Jdete do velké zakázky společně s jinou firmou

Konsorcium vzniká podpisem, ne zápisem

Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost (§ 2716 občanského zákoníku). Konsorcium je praktický název právě pro tuto společnost. Nic dalšího k jejímu vzniku není třeba: žádný zápis, žádné vlastní jméno, žádný vklad. Podepíšete-li s druhou firmou dokument o tom, že se ucházíte o zakázku a budete ji plnit společně, konsorcium existuje od toho okamžiku, ať už si tak říkáte, nebo ne.

Z téhož plyne i to, co konsorcium není. Nevzniká tím právnická osoba, nemá vlastní majetek ani statutární orgán a nemůže být žalováno jako celek. Nejvyšší soud to shrnuje tak, že společenská smlouva nevede k založení právnické osoby, ale pouze ke vzniku závazkových vztahů mezi společníky. Objednatel proto žaluje konkrétní firmy, ne „sdružení". Pro vás to znamená, že každý spor o sankci povede objednatel proti jedné nebo oběma firmám jménem.

Tahle nenápadnost je přesně ten důvod, proč zákon nastavuje tvrdou ochranu druhé strany. Existence konsorcia ani obsah vaší smlouvy se nikde nezveřejňuje, takže objednatel nemá jak zjistit, kdo za co uvnitř odpovídá. Zákon proto pracuje s nejjednodušším pravidlem: z dluhů ze společné činnosti jsou zavázáni všichni. Co přesně se za takový dluh považuje, pak určuje hlavně smlouva, kterou s objednatelem podepíšete.

V praxi se konsorcia objevují ve třech situacích a každá vede k jinému rozdělení rizika. Kapacitní vzniká, když na objem zakázky sami nestačíte; obě firmy jsou zastupitelné a spor se vede o peníze. Kvalifikační doplňuje chybějící reference nebo obrat a výpadek partnera, který kvalifikaci přinesl, může zasáhnout do jejího splnění nebo vést k nepřípustné změně dodavatele. Technologické spojuje firmy, z nichž každá umí jinou část díla, a výpadek partnera nedoženete vlastními silami.

Solidarita: proč objednatele vaše vnitřní dělení nezajímá

Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně (§ 2736 občanského zákoníku). Prakticky to znamená, že objednatel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část po kterémkoli z vás, a vyzvaná firma musí plnit bez ohledu na to, jaký je vnitřní podíl. Vypořádání s partnerem je až druhý krok a jeho výsledek objednatele nezajímá.

Nejtvrdší podoba tohoto pravidla se ukázala ve sporu o sanaci staré ekologické zátěže. Dvě firmy se spojily do konsorcia kvůli veřejné zakázce na odstranění sudů s nebezpečným odpadem. Práce se vůbec nerozběhly, jedna z partnerských firem byla za související jednání odsouzena trestně a stát požadoval smluvní pokuty přesahující třicet milionů korun. Žádal je po obou, včetně té, která se na provádění díla prakticky nepodílela a o trestné činnosti nevěděla.

Nejvyšší soud uzavřel, že společnicím vznikl porušením povinnosti společný dluh ze sjednané smluvní pokuty a že jsou k jeho splnění podle § 2736 zavázány solidárně; posouzení odvolacího soudu v tomto bodě označil za bezvadné (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1051/2025 ze dne 5. 1. 2026, dostupný na rozhodnuti.nsoud.cz). Solidarita tedy nemusí skončit u hlavního závazku a může dopadnout i na sankce za jeho porušení.

K rozsudku je potřeba dodat jednu věc, aby z něj nevzniklo nedorozumění. Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu ve výroku o povinnosti pasivní partnerky zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, ovšem z jiného důvodu, totiž kvůli způsobu posouzení přiměřenosti pokuty. Na závěru o solidaritě to nic nemění, výši částky, kterou nakonec pasivní partnerka zaplatí, ale ano.

