek typicky neplatí. Pozor ale na jednu výjimku: hromadná zásilka, která ve skutečnosti obsahuje jednotlivé prodeje na dálku, se posuzuje podle svého obsahu, ne podle formy dopravy.

V Česku to prakticky dopadá na tři situace. Na e-shop, který prodává zboží odesílané zákazníkovi přímo ze třetí země, typicky v dropshippingovém modelu. Na toho, kdo prodej zprostředkovává jako provozovatel platformy. A na celního deklaranta nebo nepřímého zástupce, který za zahraničního prodejce vystupuje jako dovozce. Pokud do žádné z těchto rolí nespadáte, dotkne se vás poplatek jen přes cenu, kterou zaplatíte dodavateli.

Co se stalo a proč datum ještě není jisté. Dne 19. září 2026 bylo publikováno nařízení (EU) 2026/2108, nový unijní celní kodex, které vstoupilo v platnost následující den. O dva dny později, 21. září, přijala Evropská komise nařízení v přenesené pravomoci C(2026) 6694, jehož článek 1 je jediná věta: unijní manipulační poplatek činí 2 eura za položku.

Akt je ale k datu uzávěrky stále v kontrolní lhůtě Parlamentu a Rady, která běží nejdéle do 21. října 2026, a v Úředním věstníku vyhlášen nebyl. Použije se teprve desátým dnem po vyhlášení. Očekává se listopad 2026, přesný den ale zatím stanovený není – a od něj se odvíjí první dotčené celní prohlášení.

Co znamená „položka". Není to zásilka ani kus. Položkou je jedno nebo více zboží v jedné zásilce, které sdílí stanovené údaje – především sazební zařazení na úrovni podpoložky harmonizovaného systému a původ. Pět stejných triček v jedné zásilce je tedy jedna položka a dvě eura. Tričko, hodinky a kabel jsou tři položky a šest eur. U zásilek se smíšeným obsahem to kalkulaci mění podstatně víc, než se na první pohled zdá.

Dvě věci, které se pletou nejčastěji. Poplatek nemá hodnotový strop – vztahuje se na veškerý prodej na dálku do EU, tedy i na zásilky nad 150 eur. Zásilka za 400 eur zaplatí běžné clo podle sazebníku a k tomu 2 eura za každou položku. A poplatek je něco jiného než dosavadní paušální clo 3 eura: to se týká jen zásilek do 150 eur a platí dočasně do 1. července 2028. Jakmile se poplatek začne používat, poběží u levných zásilek obě vrstvy vedle sebe.

Jedna dobrá zpráva. Unijní manipulační poplatek je podle celního kodexu jediným poplatkem, který mohou celní orgány za tyto služby vybírat. Členské státy musí národní manipulační poplatky zrušit, jakmile se začne používat. Kdo dnes platí národní poplatek v některé zemi dovozu, měl by si ověřit, zda od listopadu nemá odpadnout.

Souběžně nabíhá druhá povinnost a ta pevné datum má. Od 1. listopadu 2026 jsou povinné identifikátory produktu u dovozů v režimu prodeje na dálku; od července je bylo možné uvádět dobrovolně. Rozsah je stejný jako u poplatku, tedy prodej na dálku, ne veškerý dovoz. Celní správy jimi mají dohledávat a blokovat nebezpečné a nevyhovující zboží, takže chybějící identifikátor není formální vada – zásilka neprojde.

Co udělat do konce října

• Nejdřív si ověřte, zda vůbec spadáte do role dovozce pro prodej na dálku nebo zprostředkovatele. Pokud dovážíte jen materiál a komponenty do výroby a nejde o prodej na dálku, poplatek ani identifikátory zpravidla neřešíte. Celní deklarant, do konce října.

• Spadáte-li do rozsahu, přepočítejte landed cost podle počtu položek, ne podle počtu zásilek, a promítněte poplatek do ceny, kterou zákazník vidí u pokladny. Kdo to neudělá, ponese ho z marže.

• U zásilek se smíšeným obsahem zvažte konsolidaci podle sazebního zařazení – menší počet různých podpoložek v jedné zásilce znamená nižší poplatek.

