Jak správně nastavit odpovědnost při prodeji firmy (prohlášení a záruky).

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
25.6.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Při prodeji firmy jsou prohlášení a záruky prodávajícího klíčové, ale jejich chybné nastavení může vést k dlouhodobé odpovědnosti a značným finančním ztrátám. Tento článek vás provede efektivním omezením rizik pomocí mechanismů jako basket, cap a sunset clause, abyste se vyhnuli typickým chybám, které prodávající stojí statisíce i miliony korun.

Na obrázku vidíme právníka při konzultaci ohledně omezení odpovědnosti prodávajícího.

Proč jsou prohlášení a záruky kritickým rizikem

Když prodáváte firmu, nejde jen o předání fyzického majetku. Kupující si ve skutečnosti kupuje balík práv, závazků, smluv, zaměstnanců a právních vztahů. Z tohoto důvodu mu v kupní smlouvě typicky garantujete desítky informací o firmě – od stavu účetnictví přes daňové záležitosti až po existenci skrytých dluhů nebo právních sporů.

Těmto garancím se v právním jazyce říká prohlášení a záruky (v angličtině representations and warranties, zkráceně R&W). Jejich podstatou je, že prodávající slibuje kupujícímu: „Tyto informace o firmě jsou pravdivé. Pokud se později objeví, že nejsou, zaplatím ti finanční kompenzaci."

To zní na první pohled jasně. V praxi se to však často zcela vymyká kontrole. Prodávající obvykle podepisují desítky stran záruk bez důkladné revize, bez vědomí, co všechno garantují, a – kriticky – bez dohodnutých limitů na svojí odpovědnost.

Výsledek? Transakce je uzavřena, kupující je majitelem firmy, a pak si za pár měsíců nebo let „náhodou" všimne něčeho, co podle vašich záruk nemělo existovat. Obrátí se na vás a ptá se, kde jsou jeho peníze. To znamená, že odpovídáte za věci, které jste možná ani nemohli ovlivnit, a často roky poté, co jste firmu již nepropojili s žádnými příjmy.

Typy záruk, kterými prodávající odpovídá

Ne všechny záruky jsou si rovny. V typické kupní smlouvě najdete několik kategorií:

Záruky právní bezvadnosti

Zde prodávající garantuje, že prodávané akcie nebo podíly jsou právně bezvadné. To znamená, že nejsou zatíženy právy třetích osob (např. zástavními právy, věcnými břemeny), že je vlastníkem právně bez omezení, že neexistují žádná zástavní práva, věcná břemena či opce třetích osob, která by mohla jejich hodnotu omezit. Příklad: „Podíl 100 % v firma X není zatížen zástavním právem banky ani žádným jiným omezením."

Záruky týkající se majetku

Prodávající garantuje, že majetek firmy je v určitém stavu, že stroje a zařízení jsou funkční, že nemovitosti jsou bez právních vad a že jsou řádně registrovány v katastru nemovitostí. Zde se postupně odhalují věci typu: „Motor vozidla prodávané firmy je vadný" nebo „Pozemek není v rejstříku evidován na naši firmu, ale na bývalého majitele z minulého desetiletí."

Záruky o právních záležitostech

Prodávající slibuje, že všechny smlouvy se zákazníky a dodavateli jsou platné, že nejsou v rozporu s právními předpisy, že nejsou žádné procesní spory nebo arbitráže, které by hrozily. Zároveň garantuje, že duševní vlastnictví – patenty, ochranné známky, autorská práva – je řádně registrován a že firma žádný cizí majetek duševního vlastnictví neporušuje.

Finanční záruky

Zde prodávající garantuje, že finanční výkazy jsou správné, že aktiva představují reálný stav, že účetnictví není zmanipulováno, že nejsou žádné skryté dluhy a že veškerá aktiva uvedená v rozvaze jsou reálná a patří firmě. Právě v této kategorii se nejčastěji později objevují problémy – kupující odkryje, že tržby byly nižší, než hlásili, nebo že existuje dluh, který vůbec nebyl v účetnictví zmíněn.

