Jak minimalizovat riziko žalob a náhrad škody ve zdravotnictví

Zdravotnictví patří mezi nejrizikovější odvětví, kde chyby v diagnostice či komunikaci mohou stát miliony. Riziko žalob lze však výrazně snížit správnými právními a organizačními opatřeními. Tento článek představuje klíčové kroky, jak minimalizovat finanční dopady a zajistit, aby se vaše zařízení stalo právně bezpečnějším místem pro poskytování péče.

Právní rámec odpovědnosti ve zdravotnictví a co to znamená pro vás

Před představením konkrétních opatření je nutné vyjasnit, na jakém základě se ve zdravotnictví vznáší nároky na náhradu škody. Česká právní úprava se odlišuje od mnoha zemí v tom,že poskytovatel odpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti postupovat lege artis (zde se zavinění předpokládá), a dále nese objektivní odpovědnost za škody způsobené vadou přístroje nebo jiné věci použité při poskytování služeb. Poškozený pacient nemusí dokazovat úmysl nebo nedbalost, stačí prokázat porušení povinnosti a vzniklou újmu na zdraví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Toto je tzv. objektivní odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb, kterou si musí každý provozovatel uvědomit v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Při posuzování odpovědnosti se zkoumá především dodržování postupu lege artis, tedy správného medicínského postupu v souladu s nejnovějšími poznatky definovaného v § 4 zákona č. 372/2011 Sb..

Porušení tohoto povinného standardu se pak označuje jako postup non lege artis a zakládá povinnost nahradit škodu.

Je však nutné zdůraznit jednu kritickou věc: negativní výsledek léčby nebo nespokojenost pacienta nejsou automaticky důkazem postupu non lege artis. Lékařství se zabývá živými organismy a i nejlépe provedený zákrok může skončit komplikacemi. O správnosti postupu v případě sporu rozhoduje znalecký posudek v souladu se zákonem č. 254/2019 Sb..

Poskytovatel se může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že postupoval v souladu s náležitou péčí (lege artis) a k pochybení z jeho strany nedošlo, čímž vyvrátí domněnku nedbalosti dle § 2911 a § 2912 OZ.

Lege artis a znalost povinností

Pochopení termínu „lege artis“ je pro provozovatele klíčové. Nejde pouze o kvalifikaci lékaře, ale o konkrétní péči poskytovanou pacientovi v dané situaci. Lékař musí zohlednit individuální zdravotní stav, dosavadní nálezy a vybrat léčebný plán, který je objektivně vhodný dle § 45 zákona č. 372/2011 Sb..

Prakticky to znamená, že „standardní“ postup nemusí být vždy správný. Pokud například lékař provede složitý zákrok bez nutného vybavení či kvalifikace, bude se jednat o postup non lege artis, i když by byl postup v jiné situaci správný.

Právní odpovědnost se dělí do kategorií odpovědnosti za porušení profesionálního standardu, porušení informovaného souhlasu a objektivní selhání techniky podle § 2936 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.. Každá z těchto kategorií má svá specifická rizika.

Právní tipy k odpovědnosti ve zdravotnictví

1. Co přesně se rozumí pod termínem „lege artis“?
To je poskytování zdravotních služeb podle nejnovějších vědeckých poznatků a uznávaných medicínských postupů, individualizovaně pro konkrétního pacienta. Není to pouze dodržení teoretického postupu, ale jeho aplikace s respektem k jednotlivcovým zvláštnostem dle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb..

2. Odpovídá zdravotnické zařízení i za komplikace, které jsou přirozenou součástí léčby?
Nikoliv. Pokud lékař postupoval lege artis a pacient byl informován o možných komplikacích, pak nejde o porušení povinnosti. Zdravotnické zařízení odpovídá pouze za chyby a pochybení, nikoliv za nevyhnutelné medicínské riziko, což vyplývá z povahy závazku péče o zdraví v § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

3. Jaké konkrétní příklady jsou typickým non lege artis postupem?
Například nedostatečné vyšetření pacienta, hrubý diagnostický omyl, chyba při chirurgickém zákroku nebo nesprávné podání léků. Dále sem patří neprovádění nutného dozoru, nepředání pacienta specialistovi při jasné indikaci nebo nesprávné vedení zdravotnické dokumentace v rozporu s § 53 zákona č. 372/2011 Sb..