• Vyřešte s logistickým partnerem nebo celním deklarantem, kdo bude dodávat identifikátory produktu a v jakém formátu. Bez toho vám od 1. listopadu zásilky uvíznou.

• Ověřte u dovozů do jednotlivých států, zda tam dosud platil národní manipulační poplatek a zda ho dopravce od listopadu přestane účtovat.

Potřebujete projít dopad na konkrétní sortiment a upravit dodací a cenové doložky? Napište na konzultace@arws.cz – právníci z ARROWS advokátní kanceláře to s vámi proberou včetně smluvních dopadů.

Od 9. prosince můžete ručit za software jako za výrobek, ale v každé zemi jinak

Členské státy mají směrnici (EU) 2024/2853 o odpovědnosti za vadné výrobky provést do 9. prosince 2026 a národní předpisy se mají vztahovat na výrobky uvedené na trh nebo do provozu od tohoto dne. Praktický režim v konkrétním státě ale závisí na jeho transpozici. Připomínáme kvůli rozšířenému omylu: rozhodná hranice byla korigendem ze 7. května 2026 posunuta na uvedení po 8. prosinci, nový režim tedy dopadá na výrobky uvedené na trh od 9. prosince včetně. Řada publikací dodnes cituje neopravené znění.

Co se mění. Software je nově výslovně výrobkem, samostatný i zabudovaný, včetně systémů umělé inteligence. Odpovědnost je objektivní, tedy bez ohledu na zavinění. Ruší se spodní hranice škody i horní limit odpovědnosti a z objektivní odpovědnosti se nevyvážete obchodními podmínkami. Výjimku má bezplatný software s otevřeným zdrojovým kódem, vyvinutý nebo dodaný mimo rámec obchodní činnosti.

Dvě věci se ale v přehledech zjednodušují a pro firmu je rozdíl podstatný. Náhrada za zničení nebo poškození dat se vztahuje jen na data, která nejsou používána k profesním účelům – škoda na firemních datech pod tento titul nespadá. A okruh odpovědných se nerozšiřuje plošně: provozovatel online platformy odpovídá jen za stanovených podmínek, poskytovatel fulfillment služeb jen v určitém postavení v dodavatelském řetězci a ten, kdo s výrobkem dále nakládá, se považuje za výrobce teprve při podstatné změně výrobku. Běžná oprava ani repase odpovědnost samy o sobě nezakládají.

Nové je ale něco jiného: rozestup mezi státy se prohlubuje. Maďarsko transpozici dokončilo jako první. Německé ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh samostatného zákona, který nahradí dosavadní zákon o odpovědnosti za výrobek, a legislativní proces pokračuje. Nizozemsko jde cestou novely občanského zákoníku s deklarovaným záměrem provést směrnici jedna ku jedné bez národních nadstaveb. Část států k datu uzávěrky nemá zveřejněný ani návrh.

A teď to podstatné pro českého výrobce: Česko transpozici hotovou nemá. Odpovědnost za vadu výrobku je u nás v § 2939 a násl. občanského zákoníku – samostatný zákon č. 59/1998 Sb. byl zrušen k 31. prosinci 2013.

Ve znění účinném k datu uzávěrky i ve znění promulgovaném pro 1. leden 2027 zůstává v § 2939 odst. 3 spodní hranice odvozená od 500 eur, tedy přesně to, co nová směrnice ruší. Změna, která by ji odstranila, nebyla k datu uzávěrky vyhlášena. Může být vyhlášena později s dřívější účinností, ale dnes český výrobce počítá se starým režimem.

Z toho plyne praktický závěr, který se v přehledech nedočtete. Česká firma dodávající do Maďarska nebo do Německa se může ocitnout pod novým režimem dřív, než se změní české právo – rozhoduje právo rozhodné pro nárok poškozeného, ne sídlo výrobce. Dodáváte-li do několika států, může od prosince platit v každém jiný režim. A u dlouhoživotnostních produktů poběží nový režim vedle staré úpravy z roku 1985 klidně deset let.

