Někdo si přihlásil známku podobnou vaší

Kdo může podat námitky a na jakém základě

Úřad přihlašované označení nezapíše, pokud proti němu uspějí námitky některé z osob, které vyjmenovává § 7 zákona o ochranných známkách. Jsou to především vlastníci starších shodných nebo podobných známek, pokud hrozí záměna. Námitky mohou podat také uživatelé nezapsaných označení užívaných v obchodním styku a osoby, kterým patří právo k autorskému dílu, právo na ochranu osobnosti nebo starší právo z jiného průmyslového vlastnictví. Jiné důvody námitek zákon nezná.

K podání námitek tedy není vždy nutná zapsaná známka. Uživatel nezapsaného označení užívaného v obchodním styku může podat námitky, pokud k němu nabyl práva přede dnem podání napadené přihlášky a hrozí záměna (§ 7 odst. 1 písm. e). Kdo žádné starší právo nemá, námitky podat nemůže. Může jen podat připomínky z jiných, absolutních důvodů. Úřad k nim přihlédne, ale jejich autor se nestává účastníkem řízení.

Z toho plyne praktická lekce o tom, proč se značka registruje. Firma, která svou značku jen užívá a nezapíše ji, se v řízení o cizí podobné přihlášce brání obtížněji. Musí totiž prokázat, že k označení nabyla práva dříve, než konkurent podal přihlášku. Vlastník zapsané známky doloží své právo výrazně snáz. Jak vybrat označení a třídy a jak podat přihlášku, shrnuje text o tom, jak registrovat ochrannou známku.

Námitky se mohou opírat o jedno nebo více starších práv, pokud všechna patří témuž namítajícímu. Mohou se týkat části nebo všech výrobků či služeb, pro které je podána přihláška (§ 25 zákona o ochranných známkách). Firma s několika známkami je tedy může spojit do jedněch námitek. Nemůže ale spojit práva různých vlastníků, například mateřské a dceřiné společnosti.

Tři měsíce od zveřejnění: lhůta, která se neprodlužuje

Námitky lze podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky. Lhůtu nelze prodloužit ani její zmeškání prominout (§ 25 odst. 1). Úřad námitky zamítne bez věcného posouzení ve čtyřech případech: když přišly po lhůtě, když je nepodala oprávněná osoba, když v nich chybí důvody a když k nim nejsou doloženy důkazy (§ 26 zákona o ochranných známkách).

Lhůta běží od zveřejnění přihlášky, ne od okamžiku, kdy se o ní firma dozví. Kdo cizí přihlášky nesleduje, může zjistit, že tři měsíce už uplynuly. Námitky pak podat nelze a obrana se musí opřít o jiné prostředky. Typicky jde po zápisu o návrh na zrušení známky nebo na prohlášení její neplatnosti, což je delší a dražší. Firmy, které si značku cení, proto průběžně sledují shodná a podobná označení přihlašovaná pro shodné nebo související výrobky a služby.

Lhůta má navíc dvojí obsah: do tří měsíců musí firma námitky nejen podat, ale také doložit důkazy. K doplnění námitek a k důkazům předloženým po lhůtě úřad nepřihlíží (§ 25 odst. 2). Firma, která podá krátké námitky s tím, že důkazy doplní později, tak riskuje, že její důkazy úřad vůbec nezohlední.

Praktický důsledek: od data zveřejnění si firma spočítá poslední den lhůty a přípravu plánuje zpětně. Poslední týden vyhradí na kontrolu a podání, dva týdny před ním na důkazy a odůvodnění a zbylý čas na rozhodnutí, zda námitky podat. Pokud se o přihlášce dozví až ve druhém nebo třetím měsíci, zbývá jí na přípravu jen několik týdnů. Proto se vyplatí mít postup připravený předem.

Co musí námitky obsahovat a čím je doložit

Námitky musí být odůvodněné a doložené důkazy, které umožní projednat každou z nich (§ 25 odst. 2). Namítající v nich uvede výrobky nebo služby, proti kterým míří, nebo že míří proti všem výrobkům a službám v přihlášce. Dále uvede starší práva, na nichž námitky stojí, a výrobky nebo služby, pro které tato práva platí (§ 25 odst. 5). Bez odůvodnění nebo důkazů úřad námitky zamítne (§ 26 odst. 1).

Dobré námitky jsou krátké, konkrétní a doložené. Ukazují, v čem se označení shodují nebo podobají, jaké výrobky nebo služby se překrývají a proč si je zákazníci mohou splést. Rozsah důkazů závisí na námitkovém důvodu. U zapsané starší známky stačí jako základ doložit starší právo a odůvodnit kolizi. U nezapsaného označení nebo u známky s dobrým jménem rozhodují doklady o užívání, známosti nebo dobrém jménu, například faktury, katalogy, reklamy či obrat.

Důležité je správně vybrat starší práva. Firma, která má několik známek, vybere ty, které jsou přihlašovanému označení nejblíže a jsou nejsilnější. Nesnaží se využít všechny najednou. Příliš široký výběr námitky oslabuje. U známek zapsaných déle než pět let navíc zvyšuje riziko, že protistrana požádá o důkaz užívání u každé z nich.

