Váš odběratel se slučuje nebo dělí

Co se změnilo v roce 2024 a proč to věřitele překvapuje

Starší úprava dávala věřiteli šest měsíců od okamžiku, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám. Věřitel mohl přihlásit své nesplatné pohledávky, a pokud se jejich dobytnost přeměnou zhoršila, mohl požadovat dostatečnou jistotu (§ 35 odst. 1 zákona o přeměnách ve znění od 1. 1. 2021 do 18. 7. 2024). Dodavatelé si na tuto lhůtu zvykli a počítali s ní jako s dlouhou rezervou po zápisu.

Novela účinná od 19. 7. 2024 lhůtu zkrátila a posunula její začátek. Právo na dostatečné zajištění musí věřitel uplatnit u soudu do tří měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny, jinak zaniká (§ 35 zákona o přeměnách). Rozhodující už není zápis do rejstříku, ale okamžik, kdy se projekt objeví ve sbírce listin nebo na internetové stránce odběratele. Ten nastává o týdny až měsíce dřív než zápis.

Rozdíl pro dodavatele je zásadní. Kdo spoléhal na šest měsíců po zápisu, může lhůtu zmeškat ještě před schválením přeměny valnou hromadou. Pohledávky tím zůstanou bez zajištění a dodavatel se o změně dozví až z dopisu, že odběratel nově zakládá nebo přebírá jiný podnik. Pro přeměny zahájené před novelou rozhodují přechodná ustanovení, která je nutné ověřit u konkrétního případu.

Další změna je ve způsobu uplatnění. Dříve věřitel pohledávky přihlašoval a žádal o jistotu, nyní musí podat návrh soudu, pokud se s odběratelem nedohodne. Lhůta se dodrží podáním návrhu, ne vyjednáváním, a proto je potřeba počítat s předstihem na přípravu podkladů. Jednání s odběratelem může lhůtu jen zbytečně spotřebovat.

Kdy lhůta začíná a kde projekt přeměny najdete

Osoba zúčastněná na přeměně, která je zapsaná v obchodním rejstříku, uloží do sbírky listin alespoň měsíc před dnem, kdy má být přeměna schválena, projekt přeměny a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců a společníky na jejich práva (§ 33 zákona o přeměnách). Zveřejněním projektu podle § 33 začíná běžet tříměsíční lhůta pro uplatnění práva na zajištění.

Projekt lze zveřejnit i na internetové stránce odběratele. Postup podle § 33 se nepoužije, pokud osoba zúčastněná na přeměně uveřejní projekt a upozornění na internetové stránce po dobu alespoň jednoho měsíce před schválením až do jednoho měsíce po schválení nebo neschválení (§ 33a zákona o přeměnách). Při tomto způsobu musí navíc zajistit zápis údajů o přeměně do rejstříku a uložit upozornění pro věřitele do sbírky listin.

Z toho plyne praktický závěr: dodavatel musí sledovat dvě místa, sbírku listin v obchodním rejstříku a internetové stránky svých významných odběratelů. Samotné čekání na oznámení od odběratele nestačí, protože zákon v uvedených ustanoveních po něm nevyžaduje individuální informování každého věřitele. Rozhodný je okamžik zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a, nikoli doručení jakéhokoli oznámení.

Pokud odběratel projekt neschválí, oznámí to bez zbytečného odkladu na internetové stránce a lhůta pro uplatnění zajištění zpravidla ztratí smysl. Dodavatel ale nesmí na to spoléhat při podání návrhu: neví, zda a kdy valná hromada rozhodne, a návrh podaný včas nebrání zápisu přeměny. Opačný postup, tedy čekat na schválení, je nebezpečný.

Modelový příklad ukáže, jak rychle lhůta uplyne. Odběratel uloží projekt fúze do sbírky listin 1. října, valná hromada má přeměnu schválit začátkem listopadu a zápis do rejstříku se očekává v prosinci. Tříměsíční lhůta pro uplatnění práva u soudu však skončí už počátkem ledna, takže dodavatel má na přípravu návrhu jen několik týdnů mezi zveřejněním a schválením. Kdo se o projektu dozví až po zápisu, má často méně než měsíc, nebo už vůbec žádný čas, protože lhůta už mohla uplynout. Právě tento rozdíl mezi zveřejněním a zápisem je nejčastější příčinou zmeškání.

Co můžete požadovat a co ne

Věřitelé osob zúčastněných na přeměně mohou požadovat poskytnutí dostatečného zajištění, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich dosud nesplatných pohledávek ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu, a to obdobně i u pohledávek budoucích nebo podmíněných (§ 35 odst. 1). Podmínky jsou tedy dvě: pohledávka vyplývá ze závazku vzniklého před zveřejněním projektu a přeměna zhorší její dobytnost. Článek se soustředí na fúzi a rozdělení, ochrana podle § 35 se ale obecně týká věřitelů všech osob zúčastněných na přeměně, takže se může uplatnit i u dalších přeměn upravených zákonem.