Co udělat do konce listopadu

• Oddělte v dokumentaci produkty, které uvedete na trh od 9. prosince, od starších verzí. Od toho se odvíjí, který režim se použije a co musíte doložit.

• Projděte limitace odpovědnosti v obchodních podmínkách a licencích a ověřte u pojišťovny, zda pojištění kryje škodu na datech a nový okruh odpovědných osob.

• U zemí, kam dodáváte nejvíc, si nechte zjistit stav transpozice – u států bez zákona platí do jeho přijetí dosavadní úprava.

Zelené sliby bez důkazu jsou od 27. září nekalou obchodní praktikou

Pravidla přijatá k transpozici směrnice (EU) 2024/825 o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci se mají používat od 27. září 2026 a přechodné období není žádné. Jde ale o směrnici, ne o přímo použitelné nařízení: nová povinnost vám vzniká z národního předpisu, kterým ji stát provedl. Tam, kde stát transpozici stihl, režim už běží. Tam, kde ji nestihl, se směrnice sama vůči vám jako soukromé firmě nepoužije a je nutné ověřit národní stav. Transpoziční lhůta přitom uplynula už 27. března 2026.

Obecná environmentální tvrzení typu „ekologický" nebo „šetrný k přírodě" jsou zakázána, pokud neprokážete uznávanou vynikající environmentální výkonnost relevantní pro dané tvrzení. Zakázána jsou tvrzení o klimatické neutralitě produktu založená na kompenzaci emisí mimo hodnotový řetězec. U udržitelnostních značek rozhoduje, zda stojí na certifikačním systému s nezávislou kontrolou třetí stranou nebo byla zavedena veřejným orgánem – ne to, zda je značka soukromá.

Na co si dát pozor teď. Vymáhání je národní a liší se podle toho, jak který stát směrnici provedl a jaké sankce k ní nastavil. Prodáváte-li do více zemí, projděte jazykové mutace e-shopu zvlášť a u každého trhu si ověřte, zda tam národní úprava už platí – doložení potřebujete pro každý trh, kde tvrzení používáte. Praktické doporučení je ale jednoduché: tvrzení, které neumíte doložit, vyřaďte všude, protože čekat na transpozici v jednotlivých státech se nevyplatí.

Polsko

Polská dcera měla do 3. října podat žádost o zápis do kybernetického registru

Polská novela zákona o kybernetické bezpečnosti, kterou se provádí evropská směrnice NIS2, je účinná od dubna 2026 a 3. října 2026 uplynula lhůta pro podání registrační žádosti u subjektů, které podmínky splňovaly ke dni nabytí účinnosti. Rozsah je značný – do působnosti se dostávají desítky tisíc subjektů, přičemž převahu tvoří veřejný sektor.

Proč to zajímá českou skupinu. Do polské úpravy nově vstupuje pět odvětví, která dosavadní polský zákon nepokrýval – poštovní služby, odpadové hospodářství, chemické látky, potraviny a zpracovatelský průmysl. Nejde přitom o polskou nadstavbu: tato odvětví jsou uvedena přímo v příloze II směrnice NIS2. Polsko nad evropské minimum jde jinde, například v energetice, kde pokrývá i těžbu uhlí.

Zásadní je ale územní hledisko. Český zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. listopadu 2025, se podle svého § 1 odst. 2 vztahuje na osoby usazené na území České republiky. Česká a polská povinnost tedy existují vedle sebe a splnění jedné nepokrývá druhou. Vaše polská dcera může být povinným subjektem, i když česká matka do působnosti nespadá, a zařazení se posuzuje podle polského seznamu.

Kdo lhůtu propásl, měl by žádost o zápis podat co nejdřív a doložit, kdy se o zařazení dozvěděl. Odpovědnost přitom nedopadá jen na entitu. Směrnice NIS2 ukládá vlastní povinnosti i vedoucím osobám – ty mají schvalovat opatření k řízení rizik a dohlížet na jejich zavedení, mohou nést vnitřní odpovědnost za škodu a za stanovených podmínek jim lze dočasně zakázat výkon řídící funkce.

