Řízení české firmy ze zahraničí: Kdy riskujete ztrátu daňového domicilu a jaké to má dopady na vaše osobní daně

Řízení českého s.r.o. ze zahraničí je dnes technicky snadné, ale přináší s sebou neúprosnou realitu mezinárodního daňového práva. Při dlouhodobém pobytu riskujete, že vás cizí úřady označí za svého daňového rezidenta a tvrdě zdaní vaše celosvětové příjmy včetně českých dividend. Tento článek vás detailně provede pravidly určování domicilu, vyvrátí mýty o počítání dnů a ukáže, jak ochránit firmu i osobní majetek. 

Shrnutí v bodech

• Mýtus 183 dní: Pouhé mechanické počítání dnů strávených v jedné zemi k určení daňové rezidence zdaleka nestačí; úřady zkoumají vazby komplexně.
• Těžiště životních zájmů: Pokud do ciziny přesunete své rodinné zázemí nebo tam dlouhodobě bydlíte, riskujete ztrátu českého domicilu.
• Riziko pro s.r.o.: Pokud jednatel řídí českou firmu výhradně ze zahraničí, hrozí, že cizí stát zdaní zisky celé této společnosti.
• Smlouvy o zamezení dvojího zdanění: Tyto mezinárodní dohody fungují jako záchranná brzda a obsahují přesná kritéria pro rozseknutí dvojí rezidence.
• Zdanění dividend a příjmů: Přesun domicilu do země s vysokým daňovým zatížením může drasticky prodražit výplatu zisků z vaší české firmy.
• Unijní reporting v roce 2026: Kvůli automatické výměně dat mezi státy (směrnice DAC8) je jakýkoliv pokus o zatajení zahraničních příjmů předem prohranou bitvou.

Pravidlo 183 dní: Základní, ale zrádné kritérium

Zákon o daních z příjmů v České republice i legislativa drtivé většiny ostatních států pracují s takzvaným testem fyzické přítomnosti. Základní poučka říká, že pokud se v daném státě zdržujete alespoň 183 dnů v kalendářním roce, stáváte se tamním daňovým rezidentem s neomezenou daňovou povinností.

Při výpočtu této lhůty však podnikatelé dělají fatální chyby. Často si totiž z pobytu v cizině započítávají pouze čisté odpracované dny. Finanční úřady v roce 2026 postupují nekompromisně a do limitu započítávají každý započatý den fyzické přítomnosti.

Do schváleného limitu se bez milosti počítá den příjezdu, den odjezdu, veškeré víkendy, státní svátky, plánované rodinné dovolené nebo dny, které strávíte v hotelovém pokoji s horečkou.

Pouhé hlídání kalendáře ale k daňovému bezpečí zdaleka nestačí. Může nastat situace, kdy v cílové destinaci strávíte méně než půl roku, a přesto vás tamní správce daně prohlásí za svého rezidenta. Fyzická přítomnost je totiž jen prvním sítem, po kterém následuje mnohem hlubší prověrka vašeho soukromí.

Mnoho států má navíc ve svých zákonech zakotvena přísnější lokální pravidla. Například vám může stačit pouhých 90 dní pobytu k tomu, aby u vás místní legislativa spustila domněnku rezidentství, pokud tam vlastníte nemovitost nebo máte status dlouhodobého návštěvníka. U praktických dopadů dlouhodobého pobytu (včetně návaznosti na české povinnosti) může pomoci i přehled k tématu v článku Dlouhodobý pracovní pobyt v zahraničí: Na co si dát pozor ve vztahu k tuzemské zdravotní pojišťovně.

Související otázky k počítání dnů a fyzické přítomnosti

1. Jak může finanční úřad zjistit, kolik dní jsem reálně strávil v zahraničí?
V digitální éře roku 2026 mají úřady snadnou práci. Sledují geolokační data z vašich bankovních transakcí, výpisy z ubytovacích portálů, záznamy o koupi letenek, data z roamingových operátorů nebo evidenci firemních vozidel platících mýtné systémy.

