Chyba v zadávacím řízení se vrátí jako odvod –

Proč se chyba v zakázce počítá jako porušení rozpočtové kázně

Text vychází z pravidel pro dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu podle zákona č. 218/2000 Sb.; jde-li o dotaci z rozpočtu obce nebo kraje, uplatní se obdobná, ale samostatná úprava v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Porušením rozpočtové kázně je mimo jiné neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků, které příjemce dostal ze státního rozpočtu, státního fondu nebo Národního fondu (§ 44 rozpočtových pravidel). Rozhodnutí o poskytnutí dotace přitom zpravidla ukládá povinnost vybírat dodavatele v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Kdo ji poruší, používá dotaci v rozporu s podmínkami.

Pro příjemce dotace je nejdůležitější pravidlo o okamžiku porušení. Zákon za porušení rozpočtové kázně výslovně považuje i porušení povinnosti, které přímo souvisí s účelem, na jaký byla dotace poskytnuta, ke kterému došlo před přijetím peněz a které trvá v okamžiku jejich přijetí; prvním dnem porušení je pak den, kdy peníze přijmete (§ 44 odst. 1 písm. j) rozpočtových pravidel).

Chyba v zakázce vypsané před žádostí o platbu se tak nestává problémem až při kontrole, ale ve chvíli, kdy vám dotace přijde na účet — pokud ovšem s účelem dotace přímo souvisí; okrajová vada bez této vazby se takto neposuzuje. Penále se ale v tomto případě podle zákona nepočítá od přijetí peněz, nýbrž až ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod podle platebního výměru uhradit.

Tahle konstrukce vysvětluje, proč odvody dopadají i na projekty, které dopadly dobře. Dílo stojí, dodavatel byl řádně zaplacen a cíl dotace byl splněn. Z pohledu rozpočtových pravidel však byla část peněz použita v rozporu s podmínkami, za kterých byly poskytnuty, a to stačí.

Správu odvodů vykonávají finanční úřady podle daňového řádu a příjemce má v řízení postavení daňového subjektu. Spor se tedy nevede s poskytovatelem dotace ani s ÚOHS, ale s finanční správou, a platí pro něj pravidla daňového řízení včetně odvolání a žaloby ke krajskému soudu. Tahle volba procesu má praktické důsledky: argumentace, podklady a lhůty se řídí daňovým řádem, ne zákonem o zadávání veřejných zakázek, a obrana proto musí umět pracovat s oběma předpisy současně.

Odpovědnost a výše odvodu: dvě různé otázky

Nejvyšší správní soud v rozsudku z roku 2025 jasně oddělil, co rozhoduje o tom, jestli odvod vůbec bude, a co o jeho výši. Uvedl, že úvahy o tom, zda porušení zákona o veřejných zakázkách mohlo nebo nemohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nejsou podstatné pro samotnou odpovědnost za porušení rozpočtové kázně, ale jsou podstatnou okolností při posuzování přiměřenosti výše odvodu (rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 60/2024 ze dne 22. 8. 2025, dostupný na vyhledavac.nssoud.cz).

Spor se týkal příjemce dotace z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který na projekt dostal přes 366 milionů korun. Kontrola zjistila chyby v několika zakázkách: nevyloučení zahraničního uchazeče, který ve lhůtě neprokázal kvalifikaci, neprodloužení lhůty pro nabídky po změně zadávacích podmínek a netransparentní ustanovení zadávací dokumentace. Finanční úřad vyměřil odvody přes 11,7 milionu korun a soud je potvrdil.

Z rozsudku plynou tři závěry, které příjemci dotací obvykle neznají. Za prvé, kontrola nemusí dokazovat existenci konkrétního dodavatele, který by bez pochybení zadavatele podal výhodnější nabídku; stačí kvalifikovaná úvaha, proč mohla být soutěž ohrožena. Za druhé, spornost výkladu práva není důvodem ke snížení odvodu. A za třetí, odvod není trestní sankcí, takže se na něj nevztahuje zákaz dvojího přičítání téže okolnosti.

Rozsudek se týkal zakázek zadaných podle předchozího zákona o veřejných zakázkách. Jeho závěry o odvodu se ale opírají o rozpočtová pravidla, nikoli o konkrétní zadávací postupy, a obecně platí i pro zakázky zadávané dnes.

Výši odvodu pak stanoví finanční úřad v rozsahu, v jakém byla rozpočtová kázeň porušena, případně podle nižší sazby, kterou určil poskytovatel (§ 44a rozpočtových pravidel). Obecně platí, že odvod nemůže být vyšší než celková částka dotace vyplacená ke dni porušení; zákon ale u vady existující už před přijetím peněz tuto horní hranici výslovně nevylučuje. Jak silně konkrétní pochybení dopadne, se proto posuzuje podle toho, jakou sazbu stanoví rozhodnutí o dotaci a jak přesvědčivě doložíte jeho malý vliv na soutěž — tuto argumentaci připravují právníci ARROWS advokátní kanceláře vždy proti textu rozhodnutí o dotaci.