Pro českého jednatele, který zasedá i ve statutárním orgánu zahraniční dcery, to není teoretická položka. Konkrétní sankční rámec se ale liší stát od státu a je nutné ho posoudit podle místní úpravy, ne podle obecného výčtu.

Souběžně běží polská fakturační agenda. Od 1. ledna 2027 nastupují sankce za porušení povinnosti vystavit fakturu v systému KSeF až do 100 % částky DPH na faktuře, povinnost uvádět identifikátor KSeF v titulu bankovního převodu a do systému vstupují i nejmenší plátci, kteří letos využívají výjimku do 10 000 PLN měsíčně.

Nizozemsko

Nizozemská domněnka zaměstnání naběhne na Silvestra

Nejbližší nizozemský termín je 31. prosince 2026, kdy nabývá účinnosti vyvratitelná domněnka pracovního poměru u nízkých hodinových sazeb. Rozhodná je hranice pod 38 eur za hodinu; základní částka v zákoně je 36 eur s indexací a použitelnou částku pro první uplatnění stanoví ministerské nařízení.

Mechanismus není automatické překlopení. Nízká sazba zakládá domněnku, které se může dovolávat pracovník; teprve pak musíte prokázat, že o pracovní poměr nejde. Hranice není strop – i nad ní může jít o zastřený pracovní poměr. Prověřte proto i kontraktory kousek nad ní. Na přestavbu modelu spolupráce zbývá jedenáct týdnů.

Daňový balíček na rok 2027 je zatím v parlamentu. Projednávání pokračuje a definitivní bude až po schválení oběma komorami, obvykle v prosinci. Nejpevnější položkou je snížení daňového zvýhodnění pro zahraniční pracovníky ze 30 % na 27 % od roku 2027 se zvýšenými mzdovými limity, které je už v zákoně.

Neplatí ale plošně: pro zaměstnance, kteří režim začali využívat do konce roku 2023, běží přechodná pravidla se zachovanou sazbou, a u nástupů v roce 2024 platí odlišný přechodný režim mzdového limitu. Nabídky s nástupem od ledna je proto potřeba přepočítat podle data, kdy konkrétní člověk do režimu vstoupil.

Nizozemská úprava NIS2 je přitom účinná od poloviny srpna 2026, takže nizozemská dcera řeší registraci a bezpečnostní opatření už dnes.

Německo

Německo stále nemá zákon o transparentnosti odměňování

Transpoziční lhůta evropské směrnice uplynula 7. června 2026 a Německo k datu uzávěrky nemá hotovou transpozici. Termín přijetí jistý není. Dosavadní Entgelttransparenzgesetz z roku 2017 platí dál nezměněně.

Čekat se přesto nevyplatí. Bundesarbeitsgericht už v říjnu 2025 potvrdil párové srovnání – jediný lépe placený kolega na srovnatelné pozici zakládá domněnku mzdové diskriminace. Vůči veřejnému sektoru může být po marném uplynutí lhůty relevantní přímý účinek dostatečně přesných a bezpodmínečných ustanovení směrnice. Jak je to naléhavé, závisí na velikosti: zaměstnavatelé se 150 a více zaměstnanci reportují poprvé do 7. června 2027, a tedy z dat za rok 2026. Zaměstnavatelé se 100 až 149 zaměstnanci mají první výkaz až do 7. června 2031.

Z dalšího sledovaného vývoje vybíráme

Francie – elektronická fakturace. Režim běží ostře od 1. září 2026. Podniky usazené ve Francii musí umět fakturu přijmout bez ohledu na velikost, vystavovat ji povinně zatím jen velké podniky a podniky s 250 až 4 999 zaměstnanci. U neusazených podniků se předávání dat správci daně týká velkých podniků a ETI už od letošního září, mikropodniků a malých a středních podniků až od 1. září 2027. Velikost se posuzuje podle celkového obratu ve Francii i v zahraničí.