2. Co se stane, když v jedné zemi strávím 180 dní a ve druhé 185 dní v rámci jednoho roku?
V takovém případě nastává situace takzvané dvojí daňové rezidence. Oba státy vás současně považují za svého rezidenta a oba chtějí zdanit vaše globální příjmy. Tento konflikt musí vyřešit až mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění. V situacích, kdy se řeší kolize daňové rezidence a výklad smluv o zamezení dvojího zdanění, bývá klíčové zapojit mezinárodní právo.

3. Započítávají se do limitu 183 dní i jednodenní tranzity přes dané území?
Ano, mezinárodní standardy OECD jasně říkají, že jakákoliv část dne, i kdyby šlo o několik hodin při přestupu na letišti nebo průjezdu autem, se počítá jako celý den přítomnosti, pokud v dané zemi překročíte státní hranici.

Středisko životních zájmů: Rozhodující faktor, který majitele často zradí

Pokud o vás soupeří úřady dvou zemí, matematika dnů ustupuje do pozadí. Rozhodujícím faktorem se stává takzvané středisko životních zájmů (Center of Vital Interests). Toto kritérium zkoumá vaše osobní, rodinné a hospodářské vazby a v praxi pravidelně přebíjí mechanické počítání dnů.

Úředníci finančních úřadů jdou hluboko pod povrch a zkoumají, kde máte k dispozici stálý byt. Nemusí jít o vlastní nemovitost, stačí dlouhodobě pronajatý apartmán. Zásadní roli hraje vaše nejbližší rodina. Úřad zjišťuje, kde reálně žije váš partner a kam chodí vaše děti do školy.

Příklad z praxe: Majitel českého e-shopu odletí na 7 měsíců pracovat do Španělska, kde si pronajme apartmán. V České republice však nechá manželku s dětmi, má zde rodinný dům s hypotékou a sídlo firmy. Španělsko sice splní test 183 dní, ale středisko jeho životních zájmů zůstalo v ČR. Podnikatel tak zůstává českým rezidentem.

Dále se zkoumají vaše společenské a ekonomické aktivity. Pokud do hodnocení vazeb vstupují i investice a výnosy ze zahraničí, může být užitečné navázat na článek Zahraniční investice do firem: Na co si musí dát management pozor při vstupu investora ze zemí mimo EU. Patří sem registrace u osobního lékaře, vedení soukromých bankovních účtů, držení investičního portfolia nebo aktivní členství v lokálních klubech a asociacích. Úřad zkrátka hledá těžiště vašeho reálného žití.

Pokud odletíte do ciziny i s celou rodinou, dům v ČR dlouhodobě pronajmete, děti přihlásíte do místní školy v zahraničí a v Česku fakticky zrušíte veškeré sociální vazby, váš daňový domicil se přesouvá. V tom okamžiku vzniká plná daňová povinnost v nové zemi.

Stálá provozovna s.r.o. v zahraničí: Když se stěhuje i vaše firma

Obrovským a často zcela přehlíženým rizikem při řízení byznysu z pláže není jen vaše osobní daňová rezidence, ale také daňový status vaší společnosti. Podle českého práva i mezinárodních smluv je firma daňovým rezidentem tam, kde má své sídlo, nebo tam, kde se nachází její místo skutečného vedení (Place of Effective Management).

Místem skutečného vedení se rozumí adresa, kde jsou klíčovými osobami (typicky jednateli) přijímána zásadní manažerská a obchodní rozhodnutí. Pokud jako jediný jednatel odletíte na rok do Thajska nebo Portugalska a odtud přes notebook kompletně podepisujete smlouvy a řídíte lidi, místo skutečného vedení se přesunulo s vámi.

Zahraniční finanční úřad může legitimně prohlásit, že vaše české s.r.o. má na jeho území stálou provozovnu nebo je přímo tamním daňovým rezidentem.

Následky takového kroku jsou pro firmu fatální. Cizí stát získá plné právo zdanit zisky vaší české firmy, které byly vygenerovány pod tímto zahraničním vedením. Čeká vás povinnost registrovat společnost v cizině k dani z příjmů právnických osob, vést tam paralelní účetnictví a platit tamní korporátní daň.