Podstatný je i závěr o tom, odkud se rozsah solidarity bere. Soud odmítl výklad, podle kterého by zadávací pravidla veřejných zakázek sama modifikovala vnější vztahy konsorcia. Skutečný obsah a rozsah solidárních povinností se určuje výkladem realizačních smluv. Jinými slovy, za co budete odpovídat, se rozhoduje v textu smlouvy o dílo s objednatelem, ne v přihlášce do soutěže — a právě proto ji právníci ARROWS advokátní kanceláře procházejí dřív, než se podepíše nabídka.

Co za vás partner podepíše, aniž byste o tom věděli

Partner vás vůči objednateli zaváže tehdy, když k tomu má vaše zmocnění, a to mu u společné nabídky můžete dát, aniž byste si to plně uvědomili, třeba obecnou plnou mocí pro jednání se zadavatelem. Zákon ho ve společné záležitosti považuje za příkazníka všech společníků a odchylné vnitřní ujednání nelze namítnout vůči třetí osobě v dobré víře (§ 2737 občanského zákoníku). Příkaz sám ale zastoupení nezahrnuje, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud (usnesení sp. zn. 10 Afs 66/2023 ze dne 29. 11. 2023).

Tohle je v praxi nebezpečnější než samotná solidarita, protože se to děje průběžně a bez povšimnutí. Široce napsaná plná moc pokryje podepsaný zápis z kontrolního dne, přijatou změnu termínu, uznání vady i dohodu o posunu harmonogramu a každý takový úkon partnera dopadá na vás. Zjistíte to obvykle až ve chvíli, kdy vám objednatel vyčíslí sankci opřenou o dokument, který jste nikdy neviděli, a pak už jen hledáte, jestli partner své oprávnění nepřekročil.

Obrana proto začíná u rozsahu zmocnění, ne u vnitřního zákazu. Omezení zapsané jen ve smlouvě o společnosti objednatele v dobré víře nezaváže. Plnou moc partnera je třeba vymezit přesně, tedy co smí sám a co jen spolu s vámi, typicky dvěma podpisy, a stejné pravidlo promítnout do smlouvy s objednatelem nebo mu ho písemně oznámit hned na začátku. Překročí-li pak partner vymezené oprávnění, zaváže vás jen tehdy, když jeho jednání bez zbytečného odkladu schválíte (§ 440 občanského zákoníku).

Druhou vrstvou je informační povinnost dovnitř. Do smlouvy patří závazek partnera předat vám kopii každého dokumentu vyměněného s objednatelem do dohodnuté lhůty, spolu se sankcí za porušení. Bez toho nemáte ani šanci zjistit, co bylo za vás podepsáno, a hrozí, že podle dokumentu, se kterým nesouhlasíte, začnete sami postupovat. Kopie dokumentů je zároveň první důkaz pro pozdější regres.

Co musí smlouva o společnosti obsahovat, aby k něčemu byla

Prvním blokem je rozdělení prací a odpovědnosti v poměru, který odpovídá realitě. Potřebujete určit, kdo dělá kterou část, kdo za ni nese náklady a v jakém poměru se mezi vás dělí zisk i ztráta. Tenhle poměr je zároveň klíčem pro pozdější regres, takže pokud je nastaven jinak než skutečná dělba práce, vyrobíte si spor sami.

Druhým blokem je vedení zakázky. Určete, kdo je vedoucí společník, co smí sám a co jen se souhlasem druhého, jak se rozhoduje při neshodě a kdo komunikuje s objednatelem. Bez rozhodovacího mechanismu se konsorcium při první komplikaci zasekne a zpoždění jde na vrub oběma. Osvědčuje se určit jednu osobu s rozhodovací pravomocí pro provozní věci a vyhradit společné rozhodování jen pro vyjmenované případy, typicky pro změny ceny, termínu a rozsahu díla.

Třetím blokem je vnitřní vypořádání sankcí, a to je jádro celého dokumentu. Musí říkat, že sankci uplatněnou objednatelem nese ten, kdo porušení způsobil, v plném rozsahu, a to i tehdy, byla-li vymožena po druhém partnerovi. K tomu patří lhůta k úhradě a úrok z prodlení, aby vypořádání nebylo jen deklarací.

