Přeskočit na obsah
advokátní kancelář

Kdy se v roce 2027 platí solidární daň a koho se dotkne?

Hranice 23 %, zálohy, odměna jednatele, dividendy

Vyšší sazba daně se v roce 2027 uplatní jen na tu část ročního základu daně, která přesáhne 1 859 868 Kč, a dotkne se manažerů, jednatelů i podnikatelů. V praxi překvapí hlavně souběh příjmů od dvou firem, kdy vyšší sazbu nezachytí zálohy a daň se doplácí v přiznání. Právníci ARROWS advokátní kanceláře posoudí odměny vedení, výplaty ze zisku i načasování prodeje podílu.

Kolegové diskutují strategii na obchodní schůzce.

Shrnutí v bodech

  • Hranice pro sazbu 23 % činí v roce 2027 36násobek průměrné mzdy, tedy 1 859 868 Kč ročně; oproti roku 2026 vzrostla o 97 056 korun.
  • Vyšší sazba dopadá jen na část základu daně nad hranicí, zbytek se dál daní 15 %.
  • Do hranice se sčítá mzda, odměna jednatele, příjmy z podnikání, nájmu i zdanitelný prodej podílu; dividendy z české společnosti se do ní nepočítají.
  • V zálohách se hranice posuzuje měsíčně (154 989 Kč), daň se ale vyrovnává ročně, takže bonusy i souběh dvou zaměstnavatelů mohou vytvářet přeplatky nebo nedoplatky.
  • Prakticky: před výplatou ročních bonusů a před prodejem podílu si spočítejte celý roční základ daně, ne jen jednu výplatu.

Připravujete odměny vedení nebo prodej podílu?

Kde leží hranice pro vyšší sazbu v roce 2027

Česká daň z příjmů fyzických osob má dvě sazby. Část základu daně do 36násobku průměrné mzdy se daní 15 %, část nad touto hranicí 23 %. Mezi lidmi se pro vyšší sazbu dodnes používá označení solidární daň nebo milionářská daň. Solidární zvýšení daně o 7 % ale zákon znal jen do roku 2020, od roku 2021 ho nahradila druhá sazba a od roku 2024 se hranice počítá z 36násobku místo dřívějšího 48násobku průměrné mzdy.

Průměrná mzda pro rok 2027 činí 51 663 korun. Vychází z nařízení vlády č. 177/2026 Sb., které stanovilo všeobecný vyměřovací základ za rok 2025 na 48 900 Kč a přepočítací koeficient na 1,0565. Roční hranice pro sazbu 23 % je tedy 1 859 868 Kč, měsíční hranice pro zálohy trojnásobek, tedy 154 989 Kč. Pro srovnání: v roce 2026 platilo 1 762 812 Kč ročně a 146 901 Kč měsíčně.

Hranici stanoví přímo zákon o daních z příjmů a každý rok se posouvá s průměrnou mzdou (§ 16 zákona o daních z příjmů). Daň se počítá ze základu sníženého o nezdanitelné části a odčitatelné položky a zaokrouhleného na celé stokoruny dolů. Odpočty tak ubírají nejdřív z části zdaněné 23 %, a proto mají u lidí nad hranicí vyšší hodnotu než u ostatních.

Pro vedení firmy je podstatné, že stejná průměrná mzda určuje i strop sociálního pojištění. Maximální vyměřovací základ zaměstnance činí 48násobek průměrné mzdy, v roce 2027 tedy 2 479 824 korun. Z příjmu nad touto částkou už zaměstnanec ani zaměstnavatel sociální pojištění neplatí, zdravotní pojištění strop nemá. Právní stav ke dni 29. 10. 2026; částky pro rok 2027 vycházejí z předpisů již vyhlášených s účinností od 1. 1. 2027.

