Manažeři chtějí odkoupit firmu od zakladatele – jak postavit MBO a jak ho zaplatit

Rozhodovací rámec: kdo transakci zaplatí

U odkupu managementem se neřeší, jestli je cena správná, ale odkud přijdou peníze. Zdroje jsou v praxi čtyři a téměř vždy se kombinují.

Prvním jsou vlastní prostředky managementu. Bývají nejmenší částí, ale banka i prodávající je čtou jako důkaz, že kupující věří vlastnímu plánu.

Druhým je bankovní úvěr. Ten se opírá o schopnost firmy generovat hotovost a jeho výše je proto stropem celé transakce. Banka bude chtít zajištění, typicky zástavu nabývaného podílu, a bude klást podmínky na výplaty zisku i na další zadlužení. Má-li zajištění poskytnout sama kupovaná firma svým majetkem, jde už o finanční asistenci se zvláštním režimem, a to je bod, který se řeší se bankou od začátku, ne v den podpisu.

Třetím je odložená část ceny placená prodávajícímu ze zisku dalších let, případně navázaná na výsledky. Tento nástroj je pro management nejcennější, protože přesouvá část rizika zpátky na zakladatele, a pro zakladatele nejcitlivější, protože jeho peníze závisejí na tom, jak firmu povede někdo jiný.

Čtvrtým je zapojení investora, který doplní chybějící kapitál výměnou za menšinový podíl. Cena za to je sdílení kontroly a obvykle i dohodnutý horizont dalšího prodeje. Přehled fází celého obchodu je v článku Jak se prodává firma: fáze prodeje firmy od LOI po post-closing.

Rozhodnutí o mixu těchto zdrojů určí i strukturu transakce. Čím větší podíl bankovního dluhu, tím častěji vzniká akviziční společnost, do které banka půjčí a která podíl kupuje.

Vedle peněz je druhou osou rozhodování rozdělení rolí uvnitř managementu. Nerovné vklady jednotlivých manažerů vedou k nerovným podílům a to je věc, kterou je nutné vyřešit dřív, než skupina předloží zakladateli nabídku. Součástí dohody je i to, co se stane, když jeden z kupujících po roce odejde.

Postup krok za krokem

Odkup managementem má oproti běžnému prodeji obrácené pořadí prvních kroků. Kupující firmu zná, takže se nezačíná prověřováním, ale dohodou o pravidlech hry.

Prvním krokem je písemná dohoda zakladatele s managementem o tom, že jednání probíhá, kdo se ho účastní a co se stane, když skončí neúspěchem. Bez toho hrozí, že se z neúspěšného jednání stane personální krize a firma přijde o vedení i o kupce.

Druhým krokem je ošetření střetu zájmů. Manažer, který kupuje, zůstává statutárním orgánem a vede firmu, o jejíž ceně vyjednává. Zákon na to má vlastní postup: střet se oznamuje, ne schvaluje. Do dokumentace proto patří písemné oznámení střetu zájmů, zápis o tom, jak s ním orgán naložil, a pravidla pro přístup k informacím. Souhlas valné hromady je pak samostatná věc a váže se na převod podílu, ne na střet zájmů.

Třetím krokem je ocenění a jeho metoda. U odkupu managementem se nejčastěji vychází z násobku provozního zisku upraveného o jednorázové položky. Podstatné je předem se dohodnout, kdo úpravy navrhuje a jak se řeší spor o ně. Ocenění a jeho úskalí popisuje i kniha, kterou napsal řídící partner naší kanceláře, dostupná na knihaoprodejifirem.cz.

Čtvrtým krokem je model financování a jednání s bankou. Banka posuzuje firmu bez zakladatele, takže její první otázka nebude na cenu, ale na to, kolik tržeb je navázáno osobně na něj. Odpověď na tuto otázku rozhoduje o výši úvěru víc než účetní výsledky.

Pátým krokem je smluvní dokumentace. Smlouva o převodu podílu, dohoda společníků, zástavní smlouvy, smlouva o odložené části ceny a smlouva o působení zakladatele po closingu. Tato poslední bývá podceněná a přitom rozhoduje o tom, jestli přechod zvládne obchodní tým.

Šestým krokem je closing a přechod. Předání vztahů s klíčovými zákazníky, změna podpisových práv, převod bankovních dispozic a oznámení bankám a významným partnerům. Praktickému provedení převodu se věnujeme v článku Jak na převod podílu v s.r.o. krok za krokem.

Sedmým krokem je období po closingu. Zakladatel obvykle zůstává v poradenské roli na dobu měsíců až dvou let a je rozumné navázat část jeho odměny na předání vztahů, ne jen na uplynutí času.

U těchto kroků se pořadí nedá obrátit. Kdo začne u ceny a teprve pak řeší financování, vyjednává obvykle dvakrát totéž, protože banka nabídnutou cenu neunese.

Co je na trhu standard a co varovný signál

Standardem je, že se cena dělí na část splatnou u closingu a část odloženou, navázanou na výsledky dalších období. Rovněž je standardem, že zakladatel na přechodnou dobu zůstává ve firmě, a že mu za to náleží samostatná odměna oddělená od ceny podílu.

