Share Deal vs. Asset Deal: Jakou formu prodeje firmy zvolit?

Co se prodává: podíl ve společnosti, nebo obchodní závod

Share deal je převod účasti na společnosti. Kupující nabývá podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo akcie, tedy vlastnictví právnické osoby jako takové. Sama společnost se nemění: zůstávají jí všechny smlouvy, licence, zaměstnanci, majetek, dluhy i uzavřená daňová období.

Asset deal naopak nesměřuje na společnost, ale na obchodní závod jako organizovaný souboru jmění, který podnikatel vytvořil a který slouží k provozu jeho podnikání. Prodávající společnost existuje dál, jen z ní odchází podnikání. Podle § 2175 občanského zákoníku nabývá kupující koupí závodu vše, co k závodu jako celku náleží, a to i tehdy, když strany jednotlivou položku z koupě vyloučí, aniž celek ztratí vlastnost závodu.

Nejvyšší soud vyložil obchodní závod jako zvláštní případ věci hromadné, která zahrnuje zásadně veškerý majetek i dluhy související s provozováním podnikání. Převod závodu jedním právním jednáním je proto speciálním právním titulem pro převod jednotlivostí uvnitř závodu a další převodní tituly už nejsou potřeba, nestanoví-li zákon jinak. Tento výklad formuloval v rozsudku sp. zn. 29 ICdo 92/2020 a potvrdil jej v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 105/2025.

Praktický rozdíl je proto zásadní: u share dealu kupujete i minulost společnosti, u asset dealu kupujete provoz bez její právní historie. Právě tato jediná věta stojí za většinou vyjednávání o struktuře transakce, protože určuje, kdo ponese následky věcí, které se objeví až po podpisu.

Dluhy a ručení: kde se obě varianty rozcházejí nejvíc

U share dealu žádný přechod dluhů nenastává. Dluhy zůstávají tam, kde byly, tedy v prodané společnosti, a kupující je nese ekonomicky prostřednictvím hodnoty své nové účasti. Jeho ochranou nejsou zákonná pravidla, ale prohlášení a záruky prodávajícího, odškodňovací ujednání a zajištění ceny zádržným nebo escrow účtem.

Jak prohlášení a záruky formulovat, aby byly vymahatelné, a kde vede hranice mezi zárukou a odškodněním, rozebíráme samostatně.

Zákon myslí jen na jednu situaci: podle § 209 odst. 1 zákona o obchodních korporacích ručí převodce společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny. Typicky jde o nesplacenou vkladovou povinnost. Na obchodní dluhy samotné společnosti se toto ručení nevztahuje.

U asset dealu je logika opačná. Podle § 2177 odst. 1 občanského zákoníku se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží, přejímá však jen ty dluhy, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za jeho splnění.

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 105/2025 uzavřel, že takové dluhy přecházejí na kupujícího i tehdy, když ve smlouvě nejsou identifikovány. Za dluhy náležející k závodu přitom považoval ty, jejichž vznik je vyvolán provozem závodu a které úzce souvisejí s náklady na zajištění jeho provozu a rozvoje. Rozhodující je věcná a časová souvislost s provozem, ne to, z jakého titulu dluh vznikl.

Vyjmenovaný seznam dluhů v příloze smlouvy tedy sám o sobě není ochranou kupujícího. Ochranou je pořádná právní a finanční prověrka, poctivé vymezení předmětu převodu a smluvní rozdělení rizika za to, co prověrka neodhalí.

Rozsah takové prověrky, její průběh a typické nálezy, které srazí cenu, popisujeme v článku právní a finanční prověrka před akvizicí.

Do rovnice patří i věřitelé prodávajícího: podle § 2181 občanského zákoníku se věřitel, který s prodejem nesouhlasil, může domáhat u soudu neúčinnosti prodeje závodu vůči sobě, zhorší-li se prodejem dobytnost jeho pohledávky. Toto právo zaniká, neuplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy se o prodeji dozvěděl, nejpozději však do tří let od účinnosti smlouvy. Prodávající navíc musí bez zbytečného odkladu oznámit svým věřitelům a dlužníkům, že závod prodal a komu.