Hranice

Rok 2026

Rok 2027

Průměrná mzda

48 967 Kč

51 663 Kč

Roční hranice pro sazbu 23 % (36násobek)

1 762 812 Kč

1 859 868 Kč

Měsíční hranice pro zálohu 23 % (trojnásobek)

146 901 Kč

154 989 Kč

Strop sociálního pojištění (48násobek)

2 350 416 Kč

2 479 824 Kč

ARROWS advokátní kancelář

Co se do hranice započítává a co ne

Hranice se neposuzuje u každého příjmu zvlášť, ale u celého ročního základu daně. Ten tvoří součet dílčích základů ze závislé činnosti, z podnikání, z nájmu a z ostatních příjmů. Manažer se mzdou pod hranicí tak může vyšší sazbu zaplatit, pokud k mzdě přidá zisk z pronájmu bytu nebo zdanitelný prodej akcií. Rozhoduje součet za celý kalendářní rok. Poplatníků v paušálním režimu, jejichž daň za období odpovídá paušální dani, se sazby 15 % a 23 % netýkají (§ 7a zákona o daních z příjmů).

Do příjmů ze závislé činnosti patří vedle mzdy i odměna člena orgánu právnické osoby, tedy jednatele, člena představenstva nebo dozorčí rady. Stejně se posuzují příjmy za práci společníka s ručením omezeným a nepeněžní plnění od zaměstnavatele, například služební auto používané i soukromě. Všechny tyto částky se sčítají do jednoho dílčího základu a společně rozhodují o tom, jestli poplatník hranici přesáhne.

Do hranice se naopak nepočítají příjmy zdaněné zvláštní sazbou srážkou. Typicky jde o podíl na zisku z české akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, ze kterého společnost strhne 15 % a dál se nezdaňuje (§ 36 zákona o daních z příjmů). Mimo základ zůstávají i osvobozené příjmy, například prodej podílu držený déle než pět let nebo nabytí dědictví.

Sporné bývají hlavně příjmy na pomezí, například plnění manažerovi od mateřské společnosti nebo odměna za funkci v jiné firmě skupiny. Zákon za příjmy ze závislé činnosti považuje i plnění v souvislosti s výkonem funkce, která neplynou přímo od zaměstnavatele. Jestli konkrétní plnění vstupuje do základu jako mzda, nebo jako jiný druh příjmu, závisí na smlouvách a toku peněz ve skupině, a proto takové struktury právníci ARROWS advokátní kanceláře prověřují ještě před výplatou.

Jak se vyšší sazba projeví v měsíčních zálohách

Zaměstnavatel nezná celoroční příjem zaměstnance, a proto zákon pro zálohy používá měsíční hranici, trojnásobek průměrné mzdy. Z části měsíčního základu do 154 989 Kč se v roce 2027 strhává 15 %, z části nad touto hranicí 23 % (§ 38h zákona o daních z příjmů). U stálé mzdy dává tento postup skoro přesně roční daň, rozdíl vzniká až při nepravidelných příjmech.

Typickým případem je roční bonus vyplacený najednou. Jednatel s měsíční mzdou 120 000 Kč dostane v prosinci bonus 600 000 korun. Prosincový základ činí 720 000 Kč a zaměstnavatel z části nad 154 989 Kč strhne zálohu 23 %, celkem 153 201 Kč za prosinec (záloha se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, částky jsou před slevami na dani). Za celý rok zaplatí na zálohách 351 201 Kč, přitom jeho roční daň před slevami činí jen 320 411 korun.

Pokud je bonus odměnou za více měsíců téhož roku, může zaměstnavatel podle § 38h odst. 8 zákona o daních z příjmů spočítat zálohu, jako by byl vyplacen po měsících, je-li to pro zaměstnance výhodnější, a přeplatek pak nevznikne. Při výplatě v jediném měsíci by přeplatek kolem 30 790 Kč vznikl tím, že měsíční hranice zatížila 23 % i část bonusu, která by v ročním součtu spadla pod roční hranici. Zaměstnanec ho dostane zpět v ročním zúčtování, o které musí zaměstnavatele požádat do 15. února následujícího roku, nebo v daňovém přiznání. Přeplatek mzdová účtárna vrací nejpozději při zúčtování mzdy za březen.

Opačný problém vzniká při souběhu dvou zaměstnavatelů. Manažer, který pobírá 100 000 Kč měsíčně jako zaměstnanec jedné firmy a dalších 100 000 Kč jako jednatel druhé, nepřekročí měsíční hranici u žádné z nich. Obě firmy strhávají jen 15 %. Roční základ 2 400 000 Kč ale hranici přesahuje, takže v daňovém přiznání doplatí přes 43 000 korun. Kdo má příjmy ze závislé činnosti od dvou plátců současně, musí podat daňové přiznání (§ 38g zákona o daních z příjmů).

Modelový výpočet: manažer s mzdou 200 000 Kč měsíčně

Vezměme ředitele s hrubou mzdou 200 000 Kč měsíčně bez dalších příjmů, tedy 2 400 000 Kč ročně. Hranici pro sazbu 23 % přesahuje o 540 132 korun. Z části do hranice zaplatí 15 %, tedy 278 980 Kč, z části nad hranicí 23 %, tedy 124 230 korun. Roční daň před slevami činí 403 211 korun.

Vyšší sazba ho stojí ročně 43 211 Kč navíc oproti situaci, kdy by se celý základ danil 15 %. Měsíční záloha činí 33 601 Kč, z toho 10 353 Kč připadá na část mzdy nad měsíční hranicí. Dvanáct záloh dává 403 212 korun, takže u stálé mzdy vyjde roční zúčtování skoro na korunu přesně a žádný velký přeplatek ani nedoplatek nevzniká.

Proti roku 2026 se ředitelovi při stejné mzdě daň sníží. Hranice se posunula o 97 056 Kč, takže tato částka se místo 23 % daní 15 % a ročně ušetří přibližně 7 764 korun. Kdo má roční základ daně mezi 1 762 812 Kč a 1 859 868 Kč, v roce 2027 vyšší sazbu nezaplatí vůbec.

Sociální pojištění se u tohoto ředitele odvádí z celé mzdy. Roční příjem 2 400 000 Kč nedosahuje stropu 2 479 824 korun. Kdyby jeho mzda vzrostla nad strop, v posledních měsících roku by zaměstnavatel přestal odvádět sociální pojištění 24,8 % a zaměstnanec 7,1 %. Daň 23 % a zdravotní pojištění by se ale z přesahující částky platily dál.

Odměna jednatele a člena představenstva

Odměna za výkon funkce v orgánu společnosti se daní stejně jako mzda a vstupuje do stejné hranice. Nezáleží na tom, jestli ji jednatel pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce, nebo jestli k ní má i pracovní smlouvu na jinou činnost. Obě plnění se sčítají v dílčím základu ze závislé činnosti a společnost z nich strhává zálohy stejným postupem.

Častou chybou je fakturace výkonu funkce jednatele přes živnostenský list. Odměna člena orgánu je ze zákona příjmem ze závislé činnosti bez ohledu na to, jak ji strany ve smlouvě nazvou. Paušální výdaje ani pravidla pro podnikatele se na ni nepoužijí a správce daně ji při kontrole přeřadí mezi příjmy ze závislé činnosti, ze kterých měla společnost strhávat zálohy.

Smlouvu o výkonu funkce včetně odměny schvaluje v kapitálové společnosti nejvyšší orgán a bez tohoto schválení není účinná. Pokud odměna ve smlouvě sjednaná není, platí, že výkon funkce je bezplatný; výjimky u vad na straně společnosti upravuje § 59 odst. 4 zákona o obchodních korporacích. Firma, která jednateli vyplácí odměnu bez schválené smlouvy, tak otevírá spor mezi společníky i otázku, jaké plnění vlastně vyplatila. Jak nastavit smlouvy o výkonu funkce a souběh s pracovním poměrem, rozebírá článek souběh funkcí a odměňování statutárů.

U vlastníka, který je zároveň jednatelem, se nabízí otázka, jestli si vyplácet vyšší odměnu, nebo podíl na zisku. Jaký poměr mezi odměnou a dividendou je v konkrétní firmě výhodný, závisí na výši zisku, stropu sociálního pojištění a plánech na prodej firmy. Proto tento model právníci ARROWS advokátní kanceláře počítají se společníky a jejich daňovým poradcem na konkrétních číslech.