Český finanční úřad se přitom svého práva na daň nevzdá jen tak. Výsledkem je extrémně složitý mezinárodní spor, kde se firma ocitne v pasti dvojího zdanění. S prevencí těchto korporátních rizik a správným nastavením kompetencí jednatelů vám pomohou experti z ARROWS advokátní kanceláře (office@arws.cz).

Související otázky k firemním dopadům a stálé provozovně

1. Může firmě vzniknout stálá provozovna v cizině, i když tam nemá žádnou kancelář?
Ano, moderní daňové právo v roce 2026 zná takzvanou „manažerskou“ nebo „službovou“ stálou provozovnu. K jejímu vzniku stačí, že klíčová rozhodnutí o chodu firmy provádíte dlouhodobě z hotelového pokoje nebo pronajatého bytu v zahraničí.

2. Pomůže mi, když do funkce druhého jednatele jmenuji kolegu, který zůstane v ČR?
Může to výrazně pomoci, ale pouze v případě, že tento domácí jednatel bude prokazatelně činit zásadní strategická rozhodnutí. Pokud bude v ČR pouze formálně podepisovat dokumenty podle vašich pokynů z ciziny, úřady to prokouknou.

3. Jak finanční úřad v zahraničí zjistí, odkud jako jednatel firmu řídím?
Úřady analyzují IP adresy, ze kterých přistupujete do firemního internetového bankovnictví, odkud odesíláte zprávy z datové schránky, nebo jaká geolokační data obsahují vaše digitálně podepsané klientské smlouvy.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jako záchranná brzda

Česká republika má uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění s více než 90 státy světa. Tyto mezinárodní dohody stojí nad národními zákony a slouží jako záchranná brzda, která brání tomu, abyste ze stejného příjmu platili plnou daň ve dvou zemích současně.

Smlouvy obsahují striktní rozhraničovací kritéria (tie-breaker rules), která se posuzují v přesně definovaném pořadí:

Hierarchie posuzování domicilu

1. Stálý byt: Zkoumá se, ve kterém státě máte k dispozici trvalé zázemí k bydlení.
2. Středisko životních zájmů: Pokud máte stálý byt v obou zemích, hodnotí se užší osobní a hospodářské vazby.
3. Obvyklé zdržování se: Pokud nelze určit středisko zájmů, rozhoduje to, kde se reálně nacházíte častěji.
4. Státní občanství: Pokud pendlujete naprosto symetricky, rozhoduje vaše státní příslušnost.
5. Vzájemná dohoda: V extrémních případech musí rozhodnout až dohoda ministerstev financí obou států.

Tento proces nelze nijak obelstít. Specialisté z ARROWS advokátní kanceláře (office@arws.cz) však upozorňují na důležitý detail: mezinárodní smlouva vás sice ochrání před dvojím zdaněním, ale nijak vám nezaručí, že pro vás bude výsledná daňová sazba v zahraničí výhodná.

Sociální a zdravotní pojištění: Druhá strana nomádské mince

Při dlouhodobém řízení byznysu z ciziny podnikatelé často řeší pouze daně, ale zcela zapomínají na odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. V rámci Evropské unie platí přísná koordinační nařízení, která striktně zakazují, abyste byli pojištěni ve dvou státech najednou.

Základní unijní pravidlo říká, že pojištění se odvádí do systému té země, kde fyzicky vykonáváte práci. Pokud jako jednatel sedíte ve Španělsku a pracujete odtud, měl byste správně vy i vaše s.r.o. platit odvody do španělského systému, což bývá administrativně i finančně extrémně náročné.

Aby se tomuto scénáři předešlo, musíte si před odjezdem vyřídit formulář A1 (potvrzení o příslušnosti k právním předpisům). Tento dokument potvrzuje, že i během práce v zahraničí nadále spadáte pod českou ČSSZ a českou zdravotní pojišťovnu. Výjimku z titulu vyslání lze však získat maximálně na 24 měsíců.