Pokud byste chtěli, aby právníci ARROWS prošetřili, zda konkrétní postup ve vašem zařízení odpovídá lege artis standardu, kontaktujte nás na office@arws.cz.

Informovaný souhlas a jeho právní důsledky

Častou chybou ve zdravotnictví je nedostatečné získání informovaného souhlasu pacienta před zákrokem. Nejedná se o pouhou formalitu, ale o základ právní legitimity jakékoli zdravotnické intervence vyžadovaný § 34 zákona č. 372/2011 Sb..

Informovaný souhlas musí obsahovat několik složek dle § 2638 zákona č. 89/2012 Sb.. Pacient musí nejdříve obdržet věcně správné a úplné informace o povaze plánované péče, o jejích možných přínosech, reálných rizicích a dostupných alternativách.

Informace musí být poskytnuty srozumitelným jazykem a pacient musí mít možnost se ptát. Nakonec musí svobodně rozhodnout bez nátlaku dle Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. V praxi zařízení často získávají podpis, ale nevedou záznam o obsahu předaných informací.

Chcete vědět, v čem všem vám můžeme v dané oblasti pomoci? Podívejte se na naši službu „Zdravotnické právo“.

Prosté podepsání formuláře často není soudy považováno za důkaz platného informovaného souhlasu. Pokud pacient prokáže, že byl nedostatečně informován o rizicích, která nastala, může nárok na náhradu škody vzniknout i v případě technicky bezchybného zákroku.

V takovém případě se uplatňuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 OZ. Pokud absence náležitého souhlasu vedla k neoprávněnému zásahu do integrity pacienta, vzniká právo na odčinění nemajetkové újmy za zásah do jeho přirozených práv podle § 2894 odst. 2 ve spojení s § 2956 OZ.

Zdravotnické zařízení se může bránit pouze prokázáním, že informovaný souhlas skutečně a konkrétně získalo. Pokud dokumentace obsahuje jen šablonový text bez popisu diskuse, bude to v soudním řízení velmi slabá obrana.

Právní tipy k informovanému souhlasu

1. Co se stane, když pacient nepodepíše formulář o informovaném souhlasu?
Zdravotnické zařízení by péči nemělo poskytovat, pokud k tomu nedostane řádný souhlas. Výjimky existují pouze v nouzových situacích, kdy pacient není schopen se rozhodovat (bezvědomí, těžké stavy). V takovém případě se péče poskytuje bez souhlasu, ale musí být zdokumentován důvod dle § 38 zákona č. 372/2011 Sb..

2. Musí lékař informovat pacienta o všech teoreticky možných rizicích zákroku?
Nikoliv. Lékař musí informovat o rizicích, která jsou významná a reálně pravděpodobná v kontextu konkrétního pacienta a zákroku podle § 31 zákona č. 372/2011 Sb.. Velmi vzácná nebo teoretická rizika není povinný zmiňovat, pokud není důvod se domnívat, že budou relevantní.

3. Jak mám dokumentovat informovaný souhlas, aby obstál u soudu?
Nepoužívejte generické šablony. Dokumentujte konkrétně: jaké informace byly dány, jaké otázky pacient kladl a jak byla jeho schopnost porozumět posuzována. Ideálně připojte i krátký popis diskuse. Čím podrobnější záznam, tím lépe se budete bránit později.

Pokud potřebujete nastavit systém informovaného souhlasu, právníci ARROWS vám pomohou s přípravou procedur a školení. Napište nám na office@arws.cz.

Zdravotnická dokumentace jako klíčový důkaz

Zdravotnická dokumentace je záznamem, který ve sporu rozhoduje o úspěchu či neúspěchu. Je to jediný důkaz o tom, jaká péče byla poskytnuta, v jaké situaci a s jakým vědomím dle § 53 a násl. zákona č. 372/2011 Sb.. Pokud je dokumentace úplná a přesná, představuje pro zařízení výbornou obranu.