Daňové a právní záruky

Prodávající garantuje, že všechna daňová přiznání byla podána včas a správně, že nejsou žádné nezaplacené daně z minulých období, že nejsou žádné probíhající daňové kontroly a že se firma chovala v souladu s právem.

Limity odpovědnosti: basket, cap a sunset clause

Zde se dostáváme k jádru problému. Bez správného nastavení limitů by prodávající teoreticky odpovídal za každý sebemenší problém, který se později objeví – navěky nebo alespoň velmi dlouho.

Proto se v profesionálních M&A transakcích standardně dohodují tři mechanismy na omezení rizika: basket, cap a sunset clause.

Basket – minimální prahová hodnota

Basket (také zvaný deductible) je minimální částka, kterou musí případ dosáhnout dříve, než se vůbec aktivuje odpovědnost prodávajícího. Typicky se nastavuje na 0,5 % až 1 % kupní ceny, v malých transakcích někdy na fixní částky kolem 50 000–200 000 Kč.

Příklad: Pokud je kupní cena 10 milionů korun a basket je stanoven na 100 000 korun, pak: pokud se objeví problém v hodnotě 50 000 korun, prodávající neplatí nic. Pokud se objeví problém v hodnotě 150 000 korun, prodávající zaplatí 150 000 korun (nebo podle typu basket jen rozdíl 50 000 korun – viz níže).

Existují dva typy basket:

1. True basket (deductible basket) – prodávající platí jen částku přesahující basket. Pokud jsou škody 150 000 a basket je 100 000, prodávající zaplatí jen 50 000 korun.

2. Tipping basket (první dolar) – jakmile se celkové škody vyrovnají basket, prodávající zaplatí všechny škody od prvního dolaru. Pokud jsou škody 150 000 a basket je 100 000, prodávající zaplatí všech 150 000 korun.

Prodávající samozřejmě preferuje true basket (zaplatí méně), zatímco kupující preferuje tipping basket (zaplatí více). V praxi se často jedná o kompromis.

Cap – maximální limit odpovědnosti

Cap (strop) je maximální částka, kterou prodávající musí zaplatit za všechna porušení záruk dohromady. Typicky se stanovuje na 10–50 % kupní ceny, v závislosti na typu transakce a typu záruk.

Příklad: Pokud je kupní cena 10 milionů korun a cap je stanoven na 20 % (tedy 2 miliony korun), pak i kdyby se objevila porušení v celkové hodnotě 5 milionů korun, prodávající zaplatí maximálně 2 miliony korun.

Cap se často liší podle typu záruk:

  • Obecné záruky: cap 10–20 % kupní ceny
  • Základní ("fundamental") záruky: cap 50–100 % kupní ceny
  • Daňové záruky: cap může být ještě vyšší, často bez limitu

Důležité: Cap obvykle neplatí na porušení způsobená úmyslným podvodem nebo vědomou nepravdivostí. Pokud vám bude prokázáno, že jste kupujícího záměrně oklamal, cap se neaplikuje a odpovídáte bez limitu.

Sunset clause – časové omezení odpovědnosti

Bez časového omezení by prodávající teoreticky odpovídal na věčnost. Proto se dohodují sunset clauses – lhůty, po kterých záruky zanikají.

Typické nastavení: obecné záruky 12–24 měsíců od uzavření transakce, daňové záruky 3–10 let (ve shodě s lhůtou pro stanovení daně dle daňového řádu), právní záruky do vypršení promlčecí lhůty dle občanského zákoníku (standardně 3 roky, maximálně 10 let). Základní („fundamental") záruky se často sunset neuplatňuje, nebo je velmi dlouhý.

Příklad: Pokud je sunset clause 24 měsíců od closingu a transakce se zavřela 1. března 2024, pak se záruky ztrácejí dne 1. března 2026. Pokud kupující objeví problém dne 2. března 2026, je mimo lhůtu a nemůže na vás uplatnit nárok.