Dividenda místo mzdy: co se změní

Podíl na zisku z české společnosti se daní srážkou 15 % a do základu daně se nezapočítává, takže sazbu 23 % u daňového rezidenta ČR nespouští. Dividenda se ale vyplácí ze zisku, který společnost předtím zdanila daní z příjmů právnických osob 21 %. Ze 100 korun zisku před zdaněním tak společníkovi zůstane 67,15 koruny a celková daň činí 32,85 %.

Řádně sjednaná a doložená mzda nebo odměna jednatele může být pro společnost daňově uznatelným nákladem, dividenda jím není. U odměny pod stropem sociálního pojištění však vedle daně z příjmů zatěžují příjem pojistné zaměstnavatele i zaměstnance, které u dividendy odpadá. Nad stropem sociálního pojištění zůstává jen daň 23 % a zdravotní pojištění, takže rozdíl mezi oběma cestami se zmenšuje.

Dividendu nelze vyplatit kdykoli. O rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti, vlastní kapitál po rozdělení nesmí klesnout pod zákonnou hranici a výplata nesmí přivodit úpadek, což platí i pro zálohu na podíl na zisku. Kdo potřebuje z firmy dostat peníze v průběhu roku, může zvážit i zálohu na podíl na zisku nebo zápůjčku, každá cesta má ale jiné daňové a korporátní dopady. Přehled možností přináší článek jak z firmy vybrat peníze bez prodeje podílu.

Dividendy ze zahraničních společností se posuzují jinak a mohou vyžadovat podání daňového přiznání. Tento článek se zabývá podílem na zisku z české společnosti, u něhož daňovou povinnost splní srážka. U zahraničních zdrojů rozhoduje i smlouva o zamezení dvojího zdanění se státem plátce, a proto je potřeba posoudit každý zdroj zvlášť ještě před podáním přiznání. Článek popisuje zdanění daňových rezidentů ČR. U daňových nerezidentů se uplatní zvláštní sazby a smlouvy o zamezení dvojího zdanění (§ 36 a § 37 zákona o daních z příjmů), takže výsledek může být jiný.

Nejčastější otázky k zálohám a ročnímu zúčtování

1. Kdo musí za rok 2027 podat daňové přiznání kvůli vyšší sazbě?

Přiznání za rok 2027 se podává v roce 2028. Povinnost má zejména ten, kdo měl příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, kdo neučinil u všech plátců prohlášení k dani, nebo měl vedle mzdy jiné zdanitelné příjmy (§ 7 až 10) nad 40 000 korun. Tento limit platí od zdaňovacího období 2027, za rok 2026 činí 20 000 korun. Zálohy u nich nezohlední celý roční základ.

2. Vrátí zaměstnavatel přeplatek z ročního bonusu automaticky?

Ne. Zaměstnanec musí o roční zúčtování požádat do 15. února a doložit případné doklady od předchozích zaměstnavatelů. Jinak si přeplatek nárokuje v daňovém přiznání.

3. Strhává zaměstnavatel 23 % i z odměny jednatele?

Ano, pokud měsíční základ pro zálohu překročí 154 989 korun. Odměna jednatele se pro zálohy posuzuje stejně jako mzda.
ARROWS advokátní kancelář

Prodej podílu a akcií: kdy příjem zvýší základ daně

Příjem z prodeje podílu ve společnosti s ručením omezeným je osvobozený, pokud ho prodávající držel déle než pět let. U akcií a jiných cenných papírů postačí tři roky. Obě lhůty stanoví § 4 odst. 1 písm. q) a u) zákona o daních z příjmů. Pokud časový test nesplníte, je zisk ostatním příjmem, sníží se o nabývací cenu a přičte se k ostatním příjmům v základu daně. Jednorázový prodej tak může poslat do sazby 23 % i člověka, jehož mzda leží hluboko pod hranicí.

Osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč je potřeba oznámit správci daně. Oznámení se podává do konce lhůty pro daňové přiznání za rok, ve kterém příjem plynul, a obsahuje výši příjmu, okolnosti jeho nabytí a datum. Za neoznámení hrozí pokuta 0,1 % z příjmu, pokud poplatník povinnost splní dodatečně bez výzvy, 10 % po výzvě a 15 %, pokud nereaguje ani na výzvu. Povinnost odpadá u příjmu, jehož údaje správce daně zjistí z veřejných rejstříků a evidencí (§ 38v odst. 3 zákona o daních z příjmů).