Mezi nejčastější problémy v soudních sporech patří neúplné poznámky, chybějící popisy vyšetření a neurčitý jazyk. Dalšími riziky jsou chyby v datování, nečitelnost rukou psaných záznamů a podezřelé změny v dokumentaci po vzniku problému.

Česká právní úprava vyžaduje vedení dokumentace průkazně, pravdivě a čitelně. Každý záznam musí být opatřen datem a podpisem, opravy nesmí znečitelnit původní text a musí být autorizovány, jak specifikuje vyhláška č. 444/2024 Sb..

V elektronických systémech (EHR) je situace specifická díky metadatům. Moderní EHR systémy zaznamenávají veškeré úpravy, takže pokus o dodatečnou změnu dokumentace je v elektronických systémech velmi snadno odhalitelný.

Praktické doporučení zní: vedete záznamy tak, jak byste je chtěli číst nahlas před soudem. Pokud pacient tvrdí, že nebyl správně léčen, a vy nemáte záznam o svém postupu, jste v obtížné situaci. Detailní záznam o indikacích a zvoleném postupu je vaší nejlepší ochranou.

Rizika související se zdravotnickou dokumentací

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Neúplné zápisy – Pokuta až 500 000 Kč od Ministerstva zdravotnictví; slabá obrana v soudním řízení; zdání neprofesionálnosti	Příprava a implementace konkrétních šablon a procedur vedení dokumentace, školení zaměstnanců a audit stávajících procesů.
Chyby v datování a časování – Soud si nemůže vytvořit jasný obraz o průběhu péče; chronologická nejasnost vede k podezření na manipulaci	Vypracování komplexní instruktáže pro všechny zdravotnické pracovníky s konkrétními požadavky na dokumentaci.
Podezřívavé změny v EHR – Soudy negativně posuzují dodatečné upravování záznamů; může to být chápáno jako důkaz snahy zakrýt chybu	Audit bezpečnosti a nastavení přístupových práv v EHR systému tak, aby byly všechny změny řádně zapsány a vysvětleny.
Nečitelné zápisy v papírové formě – Lékař není schopen přečíst vlastní písmo; chyby v interpretaci; pochybnosti o pravosti záznamu	Doporučení přechodu na elektronickou dokumentaci nebo nastavení procesů pro zajištění čitelnosti a kontroly kvality.
Chybějící záznam o informovaném souhlasu – Pacient později tvrdí, že nebyl informován; nemáte důkaz, že informace byly poskytnuty	Příprava strukturované procedury a konkrétních formulářů pro dokumentaci souhlasu s doplněním pole pro popis diskuse.

Proč tuto oblast řešíme jinak než běžné kanceláře, si můžete přečíst v sekci Proč ARROWS.

Rizika spojená s personálem a školením

Přehlíženým aspektem snižování rizika je péče o kvalifikaci a vzdělávání zaměstnanců. Legislativa požaduje, aby zdravotnické profese vykonávaly pouze osoby s příslušnou kvalifikací podle zákona č. 95/2004 Sb.. Svěření zákroku pracovníkovi bez atestace je porušením povinnosti managementu.

Prakticky to znamená systémové riziko na úrovni vedení. Pokud zdravotní sestra provádí proceduru, pro kterou není vyškolená, a vznikne škoda, zařízení odpovídá za porušení povinnosti zajistit řádnou kvalifikaci personálu.

Dalším aspektem je supervize, kdy méně zkušené lékaře dozorují kolegové. Pokud soud zjistí, že nedostatek řádného dohledu vedl k chybě, přebírá management odpovědnost za nesprávnou organizaci práce dle § 2914 zákona č. 89/2012 Sb..

Judikatura se zaměřuje i na systémová selhání a řízení rizik. Pokud zdravotnické zařízení vědělo o problému určitého pracovníka a neučinilo nápravu, může být vedení odpovědné za to, že tolerovalo riziko.

