Výše poskytnuté dotace je obecně ovlivňována velikostí podniku. Pravidla veřejné podpory umožňují podpořit malé a střední podniky více, nežli ty velké. Co se ale stane, když se v době realizace projektu, nebo například ve fázi udržitelnosti projektu změní podnik z malého na velký nebo naopak? Jaký to má vliv na dotaci? Musíte ji vracet, nebo se sníží či naopak zvýší míra spolufinancování? A musí se tato změna oznamovat poskytovateli dotace? Odpovědi na tyto otázky si nyní předestřeme v tomto článku a zároveň se zaměříme i na případnou trestněprávní odpovědnost.
.png)
Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu, může se tak jednat i o osoby samostatně výdělečně činné. Za hospodářskou činnost je obecně považována jakákoliv činnost spočívající v nabízení výrobků a/nebo služeb na daném trhu.
Základním kritériem pro stanovení velikosti podniku je počet zaměstnanců předmětného podniku a finanční hodnoty podniku, těmi pak jsou roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy, tzn. výše aktiv. Podniky pak podle těchto kritérií rozdělujeme do následujících čtyř kategorií:
Mikropodnikem je podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.
Malým podnikem je tak podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
Střední podnik je pak podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a jehož roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
Velký podnik je poté podnik, který není dle výše uvedených parametrů ani mikropodnikem, ani malým a ani středním podnikem - patří tak mezi velké podniky. Tedy velký podnik zaměstnává alespoň 250 osob nebo bilanční suma roční rozvahy přesahuje 43 milionů EUR nebo roční obrat přesahuje 50 milionů EUR.
Změnu velikosti může ovlivnit hned několik hledisek. Pokud dojde k překročení výše stanovené hranice počtu zaměstnanců, mění se automaticky velikost podniku bez ohledu na splnění finančních hodnot.
Naopak pokud dojde k překročení pouze jedné z finančních hodnot (tedy aktiv nebo obratu) a počty zaměstnanců překročeny nejsou, status podniku zůstává zachován a velikost podniku se tedy nemění.
Pro případ, že by byl zachován počet zaměstnanců, ale byly by překročeny hodnoty pro obrat i aktiva, je opět nutné přehodnotit velikost podniku.
V návaznosti na tyto hlediska je pak třeba rozlišovat tzv. endogenní růst (např. nábor zaměstnanců/zvýšení obratu či aktiv) a tzv. exogenní růst (např. fúze, akvizice). Tyto změny pak mohou mít vliv na míru podpory/výši dotace, a to s ohledem na fázi, ve které ke změně dojde, zda před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo po jeho vydání.
Změny ve velikosti podniku zjištěné před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace, které byly způsobené endogenním (přirozeným) i exogenním růstem, mají vliv na míru podpory/výši dotace, případně na schválení či zamítnutí projektu. Změny ve velikosti podniku po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace způsobené endogenním (přirozeným) růstem nemají na poskytnutou dotaci vliv. Příjemce dotace pak není povinen o těchto změnách informovat, ani podávat případnou žádost o změnu projektu.
O změnách ve velikosti podniku po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace způsobených exogenním růstem má příjemce dotace povinnost informovat poskytovatele dotace a dále postupovat v souladu s příslušnými dotačními podmínkami.
Pokud jde o trestněprávní odpovědnost, zde je nutné zmínit, že úmyslné zatajení či zamlčení údajů a dokladů indikující změnu velikosti podniku mající přímý vliv na poskytnutí dotace, či její výši, může být posuzováno jako trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku, případně jako trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku.
Můžeme tak příjemcům či žadatelům o dotaci jenom doporučit, v případě, že dojde u jejich podniku ke změně hodnot, podle kterých se velikost podniku určuje, aby této skutečnosti věnovali patřičnou pozornost a tyto skutečnosti neignorovali.
Odpovědný advokát: Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M., na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.
Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner
Podělte se s námi prosím o:
