Audity hospodaření u nemocnic: Veřejnoprávní smlouvy a rizika trestní odpovědnosti

Audity hospodaření u nemocnic nejsou pouze formální kontrolou čísel. Jejich výsledky mohou mít vážné důsledky – od sankcí za porušení rozpočtové kázně přes omezení v poskytování služeb až po trestní odpovědnost vedení a samotného zdravotnického zařízení. Tento článek vám objasní, jak fungují audity v nemocnicích a jak se vyhnout situacím, kdy audit odhalí porušení končící u orgánů činných v trestním řízení.

Rychlé shrnutí

• Audity hospodaření jsou klíčovou součástí dohledu nad nemocnicemi a prověřují správu veřejných prostředků, dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek a transparentnost smluv. Jejich zjištění mohou vést k značným finančním a právním následkům, včetně povinnosti vrátit dotace.
• Správa smluv a registr smluv nejsou volitelné – nedodržení povinnosti uveřejňování vede k neplatnosti smluv od počátku. Porušení principů hospodárnosti (3E) nebo zadání zakázek bez výběrového řízení má přímé důsledky v podobě pokut  a právního postihu.
• Trestní odpovědnost právnické osoby je realitou – nemocnice jako subjekt může být trestně stíhána za porušení povinností při správě cizího majetku, dotační podvod nebo sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
• Preventivní příprava a odborné právní řešení minimalizují rizika – systematický přístup k veřejným zakázkám a funkční compliance programy mohou ochránit vedení nemocnice.

Co jsou audity hospodaření u nemocnic a proč na ně nesmíte zapomenout

Audit hospodaření je systematickou kontrolou, která prověřuje, jak nemocnice nakládá s veřejnými prostředky, dodržuje právní předpisy a spravuje svěřený či vlastní majetek. Není to pouhá účetní revize – audit se zaměřuje na celkový systém finančního řízení, funkčnost vnitřního kontrolního systému, procesy zadávání veřejných zakázek a dodržování principů 3E (hospodárnost, účelnost, efektivnost) dle zákona o finanční kontrole.

Auditům podléhají nemocnice čerpající veřejné prostředky – ať už jde o příspěvkové organizace státu či krajů, nebo obchodní korporace s majetkovou účastí veřejnoprávních celků. Kontrolu mohou provádět útvary interního auditu, externí auditorské společnosti, zřizovatel, finanční úřady, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

V praxi se ukazuje, že audity často odhalují problematické oblasti, které vedení nemocnic podceňuje. Nejčastěji jde o tzv. dělení veřejných zakázek, nákup služeb bez právního důvodu, nesprávné vedení skladového hospodářství nebo porušení povinností dle zákona o registru smluv. Každé z těchto porušení má pro nemocnici konkrétní právní a finanční dopady.

Zkušenost ukazuje, že problémům se dá nejčastěji předejít kvalitní přípravou zadávacích řízení a systematickým přístupem k řízení rizik (compliance). Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně řeší situace, kdy vedení nemocnic čelí výsledkům auditů, které přinesly závažná zjištění.

microFAQ

1. Kdo v nemocnici odpovídá za přípravu na audit?
Odpovědnost nese statutární orgán (ředitel, představenstvo). V praxi na přípravě spolupracuje ekonomický úsek, právní oddělení a oddělení veřejných zakázek. Nedostatky však často vznikají na úrovni jednotlivých primariátů či provozních úseků.

2. Jak dlouho trvá audit typicky?
Audit hospodaření či kontrola ze strany zřizovatele může trvat od několika týdnů do několika měsíců, v závislosti na velikosti nemocnice a rozsahu prověřovaného období.

3. Co se stane, když audit odhalí porušení?
Nemocnice obdrží protokol o kontrole (nebo zprávu auditora). Má možnost podat námitky. Pokud se zjištění potvrdí, následují nápravná opatření, odvody za porušení rozpočtové kázně, pokuty, a v případě podezření na trestný čin je podáno trestní oznámení.

Smluvní vztahy a veřejnoprávní povinnosti: kde nemocnice často chybují

Nemocnice vstupují do specifických právních vztahů. Na jedné straně stojí smlouvy se zdravotními pojišťovnami (řízené rámcovými smlouvami a úhradovými vyhláškami), na straně druhé obchodní smlouvy s dodavateli léků, zdravotnických prostředků a technologií.