U podílu nabytého děděním od příbuzného v řadě přímé nebo od manžela se do pětileté lhůty započítává i doba, po kterou podíl vlastnil zůstavitel. Dědic, který podíl prodá krátce po skončení řízení o pozůstalosti, tak může časový test splnit. Podrobnosti o dědictví firmy a nemovitostí shrnuje článek kdy se při zdědění firmy nebo nemovitosti platí daň.

Načasování prodeje podílu je proto stejně důležité jako jeho cena. Prodej uskutečněný měsíc před uplynutím pěti let zpravidla znamená zdanění celého zisku sazbou 15 %, případně až 23 %, prodej o měsíc později při splnění ostatních podmínek žádnou daň. Osvobození se navíc nevztahuje na podíl pořízený z obchodního majetku, pokud je převeden do 5 let po ukončení podnikání, ani na příjem z budoucího převodu uskutečněného do 5 let od nabytí, i když smlouva vznikne až po 5 letech (§ 4 odst. 1 písm. q) bod 1 až 3 zákona o daních z příjmů).

Pět chyb, které vyšší sazbu zbytečně prodraží

První chybou je spoléhat na zálohy. Kdo má příjmy od více plátců současně, z podnikání nebo z nájmu, zjistí výši skutečné daně až v přiznání. Druhou chybou je vyplatit bonus v lednu následujícího roku v domnění, že se tím přesune do dalšího období. Příjem ze závislé činnosti za uplynulý rok, který zaměstnanec obdrží nejdéle do 31 dnů po skončení roku, se považuje za příjem uplynulého roku (§ 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Třetí chybou je prodej podílu nebo akcií bez kontroly časového testu. Pokud společník v posledních pěti letech zvýšil nabývací cenu podílu nepeněžitým plněním nebo část podílu dokoupil od jiného společníka, osvobození se na odpovídající část příjmu nevztahuje. Lhůtu je proto potřeba ověřit pro každou část podílu zvlášť, nejlépe ještě před jednáním o ceně.

Čtvrtou chybou je zapomenuté oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů korun. Pokuta 15 % z prodejní ceny podílu může dosáhnout částky, kterou si prodávající časovým testem ušetřil. Pátou chybou je rozdělení zisku, při kterém společnost nepohlídá kapitálový test. Takové rozhodnutí valné hromady nemá právní účinky a vyplacené peníze ztrácejí právní důvod.

Všech pět chyb spojuje jedno: o dani se rozhoduje v okamžiku, kdy firma nebo vlastník podepisuje smlouvu nebo schvaluje výplatu. Dodatečná oprava v přiznání už zpravidla jen vyčísluje, co se stalo. Jestli je v konkrétním případě výhodnější odložit prodej, rozložit bonus nebo změnit poměr mzdy a dividendy, závisí na celkových příjmech vlastníka i na plánech firmy, a proto tato rozhodnutí právníci ARROWS advokátní kanceláře připravují s předstihem před koncem roku.

Rizika pro firmy a jejich vedení

Riziko

Jak právníci ARROWS chrání vaši pozici

Nedoplatek při souběhu příjmů: manažer nebo jednatel s příjmy od dvou plátců neplatí vyšší sazbu v zálohách.

Revize smluv o výkonu funkce a odměňování vedení. Nastavíme odměny a upozorníme na povinnost podat přiznání.

Zdanění prodeje podílu: prodej před uplynutím časového testu.

Příprava transakční dokumentace a načasování převodu. Ověříme lhůty pro každou část podílu.

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu: prodej nad 5 mil. Kč bez oznámení.

Kontrola povinností po transakci. Připravíme oznámení správci daně.

Napadení výplaty zisku: rozdělení zisku v rozporu s kapitálovým testem nebo výplata, která přivodí úpadek.

Korporátní dokumentace k výplatě zisku. Připravíme rozhodnutí valné hromady a test úpadku.

Spor se správcem daně o charakter plnění: plnění manažerovi ve skupině.

Zastupování v daňové kontrole a odvolacím řízení. Doložíme smluvní a korporátní podklady.

