Jednatel bez odměny

Co zákon říká o odměně jednatele

Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce nebo ze zákona plyne něco jiného (§ 59 zákona o obchodních korporacích). Jednatel tedy není zaměstnancem, ale osobou, jejíž vztah ke společnosti vychází ze zvolení a ze smlouvy o výkonu funkce. Každé plnění, které mu společnost poskytuje, proto musí mít doložitelný titul.

Nejdůležitější pravidlo je v odstavci třetím téhož ustanovení. Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný (§ 59 odst. 3). Opakem je situace, kterou kupující v praxi vidí: jednatel pobírá měsíční platbu, ale smlouva buď neexistuje, nebo o odměně mlčí, nebo ji nikdo neschválil. U takové platby je nutné hledat jiný právní titul, a pokud ho společnost nedoloží, riziko zůstává na ní.

Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, a bez tohoto schválení nenabude účinnosti (§ 59 odst. 2). U s.r.o. je tímto orgánem valná hromada. Nerozhodne-li jinak, je schválená smlouva účinná ode dne uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, co nastalo později. Samotné podepsání smlouvy jednatelem a druhým společníkem proto nestačí, pokud ji valná hromada neschválila.

Bezplatnost podle smlouvy ale neznamená, že jednatel nesmí dostat nic. Zákon u pravidla o bezplatnosti výslovně dodává, že tím není dotčena možnost jiného plnění. Plnění, na které neplyne právo z právního předpisu, ze schválené smlouvy o výkonu funkce ani ze schváleného vnitřního předpisu, lze poskytnout se souhlasem toho, kdo smlouvu o výkonu funkce schvaluje, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen (§ 61 zákona o obchodních korporacích).

Z toho plyne praktický závěr pro každou firmu. Jednatel, který vykonává funkci několik let, bere odměnu a nemá schválenou smlouvu ani rozhodnutí valné hromady o přiznání plnění, je ve zranitelné pozici, a společnost se vystavuje otázce, na jakém základě platby vyplácela. Čím déle takový stav trvá, tím vyšší je částka, kterou kupující nebo kontrolní orgán zpochybní, a tím pracnější je pozdější náprava.

Odkaz na příkaz má praktický význam. Jednatel se vůči společnosti zavazuje jednat s péčí, kterou od něj společnost oprávněně očekává, a nárok na odměnu má jen v rozsahu, v jakém byla platně sjednána nebo valnou hromadou přiznána. Zákon tak vychází z toho, že vztah má mít písemný základ a že společnost musí být schopna kdykoli doložit, na čem se se svým jednatelem dohodla.

Co musí smlouva o výkonu funkce obsahovat

U kapitálové společnosti zákon vyžaduje, aby smlouva o výkonu funkce obsahovala také údaje o odměňování. Patří sem vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi voleného orgánu, včetně případného věcného plnění a úhrad do systému penzijního připojištění, určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu, pravidla pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku a údaje o výhodách spočívajících v převodu účastnických cenných papírů (§ 60 zákona o obchodních korporacích).

Obecná věta „odměna dle dohody“ nestačí. Smlouva má popsat, z čeho se odměna skládá, jak se počítá a kdy se vyplácí. Jednatel, kterému má společnost platit paušál, bonus za splnění cílů a automobil, má mít všechny tři složky ve smlouvě. Složku, která ve smlouvě chybí, lze poskytnout jen se samostatným souhlasem valné hromady, a pokud ani ten není doložen, kupující ji při prověrce označí jako riziko.

Důležité je i to, kdo smlouvu schvaluje. Volba a odvolání jednatele patří podle § 190 zákona o obchodních korporacích do působnosti valné hromady a stejný orgán schvaluje smlouvu o výkonu funkce. Jednatel, který je zároveň společníkem, je při hlasování o své smlouvě ve střetu zájmů. Zákon mu však hlasování automaticky nezakazuje: případy, kdy společník s.r.o. nevykonává hlasovací právo, vypočítává § 173 a schválení smlouvy o výkonu funkce mezi nimi není, další důvod může určit společenská smlouva. Zápis z valné hromady by proto měl jasně dokládat, kdo hlasoval a jaká většina smlouvu schválila.