Když se transakce otočí: insolvence prodávajícího a odstoupení od smlouvy

Neúčinnost podle § 2181 občanského zákoníku není jediná cesta, jak se prodej závodu může rozpadnout. Skončí-li prodávající v insolvenci, nastupuje samostatný a pro kupujícího podstatně nebezpečnější režim neúčinnosti podle insolvenčního zákona. Nejde tu totiž o neúčinnost vůči jednomu věřiteli, ale o povinnost vydat nabyté plnění do majetkové podstaty.

Odporovat může podle § 239 odst. 1 insolvenčního zákona pouze insolvenční správce, a to odpůrčí žalobou ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku; nepodá-li ji, odpůrčí nárok zanikne. Dlužníkovo plnění náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, a vylučovací žaloba proti tomu není přípustná.

Rozhodující jsou lhůty, po které se lze do minulosti vracet. Právnímu jednání bez přiměřeného protiplnění a jednání zvýhodňujícímu lze odporovat, bylo-li učiněno v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby blízké nebo osoby tvořící s dlužníkem koncern, anebo v době jednoho roku ve prospěch jiné osoby. U úmyslně zkracujícího jednání je lhůta podle § 242 odst. 3 insolvenčního zákona pětiletá.

Pro kupujícího z toho plyne jediné: kupní cena za závod musí být obhajitelná jako cena obvyklá a musí být doložitelná, ideálně nezávislým oceněním. U vnitroskupinových převodů závodu je pak nutné hlídat tříletou, u úmyslného zkrácení až pětiletou historii, protože u osob blízkých a koncernových se úpadek i vědomost o něm předpokládají. Není náhoda, že obě klíčová rozhodnutí Nejvyššího soudu k obchodnímu závodu, sp. zn. 29 ICdo 92/2020 a sp. zn. 26 Cdo 105/2025, vzešla právě z insolvenčních sporů.

Vlastní režim má i odstoupení od smlouvy. Podle § 2182 občanského zákoníku přecházejí pohledávky a dluhy náležející k závodu zpět na prodávajícího, z dluhů však prodávající nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu prodávajícím, ručí za jeho splnění kupující. Ten také musí bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům a dlužníkům, že závazek zanikl odstoupením od smlouvy.

Odstoupení proto není návratem do výchozího stavu, ale novým převodem se stejnou logikou i stejnými riziky, jen v obráceném směru. Právě proto se u rozjednaných transakcí odstoupení pro pozdější fáze zpravidla vylučuje a nahrazuje slevou z ceny nebo odškodněním.

Daně: tady se rozhoduje o čisté ceně

U fyzické osoby je share deal obvykle daňově nejpříznivější cestou. Příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci je podle § 4 odst. 1 písm. q) zákona o daních z příjmů osvobozen, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem pět let. U cenných papírů, tedy typicky akcií, je test tříletý podle § 4 odst. 1 písm. u), u kmenového listu pak pětiletý.

Zásadní novinkou je zrušení hodnotového stropu: zákonem č. 360/2025 Sb. byl limit 40 000 000 Kč, který se poprvé uplatnil v roce 2025, od 1. ledna 2026 u podílů a cenných papírů odstraněn a v § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů zůstal pouze pro kryptoaktiva. Pro majitele firem to znamená návrat k plnému osvobození při splnění časového testu a výrazně jednodušší plánování větších transakcí. U příjmů, které poplatník obdržel ještě v roce 2025, se ale postupuje podle tehdejší úpravy, což je podstatné u kupních cen splácených ve splátkách přes přelom let.

Podrobný rozbor zdanění příjmu z převodu podílu včetně nabývací ceny, dopadů přeměn na běh časového testu a rozdílu mezi podílem a cenným papírem najdete v samostatném článku.