Právní tipy k personálu a školení

1. Jakou kvalifikaci musí mít zdravotnický personál na určitý zákrok?
Kvalifikační požadavky upravuje zákon č. 95/2004 Sb. (u lékařů) a zákon č. 96/2004 Sb. (u nelékařů) spolu s příslušnými prováděcími předpisy (např. NV č. 250/2024 Sb.).

2. Odpovídá zdravotnické zařízení, pokud chybu spáchá praktikant pod dohledem lékaře?
Ano, zdravotnické zařízení odpovídá za chyby školence či praktikanta za všech okolností. Supervizor může nést osobní odpovědnost dodatečně, pokud se prokáže jeho zavinění, ale primární odpovědnost leží vždy na zaměstnavateli.

3. Co znamená „systémové selhání“?
Pokud zdravotnické zařízení nevytvořilo řádné procesy (např. chybí standardní operační procedury), nezajistilo školení zaměstnanců nebo nesleduje kvalitu poskytované péče, pak se jedná o systémové selhání, za které odpovídá vedení.

Právníci ARROWS pomáhají s auditem kvalifikace a nastavením systémů kontroly. Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Pojištění a finanční ochrana

Pro poskytovatele zdravotních služeb je pojištění odpovědnosti povinné dle § 45 zákona č. 372/2011 Sb.. Pojišťovna v případě uznaného nároku vyplácí náhrady škody pacientům, což je základní forma ochrany.

Toto pojištění má však své limity, které mohou být v případě závažných škod nedostatečné. Pokud pacient požaduje náhradu převyšující limit v pojistné smlouvě, rozdíl musí doplatit zdravotnické zařízení ze svého majetku.

Pojištění navíc nepokrývá všechna rizika, například pokud se prokáže vědomé porušování povinností. Pojišťovna si v takových případech může vyhradit právo nárok neuznat, což nechává zařízení bez krytí.

Pro větší zařízení existují rozšířená pojistná řešení. ARROWS má zkušenosti s vyjednáváním pojistných podmínek a s pomocí při správě pojistného procesu v případě uplatnění nároku.

Rizika související s pojištěním

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Nedostatečný limit pojistného krytí – Nárok přesahuje limit; zařízení musí zaplatit zbytek ze svého rozpočtu; finanční krize	Vyjednávání s pojišťovnou o zvýšení limitů a příprava analýzy pojistných potřeb na základě vašeho rizikového profilu.
Pojišťovna odmítne nárok jako nepojistitelný – Tvrdí, že porušení je příliš závažné; zdravotnické zařízení zůstane bez krytí	Zastoupení v jednáních s pojišťovnou a v případě potřeby vedení sporu proti zamítnutí nároku.
Chybějící dokumentace pro pojistný nárok – Pojišťovna chce podklady, které nemáte; zpoždění či odmítnutí nároku	Audit zdravotnické dokumentace a zajištění, aby byla připravena tak, aby byla použitelná pro pojistný nárok.
Nezajištěný personál (externisté) – Externí specialisté nejsou pojištěni skrz zařízení; jejich chyby nejsou pokryty	Příprava rámcových smluv s externími lékaři a zajištění jejich pojištění samostatně nebo v rámci zařízení.

Soudní spory a strategie řešení

Pokud zdravotnické zařízení obdrží žalobu, začíná nákladný proces, kde musí žalující strana prokázat porušení povinnosti, vznik újmy a příčinnou souvislost. V režimu objektivní odpovědnosti se zavinění často nepředpokládá v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb..

Velká část sporů se řeší mimosoudním vyrovnáním, které následuje po stížnosti pacienta. Mimosoudní dohody jsou zpravidla časově i finančně efektivnější než dlouhé soudní procesy, které mohou trvat roky.

Zdravotnické zařízení musí strategicky zvážit, zda uznat částečnou odpovědnost. Přiznání chyby může být rozumným krokem u rizikových případů, zatímco u nejistých věcí s dobrou dokumentací může být chybou.