ARROWS advokátní kancelář

Závěrečné shrnutí

Vyšší sazba daně z příjmů se v roce 2027 uplatní na část ročního základu daně nad 1 859 868 korun. Hranice vzrostla s průměrnou mzdou, takže lidé se stejným příjmem jako v roce 2026 zaplatí o něco méně. Do hranice se sčítá mzda, odměna jednatele, podnikání, nájem i zdanitelný prodej podílu, dividendy z české společnosti nikoli.

Pro vedení firmy jsou podstatné tři věci: zálohy nevyřeší souběh příjmů, bonusy mohou vytvářet přeplatky a prodej podílu před uplynutím lhůty může z jednorázového příjmu udělat příjem zdaněný 23 %. Každé z těchto rozhodnutí se dá připravit dopředu, pokud firma a vlastník vědí, jaké příjmy během roku očekávají.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře připraví smlouvy o výkonu funkce a pravidla odměňování vedení, korporátní dokumentaci k výplatě zisku i transakční dokumentaci k prodeji podílu. Ve spolupráci s daňovými poradci spočítají dopady jednotlivých variant a zastoupí klienta v daňové kontrole, pokud se správce daně na výplaty nebo prodej podílu zaměří.

Pošlete nám přehled příjmů, které letos očekáváte, smlouvy o výkonu funkce nebo plánovaný prodej podílu. Napište na konzultace@arws.cz, nebo se podívejte, jak pracujeme v oblasti daňového poradenství. Spočítáme, kde vyšší sazba vzniká a co se dá upravit ještě před koncem roku.

Nejčastější otázky k progresivní dani v roce 2027

1. Od jaké částky se v roce 2027 platí daň 23 %?

Z části ročního základu daně nad 1 859 868 korun. V měsíčních zálohách na mzdu se 23 % uplatní na část základu nad 154 989 korun.

2. Je solidární daň totéž co progresivní daň?

Lidé tak vyšší sazbu označují dodnes. Solidární zvýšení daně o 7 % ale zákon znal jen do roku 2020, od roku 2021 platí druhá sazba 23 %.

3. Platí se 23 % z celé mzdy, když překročím hranici?

Ne. Sazba 23 % se uplatní jen na část základu daně nad hranicí, zbytek se daní 15 %.

4. Zvyšují dividendy základ pro sazbu 23 %?

Podíl na zisku z české společnosti ne. Daní se srážkou 15 % a do základu daně se nezapočítává.

5. Počítá se do hranice prodej podílu ve firmě?

Jen pokud není osvobozený. Podíl v s.r.o. držený déle než pět let a akcie držené déle než tři roky se zdaňovat nemusí.

6. Jak hranice souvisí se stropem sociálního pojištění?

Obě se počítají z průměrné mzdy. Strop sociálního pojištění činí v roce 2027 2 479 824 Kč, nad ním se platí jen daň a zdravotní pojištění.

Další kroky

Každá situace je jiná a správný postup záleží na detailech. Napište nám, co řešíte – specialista ARROWS se Vám ozve do 24 hodin, posoudí Vaši situaci a navrhne další postup.

Autor článku:

Mgr. Marek Hučík
Mgr. Marek Hučík

Advokát, partner

Mgr. Marek Hučík zastává v ARROWS pozici vedoucího pražské pobočky, kde se stará o její efektivní řízení a bezproblémový chod. Jako zkušený advokát se specializuje na právo nemovitostí, obchodní smlouvy a problematiku AML (Anti-Money Laundering). Pomáhá firmám také s licencemi a dohledem České národní banky, s platebním stykem a s regulací investičních fondů. Pro regulované obory staví compliance procesy tak, aby obstály při kontrole. Významnou část jeho praxe tvoří také rodinné fondy, svěřenské fondy a nadace a mezigenerační nástupnictví. Majitelům firem a rodinám pomáhá nastavit struktury, které chrání majetek, zajišťují jeho dlouhodobou správu a umožňují bezpečné předání další generaci.

Upozornění:

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2027. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 350.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Připravujete odměny vedení nebo prodej podílu?

Ozveme se do 24 hodin.

Případu se bude věnovat:Mgr. Marek Hučíkadvokát, partner

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.