Je-li prodávajícím právnická osoba, nabízí se osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 zákona o daních z příjmů. Podmínkou je vztah mateřské a dceřiné společnosti, tedy podíl alespoň 10 % na základním kapitálu držený nepřetržitě nejméně dvanáct měsíců, přičemž časovou podmínku lze splnit i dodatečně. Bez osvobození se zisk z prodeje zdaní standardní sazbou daně z příjmů právnických osob.

Asset deal má jinou daňovou trajektorii: zisk z prodeje závodu se zdaní na úrovni prodávající společnosti a k majiteli se peníze dostanou až výplatou zisku, která podléhá dalšímu zdanění. Právě tento dvojí průchod bývá důvodem, proč prodávající strana tlačí na share deal, i když kupující preferuje čistý závod. Rozdíl v čisté částce pro majitele je u větších transakcí často v desítkách procent.

Z pohledu daně z přidané hodnoty je asset deal výhodnější, než by se zdálo. Podle § 13 odst. 7 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty se pozbytí obchodního závodu nepovažuje za dodání zboží, transakce tedy stojí mimo daň z přidané hodnoty. Pozor ale na hranici: prodáte-li místo závodu jen vybraná aktiva, o pozbytí závodu už nejde a plnění zdanění podléhat může.

Kupující má naopak u asset dealu nezanedbatelnou výhodu, protože nabytý majetek přeceňuje na kupní cenu a odepisuje jej z nových vstupních cen. U share dealu odepisuje dál nabytá společnost z původních hodnot a kupní cena podílu se neodepisuje vůbec. Tento rozdíl v odpisové pozici je zpravidla nejsilnějším argumentem kupujícího pro asset deal a patří na stůl už při vyjednávání o ceně, ne až při účtování transakce.

Zaměstnanci: u prodeje závodu nemáte volbu

Koupě závodu se podle § 2175 odst. 2 občanského zákoníku považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Tím se aktivuje § 338 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele v plném rozsahu. Práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na dobu její účinnosti, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.

Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 21 Cdo 1706/2023 potvrdil, že rozhodující je faktické zařazení zaměstnance k převáděnému závodu nebo jeho části, a nikoli to, zda na něj obsah smlouvy pamatuje. V posuzovaném případě přešel na kupujícího i zaměstnanec, který nebyl uveden v příloze se seznamem převáděných zaměstnanců. Soud zároveň uvedl, že představy prodávajícího a kupujícího o okruhu přecházejících zaměstnanců zde nejsou podstatné a že souhlas zaměstnanců se nevyžaduje.

K tomu patří informační povinnost. Podle § 339 zákoníku práce musí dosavadní i přejímající zaměstnavatel nejpozději 30 dnů před přechodem informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců a projednat s nimi datum a důvody převodu, jeho právní, ekonomické a sociální důsledky i připravovaná opatření. Nepůsobí-li u zaměstnavatele ani jeden z těchto orgánů, informuje přímo dotčené zaměstnance ve stejné lhůtě.

Jak přechod prakticky proběhne z pohledu zaměstnanců a co všechno na nového zaměstnavatele přejde, rozebíráme v článku o tom, co se děje, když přechází podnik nebo divize.

U share dealu se zaměstnavatel nemění, žádný přechod se nekoná a třicetidenní lhůta se neuplatní. To ale neznamená, že je personální stránka bez rizika: manažerské smlouvy, motivační programy a smlouvy o mlčenlivosti často obsahují ujednání o změně kontroly, které se aktivuje právě prodejem podílu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře tato ujednání prověřují v rámci pracovního práva ještě před podpisem, aby se klíčoví lidé nestali nejdražší položkou transakce.

Souhlasy a forma: co může transakci zablokovat

Prodej závodu není rozhodnutím jednatele. Podle § 190 odst. 2 písm. i) zákona o obchodních korporacích patří do působnosti valné hromady schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Obdobné pravidlo platí u akciové společnosti.