Španělsko – fakturace. Povinná B2B elektronická fakturace se rozběhla: ministerská vyhláška HAC/1028/2026 vyšla ve španělském státním věstníku 5. října a účinná je od 6. října 2026, čímž začaly běžet zákonné lhůty. Podnikatelé s obratem nad 8 mil. EUR musí fakturovat elektronicky od 6. října 2027, ostatní od 6. října 2028. U VeriFactu zatím platí termíny před 1. lednem 2027 pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a před 1. červencem 2027 pro ostatní. Ministerstvo financí 5. října oznámilo záměr odložit je na říjen 2028, předpis to ale k datu uzávěrky nezměnil.

Rumunsko – DPH. Pozastavení notifikací k předplněnému přiznání u poplatníků v režimu hotovostního účtování skončilo 30. září 2026, takže je nutné na ně opět reagovat ve stanovených lhůtách. V systému e-faktur dál platí lhůta 5 pracovních dnů.

Maďarsko – prověřování investic. Zvláštní národní režim platí podle současné úpravy do 31. prosince 2026 a o jeho dalším osudu není k datu uzávěrky rozhodnuto, zatímco nové evropské nařízení bude použitelné až od 17. ledna 2028. Chystáte-li akvizici maďarského cíle se signingem v roce 2027, zařaďte do due diligence otázku, pod jaký schvalovací režim transakce spadne.

Obaly. Evropské nařízení o obalech je použitelné od 12. srpna 2026, národní sankční rámce ale musí státy dotvořit až k 12. únoru 2027. Do té doby platí, že absence národní pokuty neznamená průchodnost – dozor nad trhem může nevyhovující zboží zastavit obecnými pravomocemi.

V dalších členských státech jsme v období od 17. září do 14. října 2026 neidentifikovali nový vývoj, který by splňoval kritéria materiality a relevance pro cílový segment.

Termíny, které mají firmy sledovat v příštích 90 dnech

Závěrečné shrnutí

Okamžitě řešte 1. listopad, ale nejdřív si ověřte, zda se vás vůbec týká. Povinné identifikátory produktu i manipulační poplatek dopadají na prodej na dálku, tedy na zboží odeslané zákazníkovi v Unii ze třetí země, a na toho, kdo takový prodej uskutečňuje nebo zprostředkovává. Typický dovoz materiálu a komponent do výroby mimo režim prodeje na dálku pod ně nespadá. Spadáte-li do rozsahu, přepočítejte landed cost podle počtu položek, ne podle počtu zásilek – u smíšeného sortimentu je ten rozdíl podstatný. Datum u identifikátorů je pevné, u poplatku se odvíjí od vyhlášení v Úředním věstníku.

Přípravu před účinností potřebují dva termíny. Odpovědnost za vadné výrobky k 9. prosinci, kde rozhoduje datum uvedení konkrétního produktu na trh, a nizozemská domněnka pracovního poměru k 31. prosinci. U obou trvá příprava déle než samotné splnění. Delší, ale už pevný horizont má španělská povinná B2B e-fakturace: podniky s obratem nad 8 mil. EUR od 6. října 2027.

Zatím jen sledujte vyhlášení nařízení o manipulačním poplatku v Úředním věstníku, protože od něj se odvíjí přesné datum první dotčené deklarace, a to, zda Španělsko oznámený odklad VeriFactu na říjen 2028 skutečně promítne do předpisu – do té doby platí termíny z roku 2027.

Lokální ověření si vyžádejte u čtyř věcí. U stavu transpozice odpovědnosti za výrobek v zemích, kam dodáváte nejvíc. U toho, zda stát, kam prodáváte, provedl směrnici o ekologických tvrzeních a s jakými sankcemi. U zařazení polské dcery do kybernetického registru a u sankčního rámce, který na ni a na její vedení dopadá. A u toho, zda dosavadní národní manipulační poplatek v zemi dovozu od listopadu skutečně odpadne.

Řešíte cla a alokaci nákladů v dodavatelských smlouvách, dceřinou společnost, odpovědnost za produkt nebo přeshraniční akvizici? Napište na konzultace@arws.cz. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře posoudí vaši situaci a u projektů ve více zemích koordinují jednotlivé jurisdikce prostřednictvím sítě ARROWS International. Pro případ profesní odpovědnosti je ARROWS advokátní kancelář pojištěna s limitem 350 000 000 Kč.