Čtvrtým blokem je exit. Popište, co se stane, když partner skončí v insolvenci, ztratí licenci, přestane plnit nebo od spolupráce odstoupí. Potřebujete sjednat převzetí jeho části prací, přístup k jeho dokumentaci a k rozpracovanému dílu a způsob, jak se vypořádá to, co už bylo uhrazeno. Jak se v takové chvíli postupuje vůči objednateli, rozebírá text o smluvních pokutách ve veřejných zakázkách a nárocích správce konsorcia.

Který z těchto čtyř bloků je u vaší zakázky kritický, se liší podle toho, jestli jdete do konsorcia kvůli kapacitě, kvalifikaci, nebo technologii. Proto rozsah smlouvy o společnosti posuzují právníci ARROWS advokátní kanceláře podle konkrétní zakázky, podle zadávacích podmínek a podle toho, jak silný je partner, se kterým do ní jdete.

Jak si zajistit regres, když partner selže

Vnitřní vypořádání na papíře má hodnotu jen tehdy, je-li z čeho plnit. Firma, která zakázku položila, bývá v době, kdy po ní regres uplatníte, právě ta, která nemá peníze. Zajištění se proto řeší při podpisu, ne po škodě, a jeho výši je dobré odvodit od nejvyšší sankce, která může ze zakázky vzejít.

V praxi obstojí tři nástroje a liší se sílou i průchodností. Nejsilnější je bankovní záruka od partnera ve výši odpovídající jeho podílu na zakázce, případně jeho maximální možné sankci. Střední cestou je zádržné ze společných plateb uvolňované po dokončení jeho části. Nejslabší, ale nejprůchodnější je ručení mateřské společnosti partnera nebo jeho společníků.

Druhou vrstvou je pojištění. Vyžádejte si doklad o krytí odpovědnosti za škodu a ověřte limit i výluky, zejména pro smluvní pokuty, které bývají z pojistného krytí často vyloučeny, takže je nutné přečíst konkrétní pojistné podmínky. Krytí doložené certifikátem pojistitele je informace, prohlášení partnera není.

Třetí vrstvou je průběžná kontrola. Vyhraďte si právo nahlížet do dokumentace partnerovy části, účastnit se jeho kontrolních dnů a dostávat informace o jeho platební situaci. Zhoršující se platební morálku vůči jeho vlastním dodavatelům poznáte dřív než z rejstříku. Jak vypadá řízené uplatnění nároku, ukazuje text o soudním vymáhání nároků po dodavatelských firmách.

s of ARROWS law firm will set uCo chce zadavatel a co z toho jde vyjednat

U veřejných zakázek má zadavatel v ruce výslovné oprávnění. Může požadovat, aby dodavatelé podávající společnou nabídku doložili, jaké bude rozdělení odpovědnosti za plnění, a může vyžadovat, aby odpovědnost nesli všichni společně a nerozdílně (§ 103 zákona o zadávání veřejných zakázek). Pokud solidaritu požaduje, nemůžete ji v nabídce jednostranně vyloučit, a s tímto výchozím bodem je rozumné počítat.

Prostor k vyjednávání proto nehledejte v otázce, jestli solidarita bude, ale v tom, na co přesně dopadne, a hledejte ho včas. Dokud neuplyne lhůta pro podání nabídek, lze zadavateli navrhnout úpravu smluvních podmínek: omezení sankcí stropem, jejich vázání na část díla, ve které k porušení došlo, nebo možnost nahradit vadně plnícího partnera bez ukončení celé smlouvy. Změnu ale provádí zadavatel, a to vůči všem dodavatelům stejně. Po podání nabídky závisí možnost jednání na druhu zadávacího řízení.

U soukromých objednatelů je prostor větší a vyplatí se ho využít. Tam lze vyjednat i dělenou odpovědnost podle částí díla, pokud jsou technicky oddělitelné a lze je samostatně převzít. Podmínkou je, že rozdělení je jednoznačné a že objednatel má u každé části jasného partnera, na kterého se při vadě nebo prodlení obrátí.