Vedle schválení platí obecné pravidlo o střetu zájmů. Hodlá-li člen orgánu uzavřít s korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, a uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena (§ 55 zákona o obchodních korporacích). Jde o informační povinnost, ne o schválení: účinnost smlouvy o výkonu funkce závisí na schválení nejvyšším orgánem podle § 59 odst. 2.

Kdy se odměna určí jako obvyklá

Zákon počítá i s výjimkou z domněnky bezplatnosti. Jsou-li smlouva o výkonu funkce nebo ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti, nebyla-li smlouva uzavřena z důvodu překážek na straně společnosti, vyšší moci či jiné překážky nezávislé na vůli člena orgánu, nebo ji nejvyšší orgán z těchto důvodů neschválí bez zbytečného odkladu, domněnka bezplatnosti se nepoužije (§ 59 odst. 4). Odměna se pak určí jako obvyklá v době uzavření smlouvy, a nebyla-li uzavřena, v době vzniku funkce.

Výjimka chrání jednatele jen tehdy, když překážka nevznikla na jeho straně. Jednatel musí udělat kroky, které po něm lze spravedlivě požadovat, například doručit společnosti návrh smlouvy s ujednáním o odměně nebo zajistit, aby valná hromada měla možnost smlouvu schválit. Jednatel, který roky bere peníze a nikdy nepožádal valnou hromadu o schválení smlouvy, se na výjimku obtížně odvolá, protože překážka nevznikla na straně společnosti, ale z jeho vlastní nečinnosti.

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 5340/2017 uvedl, že zůstane-li člen orgánu zcela nečinný, předpoklady pro odměnu obvyklou zpravidla naplněny nebudou. Současně zdůraznil, že bezplatnost nebrání valné hromadě přiznat takovému členovi odměnu podle § 61 odst. 1. Jde o dvě odlišné cesty: obvyklá odměna je nárok, který jednatel uplatňuje sám, přiznání odměny je rozhodnutí valné hromady, na které nárok nemá.

V praxi proto strany nespoléhají na to, že soud odměnu dopočítá jako obvyklou. Obvyklá odměna vyžaduje prokázat, co je obvyklé za obdobnou činnost, a to je důkazně náročné a výsledek nejistý. Spolehlivější je schválená smlouva s přesně popsanou odměnou, na kterou se lze odvolat bez dokazování.

Je také třeba rozlišovat vyplacené peníze od nároku na ně. Domněnka bezplatnosti se týká nároku na odměnu. Co společnost jednateli vyplatila bez schválené smlouvy a bez rozhodnutí valné hromady, může kupující považovat za plnění bez právního základu a požadovat jeho zohlednění v ceně nebo v záruce. Zda a v jakém rozsahu je takové plnění vratné, je nutné posoudit u každé společnosti zvlášť.

Proč to due diligence odhalí

Kupující při prověrce porovnává tři zdroje: obchodní rejstřík a sbírku listin, zápisy z valných hromad a účetnictví. Pokud účetnictví ukazuje pravidelné platby jednateli a v zápisech chybí schválení smlouvy o výkonu funkce i rozhodnutí o přiznání plnění, rozpor je zřejmý. Odměňování členů orgánů bývá standardním okruhem prověrky, a proto se tato kontrola zpravidla provádí.

Rozpor se v ceně promítne třemi cestami. Kupující může požadovat snížení ceny o částku, kterou považuje za neoprávněně vyplacenou, může trvat na zvláštní záruce nebo odškodnění v kupní smlouvě, nebo může jako podmínku uzavření požadovat nápravu před closingem. Všechny tři varianty prodávajícího stojí čas a peníze, a proto je lepší problém opravit dřív, než kupující začne prověrku.

Další dopad se týká jednání s manažerem, který firmu vede. Pokud jednatel bere odměnu bez smlouvy a kupující ji zpochybní, hrozí spor mezi prodávajícím a jednatelem, často ještě před podpisem. Jednatel může tvrdit, že odměna mu náležela, a společnost, že neměla právní základ. Takový spor zdržuje transakci a vyvolává nejistotu u dalších zaměstnanců.

Průběh a časové rozvržení prověrky při prodeji rozebírá text o tom, jak se prodává firma krok za krokem. Z něj plyne, že kontrola odměňování jednatelů patří do první fáze přípravy, ne až do fáze vyjednávání kupní smlouvy.