Objektivní vs. subjektivní záruky – knowledge qualifiers

Jedním z nejdůležitějších vyjednávacích bodů je otázka: odpovídáte za to, co víte, nebo za všechno bez ohledu na vaši vědomost?

Objektivní záruka (bez knowledge qualifier)
„Společnost má všechny potřebné licence a povolení."

Zde odpovídáte bez ohledu na to, zda jste věděli nebo mohli vědět, že nějaké povolení chybí. Pokud se později zjistí, že chybí jakákoliv licence, zaplatíte. To je velmi riziková pozice, protože byste mohl odpovídat i za věci, o kterých jste si nebyl vědom a které jste ani nemohl být vědom.

Subjektivní záruka (s knowledge qualifier)
„K vědomí prodávajícího se společnost chová v souladu s právními předpisy."

Zde odpovídáte jen v případě, že byste věděli nebo měli vědět, že se společnost nechová v souladu. Toto je mnohem bezpečnější pozice. Pokud byl problém skrytý a ani rozumný podnikatel by si ho nevšiml, neodpovídáte.

Praktická věc: Kupující typicky prosazuje objektivní záruky, prodávající subjektivní. V M&A transakcích se běžně jedná o kompromis – některé záruky zůstávají objektivní (například záruky o právní formě firmy, vlastnictví), zatímco jiné jsou kvalifikovány vědomostí.

Nejčastější chyby prodávajících

Chyba 1: Nepočítat s víceletou odpovědností

Mnoho prodávajících si myslí, že jakmile transakci uzavřou, je to u konce. Ve skutečnosti se odpovědnost často táhne roky. Pokud jste garantovali daňové záležitosti, hrozí vám odpovědnost 3–10 let. Pokud jste garantovali právní věci, odpovídáte až do promlčení (často 3–10 let).

Příklad z praxe: Prodávající garantoval, že „firma nemá žádné daňové dluhy." Dva roky po closingu se finanční úřad vrátil na dobu v průběhu vlastnictví prodávajícího a zjistil 2 miliony korun daňového dluhu. Prodávající musí zaplatit, i když již firmu nemá dva roky, protože sunset clause na daňové záruky běží obvykle tři roky (nebo déle, pokud došlo k prodloužení lhůty pro stanovení daně).

Chyba 2: Podepsat prohlášení a záruky bez revize

Mnozí prodávající obdrží draft kupní smlouvy od právníka kupujícího a bez zásadnějšího čtení ji podepíší. Právník kupujícího primárně chrání kupujícího – ne vás. Výsledkem je, že podepíšete bezpočet záruk, které nemůžete dodržet, nebo které jsou formulovány extrémně v neprospěch prodávajícího.

Příklad z praxe: Záruka zní „Nejsou žádné potenciální právní spory." Toto je neuvěřitelně široké – pokud máte spor s kterýmkoliv zaměstnancem, se sousedem, nebo s kýmkoliv jiným a později se to objeví, porušili jste záruky. Správný právník by takové znění odmítl nebo ho kvalifikoval vědomostí a časovým omezením.

Chyba 3: Ponechat si neomezené riziko bez capu

Bez capu můžete teoreticky skončit s odpovědností přesahující původní kupní cenu. Řekněme, že jste prodali firmu za 10 milionů a bez capu můžete teoreticky zaplatit 20 milionů na nároku za skryté dluhy. To je logicky neúnosné.

Chyba 4: Nesjednat si escrow holdback na správné úrovni

Escrow holdback je částka kupní ceny, která se nevyplatí v den closingu, ale nechá se v úschově u třetí strany (typicky právníka nebo banky) po dobu 12–24 měsíců. Pokud kupující objeví porušení záruk, stáhne si náhradu z escrow.

Pokud je escrow holdback moc nízký a později se objeví velký problém, kupující vás bude žalovat o zbytek. Pokud je escrow holdback neúměrně vysoký, přicházíte o spoustu peněz, které vám mohly být vyplaceny hned po podpisu. Typické holdbacky: 10–20 % kupní ceny.