Tyto smlouvy podléhají řadě zákonných regulací, přičemž hlavní rámec tvoří zákon o zdravotních službách, občanský zákoník a zákon o registru smluv. Pro příspěvkové organizace platí také zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nebo zákon č. 218/2000 Sb. (pro státní PO).

V praxi nemocnice nejčastěji chybují v tom, že plní na základě ústních dohod nebo objednávek, které nemají náležitosti smlouvy, případně uzavírají dodatky zpětně, což je právně vysoce rizikové. Častým problémem je také neexistence předběžné řídící kontroly před vznikem závazku. To jsou porušení, která auditoři snadno identifikují.

Vedení musí zajistit, aby veškeré smluvní vztahy byly ekonomicky výhodné a právně perfektní, což vyplývá z požadavku jednat s péčí řádného hospodáře. V soudním či správním řízení se zkoumá, zda statutární orgán jednal informovaně, v obhajitelném zájmu nemocnice a s nezbytnou loajalitou.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně řeší audity, kdy se zjistí, že nemocnice hradila faktury bez platného smluvního podkladu. Systematická revize smluvní dokumentace je nezbytnou prevencí.

microFAQ

1. Musí mít nemocnice písemnou smlouvu s dodavateli?
U veřejných zakázek a smluv nad 50 000 Kč bez DPH, které podléhají uveřejnění v registru smluv, je písemná forma nezbytná pro platnost právního jednání.

2. Jak se řeší archivace smluv?
Smlouvy a související doklady se uchovávají po dobu stanovenou spisovým a skartačním řádem nemocnice, v souladu se zákonem o archivnictví a zákonem o účetnictví (zpravidla 5 až 10 let, u projektů EU i déle).

3. Co když nemocnice zjistí chybu ve staré smlouvě?
Je nutné situaci právně sanovat, například narovnáním nebo uzavřením nové smlouvy (s účinky do budoucna). Zpětné datování (antedatování) smluv je nepřípustné a může být posouzeno jako falšování dokladů.

Registr smluv a transparentnost – sankce za neuveřejnění

Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ukládá nemocnicím (jako právnickým osobám, v nichž má stát či samosprávný celek většinovou účast, nebo jako příspěvkovým organizacím) povinnost uveřejňovat soukromoprávní smlouvy v registru smluv.

Povinnost uveřejnit smlouvu se týká smluv, jejichž hodnota plnění je vyšší než 50 000 Kč bez DPH. Smlouva musí být zaslána správci registru k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření.

Pokud není smlouva uveřejněna v registru smluv ani do 3 měsíců od jejího uzavření, platí, že je zrušena od počátku (neplatná). Pokud nemocnice podle takové smlouvy plnila (např. platila za úklid), jedná se o bezdůvodné obohacení, které by se teoreticky mělo vracet, což způsobuje obrovské právní a účetní komplikace.

Audity v nemocnicích často zjišťují, že smlouvy byly uveřejněny pozdě, v nečitelném formátu, nebo nebyly uveřejněny vůbec. To vede k situaci, kdy nemocnice čerpá plnění na základě neplatných titulů.

Mnoho nemocnic si neuvědomuje, že řádné uveřejnění je podmínkou účinnosti smlouvy. Bez něj nelze legálně proplácet faktury. Experti z ARROWS advokátní kanceláře provádějí revize registru smluv a pomáhají zhojit vady tam, kde je to ještě právně možné (např. uzavřením dohody o narovnání a jejím následným uveřejněním).

microFAQ

1. Existují výjimky z uveřejňování?
Ano, například smlouvy na nákup léčivých přípravků či zdravotnických prostředků, u nichž by uveřejnění jednotkových cen mohlo odhalit obchodní tajemství, se uveřejňují v omezeném rozsahu (bez jednotkových cen), případně mají specifický režim. Úplné výjimky jsou však úzce vymezeny zákonem.

2. Kdo odpovídá za uveřejnění?
Odpovědnost nese statutární orgán, který deleguje tuto povinnost na konkrétní pracovníky. Selhání jednotlivce však nezbavuje nemocnici právních následků neplatnosti smlouvy.