Zadavatel naopak těžko ustoupí tam, kde by přišel o jistotu dokončení. Požaduje-li, aby při odstoupení jednoho partnera zbývající převzal jeho část, nemá smysl to odmítat. Má smysl si to ocenit a promítnout do vnitřního vypořádání: náklady na převzetí cizí části díla patří mezi položky, které po odcházejícím partnerovi uplatníte, a musí být ve smlouvě o společnosti pojmenovány.

U veřejné zakázky musí mechanismus převzetí obstát i vůči zákonu, nejen vůči partnerovi. Nahrazení dodavatele jiným dodavatelem je podstatnou změnou závazku ze smlouvy, ledaže si ho zadavatel předem jednoznačně vyhradil v zadávací dokumentaci (§ 222 zákona o zadávání veřejných zakázek). Jestli je odchod jednoho ze společníků takovou změnou a jak s ním naložit, se proto posuzuje podle zadávacích podmínek a realizační smlouvy, ne podle vnitřní dohody.

Chyby, které se projeví až při první sankci

Nejčastější chybou je smlouva o společnosti převzatá ze vzoru bez vazby na konkrétní zakázku. Takový dokument obvykle řeší podíly na zisku a mlčí o tom, kdo nese sankci od objednatele, jak se vypořádá zpoždění a co se stane při odchodu partnera. Právě tyhle tři věci přitom rozhodují o výsledku.

Druhou chybou je spoléhání na to, že objednatel bude sankci uplatňovat po tom, kdo ji způsobil. Objednatel jde přirozeně po tom, kdo má peníze, a je to jeho právo. Počítejte s tím, že zaplatíte vy, a podle toho nastavte zajištění. Jak se proti uplatněnému nároku bránit, když už dorazil, rozebírá text o obraně proti velké žalobě o náhradu škody.

Třetí chybou je společný účet bez pravidel pro nakládání s ním. Peníze ze zakázky na něm leží a partner v potížích je použije na své jiné závazky. Dispoziční oprávnění proto patří dvěma podpisům a výběry nad určitou částku odsouhlasení oběma, jinak se zajištění, které jste pracně vyjednali, rozpustí dřív, než ho budete potřebovat.

Čtvrtou chybou je pozdní reakce na to, že partner nestíhá. Čím déle se řeší dohodou, tím méně zbývá času na převzetí jeho části a tím vyšší je sankce, která dopadne na oba. Kdy je ještě na místě partnera podržet a kdy už převzít jeho práce, posuzují u konkrétní zakázky právníci ARROWS advokátní kanceláře podle stavu díla a podle znění obou smluv.

Kde spolupráce v konsorciu selhává

Závěrečné shrnutí

Článek ukázal, že v konsorciu nejde jen o to, jak si práce rozdělíte, ale hlavně o to, že z dluhů ze společné činnosti odpovídáte vůči objednateli oba společně a nerozdílně. Solidarita plyne ze zákona, může dopadnout i na sankce za porušení, kterého se dopustil partner, a vnitřní dohodou ji vůči objednateli neomezíte; co přesně je společným dluhem, určuje smlouva s objednatelem.

Pro vedení firmy z toho plynou dvě čísla, která je třeba znát před podpisem. Prvním je nejvyšší sankce, která může ze zakázky vzejít, protože právě tu můžete zaplatit celou. Druhým je hodnota zajištění, které od partnera reálně máte. Je-li druhé číslo výrazně nižší než první, nejdete do konsorcia, ale do úvěru poskytnutého partnerovi.

Odklad tu působí jednosměrně. Dokud se o zakázku teprve ucházíte, má partner důvod ustoupit a zadávací podmínky se ještě dají připomínkovat; jakmile je zakázka vysoutěžená a rozjetá, nemáte čím tlačit a vnitřní pravidla už nedojednáte. Konsorcia, která dopadla dobře, měla sankční vypořádání, rozsah plných mocí a zajištění podepsané dřív než nabídku.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře připraví a zrevidují smlouvu o společnosti i plné moci, prověří partnera a jeho pojistné krytí, připraví podklady pro úpravu podmínek se zadavatelem a zastoupí vás při uplatnění regresu i v navazujícím sporu. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu smlouvy a vyjednávání.