Share deal má svá formální pravidla také: smlouva o převodu podílu musí mít podle § 209 odst. 2 zákona o obchodních korporacích písemnou formu s úředně ověřenými podpisy a vůči společnosti je účinná doručením. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, vyžaduje převod na osobu, která není společníkem, souhlas valné hromady podle § 208; není-li udělen do šesti měsíců od uzavření smlouvy, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.

Jednotlivé kroky včetně lhůt, poplatků za zápis do rejstříku a nejčastějších chyb rozebíráme v samostatném průvodci jak na převod podílu v s.r.o..

U asset dealu je největším zdrojem nepříjemných překvapení to, co se závodem nepřechází samo. Veřejnoprávní povolení, licence, koncese, čerpané dotace a řada nájemních vztahů vyžadují samostatné řešení nebo souhlas druhé strany. Podle § 2178 občanského zákoníku navíc nelze prodejem závodu převést právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, pokud to vylučuje smlouva, kterou bylo právo prodávajícímu poskytnuto, nebo povaha takového práva.

Právě proto vzniká u asset dealu vždy takzvaná mapa souhlasů, tedy seznam všech třetích stran, jejichž vyjádření je podmínkou pro dokončení transakce. U share dealu je tento seznam obvykle kratší, ale nikoli prázdný: ujednání o změně kontroly bývají v bankovních úvěrech, leasingových smlouvách, rámcových smlouvách s klíčovými odběrateli i v dotačních podmínkách. Podcenění tohoto kroku znamená v nejlepším případě zdržení, v horším porušení smlouvy a zesplatnění financování.

Regulatorní filtry: antimonopolní povolení a zahraniční investice

Obě varianty mohou spadnout pod povinné povolení spojení soutěžitelů. Podle § 13 zákona o ochraně hospodářské soutěže je povolení nutné, pokud celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů na trhu České republiky přesáhne 1,5 miliardy Kč a alespoň dva z nich dosáhli každý obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo pokud obrat nabývaného soutěžitele či jeho části přesáhne 1,5 miliardy Kč a celosvětový obrat dalšího spojujícího se soutěžitele rovněž 1,5 miliardy Kč.

Asset deal se povinnosti nevyhne: podle § 12 odst. 3 téhož zákona se částí soutěžitele rozumí i soubor jmění, kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu. Uskutečnění spojení před vydáním povolení je přitom samostatným porušením s vlastní sankcí, což má praktický dopad na to, kdy může kupující začít závod skutečně řídit.

Vstupuje-li do transakce investor ze zemí mimo Evropskou unii, přidává se prověřování podle zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic. U citlivých oborů může být investice podmíněna povolením, jinde postačí konzultace, vždy je ale nutné počítat s dodatečným časem. Díky síti ARROWS International řeší ARROWS advokátní kancelář i transakce s více jurisdikcemi, kdy klient jedná s jedním hlavním partnerem a koordinaci lokálních poradců zajišťujeme za něj.

Kdy převod nabývá účinnosti a kdo v tu chvíli nese riziko

U share dealu je smlouva o převodu podílu vůči společnosti účinná doručením účinné smlouvy. Zápis nového společníka do obchodního rejstříku má povahu deklaratorní, nabytí podílu na něm nezávisí. Právě proto se ve smlouvách pečlivě odděluje podpis od splnění podmínek a od úhrady ceny.

U asset dealu platí zvláštní pravidlo: je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá podle § 2180 odst. 1 občanského zákoníku vlastnické právo k závodu jako celku až zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin. Není-li kupující v rejstříku zapsán, nabývá vlastnické právo účinností smlouvy. Tím ale nejsou dotčeny povinnosti zapsat práva k jednotlivým věcem podle jiných předpisů, takže u nemovitostí se stále čeká na zápis do katastru nemovitostí.

Nezanedbatelnou roli hraje zápis o předání závodu podle § 2179 občanského zákoníku. Strany v něm uvedou výčet všeho, co závod zahrnuje a co se předává, i všeho, co chybí, ač to podle smlouvy nebo účetních záznamů závod spoluvytváří. Prodávající zde nejpozději upozorní na vady, o kterých ví nebo o kterých vědět měl a mohl.

