Jaké novinky přinesla novela ZOK v oblasti druhů podílů a akcií?

Dne 1. 1. 2021 vejde v účinnost velká novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), zveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 33/2020. Jedná se o velmi rozsáhlou novelu, která do stávající právní úpravy vnáší značné změny. Mezi tyto změny patří rovněž změny v oblasti druhů podílů a akcií.

Majetková účast v obchodních společnostech je realizována prostřednictvím podílů

Dle ZOK je potom možné, aby v rámci jedné kapitálové společnosti bylo vymezeno více druhů podílů/akcií, tedy podílů/akcií, s nimiž jsou spojena různá práva a povinnosti. ZOK potom stanoví, že tyto různé druhy podílů/akcií mohou být specifikovány pouze v zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě nebo stanovách). Úpravou v ZOK tak byla zvýšena flexibilita kapitálových společností, kdy je možné prostřednictvím různých druhů podílů/akcií upravit různá práva a povinnosti pro jednotlivé společníky/akcionáře.

I. Novinky v oblasti druhu podílů a akcií

Po novele možnost připustit v zakladatelském právním více druhů podílů zůstává zachována, nově však stanoví povinnost v případě více druhů podílů uvést ve společenské smlouvě a na kmenových listech (byly-li vydány) i název druhu podílu. Zde důvodová zpráva akcentuje rozlišení mezi názvem podílu a označením podílu. Rovněž u akciových společností je nutné uvádět ve stanovách a na akciích název druhu akcií.

Novela nově opouští od zákonného rozlišování mezi „základními podíly“ a „podíly zvláštními“. Stejně tak upouští od rozlišování mezi „kmenovými akciemi“ a „akciemi se zvláštními právy“.

Novela dále nově výslovně normuje dva druhy podílů, resp. akcií, se zvláštními právy a povinnostmi, a to:

II. Podíly a akcie bez hlasovacího práva

A) Podíly

Nově je výslovně stanoveno, že upravuje-li to společenská smlouva, mohou být ve společnosti vydány podíly, se kterými není spojeno hlasovací právo.

Tato úprava má však mantinely, a to, že i společník vlastnící podíl, se kterým není spojeno hlasovací právo, je oprávněn na valné hromadě společnosti hlasovat, bude-li se přijímat rozhodnutí o změně společenské smlouvy, resp. rozhodnutí, v jehož důsledku se mění společenská smlouva, a takovým rozhodnutím by bylo zasaženo do práv a povinností tohoto společníka. Dalším limitem je potom logické pravidlo, že ve společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo.

B) Akcie

Obdobně úprava akciových společností nově výslovně normuje možnost vydání akcií, se kterými není spojené hlasovací, případně (na rozdíl od podílů v SRO) vydání akcií, se kterými je spojena různá váha hlasů.

Pro akciové společnosti jsou rovněž stanoveny mantinely, a to, že souhrn jmenovitých hodnot akcií, se kterými není spojeno hlasovací právo, nesmí přesáhnout 90 % základního kapitálu. Dále i zde akcionář vlastnící akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, je oprávněn na valné hromadě hlasovat, vyžaduje-li ZOK hlasování na valné hromadě podle druhu akcií.

III. Podíly a akcie s vysílacím právem

A) Podíly

Dále ZOK výslovně stanoví, že, umožňuje-li to společenská smlouva, mohou být ve společnosti s ručením omezeným vydány tzv. podíly s vysílacím právem, tj. podíly, se kterými je spojeno právo na jednoho nebo více jednatelů a takto jmenované jednatele odvolat.

I zde však ZOK stanoví limity, a to, že celkový počet jednatelů jmenovaných společníky vlastnícími podíly s vysílacím právem nesmí být vyšší, než počet jednatelů jmenovaných valnou hromadou.

Novela současně stanoví, že tvoří-li jednatelé kolektivní orgán a společníci vlastníci podíly s vysílacím právem do jednoho měsíce ode dne, kdy mohli své vysílací právo vykonat, jednatele nejmenují, mohou jednatelé, jejichž počet neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního jednatele do doby, než společníci své vysílací právo vykonají.

Obdobně jako jednatele lze takto jmenovat a odvolávat členy dozorčí rady, je-li ve společnosti s ručením omezeným zřízena.

B) Akcie

Rovněž v akciové společnosti mohou stanovy určit, že s akcií je spojeno právo jednoho nebo více členů představenstva, přičemž počet takto jmenovaných členů nesmí být větší, než počet jmenovaný valnou hromadou, nebo určí-li tak stanovy, počet jmenovaný dozorčí radou.

Obdobně je potom možné s akciemi možné spojit právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady, nebo správní rady, přičemž počet takto jmenovaných členů nesmí být větší, než počet jmenovaný valnou hromadou.

I v případě akciové společnosti mohou členové všech výše uvedených orgánů, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat chybějící členy v situaci, kdy akcionáři vlastnící akcie s vysílacím právem do jednoho měsíce ode dne, kdy mohli své vysílací právo vykonat, člena nejmenují.

Jmenování a odvolávání členů na základě podílů, resp. akcií, s vysílacím právem, vždy vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Takto jmenované členy orgánů je může valná hromada odvolat pouze v případě, že vysílací právo s pojené s podílem, resp. akcií, zanikne nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena orgánu, zejména porušil-li závažně nebo opakovaně své povinnosti.

Shrnutí

Novela ZOK přináší určité změny a zpřesnění v oblasti různých druhů podílů a akcií, přičemž s některými z nich je spojena povinnost upravit zakladatelská právní jednání, kmenové listy, či akcie. Budete-li potřebovat v oblasti úpravy práv a povinností spojených s podíly nebo akciemi blíže poradit, neváhejte se na nás obrátit.

Čtěte také:

• Souhrn nejdůležitějších změn ve velké novele ZOK
• Nová koncepce monistického systému akciové společnosti
• Změny v rozdělování zisku obchodních společností po novele
• Pokyny valné hromady, obchodní vedení, strategické a koncepční řízení
• Rozhodování per rollam na valných hromadách po novele ZOK 2021
• Jak se mění podmínky výkonu funkce členů (nejen) statutárních orgánů?
• Kodeterminace členů dozorčí rady zaměstnanci
• Nové povinnosti podnikatelů – povinné výkazy a sbírka listin
• Nová rizika jednatelů dle novely ZOK
• Zástavní (a jiná věcná) práva k podílu v obchodní korporaci po novele ZOK