Jak to napravit před prodejem

Nejjednodušší náprava do budoucna je svolat valnou hromadu, která schválí smlouvu o výkonu funkce s přesným popisem odměny. Smlouva by měla obsahovat všechny povinné údaje podle zákona, být písemná a schválená potřebnou většinou. Je to krok, který lze udělat v řádu týdnů a který kupujícímu ukáže, že společnost problém vyřešila.

Ani minulé období není bez řešení, rozhodnout ale musí valná hromada. Absence schválené smlouvy neznamená, že odměnu za uplynulé roky nelze dodatečně upravit. Valná hromada může jednateli přiznat odměnu i za období před svým rozhodnutím, a to i tehdy, když smlouva o výkonu funkce nikdy uzavřena nebyla. Smyslem je, aby kontrola nad odměňováním zůstala u společníků; jednatel si odměnu za minulost nemůže přiznat sám ani ji dovodit z dlouholeté praxe.

Nejvyšší soud to výslovně potvrdil usnesením sp. zn. 27 Cdo 3463/2024 ze dne 29. 4. 2026. Zrušil v něm rozhodnutí odvolacího soudu, podle kterého absence smlouvy o výkonu funkce zpětné přiznání odměny vylučuje, a navázal na starší judikaturu, podle níž valná hromada smí přiznat odměnu i za období předcházející jejímu jednání. Šlo o odměnu člena představenstva za výkon funkce v letech 2012 až 2021.

Zpětné přiznání má své meze a musí být řádně doložené. Plnění se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti, ledaže valná hromada rozhodne jinak (§ 61 odst. 2). Usnesení valné hromady může menšinový společník napadnout návrhem na vyslovení neplatnosti, jak se stalo i v uvedeném případě. Zápis by proto měl zachytit, kdo hlasoval, za jaké období a v jaké výši se odměna přiznává a z čeho výše vychází. Posoudit je třeba i daňové dopady.

Je třeba počítat i s tím, že při schvalování může vzniknout střet zájmů, zejména je-li jednatel zároveň společníkem. Samotný střet mu hlasování o vlastní odměně automaticky nezakazuje, menšinový společník ale může námitkami zdržet celý postup. Proto se vyplatí zajistit písemný souhlas všech společníků a podrobný zápis, který bude kupujícímu a případně kontrolnímu orgánu dokládat řádný postup.

Při nápravě je také nutné vyřešit vztah odměny jednatele a případné mzdy. Pracovní smlouva, jejímž obsahem je obchodní vedení nebo jiná činnost patřící jednateli, podle Nejvyššího soudu není sama o sobě neplatná, posuzuje se ale jako smlouva o výkonu funkce a potřebuje stejnou formu i schválení valnou hromadou. Rozdíl mezi oběma režimy rozebírá text o tom, jaký je rozdíl mezi odměnou jednatele a zaměstnaneckou mzdou, a kupující ho při prověrce také sleduje.

Standard trhu a varovné signály

Zavedené firmy mají smlouvu o výkonu funkce pro každého jednatele schválenou valnou hromadou a změny odměny schvalují znovu. Smlouva uvádí složky odměny, výši a způsob výpočtu a případné bonusy; mimořádná plnění mimo smlouvu schvaluje valná hromada samostatným usnesením. Zápis z valné hromady je uložen spolu s účetními doklady, takže při prověrce lze dohledat, na jakém základě byly platby vyplaceny.

Zavedené firmy také pravidelně kontrolují, zda platby jednateli odpovídají schválené smlouvě. Účetní porovná vyplacené částky se smlouvou při uzávěrce a odchylky předloží valné hromadě. Taková kontrola není náročná a při prodeji firmy zkracuje jednání, protože kupující nemá důvod platby zpochybňovat a nemusí kvůli nim požadovat zvláštní záruky.

Při schvalování je užitečné mít k dispozici srovnání s obvyklou odměnou za podobnou funkci v podobně velké firmě. Takový podklad zdůvodní výši odměny před menšinovými společníky a před kupujícím a omezuje prostor pro tvrzení, že odměna byla neúměrná. Srovnání nemusí být složité, stačí zdokumentovat, z jakých zdrojů vychází.