Tento zápis je proto mnohem víc než formalita: je hlavním dokladem o tom, v jakém stavu byl závod předán, a rozhoduje o pozdějších nárocích z vad. U nemovitostních a developerských transakcí k tomu přistupuje časový rozestup mezi podpisem, uložením dokladu do sbírky listin a zápisem do katastru nemovitostí, který je nutné pokrýt ujednáním o přechodu nebezpečí, správě majetku a pojištění. S nastavením celého procesu i dokumentace vám pomohou právníci z ARROWS advokátní kanceláře v oblasti realitního práva a developmentu a stavebního práva.

Jak se rozhodnout: praktický postup

Volba mezi oběma modely není otázkou vkusu, ale výsledkem několika konkrétních zjištění. Doporučujeme tento postup:

• Zjistěte, kdo je na straně prodávajícího a jak dlouho drží podíl – u fyzické osoby po splnění časového testu a u mateřské společnosti se osvobozením bývá share deal jednoznačně výhodnější.

• Zmapujte historii společnosti a rizika, která v ní zůstanou – soudní spory, daňové kontroly, environmentální zátěž a odpovědnost za minulé jednání jsou hlavním argumentem kupujícího pro asset deal.

• Prověřte finanční zdraví prodávajícího a historii vnitroskupinových převodů – hrozí-li prodávajícímu insolvence, může správce prodej závodu napadnout odpůrčí žalobou a kupující o něj přijde.

• Posuďte odpisovou pozici kupujícího – možnost přecenit majetek a odepisovat z nových vstupních cen má u kapitálově náročných provozů významnou hodnotu.

• Sestavte seznam povolení, licencí a dotací – čím více veřejnoprávních titulů provoz potřebuje, tím silnější je argument pro převod podílu v projektové společnosti.

• Prověřte ujednání o změně kontroly a potřebné souhlasy – banky, leasingové společnosti a klíčoví odběratelé rozhodují o harmonogramu stejně jako úřady.

• Otestujte obratové prahy a potřebu regulatorních povolení – antimonopolní povolení i prověřování zahraniční investice patří do harmonogramu od začátku, ne na jeho konec.

Závěrečné shrnutí

Share deal a asset deal nejsou dvě cesty ke stejnému výsledku. Share deal je jednodušší v provedení, u prodávajícího zpravidla daňově příznivější a šetrnější k povolením a smlouvám, přenáší však na kupujícího celou historii společnosti. Asset deal dává kupujícímu čistší pozici a lepší odpisovou situaci, za cenu složitějšího procesu, dvojího zdanění na straně prodávajícího a zákonného přechodu zaměstnanců.

Rozhodnutí proto nemá vzniknout na konci vyjednávání, ale na jeho začátku, protože ovlivňuje cenu, harmonogram, potřebné souhlasy i to, kdo ponese následky nálezů z prověrky. Jakmile jsou podepsané dohody o zásadních podmínkách, mění se struktura transakce jen obtížně a obvykle za cenu ústupků jinde.

Prodej firmy, jejíž podstatnou hodnotou jsou nemovitosti, má svá vlastní pravidla — od volby formy transakce po ošetření nájemních vztahů. Řídící partner ARROWS Jakub Dohnal jim věnoval celou knihu Jak prodat firmu s nemovitostmi, ve které vychází z transakcí za stovky milionů korun.

Pro majitele, management i investory je proto praktický závěr jednoduchý: forma prodeje je obchodní rozhodnutí s právními a daňovými důsledky, které je třeba spočítat, ne odhadnout. Pokud nechcete riskovat zbytečné zdanění, spory s věřiteli nebo zablokované financování, může celou transakci od struktury až po podpis převzít ARROWS advokátní kancelář, která je pro případ profesní odpovědnosti pojištěna s limitem 400.000.000 Kč. Napište na konzultace@arws.cz a probereme, která varianta se pro váš případ hodí lépe.