3. Co když se na neuveřejnění přijde až při auditu?
Pokud uplynula lhůta 3 měsíců, smlouva se považuje za neplatnou. Auditor toto zjištění uvede do zprávy. Náprava vyžaduje komplexní právní řešení (vypořádání bezdůvodného obohacení, narovnání), aby se předešlo škodám.

Veřejné zakázky a principy hospodárnosti: kde jsou nejčastější chyby

Veřejné zakázky jsou v nemocnicích jednou z nejrizikovějších oblastí. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), ukládá nemocnicím striktní povinnosti při nákupu dodávek, služeb a stavebních prací.

V praxi audit nejčastěji odhaluje následující chyby:

• Dělení veřejných zakázek: Nemocnice nakupuje obdobné plnění (např. IT vybavení nebo zdravotnický materiál) po menších částech, aby se vyhnula limitům pro otevřené řízení.
• Opční práva a jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU): Nemocnice prodlužují smlouvy nebo zadávají zakázky "z ruky" původnímu dodavateli bez splnění přísných zákonných podmínek pro tento postup.
• Nezákonné vymezení předmětu: Technické podmínky jsou nastaveny tak, že vyhovují pouze jednomu konkrétnímu dodavateli (tzv. "ušití na míru"), což je v rozporu se zásadou rovného zacházení.

Principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti (3E) znamenají, že nemocnice musí nakupovat tak, aby dosáhla nejlepšího poměru ceny a kvality. Nestačí jen dodržet procesní postup dle ZZVZ; nákup musí dávat ekonomický smysl. NKÚ i další kontrolní orgány se čím dál častěji zaměřují nejen na legalitu, ale i na reálnou hospodárnost nákupů.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně řeší obranu proti návrhům u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a pomáhají nemocnicím s administrací zadávacích řízení tak, aby byla právně robustní.

microFAQ

1. Kdy musí nemocnice vypsat výběrové řízení?
Povinnost postupovat dle ZZVZ vzniká, pokud předpokládaná hodnota zakázky přesáhne limity pro zakázky malého rozsahu (aktuálně 2 mil. Kč bez DPH pro dodávky a služby, 6 mil. Kč bez DPH pro stavební práce). I pod těmito limity však musí nemocnice dodržovat zásady transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace.

2. Může nemocnice koupit přístroj přímo od jednoho dodavatele?
Pouze ve výjimečných případech (např. technická unikátnost, ochrana výhradních práv), které musí být schopna tvrdě dokázat a obhájit. Subjektivní preference lékařů nejsou zákonným důvodem pro JŘBU.

3. Jaké jsou sankce?
ÚOHS může uložit pokutu až do 10 % z ceny zakázky nebo až 20 milionů Kč, a navíc může zakázat plnění smlouvy. To může vést k zastavení dodávek klíčového materiálu.

Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M.

advokát

• hajdusek@arws.cz

Mgr. Dita Zbožínková, LL.M.

advokátka

• zbozinkova@arws.cz

Trestní odpovědnost právnické osoby – když audit vede k trestnímu stíhání

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, zavedl možnost trestního stíhání samotné nemocnice. Nemocnice může být stíhána souběžně s fyzickými osobami (managementem).

Trestní odpovědnost právnické osoby vzniká, pokud protiprávní čin spáchal statutární orgán nebo vedoucí zaměstnanec v zájmu nemocnice nebo v rámci její činnosti. Mezi nejčastější trestné činy v tomto kontextu patří porušení povinnosti při správě cizího majetku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a dotační podvod.

Trestné činy nejčastěji souvisí s nehospodárným nakládáním s majetkem zřizovatele či státu (§ 220, § 221 trestního zákoníku) nebo s manipulací tendrů. Pokud nemocnice uvede nepravdivé údaje při žádosti o dotace, riskuje stíhání pro dotační podvod (§ 212).

Pokud auditní orgán (např. kontrola z kraje nebo ministerstva) zjistí skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu, má ze zákona oznamovací povinnost vůči orgánům činným v trestním řízení. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají dlouholeté zkušenosti se zastupováním právnických osob v trestním řízení a s nastavováním tzv. Criminal Compliance programů, které mohou nemocnici vyvinit z trestní odpovědnosti.

microFAQ

1. Odpovídá ředitel nemocnice trestně za chyby podřízených?
Ředitel neodpovídá automaticky za každou chybu, ale odpovídá za nastavení systému kontroly a řízení. Pokud tento systém selže nebo vůbec neexistuje, může být ředitel stíhán za porušení povinnosti při správě cizího majetku (např. ve formě nedbalosti).