Varovným signálem je firma, kde jednatel nemá žádnou smlouvu, odměna se vyplácí „po domluvě“ a platby se vedou jako zálohy nebo půjčky. Dalším signálem je jednatel, který je zároveň majitelem, a bere si peníze podle potřeby bez schválení. Třetím signálem je firma, kde se odměna zvyšuje bez nového usnesení valné hromady.

Podrobnější úpravu smluvního vztahu mezi společností a jednatelem, včetně rozsahu pravomocí a podmínek ukončení, rozebírá text o optimalizaci smluvních vztahů s jednateli. Je to doplněk, který se vyplatí číst společně s tímto textem, protože odměna je jen jedna část tohoto vztahu.

Typické chyby a jejich cena

První chybou je spoléhat na ústní dohodu mezi společníky. Společníci se domluví, že jednatel bude brát určitou částku, a nikdo to nezapíše ani neschválí. Po letech se ukáže, že pro platby neexistuje smlouva ani usnesení, a firma řeší, zda a jak je valná hromada může dodatečně přiznat. Cenou je spor s kupujícím nebo s daňovou správou o to, zda šlo o výdaj společnosti.

Druhou chybou je smlouva, která odměnu popisuje neúplně. Smlouva uvádí paušál, ale mlčí o bonusech a o benefitech, které jednatel ve skutečnosti pobírá. Složky mimo smlouvu potřebují samostatný souhlas valné hromady, a pokud chybí, kupující je při prověrce označí. Úplný popis všech složek odměny je proto stejně důležitý jako samotná existence smlouvy.

Třetí chybou je změna odměny bez nového schválení. Valná hromada schválí smlouvu s určitou částkou, později se částka zvýší, ale usnesení chybí. Zákon vyžaduje schválení smlouvy včetně jejích změn, a proto každá změna smluvně sjednané odměny potřebuje schválení změny smlouvy, případně samostatné rozhodnutí valné hromady o jiném plnění. Jinak se rozdíl dostává do stejné pozice jako platby bez smlouvy.

Čtvrtou chybou je přehlédnout situaci při změně společníků. Nový společník často nezná historii odměňování a spoléhá na to, že vše bylo v pořádku. Po několika letech se při prodeji ukáže, že smlouvy nikdy nebyly schváleny, a odpovědnost za nesoulad se hledá mezi společníky. Prověrka při vstupu nového společníka tomuto sporu předchází.

Pátou chybou je vést odměnu v účetnictví pod jiným názvem. Platby označené jako záloha, půjčka nebo úhrada nákladů mohou zakrýt odměnu, ale kupující i daňová správa se dívají na podstatu, ne na označení. Pojmenování plateb má odpovídat tomu, co skutečně představují, a mít oporu ve smlouvě nebo v usnesení valné hromady.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře posuzují u každé společnosti, zda má schválené smlouvy o výkonu funkce, zda odpovídají vyplaceným částkám a v jakém stavu jsou zápisy z valných hromad. Teprve podle toho navrhují způsob nápravy a komunikaci s kupujícím, protože správný postup závisí na tom, jak dlouho nesoulad trvá a jak velké částky se týká.

Rizika odměňování jednatele bez smlouvy

Závěrečné shrnutí

Jednatel bez schválené smlouvy o výkonu funkce vykonává funkci zásadně bezplatně a každé vyplacené plnění je při prodeji firmy nutné doložit právním titulem. Článek ukázal, že smlouva musí být písemná, schválená valnou hromadou a musí popisovat všechny složky odměny, že valná hromada může odměnu přiznat i samostatně a zpětně a že kupující rozpor odhalí při prověrce.

Pro majitele firmy z toho plyne jasný úkol: projít smlouvy o výkonu funkce a usnesení valných hromad, porovnat je s vyplacenými částkami a nesoulad opravit dřív, než ho najde kupující. Čím dřív se náprava zahájí, tím méně stojí a tím menší prostor zůstává pro spor o minulé platby.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře připravují smlouvy o výkonu funkce, zajišťují jejich schválení valnou hromadou a vedou nápravu odměňování před prodejem firmy. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu pro smlouvy a vyjednávání.