Pokud odjíždíte mimo Evropskou unii (např. do Asie či Jižní Ameriky), situace se řídí bilaterálními smlouvami. Pokud smlouva chybí, můžete se dostat do situace, kdy musíte platit povinné komerční pojištění v cizině, a zároveň vám v ČR běží povinnost hradit odvody, pokud zde máte trvalý pobyt.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Související otázky k pojištění v zahraničí

1. Co se stane, když odcestuji do EU bez vyřízeného formuláře A1?
Pokud vás v zahraničí zkontroluje tamní inspekce práce nebo pojišťovna, může po vaší české firmě tvrdě požadovat zpětné přihlášení do místního systému a doplacení pojistného podle zahraničních sazeb, často doprovázené vysokou pokutou.

2. Mohu se v ČR odhlásit ze zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině?
Ano, ale pouze v případě, že váš pobyt mimo ČR bude trvat nepřetržitě déle než 6 měsíců a po celou dobu budete prokazatelně kryti zdravotním pojištěním v zahraničí. Po návratu musíte toto pojištění české pojišťovně zpětně doložit.

3. Jak ovlivňuje výkon funkce jednatele na dálku nárok na české nemocenské dávky?
Pokud máte platný formulář A1 a z vaší odměny jednatele standardně odchází v České republice nemocenské pojištění, váš nárok na dávky (např. neschopenku) zůstává zachován. Lékařské zprávy z ciziny však musíte nechat úředně přeložit pro potřeby ČSSZ.

Lokální specifika a daňové pasti v top destinacích roku 2026

Každá země přistupuje k digitálním nomádům a zahraničním manažerům odlišně. Podívejme se na specifika tří nejpopulárnějších destinací, kam čeští podnikatelé nejčastěji odcházejí, a na skrytá rizika, která je tam v roce 2026 čekají.

Španělsko a rizika běžné rezidence

Španělsko láká na skvělé klima, ale jeho daňový systém je nekompromisní. Pokud zde strávíte více než 183 dní, automaticky se stáváte rezidentem a vaše celosvětové příjmy podléhají progresivní dani dosahující v některých oblastech až 47 %.

Mnoho podnikatelů spoléhá na takzvaný „Beckhamův zákon“ (speciální daňový režim pro expaty). Ten sice umožňuje danit španělské příjmy paušální sazbou 24 %, ale má velmi přísná vstupní kritéria. Pokud do Španělska jedete jako jednatel vlastního s.r.o., musíte mít strukturu nastavenou tak, aby úřad váš status neoznačil za zneužití práva.

Dubaj (SAE) a nová pravidla pro rok 2026

Spojené arabské emiráty byly dlouho vnímány jako stoprocentní daňový ráj s nulovými daněmi. Situace se však zásadně změnila. V roce 2026 je již plně etablována federální korporátní daň ze zisku právnických osob ve výši 9 %.

Pokud chcete v Dubaji využívat status daňového nerezidenta pro své osobní příjmy, musíte splnit nová, přísnější unijní a lokální kritéria pro vydání Certifikátu daňové rezidence (TRC). Pouhé vlastnictví tamní „free-zone“ firmy a občasný přílet na otočku už pro obhajobu před českým finančním úřadem absolutně nestačí.

Bali (Indonésie) a šedá zóna víz

Bali je mekou digitálních nomádů, avšak indonéská finanční správa v roce 2026 masivně zpřísnila kontroly cizinců. Dlouhodobý pobyt na turistická či polo-oficiální víza, ze kterých online řídíte český byznys, je z pohledu tamního práva nelegální pracovní činností. Pokud vás úřady identifikují, hrozí vám nejen doměření indonéské daně z příjmů, ale také okamžitá deportace a zákaz vstupu do země.

Dopady na osobní daně, dividendy a hrozba duálního zdanění

Jakmile ztratíte český daňový domicil, stáváte se v České republice daňovým nerezidentem. To znamená, že v Česku podléhají zdanění už pouze ty příjmy, které mají prokazatelný zdroj na území ČR. To s sebou přináší zásadní zlom při rozdělování zisku z vašeho s.r.o.

Když si jako daňový nerezident schválíte výplatu dividendy z české firmy, společnost vám musí u zdroje povinně srazit daň. Její výše se odvíjí od konkrétní mezinárodní smlouvy – standardně se pohybuje kolem 15 %, ale u některých zemí může být odlišná.