Standardem je také zákaz konkurence zakladatele na sjednanou dobu a v určitém rozsahu. Z doložky musí být poznat, jakou činnost a v jakém rozsahu zakladatel vykonávat nesmí; rozsah lze vymezit územím nebo okruhem zákazníků. Doložka na dobu delší než pět let je zakázaná a nepřiměřeně širokou může soud omezit.

U bankovního financování je běžné, že banka po dobu splácení omezí výplaty zisku, další zadlužení a prodej významného majetku. Vyjednává se rozsah těchto omezení, ne jejich existence.

Varovné signály jsou tři a všechny se týkají spíš vztahů než čísel. Prvním je situace, kdy management vyjednává jako skupina bez vnitřní dohody, protože v okamžiku podpisu se ukáže, že každý čeká jiný podíl a jinou roli. Druhým je zakladatel, který chce firmu prodat, ale ne odejít, což vede k dvojímu vedení a k paralýze rozhodování.

Třetím signálem je odložená cena bez pravidel pro to, jak se má firma v mezidobí řídit. Prodávající, jehož peníze závisejí na zisku, ale nemá vliv na investice, se ke sporu dostane téměř jistě. Řešením je sada omezení pro období splácení, ne dobrá vůle. Ke struktuře odkupu se váže i článek Jak vykoupit podíl ve společnosti.

Kde je právní hranice

Odkup managementem naráží na tři skupiny pravidel a všechny se dají ošetřit, pokud se na ně myslí předem. Níže je režim společnosti s ručením omezeným, tedy nejčastější případ; u akciové společnosti jsou podmínky přísnější a zmiňujeme je zvlášť.

První skupinou je finanční asistence. Podle § 41 zákona o obchodních korporacích jí je poskytnutí zálohy, zápůjčky, úvěru nebo zajištění obchodní korporací pro účely získání jejích podílů. Zástava majetku cílové firmy za akviziční úvěr tedy není běžné zajištění, ale finanční asistence. Zároveň se použije pravidlo z § 40 odst. 3, podle kterého korporace nesmí plnit, pokud by si tím přivodila úpadek. Insolvenční test je proto prvním, ne posledním krokem.

Podmínky u společnosti s ručením omezeným stanoví § 200 zákona o obchodních korporacích. Finanční asistenci lze poskytnout, je-li poskytnuta za spravedlivých podmínek, zejména co do úročení a zajištění ve prospěch společnosti, a vypracuje-li jednatel písemnou zprávu, ve které ji věcně zdůvodní včetně výhod a rizik a vysvětlí, proč není v konfliktu se zájmem společnosti. Zprávu společnost ukládá do sbírky listin poté, co finanční asistenci schválí valná hromada.

U akciové společnosti je režim tvrdší. Podle § 311 zákona o obchodních korporacích musí finanční asistenci připouštět stanovy, statutární orgán musí prošetřit finanční způsobilost příjemce, valná hromada ji schvaluje předem alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů, nesmí dojít ke snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o nerozdělitelné fondy a společnost vytvoří zvláštní rezervní fond.

Druhou skupinou je střet zájmů kupujícího manažera. Podle § 54 zákona o obchodních korporacích člen voleného orgánu informuje o možném střetu bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, jinak nejvyšší orgán. Kontrolní nebo nejvyšší orgán mu pak může na vymezenou dobu pozastavit výkon funkce. Zákon tedy nevyžaduje, aby střet zájmů někdo schvaloval, ale aby byl oznámen a zaznamenán.

Třetí skupinou je samotný převod podílu. Podle § 207 může každý společník převést podíl na jiného společníka, přičemž společenská smlouva může převod podmínit souhlasem orgánu společnosti. Podle § 208 zákona o obchodních korporacích je pro převod na osobu, která společníkem není, potřeba souhlas valné hromady, neurčí-li společenská smlouva jinak, a smlouva o převodu nenabude účinnosti dříve, než je souhlas udělen. Podle § 209 musí mít smlouva písemnou formu s úředně ověřenými podpisy a vůči společnosti je převod účinný doručením účinné smlouvy.

Poslední bod se týká akviziční společnosti. Podle § 199 platí, že neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti ani být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti. Před založením akviziční společnosti proto patří ověřit, co o zákazu konkurence říká společenská smlouva cílové firmy a jaký předmět činnosti bude nová společnost mít.

Závěrečné shrnutí

Odkup firmy managementem stojí a padá s financováním a s odchodem zakladatele, ne s vyjednáváním o ceně. Nejdřív si spočítejte, kolik unese firma svým provozem, kolik půjčí banka a kolik je zakladatel ochoten nechat v odložené platbě. Teprve pak se bavte o násobku. A do dokumentace dejte i to, co bude zakladatel dělat rok po podpisu.

Právní hranice jsou u tohoto typu obchodu tvrdší než u běžného prodeje, protože kupující sedí na obou stranách stolu. Finanční asistence má zákonné podmínky včetně insolvenčního testu, střet zájmů se oznamuje, převod podílu vyžaduje souhlas i formu. Advokátní kancelář ARROWS vede tyto transakce v rámci služby Prodej firem a transakční poradenství a je pro případ profesní odpovědnosti pojištěna s limitem 350 000 000 Kč. Napište na konzultace@arws.cz.