Escrow a indemnifikace – jak to funguje v praxi

Praktika prodeje firmy funguje obvykle takto:

1. Podpis smlouvy (Signing): Obě strany podepíší kupní smlouvu s definovanými garancemi, limity a podmínkami.

2. Closing: Dne closingu se provede přepis podílu/akcií na kupujícího, zaplatí se základní část kupní ceny (obvykle 80–90 %) a escrow část se vloží do úschovy u třetí strany (10–20 %).

3. Monitoring období: Následujících 12–24 měsíců kupující „kontroluje" faktickou kondici firmy. Může zjistit věci, o kterých nevěděl během due diligence.

4. Nárok na indemnifikaci: Pokud kupující zjistí porušení záruk, napíše vám formální notifikaci o problému a částkou, kterou si chce nárokovat.

5. Urovnání: Pokud se shodujete na částce a je v escrow dostupná, peníze se vám srazí z escrow. Pokud se neshodujete, obvykle následuje soudní spor.

Příklad: Prodávající garantoval, že „firma nemá skryté dluhy nad 1 milion korun." Šest měsíců po closingu kupující zjistí fakturu na 1,5 milionu od dodavatele z minulého roku, která nebyla v účetnictví zaznamenána. Kupující pošle notifikaci a chce si nárokovat 1,5 milionu korun. Pokud je to v rámci capu a sunset clause ještě neběžela, prodávající bude muset zaplatit z escrow (nebo sám, pokud je escrow vyprázdněno).

Související otázky k nastavení limitů odpovědnosti

1. Co když je problém objeven velmi těsně před vypršením sunset clause?
Pokud se problém objeví pouze několik dní před vypršením sunset clause a jste si jisti, že se jedná o porušení, měli byste jej nahlásit bez prodlení. Kupující musí notifikaci podat včas, aby byl v lhůtě. Pokud notifikace přijde po vypršení sunset clause, jste mimo odpovědnost.

2. Může se sunset clause prodloužit?
Ano, v některých smlouvách bývají sjednány tzv. ustanovení o stavení či přerušení běhu lhůty (anglicky „tolling provisions") – v případě, že se během sunset lhůty otevře nový problém, lhůta pro tento konkrétní nárok může být prodloužena nebo začíná běžet znovu od okamžiku nahlášení. Toto je obvykle v textu smlouvy explicitně uvedeno.

3. Který typ basket je pro mne jako prodávajícího lepší – true basket nebo tipping?
Jako prodávající preferujete true basket, protože zaplatíte jen částku přesahující basket. Tipping basket znamená, že jakmile se dosáhne basket, zaplatíte všechno od prvního dolaru. V jednání se často nabízí kompromis – hybrid basket.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Neomezené záruky bez capu – podepíšete prohlášení a záruky bez maximálního limitu odpovědnosti a později hrozí nespočetné miliony na nárocích

Nastavíme vám rozumný cap (obvykle 10–20 % kupní ceny), který chrání vaše riziko na přijatelné úrovni , a prokážeme kupujícímu, že je to tržní standard.

Basket není sjednaný nebo je nefunkční – každý drobný problém se počítá a roznáší vám odpovědnost

Nastavíme funkční basket (tipping nebo true, podle situace) s jasně definovanou částkou (typicky 0,5–1 % ceny), aby se drobnosti nefakturovaly.

Sunset clause chybí nebo je příliš dlouhá – odpovídáte 10+ let za věci, které jste dávno zapomněli, a riziko nikdy nekončí

Domluvíme s kupujícím rozumné sunset: 12–24 měsíců na běžné záruky, delší (3–10 let) jen na daňové a právní oblasti, s jasným zacílením.

Subjektivní záruky nahrazeny objektivními – odpovídáte i za věci, kterých se vás netýkaly a nemohli jste je kontrolovat

Vyjednáme s kupujícím kvalifikaci vědomostí na kritické body a ujistíme se, že objektivní záruky se týkají jen toho, co opravdu můžete garantovat.