Strategii ovlivňuje i volba výrobků nebo služeb, proti kterým námitky míří. Mohou se týkat jen části přihlášky (§ 25 odst. 4), takže firma může napadnout jen tu část, která jí skutečně vadí, a zbytek ponechat. To bývá přijatelný kompromis: přihlašovatel dostane zápis pro oblast, kde s nikým nekoliduje, a vlastník starší známky si udrží svůj obor.

Připomínky a námitky: co se liší

Do konce lhůty pro námitky může kdokoliv podat úřadu připomínky založené na absolutních důvodech podle § 4. Úřad k nim při rozhodování o zápisu přihlédne, ale kdo připomínky podal, nestává se účastníkem řízení (§ 24 zákona o ochranných známkách). Kolizi se starším právem podle § 7 nelze připomínkami uplatnit (§ 24 odst. 3). Na tu slouží jen námitky.

Oba nástroje se liší důvody, o které se opírají, i svým účinkem. Námitky podává osoba se starším právem a stává se účastníkem řízení, takže se může vyjadřovat a dostane rozhodnutí. Připomínky může podat kdokoli, ale jen z důvodů, které se týkají samotného označení, například že je popisné. Autor připomínek se k dalšímu průběhu nevyjadřuje a úřad mu výsledek jen oznámí.

Nejde tedy o dvě náhradní varianty podle toho, zda firma má známku. Vlastník staršího práva uplatní kolizi námitkami, a pokud je označení navíc popisné nebo klamavé, může souběžně podat i připomínky. V praxi se připomínky podávají méně často, protože absolutní důvody úřad zkoumá i sám. Smysl mají hlavně tam, kde by přihlášené označení mohlo klamat zákazníky nebo bránit ostatním v běžném užívání.

Co se děje po podání: řízení a důkaz užívání

Pokud úřad námitky nezamítne hned (§ 26 odst. 1), seznámí s nimi přihlašovatele a stanoví mu lhůtu k vyjádření. Když se přihlašovatel nevyjádří, úřad rozhodne podle obsahu spisu (§ 26 odst. 2). Zjistí-li, že přihlašované označení zasahuje do starších práv namítajícího, přihlášku zamítne. Zamítnout ji může celou, nebo jen pro dotčené výrobky či služby (§ 26 odst. 4).

Přihlašovatel má silný nástroj: může požádat o důkaz užívání starší známky. Platí to, pokud byla starší známka ke dni podání napadené přihlášky nebo ke dni vzniku jejího práva přednosti zapsána nejméně pět let. Namítající pak musí doložit, že ji v posledních pěti letech před tímto dnem řádně užíval pro výrobky nebo služby, na nichž stojí námitky, nebo že měl řádné důvody ji neužívat (§ 26a zákona o ochranných známkách). Přihlašovatel o důkaz žádá nejpozději do dvou měsíců od doručení námitek k vyjádření.

Namítající pak má čtyři měsíce od doručení výzvy úřadu na předložení důkazů a ani tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 26a odst. 7). Jde o samostatný krok, odlišný od důkazů přiložených k námitkám. Pokud důkazy nepředloží a jde o jediné starší právo, úřad námitky zamítne (§ 26a odst. 9). Užíval-li namítající starší známku jen pro některé výrobky nebo služby, úřad ji pro námitkové řízení posoudí, jako by byla zapsaná jen pro ně (§ 26a odst. 8).

Vlastník starší známky si proto ještě před podáním námitek ověří, zda dokáže užívání doložit. Faktury, ceníky, katalogy, web a reklama za pět let před podáním napadené přihlášky musí být dohledatelné. Zároveň musí odpovídat výrobkům nebo službám, na nichž námitky stojí. Jak důkazy o užívání shromažďovat a archivovat, rozebírá text o tom, jak chránit značku a obal doplňku stravy a doložit užívání.

Smírné urovnání: dohoda místo rozhodnutí

Na společnou žádost přihlašovatele a namítajícího úřad v průběhu námitkového řízení stanoví lhůtu alespoň dvou měsíců ke smírnému urovnání (§ 26b zákona o ochranných známkách). Zákon tedy s dohodou stran výslovně počítá. Tuto možnost má smysl zvážit zejména tehdy, když firmě jde spíš o vymezení trhu než o úplné zamítnutí cizí přihlášky, protože dohoda dokáže upravit i to, co úřad svým rozhodnutím upravit nemůže.

Řada sporů o podobné značky končí dohodou, ne rozhodnutím. Vlastník starší známky souhlasí se zápisem pod podmínkami, například s omezením výrobků nebo služeb, s odlišnou podobou označení nebo se zákazem dalšího rozšiřování. Přihlašovatel za to dostane zápis bez rizika zamítnutí. Úřad sice může přihlášku zamítnout i jen pro část výrobků nebo služeb, ale podobu označení, způsob užívání ani budoucí rozšiřování neupraví. Dohoda to dokáže.