Soudní řízení jsou nákladná na právní zastoupení a znalecké posudky. Dobrý právník pro zdravotnické zařízení by měl rozumět jak právním nuancím, tak i psychologickému a komunikačnímu aspektu sporu.

Důrazně doporučujeme nevyhýbat se vyjednávání, pokud ho pacient navrhne. Zdravotnické zařízení, které odmítá diskusi a řeší veškeré spory jen soudní cestou, končí s ještě horšími vztahy a vyššími náklady.

Právní tipy ke soudním sporům

1. Kolik obvykle stojí obhajoba v medicínském soudním sporu?
Právní honoráře a náklady na znalce mohou dosáhnout desítek až stovek tisíc korun. Finální náklady mohou být milionové, zvláště pokud se spor táhne několik let.

2. Co je znalecký posudek a proč je důležitý?
Znalecký posudek je klíčový důkaz v medicínských sporech řízený zákonem č. 254/2019 Sb.. Nezávislý znalec hodnotí, zda byl postup lege artis. Soud závěry posudku velmi zřídka ignoruje.

3. Mohou se strany domluvit na mimosoudním vyrovnání i během soudního řízení?
Ano, je to velmi obvyklé. Pokud se strany shodnou, soud řízení zastaví. Často k tomu dochází v momentě, kdy si strany uvědomí rostoucí náklady a délku řízení.

Právníci ARROWS běžně zastupují zdravotnická zařízení a vedou vyjednávání. Napište nám na office@arws.cz.

Kontroly a sankce: Jak se jim vyhnout

Ministerstvo zdravotnictví a krajské úřady provádějí pravidelné kontroly dodržování předpisů dle zákona č. 255/2012 Sb.. V poslední době se zvýšila aktivita kontrolních orgánů v oblasti bezpečnosti péče a vedení dokumentace.

Kontrola může být plánovaná nebo neplánovaná na základě stížnosti. Kontrolní orgány mají velmi široké pravomoci a mohou prověřovat vše od technického vybavení až po péči o pacienty a účetnictví.

Při zjištění porušení hrozí nápravná opatření nebo pokuty dle § 117 zákona č. 372/2011 Sb.. Pokuty se mohou pohybovat až do výše jednoho milionu korun, přičemž jen za chyby v dokumentaci hrozí až 500 000 Kč.

Existují i krajní řešení při závažných porušeních. V nejhorších případech mohou kontrolní orgány navrhnout zrušení oprávnění zdravotnického zařízení, což pro něj představuje existenční hrozbu.

Prevencí je pravidelný interní audit bezpečnosti a dodržování předpisů. Ten slouží k odhalení chyb dříve než kontrola a demonstruje snahu zařízení plnit své povinnosti.

Rizika související s kontrolami a sankcemi

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Pokuta za dokumentaci – Až 500 000 Kč; poškození pověsti; signál pro další kontroly	Audit zdravotnické dokumentace, identifikace nedostatků, implementace nápravných opatření a školení zaměstnanců.
Neplánovaná kontrola dle stížnosti – Hrozí odhalení systémových problémů a vyšší pokuty	Proaktivní audit bezpečnosti a kvality péče před podáním stížnosti; nastavení procesů tak, aby kontrola neodhalila závažné chyby.
Požadavek na vybavení či přestavbu – Neočekávané výdaje; přerušení provozu; pokuta při nesplnění lhůty	Analýza technického vybavení a prostor dle požadavků kontrolních orgánů a plán postupného naplnění povinností.
Hrozba zrušení oprávnění – Okamžité zastavení činnosti; finanční krach	Komplexní právní zastoupení při jednáních s kontrolními orgány a obhajoba nápravných opatření.
Chybějící systém hodnocení kvality – Pokuta až 100 000 Kč; důkaz, že se zařízení neučí z chyb	Zavedení interního systému hodnocení kvality se sledováním incidentů a formalizovaným řešením stížností.

Praktické kroky k minimalizaci rizika

Pokud chcete snížit riziko žalob a náhrad škody, doporučujeme provést následující konkrétní kroky. Prvním je audit vašeho stavu.