Nedohodnou-li se strany, zřídí dostatečné zajištění soud na návrh věřitele. Věřitel musí osvědčit skutečnosti nasvědčující tomu, že přeměna zhorší dobytnost jeho pohledávky, a soud rozhodne podle slušného uvážení s ohledem na druh a výši pohledávky (§ 35 odst. 2). Není tedy nutné dokazovat jistou újmu, stačí osvědčit důvodnou obavu, například dělením odběratele na společnost s majetkem a společnost s dluhy.

Osvědčení skutečností neznamená dlouhé dokazování, ale přesvědčivý soubor podkladů. Dodavatel doloží existenci pohledávky smlouvami a fakturami, uvede, jak má přeměna probíhat, a popíše, proč se dobytnost zhorší, například že se majetek přesouvá do jiné osoby a dluh zůstává v původní společnosti. Dobrý návrh tvoří několik stran s přílohami, ne rozsáhlá žaloba.

O zřízení zajištění rozhoduje soud usnesením a jeho účinky nastávají nejdříve dnem, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám (§ 35 odst. 3). Druh zajištění zákon neurčuje, a proto je v praxi předmětem jednání: bankovní záruka, zástava, ručení nebo složení peněz. Čím konkrétnější návrh, tím jednodušší rozhodnutí.

Právo nemají všichni věřitelé. Dostatečné zajištění nemohou požadovat věřitelé, kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení, a věřitelé, kteří se pro účely insolvenčního řízení považují za zajištěné (§ 36 zákona o přeměnách). Dodavatel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem odběratele, například zástavním právem, tedy tento nástroj použít nemůže. Samotné ručení třetí osoby ho do této skupiny nezařazuje, protože zajištěným věřitelem je jen ten, jehož pohledávka je zajištěna majetkem dlužníka (§ 2 písm. g) insolvenčního zákona).

Jak postupovat: pět kroků od zveřejnění k návrhu

Prvním krokem je zjistit, zda se odběratel přeměňuje. Dodavatel projde sbírku listin významných odběratelů a jejich internetové stránky a hledá projekt přeměny a upozornění pro věřitele. U velkých odběratelů je to otázka několika minut měsíčně, u středních stačí kontrola při každé větší objednávce.

Druhým krokem je spočítat, kolik je ohroženo. Dodavatel sestaví přehled všech nesplatných pohledávek ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu a odhadne, jak se jejich dobytnost přeměnou změní. Při fúzi s větší společností se dobytnost obvykle nezhorší, při rozdělení nebo převodu jmění na jinou osobu naopak může. Podle toho se rozhodne, zda stojí za to návrh podávat.

Třetím krokem je jednání s odběratelem. Dodavatel odběrateli napíše, že žádá dostatečné zajištění, a navrhne konkrétní formu. Pokud se odběratel dohodne, věc je vyřešena bez soudu. Jednání ale nesmí odsunout podání návrhu za hranici tří měsíců. Dobrá praxe je stanovit odběrateli krátkou lhůtu a po jejím uplynutí podat návrh.

Čtvrtým krokem je návrh soudu, který musí obsahovat osvědčení skutečností, že přeměna zhorší dobytnost pohledávky, a návrh zajištění. Pátým krokem je sledování zápisu: zajištění se zřídí nejdříve s účinností zápisu, a do té doby dodavatel dál posuzuje, zda se jeho obavy naplňují, a případně upravuje podmínky dodávek, například zkracuje splatnost.

Před podáním návrhu stojí za to porovnat náklady s hodnotou pohledávky. Návrh je rozumný u pohledávky v řádu statisíců a více, nebo tam, kde se odběratel dělí a hrozí, že dluh zůstane v bezmajetné společnosti. U drobných pohledávek může být výhodnější je vymáhat obvyklou cestou, protože soudní řízení o zajištění nese náklady a čas, které by hodnotu pohledávky převýšily.

Souvisejícím nástrojem je i řešení neplacení v obchodních vztazích obecně. Postup při nezaplacených pohledávkách rozebírá text o nezaplacených pohledávkách v B2B, který pomůže tam, kde zajištění podle zákona o přeměnách nestačí nebo neplatí.

Standard trhu: jak se dodavatelé chrání

Zkušení dodavatelé monitorují odběratele průběžně. Obchodní oddělení nebo finanční ředitel mají seznam odběratelů, u kterých je expozice vyšší než stanovená hranice, a u nich sledují sbírku listin a veřejné zdroje. Při změně v obchodním rejstříku, jako je projekt přeměny, vstup nového společníka nebo změna statutárního orgánu, se spustí interní kontrola.