Přílišné zaměření na určitou oblast – kupující prosadí neúměrně dlouhé či široké záruky v jedné oblasti (např. IT, zaměstnanci), zatímco vás zanechají nezajištěnými v jiných

Odborně zrevidujeme všechny kategorie záruk a vyjednáme proporcionální ochranu ; při složitých debatách si pozveme experta z příslušné oblasti.

Praktické tipy pro vyjednávání

Připravte si seznam věcí, které opravdu můžete garantovat

Než začnete vyjednávat, upřímně si sedněte a vytvořte si seznam: „Co opravdu vím o svojí firmě? Co mohu s jistotou garantovat?" Ne všechno, co kupující chce, můžete slíbit. Pokud řeknete „ano" na záruky, o kterých si nejste jisti, později za to zaplatíte.

Vyjednejte kategorie

Nesnažte se vyjednat každou větu. Raději rozdělte záruky do kategorií a domluvte se na capu a basketu pro každou kategorii. Například: finanční záruky: cap 20 %, basket 100 tisíc Kč; právní záruky: cap 30 %, basket 50 tisíc Kč; daňové záruky: cap bez limitu, basket 50 tisíc Kč, sunset 5 let.

Disclosure schedule

S kupujícím si vytvořte „disclosure schedule" – dodatek ke kupní smlouvě, kde jasně specifikujete všechny výjimky a problémy, o kterých víte. Pokud je něco v disclosure schedule, kupující to nemůže později označit za porušení záruk. To vás ochrání na obou stranách – kupující ví, na co si má dát pozor, a vy se nebudete tvářit, že žádný problém není.

Kvalifikujte záruky vědomostí

Tam, kde je to logické (např. u hrozících sporů), prosazujte kvalifikaci „k vědomí prodávajícího" nebo „pokud je mi známo". To vás ochrání před odpovědností za věci, které jste opravdu nemohli vědět.

Související otázky k práci s indemnifikačními klauzulemi

1. Jaký je rozdíl mezi basket a cap? Potřebuji oba dva?
Basket je minimální práh – pokud je nárok pod ním, neplatíte nic. Cap je maximální limit – pokud by všechny nároky přesáhly cap, máte strop. Basket vás chrání před drobnostmi, cap vás chrání před katastrofálním rizikem. Jsou komplementární.

2. Co se stane, pokud během sunset clause padnu do insolvence?
Pokud se nacházíte v insolvenci a kupující objeví porušení záruk, bude se zpravidla domáhat nároku z insolvenčního majetku jako věřitel. Sunset clause ovšem stále běží – pokud ji kupující propásne, ani insolvence nemůže prodlužovat jeho práva.

3. Mám mít při podpisu nějaké doklady o stavu firmy?
Absolutně ano. Ideálně máte seznam všech věcí, které později garantujete, s datem a popisem stavu. To vám později pomůže, pokud se objeví spor – můžete dokázat, že jste věc měl v určitém stavu a kupující ji převzal právě v tomto stavu.

4. Lze si pojistit odpovědnost z R&W?
Ano, existuje takzvané pojištění záruk a odškodnění (anglicky Warranty and Indemnity insurance, W&I). Toto pojištění může zaplatit pojišťovna místo vás v případě porušení záruk. Je to pro prodávajícího velmi výhodné, ale kupující ho obvykle nefinancuje. Pokud si chcete W&I pojištění opatřit, je to obvykle na vaše náklady.

Závěrečné shrnutí

Prohlášení a záruky jsou srdcem každé kupní smlouvy. Jednoduše řečeno: jsou to vaše sliby kupujícímu o stavu firmy. Pokud jsou nastaveny špatně, mohou vám způsobit roky problémů a finanční ztráty.

Kritické je správně nastavit tři mechanismy ochrany: basket – aby se drobnosti nepočítaly, cap – aby vaše odpovědnost měla strop, a sunset clause – aby odpovědnost skončila v rozumném čase.