Zadávací vady, které kontrola vyhodnocuje nejčastěji

Častou vadou je neprodloužení lhůty pro podání nabídek po změně zadávacích podmínek. Zadavatel dodatečnou informací upraví parametry, dodací lhůtu nebo rozsah předmětu, ale lhůtu nechá běžet dál. Kontrola pak posuzuje, jestli šlo o upřesnění, nebo o změnu, na kterou museli mít uchazeči čas reagovat, a obrana založená na tom, že šlo jen o vysvětlení, bývá obtížná.

Druhou typickou vadou je chybné posouzení kvalifikace, zejména u zahraničních uchazečů. Zadavatel přijme doklady vystavené jen pro stát sídla uchazeče, nevyzve ho k doplnění a uchazeče nevyloučí. Soud ve zmíněném sporu výslovně uvedl, že pasivita zadavatele při ověřování kvalifikace nemůže být hodnocena v jeho prospěch.

Třetí vadou, která překvapí nejvíc, je netransparentní zadávací dokumentace. Ve stejném sporu si příjemce do dokumentace napsal, že překročí-li nabídka předpokládanou hodnotu, může to být důvodem ke zrušení řízení. Soud to posoudil jako netransparentní, protože si tím zadavatel — tehdy ještě podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách — dal širší právo zrušit řízení, než připouštěl jeho § 84 odst. 2 písm. d) a e), a jen za tuto jednu vadu byl odvod stanoven na 25 % z částky dotace.

Obdobně restriktivní výklad důvodů ke zrušení řízení platí i podle dnešního § 127 zákona o zadávání veřejných zakázek: zrušit řízení lze jen z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo pro nepředvídatelnou podstatnou změnu okolností, ne podle vlastní libovůle zadavatele (§ 127 zákona č. 134/2016 Sb.).

Čtvrtou skupinou jsou chyby při hodnocení a výběru. Patří sem přijetí nabídky, která nesplňuje technické podmínky zadávací dokumentace, nebo nezrušení řízení, ve kterém po vyloučení nevyhovujícího uchazeče zůstala jediná nabídka. Která z těchto vad u vašich zakázek hrozí, se liší podle typu předmětu, podle počtu dodatečných informací a podle toho, jak byla psána zadávací dokumentace — proto zakázky hrazené z dotace prochází právníci ARROWS advokátní kanceláře jednotlivě proti spisu, ne podle obecného seznamu. Obecné souvislosti transparentnosti v zadávání rozebírá text o transparentnosti ve veřejných zakázkách.

Kolik odvod činí a kdy se sazby nesčítají

V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že porušení některých podmínek bude postiženo odvodem nižším, než kolik činí celá dotace (§ 14 rozpočtových pravidel). Uvede přitom procentní rozmezí, pevný procentní podíl nebo pevnou částku a přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na účel dotace. Tyto sazby bývají v příloze rozhodnutí, a kdo je nezná, neví, s jakým rizikem pracuje.

Jak takové sazby vypadají, ukazuje projednávaný spor. Příloha rozhodnutí o dotaci tam rozlišovala mimo jiné méně závažná porušení, za která bylo možné uložit odvod ve výši 5 až 10 % částky dotace. Příjemce se domáhal zařazení do této kategorie, soud to ale odmítl, protože nešlo o formální chybu, nýbrž o vadu se zásadním vlivem na výběr dodavatele. Před podpisem rozhodnutí o dotaci se proto vyplatí vědět, co přesně do které kategorie spadá.

Finanční úřad je těmito sazbami vázán a nemůže se od nich odchýlit. Při procentním rozmezí volí konkrétní výši podle závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu. Nestanoví-li poskytovatel pro dané porušení nižší sazbu, činí odvod celou částku, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena, tedy částku dotace použitou v rozporu s podmínkami.

Pro zakázky platí zvláštní pravidlo o souběhu. Při vícenásobném porušení povinností při zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejvyššího odvodu stanoveného poskytovatelem, nestanoví-li poskytovatel výslovně jinak. Tři chyby v jedné zakázce tedy neznamenají trojnásobný odvod, ale odvod za tu nejzávažnější. Ve zmíněném sporu stanovilo stejné pravidlo rozhodnutí o dotaci a soud ověřoval, že výše odvodu skutečně vychází jen z nejzávažnějšího porušení a že méně závažná pochybení na ni neměla vliv.

K odvodu se připočítává penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše do výše odvodu. Obecně se počítá ode dne následujícího po porušení, u kontrol s odstupem let proto často dosahuje výše samotného odvodu. U vad, které existovaly už před přijetím peněz, však zákon stanoví výjimku a penále se počítá až od uplynutí lhůty k úhradě odvodu podle platebního výměru. Jak se bránit sankci, kterou považujete za nepřiměřenou, rozebírá text o obraně proti nepřiměřené pokutě z dotací.

Co udělat před podáním žádosti o platbu

Protože vada přímo související s účelem dotace, která existuje před přijetím peněz, se stává porušením dnem jejich přijetí, je nejlevnější kontrola ta, kterou provedete sami, než o platbu požádáte. Projděte každou zakázku hrazenou z dotace proti podmínkám rozhodnutí a zjistěte, jestli dokumentace odpovídá zákonu a jestli jste ji dodrželi.