Druhým prvkem je smluvní ochrana. Dodavatel sjedná v rámcové smlouvě povinnost odběratele informovat o přeměně předem, právo požadovat zajištění nebo zkrátit splatnost a právo odstoupit od nedodané části. Smluvní doložka nenahrazuje zákonnou lhůtu, ale dává dodavateli včasnou informaci a důvod k vyjednávání. Obdobné situace řeší i text o tom, co dělat, když přechází podnik nebo divize.

Varovným signálem je odběratel, který se po dlouhé době mlčení najednou chce vyrovnat nebo naopak žádá delší splatnost. Dalším signálem je změna názvu, sídla nebo struktury společnosti, kterou dodavatel nezaznamenal, a dluh, který vznikl před takovou změnou. Obě situace jsou důvodem projít obchodní rejstřík a posoudit, zda neběží lhůta.

Pomáhá také stanovit interní limity expozice. Finanční oddělení sleduje, kolik dluží který odběratel, a při překročení hranice zvyšuje pozornost: kontroluje rejstřík častěji, zkracuje splatnost nebo žádá zálohu. Takový systém stojí zlomek ceny jedné nezaplacené pohledávky a zároveň dává podklad k rozhodnutí, zda podat návrh na zajištění.

Je také užitečné zapojit do hlídání lhůty dva lidi. Obchodník, který zná odběratele, upozorní na změny v jeho chování, a právník nebo finanční oddělení hlídá zákonné termíny. Jediný člověk, který odpovídá za oboje, snadno přehlédne projekt zveřejněný v době dovolených nebo uzávěrky. Společný kalendář s připomínkou po zveřejnění projektu stojí minimum.

U významných odběratelů se vyplatí sledovat také zveřejněná upozornění pro věřitele. Obsahují informace o právech věřitelů a mohou ukázat, jak odběratel s přeměnou naloží a zda počítá se zajištěním. Dodavatel tak získá podklad pro jednání ještě před tím, než se rozhodne podat návrh k soudu, a může lhůtu využít efektivně.

Širší přehled přeměn, jejich druhů a dopadů na věřitele, zaměstnance a společníky podává text o přeměnách obchodních společností. Tento článek se zaměřuje jen na jednu věc: lhůtu, která dodavateli vyprší nejdřív.

Typické chyby a jejich cena

První chybou je spoléhat na staré znění zákona. Dodavatel vychází z toho, že má šest měsíců po zápisu, a zjistí, že tříměsíční lhůta od zveřejnění už uplynula. Cenou je zánik práva na zajištění, a tím i ztráta nejsnadnější cesty k ochraně pohledávky.

Druhou chybou je čekat na dobrovolné zajištění. Odběratel slíbí, že se domluví, a dodavatel nepodá návrh. Po uplynutí lhůty se ukáže, že odběratel zajištění neposkytne, a právo zaniklo. Pomáhá stanovit odběrateli krátkou lhůtu a návrh připravit paralelně, takže ho lze podat obratem.

Třetí chybou je nesledovat odběratele. Dodavatel se o přeměně dozví z dopisu až po zápisu a lhůta už dávno uplynula. U významných odběratelů by měl být monitoring součástí řízení rizik. Čtvrtou chybou je zaměnit zajištění podle zákona o přeměnách s jinými nástroji ochrany věřitele. Každý má vlastní podmínky a lhůty, a proto se posuzují zvlášť.

Pátou chybou je mylně předpokládat, že zajištění podle zákona o přeměnách nahradí jiné nástroje. Slouží k ochraně dobytnosti pohledávek před přeměnou a nechrání před jinými riziky odběratele, například před úpadkem z jiných příčin. Dodavatel proto kombinuje zákonné zajištění se smluvními nástroji, jako jsou záloha, kratší splatnost nebo ručení třetí osoby.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře hlídají zveřejněné projekty přeměn významných odběratelů, posuzují, zda se dobytnost pohledávky zhorší, připravují návrh k soudu a vedou jednání o zajištění. Počet dnů, které zbývají do konce lhůty, určuje, zda je nutné podat návrh hned, nebo je prostor pro dohodu.

Rizika pohledávky za odběratelem, který se přeměňuje

Závěrečné shrnutí

Dodavatel, jehož odběratel se slučuje nebo dělí, může požadovat dostatečné zajištění nesplatných pohledávek, ale musí tak učinit u soudu do tří měsíců od zveřejnění projektu. Článek ukázal, že lhůta běží dřív než zápis do rejstříku, že se po změně zákona v roce 2024 zkrátila a že právo nemají věřitelé s přednostním nebo zajištěným postavením.

Pro vedení firmy z toho plyne jasný úkol: sledovat zveřejněné projekty významných odběratelů, mít připravený podklad k návrhu a nespoléhat na jednání, které lhůtu spotřebuje. Odložení těchto kroků vede k zániku práva, které dodavateli jinak dává nejsnazší cestu k ochraně pohledávky.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře sledují přeměny odběratelů, posuzují dopad na dobytnost pohledávek, vedou jednání o zajištění a podávají návrhy k soudu. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu pro obchodní a soudní spory.