Zaměřte se na tři klíčové oblasti: zdravotnickou dokumentaci, procesy informovaného souhlasu a personální zajištění. Zjistěte, zda je dokumentace úplná, jak získáváte souhlasy a zda má personál patřičnou kvalifikaci.

Druhým krokem je školení zaměstnanců v oblasti dokumentace a bezpečnosti. I ten nejlepší systém selže, pokud jej lidé neumí správně používat.

Třetím krokem je zavedení interního systému hodnocení kvality dle § 47 zákona č. 372/2011 Sb.. Systém by měl sledovat nežádoucí události, sbírat zpětnou vazbu od pacientů a mít formalizovaný proces řešení stížností.

Čtvrtým krokem je revize procedur pro informovaný souhlas. Nahraďte generické šablony strukturovanými postupy s jasnými instrukcemi pro lékaře.

Pátým krokem je kontrola pojištění. Přehodnoťte své pojistné limity a ujistěte se, že odpovídají realitě vašeho zdravotnického zařízení.

Posledním krokem je revize smluv s pacienty, které by měly jasně vymezovat rozsah služeb a povinnosti.

Máme dlouholeté zkušenosti s klienty ze zdravotnictví a známe všechna specifika této problematiky. Napište nám na office@arws.cz a domluvme si konzultaci.

Závěr

Minimalizace rizika žalob není o štěstí, ale o systematickém přístupu k právním předpisům, dokumentaci a komunikaci. Každé zařízení čelí riziku nároků, ale aktivní přístup k prevenci činí velký rozdíl.

Zdravotnická zařízení, která mají kvalitní systémy dokumentace, jasné procesy a školené zaměstnance, čelí podstatně nižšímu počtu žalob a mají silnější obranu.

Právníci ARROWS řeší všechny zmíněné aspekty denně, od přípravy procedur po zastupování ve sporech. Dokážeme vést vaše zařízení tak, aby minimalizovalo rizika a mohlo se soustředit na péči.

Spojte se s námi na office@arws.cz – nejsme poradci v kostce, ale komplexní partneři, na které se zdravotnická zařízení mohou spolehnout.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k minimalizaci rizika

1. Může pacient žalovat zdravotnické zařízení, i když byl zákrok technicky bezchybný?
Ano. Zařízení může nést odpovědnost, pokud pacient nebyl řádně informován o rizicích nebo alternativách. Pokud by se pacient s těmito informacemi rozhodl jinak, může vzniknout nárok na náhradu dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb..

2. Jaký je nejčastější důvod, proč pacienti žalují zdravotnická zařízení?
Statisticky jde o nesprávnou nebo pozdní diagnostiku, chyby v chirurgických zákrocích, chyby v medikaci a nedostatečnou péči během hospitalizace. Pokud řešíte podobný problém, kontaktujte nás na office@arws.cz.

3. Jak dlouho může pacient čekat s podáním žaloby od vzniku újmy?
Obecná promlčecí lhůta je 3 roky od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá, dle § 629 zákona č. 89/2012 Sb.. Pacienti však často žalují dříve.

4. Pokud zdravotnické zařízení dosáhne s pacientem mimosoudního vyrovnání, mohou pak čelit dalším problémům?
Pokud je dohoda řádně sepsána a podmínky splněny, spor končí. Je však klíčové, aby byla dohoda právně neprůstřelná. Právníci ARROWS vám pomohou s jejím sepsáním.

5. Co je „just culture“ a proč je důležitá?
Jde o přístup podporující hlášení chyb bez strachu z trestu, což umožňuje týmům se učit a zlepšovat procesy. Organizace s touto kulturou mají obvykle méně soudních sporů, protože problémy řeší interně dříve, než eskalují.

6. Je povinné mít právníka pro zdravotnické zařízení, nebo stačí pojišťovna?
Pojišťovna poskytuje zastoupení, ale její motivace se může lišit od vaší. Mít vlastního právníka, který zná vaše specifika, je výhodou. ARROWS rozumí potřebám zdravotnických klientů.

Upozornění:Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.