Tím to ale nekončí. Tento čistý příjem z dividend musíte uvést ve svém daňovém přiznání v zemi svého nového pobytu. Pokud žijete v zemi s vysokou daňovou progresí, místní úřad po vás bude chtít dividendu doplatit do výše tamních sazeb. Z původně zamýšlené daňové optimalizace se tak snadno stane finanční past.

V roce 2026 jsou navíc v plném proudu unijní směrnice o automatické výměně informací (DAC8). Zahraniční finanční úřad se o vašich českých majetkových vazbách a vyplacených dividendách dozví automaticky prostřednictvím digitálních systémů.

Jak vybudovat neprůstřelnou obranu: Auditní stopa pro finanční úřad

Pokud se rozhodnete pro dlouhodobý pobyt v zahraničí, musíte být připraveni na to, že český nebo zahraniční finanční úřad dříve či později zahájí prověřování vašeho daňového statusu. Důkazní břemeno leží v daňovém řízení vždy na vás. Musíte si proto cíleně budovat takzvanou obrannou složku (Defense File).

Tato složka musí obsahovat jasné, hmatatelné a časově orazítkované důkazy o tom, kde se reálně nacházelo těžiště vašeho života v daném roce. Nesmíte spoléhat na své slovní tvrzení, úředníci věří pouze listinným a digitálním důkazům.

Co musí obsahovat vaše obranná složka:

• Oficiální dokumenty: Certifikát daňové rezidence vydaný zahraničním daňovým úřadem.
• Bydlení: Dlouhodobé nájemní smlouvy, potvrzení o platbách energií, internetu a komunálních služeb v cizině.
• Rodinné vazby: Potvrzení o zápisu dětí do zahraniční školy či školky, nájemní smlouva partnera.
• Sociální integrace: Registrace u místních lékařů, potvrzení o placení členství v lokálních organizacích.
• Doprava: Palubní lístky z letadel, přehledné tabulky s přesným kalendářem fyzické přítomnosti v jednotlivých dnech.

Pokud tuto složku nezačnete budovat preventivně, po třech letech od realizace cesty už zpětně nedokážete dohledat potřebné doklady. Finanční úřad pak vaše nejasné působení vyhodnotí ve váš neprospěch a daň vám nekompromisně doměří. Právní tým ARROWS vám pomůže s nastavením systému průběžné archivace těchto citlivých dat.

Související otázky k obhajobě a dokazování

1. Stačí mi k obhájení „nerezidentství“ v ČR to, že v Česku zruším trvalý pobyt?
Ne, zrušení trvalého pobytu na ohlašovně občanů je čistě administrativní úkon podle zákona o evidenci obyvatel. Pro daňové účely nemá téměř žádnou váhu. Finanční úřad zkoumá faktický stav (kde reálně žijete), nikoliv formální adresu v občanském průkazu.

2. Může jako důkaz sloužit výpis z mé soukromé platební karty?
Ano, výpis z platební karty je jedním z nejsilnějších důkazů. Jasně totiž ukazuje vaši každodenní lokalizaci – kde kupujete ranní kávu, kde tankujete auto nebo ve kterém městě platíte za potraviny v supermarketu.

3. Jak mám postupovat, pokud mě český finanční úřad vyzve k prokázání rezidence zpětně?
Okamžitě doporučujeme kontaktovat specializovanou advokátní kancelář. Sami na výzvu neodpovídejte, protože neodborně formulovaná vyjádření mohou úředníkům poskytnout záminku k zahájení rozsáhlé daňové kontroly.

Závěrečné shrnutí

Řízení české firmy ze zahraničního coworkingu nebo od moře je splněným snem. Digitální svoboda ale nesmí zastínit tvrdou realitu mezinárodního daňového práva. Spoléhat jen na limit 183 dní je v roce 2026 nebezpečným mýtem s rizikem obřích doměrků.

Skutečné riziko spočívá v nechtěném přesunu střediska životních zájmů nebo založení stálé provozovny firmy v zahraničí. Jakmile si v cizině vytvoříte silnější osobní, rodinné či ekonomické vazby, ihned se dostáváte do hledáčku tamních úřadů.