2. Jak se nemocnice vyviní z trestní odpovědnosti?
Nemocnice se může zprostit odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila (§ 8 odst. 5 ZTOPO). Klíčem je funkční compliance program a etický kodex, které nejsou jen "na papíře".

3. Co dělat při zahájení trestního řízení?
Je nezbytné okamžitě angažovat obhájce specializovaného na trestní právo právnických osob. Pasivita nebo amatérská obrana v počáteční fázi může mít fatální následky.

Jak se připravit na audit a minimalizovat rizika

Nejlepší obrana před negativními auditními zjištěními je prevence. Nemocnice, která má nastavené funkční procesy a provádí vnitřní kontroly, prokazuje péči řádného hospodáře.

Příprava na audit by měla zahrnovat:

• Před-auditní kontrola (Pre-audit) – Ještě před příchodem externí kontroly by měla nemocnice provést vlastní prověrku rizikových oblastí (veřejné zakázky, registr smluv, nakládání s léky). Tím získá čas na nápravu chyb.
• Compliance program – Nemocnice by měla mít zaveden systém dodržování právních předpisů (compliance). To zahrnuje jasné směrnice pro oběh účetních dokladů, podepisování smluv a zadávání zakázek.
• Pravidelné školení zaměstnanců – Zaměstnanci na klíčových pozicích (nákup, technický úsek) musí znát aktuální limity pro veřejné zakázky a pravidla uveřejňování smluv.
• Důsledná dokumentace – U každého rozhodnutí o nákupu musí existovat auditní stopa (proč bylo koupeno, proč tento dodavatel, jak byla stanovena cena).
• Profesionální komunikace s auditory – Při auditu je klíčové poskytovat součinnost, ale zároveň si být vědom svých práv. Nedorozumění či chybné vysvětlení procesů může vést k nesprávným závěrům v auditní zprávě.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře pomáhají nemocnicím s nastavením těchto preventivních opatření, provádějí školení personálu a revize interních směrnic.

microFAQ

1. Jak dlouho dopředu se připravovat?
Vnitřní kontrolní systém musí fungovat kontinuálně. Před ohlášenou kontrolou je vhodné vyčlenit tým, který připraví podklady, obvykle v řádu týdnů.

2. Musí nemocnice vydat všechny dokumenty?
Nemocnice je povinna poskytnout součinnost v rozsahu daném zákonem o finanční kontrole nebo kontrolním řádem. U dokumentů podléhajících mlčenlivosti (zdravotnická dokumentace) platí specifický režim.

3. Co dělat s auditní zprávou?
Proti kontrolnímu protokolu lze podat námitky ve stanovené lhůtě (obvykle 15 dnů). Je zásadní, aby námitky byly věcně a právně vyargumentované, ideálně ve spolupráci s právníkem.

Příklady z praxe: rizika v českých nemocnicích

Historie kontrol v českém zdravotnictví ukazuje, jak vážné mohou být následky porušení pravidel. Rizika nejsou pouze teoretická, ale týkají se konkrétních rozhodnutí managementu a každodenního provozu.

Kontroly v krajských nemocnicích opakovaně odhalují pochybení v oblasti nákupu léků a materiálu tzv. „přímo od výrobce“ bez řádného zadávacího řízení. Často chybí tržní konzultace, které by ověřily, zda neexistuje levnější alternativa. Výsledkem jsou pokuty od ÚOHS v řádech statisíců až milionů korun.

V minulosti byly řešeny případy, kdy byly dodávány úklidové či IT služby i po vypršení platnosti původní smlouvy, přičemž faktury byly dále propláceny. Takové jednání je flagrantním porušením zákona o finanční kontrole a zákona o zadávání veřejných zakázek. Často to končí trestním oznámením pro porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pravidelně pokutuje nemocnice za dělení zakázek, například u rekonstrukcí, které jsou uměle rozděleny na etapy. ÚOHS takové jednání trestá jako obcházení zákona. Z těchto příkladů plyne, že rizika jsou reálná a týkají se konkrétních osob ve vedení. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti s řešením právě těchto situací.

microFAQ

1. Co je nejčastější chybou v zakázkách?
"Zvykové právo" – nemocnice nakupuje od dodavatele, protože "se to tak dělalo vždycky", aniž by pravidelně soutěžila. To je z pohledu zákona nepřípustné.