Prvním krokem je sestavení přehledu zakázek s jejich riziky. U každé zakázky potřebujete vědět, jestli byly měněny zadávací podmínky a prodlužovány lhůty, jak byla posuzována kvalifikace, kolik nabídek zůstalo po vyloučení a jestli dokumentace neobsahuje vlastní důvody ke zrušení nad rámec zákona. Právě tyto čtyři body kontroly prověřují nejčastěji.

Druhým krokem je vyhodnocení, co se s odhalenou vadou dá udělat. Dokud smlouva není uzavřena, lze některé chyby napravit v samotném řízení, například prodloužením lhůty nebo novým posouzením kvalifikace. Jindy je správným řešením zrušit řízení a vypsat nové, což je rozhodnutí s vlastními riziky; kdy zadavatel ke zrušení smí přistoupit a jak se proti němu brání dodavatelé, rozebírá text Zadavatel zrušil zadávací řízení, ve kterém jste podali nabídku.

Třetím krokem je komunikace s poskytovatelem. Pokud zjistíte vadu, kterou už napravit nelze, je lepší ji s poskytovatelem řešit dřív, než ji najde kontrola, a znát sazbu, která se na ni podle rozhodnutí vztahuje. Jestli se vyplatí vadu otevřít, nebo naopak hájit postup jako zákonný, závisí na povaze pochybení a na znění podmínek dotace — proto tuto volbu dělají právníci ARROWS advokátní kanceláře až po rozboru konkrétní zakázky.

Chyby příjemců, které odvod zbytečně zvyšují

Nejčastější chybou je spoléhání na to, že zakázku dřív schválil poskytovatel nebo ji neřešilÚOHS. Ani jedno příjemce nechrání. Finanční úřad posuzuje zakázku samostatně; soud ve zmíněném sporu výslovně potvrdil, že prvotní neupozornění na nesrovnalost ze strany poskytovatele nemohlo ovlivnit výsledek pozdějšího kontrolního zjištění.

Druhou chybou je argumentace, že šlo o formální vadu bez vlivu na výsledek. Tento argument míří jen na výši odvodu, ne na odpovědnost, a má sílu jen tehdy, je-li doložen. Soud navíc odmítl, aby se jako polehčující okolnost uplatnila složitost nebo spornost právní otázky.

Kdo pouze tvrdí, že by vyhrál stejný dodavatel, neuspěje; kdo doloží, proč chyba nemohla ovlivnit okruh uchazečů, má šanci na nižší sazbu. Třetí chybou je přehlížení penále. Příjemci se soustředí na odvod a penále berou jako vedlejší položku. U porušení, ke kterým došlo až po přijetí peněz, se počítá od porušení a může dosáhnout výše odvodu, takže u starších projektů bývá stejně velkou částkou jako odvod sám. Včasná úhrada odvodu přitom další růst penále zastaví i tehdy, když se proti odvodu dál bráníte.

Čtvrtou chybou je pozdní žádost o prominutí. Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele odvod nebo penále zčásti či zcela prominout, žádost je ale třeba podat nejpozději do jednoho roku od právní moci platebního výměru. Samotné podání žádosti přitom povinnost odvod uhradit neodkládá, takže bez samostatně řešeného posečkání penále dál běží. Zákon navíc z prominutí odvodu vyjímá část prostředků krytých z rozpočtu Evropské unie, takže je potřeba nejdřív zjistit, jakou cestou peníze na váš projekt plynuly. Souvislosti lhůt pro vyměření rozebírá text o promlčení vrácení dotace.

Závěrečné shrnutí

Článek ukázal, že chyba v zadávacím řízení se u dotovaného projektu nestává jen problémem s ÚOHS, ale porušením rozpočtové kázně, za které finanční úřad vyměří odvod. O odpovědnosti rozhoduje samotné porušení pravidel, o výši odvodu jeho vliv na soutěž a sazby stanovené poskytovatelem.

Pro vedení firmy jsou rozhodující dvě informace a jedno datum. První informací jsou sazby odvodů v příloze rozhodnutí o dotaci, protože právě ty určují, kolik vás konkrétní chyba stojí. Druhou je seznam zakázek s rizikovými body. Datem je den žádosti o platbu, protože vada, která v té chvíli trvá, se stává porušením dnem přijetí peněz.

Odklad se tu prodražuje dvojím způsobem. Penále u vad vzniklých po přijetí peněz běží od porušení a může dosáhnout výše odvodu, a vadu, kterou šlo napravit v řízení, už po uzavření smlouvy nenapravíte. Příjemci, kteří odvodu předešli, měli zakázky prověřené dřív, než podali žádost o platbu.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře prověří zakázky hrazené z dotace ještě před žádostí o platbu, navrhnou nápravu odhalených vad, zastoupí vás v daňové kontrole a v řízení o odvodu i u správních soudů a připraví žádost o prominutí. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu veřejné zakázky.