Udělí-li namítající po podání námitek písemný souhlas k zápisu, platí, že námitky vzal zpět, a úřad řízení zastaví (§ 7 odst. 3). Souhlas proto dává až po dojednání všech podmínek. Jeho udělením totiž ztrácí možnost v námitkovém řízení pokračovat a s ní velkou část vyjednávací pozice.

Obsah takové dohody a její úskalí rozebírá text o tom, jak se dohodnout místo soudního sporu o podobnou značku Dvě firmy, podobná značka: dohoda místo sporu. Dohoda přitom nemusí vyřešit všechno. Strany se mohou dohodnout jen na části, například na omezení rozsahu výrobků nebo služeb, a o zbytku nechat rozhodnout úřad. Pořadí kroků je u dohody stejně důležité jako její obsah. Zkušený advokát proto možnosti probere s klientem ještě před prvním jednáním, aby klient věděl, co může získat a čeho se musí vzdát.

Pět kroků po zjištění cizí přihlášky

Prvním krokem je zjistit, kdy byla přihláška zveřejněna, a spočítat lhůtu. Trvá to několik minut a rozhoduje to o všem ostatním: z data zveřejnění vyjde poslední den lhůty a od něj se plánuje zpětně. Pokud lhůta už uplynula, námitky podat nelze a firma musí zvolit jiný postup.

Druhým krokem je posoudit, zda má firma oprávnění a důkazy. Má starší právo, typicky zapsanou známku nebo nezapsané označení užívané v obchodním styku už před podáním přihlášky? Podobá se přihlašovanému označení a jde o stejné nebo podobné výrobky či služby? Dokáže firma doložit užívání, pokud o ně přihlašovatel požádá? Pokud ano, námitky mají smysl. Pokud ne, je lepší zvážit jednání s přihlašovatelem nebo obranu jinými prostředky, například žalobu pro nekalou soutěž.

Třetím krokem je rozhodnout, zda podat námitky, nebo jednat. Někdy je výhodnější napsat přihlašovateli a nabídnout dohodu ještě před podáním, protože dopis stojí méně než řízení. Jednání ale nesmí odsunout podání za hranici lhůty. Čtvrtým krokem je příprava a podání námitek s důkazy v zákonné lhůtě. Pátým krokem je sledování řízení a případné využití smírného urovnání.

Podobné označení se může objevit i v přihlášce ochranné známky Evropské unie u evropského úřadu. Postup je tam jiný, logika podobná, a srovnání nabízí text o námitkovém řízení u EUIPO. Firma, která má známku Evropské unie, by proto měla sledovat i přihlášky, které zveřejňuje tento úřad. Jinak může propásnout lhůtu k námitkám i tam.

Čtyři chyby, které promarní námitky

První chybou je čekat. Firma se o cizí přihlášce dozví, ale nikdo nespočítá lhůtu, a po třech měsících už námitky podat nelze. Cenou je zápis podobné značky a následný dražší spor. Pomáhá, když lhůty hlídá jedna konkrétní osoba a když má firma postup, který spustí hned v den, kdy se o přihlášce dozví.

Druhou chybou je podat námitky bez důkazů. Firma podá krátký text s tím, že důkazy doplní. K pozdějšímu doplnění ale úřad nepřihlíží a námitky zamítne pro nedostatek důkazů. Důkazy proto musí být připravené ve lhůtě. Podklady je dobré začít shromažďovat ještě předtím, než firma rozhodne o podání, ne až po něm.

Třetí chybou je spoléhat na starší známku, kterou firma sama neužívá. Přihlašovatel požádá o důkaz užívání, namítající ho nedoloží a námitky neuspějí. Čtvrtou chybou je udělit souhlas předčasně: firma souhlasí se zápisem dřív, než jsou dohodnuté podmínky, a přijde o vyjednávací pozici. Právníci ARROWS advokátní kanceláře proto začínají výpočtem lhůty a ověřením důkazů o užívání a teprve potom doporučí, zda podat námitky, nebo jednat.

Rizika při cizí přihlášce podobného označení

Závěrečné shrnutí

Na námitky proti cizí přihlášce mají firmy tři měsíce od zveřejnění, lhůtu nelze prodloužit a důkazy musí být ve lhůtě. Článek ukázal, že námitky podává osoba se starším právem, a to i bez zapsané známky. Přihlašovatel může požádat o důkaz užívání starší známky a řízení může skončit i dohodou.

Pro vedení firmy z toho plyne jasný postup: sledovat zveřejněné přihlášky, v den zjištění spočítat lhůtu, ověřit důkazy o užívání a teprve pak rozhodnout, zda podat námitky, nebo jednat. Když firma tyto kroky odloží, lhůta uplyne a podobná značka se zapíše. Spor o ni pak firma vede pomaleji a dráž.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře sledují cizí přihlášky, připravují a podávají námitky s důkazy, zastupují firmy v řízení před úřadem a vyjednávají dohody o souběžném užívání. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu pro smlouvy a vyjednávání.