Ztráta českého domicilu může fatálně prodražit výplatu dividend a vystavit vaše globální příjmy vysokému progresivnímu zdanění. Pokud navíc z ciziny kompletně vedete firmu jako jediný jednatel, riskujete zdanění celého s.r.o. cizím státem.

Pokud dlouhodobý pobyt plánujete nebo už z ciziny pracujete, neriskujte likvidační spory. Specialisté z ARROWS advokátní kanceláře vám díky síti ARROWS International zajistí neprůstřelnou ochranu. Kontaktujte nás s důvěrou na office@arws.cz.

FAQ – Nejčastější otázky k daňovému domicilu při řízení z ciziny

1. Když odletím na zimy do Thajska na 5 měsíců, musím to hlásit českému finančnímu úřadu?
Pokud váš pobyt nepřesáhne 183 dní a v České republice máte nadále rodinu, stálý byt a zázemí firmy, vaše daňová rezidence se nemění. Zůstáváte českým daňovým rezidentem s neomezenou daňovou povinností v ČR. Thajskému ani českému úřadu z titulu tohoto krátkodobého pobytu nemusíte nic speciálního hlásit.

2. Počítají se do limitu 183 dní i víkendy, kdy jsem ze zahraničí nepracoval a jen odpočíval?
Ano. Pro test fyzické přítomnosti je naprosto irelevantní, zda jste v daný den pracovali, nebo měli volno. Započítává se každý započatý den, kdy jste se fyzicky nacházeli na území daného státu, včetně víkendů, státních svátků, dnů příjezdu a odjezdu nebo případné nemoci.

3. Co se stane, když se stanu daňovým rezidentem v Dubaji (SAE), kde je nulová daň pro fyzické osoby?
Spojené arabské emiráty jsou pro rok 2026 velmi sledovanou destinací. Pokud chcete využít nulovou daň, musíte v Dubaji získat Certifikát daňové rezidence (TRC) a prokazatelně přerušit daňové vazby s ČR. Pokud v Česku ponecháte stálý byt nebo rodinu, český finanční úřad vás nepustí a vaše příjmy ze SAE plně zdaní v Česku sazbou až 23 %.

4. Může mít na moji daňovou rezidenci vliv to, že mám v zahraničí pronajatý byt přes Airbnb?
Ano. Mezinárodní pravidla pro pojem „stálý byt“ nevyžadují, abyste nemovitost vlastnili. Pokud máte k dispozici byt na základě dlouhodobého pronájmu (byť přes digitální platformy), který využíváte k trvalému bydlení a nikoliv jen k občasné dovolené, splňujete definici stálého bytu a úřady to budou brát v potaz při určování domicilu.

5. Jak ovlivňuje ztráta daňového domicilu v ČR moji povinnost podávat české daňové přiznání?
Jakmile se stanete daňovým nerezidentem ČR, vaše daňová povinnost v Česku se omezuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Pokud z vaší české firmy pobíráte pouze dividendy (které jsou zdaněny srážkovou daní přímo u zdroje), v ČR již daňové přiznání podávat nemusíte. Tyto příjmy však musíte přiznat a zdanit v zemi svého nového domicilu.

6. Může se zahraniční úřad dozvědět o mých bankovních účtech v ČR, když mu je sám nenahlásím?
V roce 2026 funguje automatická výměna informací v daňové oblasti (CRS a DAC8) naprosto bezchybně. České banky i finanční úřady automaticky reportují zůstatky a příjmy na účtech cizích státních příslušníků a nerezidentů do jejich domovských zemí. Pokus o zatajení účtů v zahraničí je v podstatě nemožný a vede k tvrdým sankcím.

7. Jsem jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem svého s.r.o. Jak se mění moje situace?
Pokud v cizině reálně vykonáváte i zaměstnaneckou činnost (např. programování pro klienty vašeho s.r.o.), riziko vzniku stálé provozovny pro vaši firmu se dramaticky zvyšuje. Cizí stát bude chtít zdanit nejen vaši mzdu, ale i alikvotní část zisku firmy, která byla touto činností na jeho území vygenerována. Pro naprostou jistotu konzultujte předem na office@arws.cz.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.