Ještě důležitější je, abyste si s kvalifikovaným právníkem důkladně probrali, co opravdu garantujete a co ne. Nedoporučujeme vůbec brát lehčeji podpisování kupní smlouvy s vědomím, že nerozumíte jednotlivým garancím.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se na prodej firem a nastavení správné struktury záruk a limitů odpovědnosti specializují. Pokud chcete zajistit, aby vaše prohlášení a záruky nebyla nástrojem, kterým vás kupující později vytáčí, obraťte se na nás. Pohlídáme vám každou větu kupní smlouvy a zajistíme, abyste odpovídali jen za to, co opravdu můžete garantovat. Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Nejčastější otázky k nastavení odpovědnosti při prodeji firmy

1. Kolik procent kupní ceny by měl být typicky cap?
Cap se obvykle nastavuje na 10–50 % kupní ceny, v závislosti na typu transakce a rizikovosti. V malých a středních transakcích jsou běžné capy 20–30 %, u větších transakcí to bývá 10–20 %. Základní („fundamental") záruky (např. právní forma firmy) mohou mít cap až na výši kupní ceny. Všechno záleží na vyjednávacích schopnostech a dostupných nástrojích – právníci z ARROWS vám s takovým vyjednáváním pomohou na office@arws.cz.

2. Jakou dobu se doporučuje nastavit sunset clause na běžné záruky?
Standardně pro běžné záruky (finanční, operační) se sunset clause nastavuje na 12–24 měsíců od closingu. Na daňové záruky typicky 3–10 let (podle lhůty pro stanovení daně), na právní záruky do vypršení promlčecí lhůty (standardně 3 roky, maximálně 10 let). Čím delší je sunset, tím déle nesete riziko – měli byste si to jasně uvědomit. Právníci z ARROWS vám pomohou vyjednat proporcionální sunset pro jednotlivé kategorie – obraťte se na office@arws.cz.

3. Co se stane, pokud je objeven problém, který porušuje záruky, ale je escrow prázdné?
Pokud je escrow vyprázdněno (všechny peníze z něj byly vyplaceny na předchozí nároky) a objeví se další problém, kupující vás může žalovat přímo. Nedostane peníze z escrow – budete muset zaplatit sám. To je důvod, proč je důležité mít escrow holdback nastaven na adekvátní výši. Právníci z ARROWS vám pomohou určit rozumný objem escrow holdbacku pro vaši konkrétní situaci – napište nám na office@arws.cz.

4. Odpovídám za věci, které jsem nemohl vědět?
To zcela závisí na znění záruk. Pokud jsou záruky objektivní („Firma má veškerá povolení"), odpovídáte bez ohledu na vědomost. Pokud jsou subjektivní („K vědomí prodávajícího, firma má veškerá povolení"), odpovídáte jen za to, co jste věděli nebo měli vědět. Právníci z ARROWS budou prosazovat subjektivní kvalifikaci („knowledge qualifier") na všechna místa, kde je to logické a obhajitelné – kontaktujte nás na office@arws.cz.

5. Jak mám postupovat, když kupující hlásí porušení záruk a žádá náhradu?
Prvním krokem je jasně si ověřit, zda je nárok validní (zda opravdu porušuje záruky podle smlouvy), zda je v časovém limitu (sunset clause), a zda je v rámci capu a basket. Pak si vyžádáte dokumentaci od kupujícího. Pokud se shodujete na částce a je to v escrow, věc je jednoduchá – peníze se převedou. Pokud si nejste jisti, zda je nárok odůvodněný, měli byste si pozvat právníka na revizi. ARROWS advokátní kancelář vám umí se v takových situacích poradit a případně vás reprezentovat – napište na office@arws.cz.

6. Jaký je rozdíl mezi basket a cap? Potřebuji oba dva?
Basket (minimální práh) a cap (maximální limit) jsou dva různé mechanismy. Basket vás chrání před drobnostmi – říká „neodpovídáš za nic pod touto částkou." Cap vás chrání před nekonečným rizikem – říká „odpovídáš maximálně do toho limitu." Jsou komplementární – bez basket čelíte nespočtu malých nároků, bez capu můžete čelit katastrofálně velké odpovědnosti. V praxi se téměř vždy sjednávají oba dva. Právníci z ARROWS vám pomohou se oběma správně nastavit – kontaktujte nás na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také