2. Jak snížit pokutu od ÚOHS?
Pokud nemocnice sama zjistí pochybení a přijme nápravná opatření ještě před zahájením správního řízení, může to být polehčující okolnost. Klíčová je včasná právní analýza.

3. Jak komunikovat s policií?
Pokud policie žádá podklady, nemocnice je musí vydat. Výslech zaměstnanců či vedení by však měl probíhat vždy za přítomnosti právního zástupce, aby nedošlo k nechtěnému sebeobvinění z důvodu neznalosti právní kvalifikace.

Závěr

Audity hospodaření u nemocnic nejsou pouhým administrativním procesem – jsou to komplexní prověrky legality a efektivity nakládání s veřejnými prostředky. Výsledky auditů mohou vést k pokutám, odvodům za porušení rozpočtové kázně, k trestnímu stíhání vedení a v extrémních případech k existenčním problémům organizace.

Nemocnice, která má nastavené správné procesy, která provádí vlastní vnitřní kontroly a konzultuje složité případy s odborníky, minimalizuje rizika. Nejúčinnější obrana spočívá v prevenci a profesionalitě.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře jsou připraveni být vašimi partnery. Máme zkušenosti s přípravou nemocnic na audit, s nápravou auditních zjištění, s obranou proti pokutám od ÚOHS a se zastupováním v trestních řízeních.

Pokud vám hrozí audit, nebo pokud už audit probíhá a máte obavy z jeho výsledků, kontaktujte nás bez zbytečného odkladu. Na office@arws.cz vám poskytneme úvodní konzultaci. ARROWS advokátní kancelář disponuje pojištěním profesní odpovědnosti v dostatečné výši, což je pro vás záruka bezpečného řešení.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k auditům hospodaření u nemocnic

1. Musí mít všechny nemocnice audit hospodaření?
Rozsah povinnosti auditu se liší podle právní formy. Obchodní společnosti (a.s., s.r.o.) musí mít audit účetní závěrky, pokud splňují zákonná kritéria (obrat, aktiva, zaměstnanci). Příspěvkové organizace podléhají veřejnosprávním kontrolám ze strany zřizovatele dle zákona o finanční kontrole a zákona o rozpočtových pravidlech. Pro detailní posouzení vaší povinnosti napište na office@arws.cz.

2. Co když audit odhalí porušení – musí se to vždy hlásit policii?
Ne každé porušení je trestným činem. Administrativní chyby se řeší nápravnými opatřeními nebo správními pokutami. Pokud však zjištění nasvědčují spáchání trestného činu (např. úmyslné předražení zakázky, fiktivní fakturace), mají veřejné orgány oznamovací povinnost dle trestního řádu (§ 8 TrŘ). ARROWS advokátní kancelář pomáhá řešit situaci tak, aby k eskalaci pokud možno nedošlo, je-li to právně obhajitelné.

3. Jaké lhůty má nemocnice na to, aby si připravila odpověď na auditní zprávu?
Lhůta pro podání námitek proti kontrolnímu protokolu je stanovena v kontrolním řádu, typicky činí 15 dnů od doručení protokolu. Tuto lhůtu nepodceňujte – po jejím uplynutí se zjištění stávají finálními podklady pro další řízení. Právníci z ARROWS vám pomohou s formulací námitek – kontaktujte nás na office@arws.cz.

4. Co by měla nemocnice dělat, pokud je zahájeno trestní řízení?
Měla by neprodleně kontaktovat advokáta se specializací na trestní právo. Statutární orgán by se měl vyvarovat neuvážených výpovědí bez právní porady. ARROWS advokátní kancelář zajišťuje komplexní obhajobu – napište na office@arws.cz.

5. Jak se nemocnice může bránit pokutě od ÚOHS?
Proti rozhodnutí ÚOHS lze podat rozklad k předsedovi Úřadu. Následně je možná správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně. Existují procesní i hmotněprávní argumenty, jak pokutu zvrátit nebo snížit. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají s touto agendou bohaté zkušenosti.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.