Jak si udržet kontrolu nad svěřenským fondem, když už nejste vlastníkem majetku

Co se vyčleněním majetku skutečně mění

Svěřenský fond vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele. Podle § 1448 občanského zákoníku vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a vlastnická práva k němu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. Majetek ve fondu přitom není vlastnictvím správce, zakladatele ani obmyšleného. Samotný vznik fondu – od smlouvy o vyčlenění majetku po zápis do evidence svěřenských fondů – jsme rozebrali v článku jak založit svěřenský fond krok za krokem.

Do katastru nemovitostí a dalších evidencí se podle § 1456 zapíše svěřenský správce jako vlastník s poznámkou „svěřenský správce“. Zakladatel tedy po vzniku fondu nemůže s majetkem sám nakládat a nemá k němu přímý přístup; zůstávají mu jen ta práva, která si předem vyhradil.

Rozsah dispozic správce je navíc široký. Svěřenskému správci náleží plná správa a podle § 1410 může se spravovaným majetkem činit cokoli, co je nutné a užitečné. Právě proto je otázka kontroly otázkou dokumentace, nikoli osobní důvěry.

Statut jako hlavní nástroj kontroly

Každý svěřenský fond musí mít statut, který vydává zakladatel a který vyžaduje formu veřejné listiny. Ustanovení § 1452 vyjmenovává povinné náležitosti: označení fondu a majetku, účel, podmínky pro plnění, dobu trvání, určení obmyšleného nebo způsobu jeho určení a počet správců včetně způsobu jejich jednání.

Zákon zde ale stanoví minimum, nikoli maximum. O tom, kolik kontroly zakladateli po vyčlenění majetku reálně zůstane, rozhoduje právě to, co si nad rámec zákonného minima do statutu prosadí.

V praxi se doplňuje zejména mechanismus jmenování a odvolání správce, katalog jednání podmíněných předchozím souhlasem, investiční a zadlužovací limity, rozsah a frekvence reportingu, postavení dohlížející osoby a řešení nástupnictví po smrti zakladatele. Statut se přitom mění obtížněji než společenská smlouva, takže chyba v jeho nastavení má dlouhou životnost.

Jmenování a odvolání svěřenského správce

Podle § 1455 jmenuje a odvolává svěřenského správce zakladatel, přičemž může ve statutu určit jiný způsob jmenování nebo odvolání. Nejmenuje-li správce oprávněná osoba v přiměřené době, jmenuje jej na návrh osoby s právním zájmem soud.

Právo odvolat správce je nejsilnější kontrolní páka, kterou zakladatel po vyčlenění majetku má. Jde ale o nástroj následný: odvolání samo o sobě nezruší právní jednání, které už správce jménem fondu učinil, a nevrátí zpět prodaný nebo zastavený majetek.

Proto se odvolací právo v dobře nastavených strukturách kombinuje s preventivními mechanismy – s vázaností vybraných dispozic na předchozí písemný souhlas dohlížející osoby a s jasně popsaným postupem pro případ, že správce zemře, rezignuje nebo se stane nezpůsobilým.

Zakladatel jako svěřenský správce a jeho meze

Zakladatel i obmyšlený mohou být svěřenskými správci. Ustanovení § 1454 k tomu ale připojuje dvě podmínky: fond musí mít dalšího svěřenského správce, kterým je třetí osoba, a správci musí právně jednat společně.

Tato konstrukce dává zakladateli faktické veto nad každým právním jednáním fondu, protože bez jeho podpisu nelze jednat. Současně mu ale znemožňuje jednat samostatně, takže z pohledu odděleného vlastnictví jde o kompromis, nikoli o obcházení podstaty institutu.

Zvolit tuto cestu je legitimní. Platí ale nepřímá úměra: čím blíže je zakladatel plné kontrole nad fondem, tím slabší je jeho pozice v případném sporu s věřiteli, správcem daně nebo insolvenčním správcem.

Právo jmenovat obmyšlené a určovat plnění

Podle § 1457 má zakladatel právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut určí něco jiného. Nevyužije-li toto právo, přechází na svěřenského správce; u fondu zřízeného k soukromému účelu jen tehdy, vymezí-li statut okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.

Kdo rozhoduje o tom, komu a v jaké výši fond plní, drží nad fondem ekonomickou kontrolu – často větší než ten, kdo majetek spravuje. Zároveň platí mez podle § 1458: nikdo není oprávněn jmenovat obmyšleného nebo mu určit plnění pro vlastní zisk.

Praktický detail, který se přehlíží: u fondu zřízeného k soukromému účelu je jmenování obmyšleného účinné až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Rozhodnutí učiněné „do šuplíku“ tedy samo o sobě nestačí.

Dohled, informační práva a role protektora

Dohled nad správou fondu vykonává podle § 1463 zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. Právě tato poslední věta otevírá prostor pro to, co se v mezinárodní praxi označuje jako protektor (protector) nebo dohlížecí výbor.

Obsah dohledu doplňuje § 1465: na žádost osoby s právem dohledu umožní správce kontrolu dokladů o fondu a předloží vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci. Informační právo je ale v praxi bezcenné, pokud statut neurčí konkrétní rozsah, formu a periodicitu reportingu a lhůty pro odpověď.

Dobře nastavená dohledová vrstva bývá účinnější než formální právo odvolat správce, protože působí průběžně. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou nastavit statut, dohledový mechanismus i souhlasové limity tak, aby kontrola byla vymahatelná a zároveň nezpochybnila oddělení majetku – ozvěte se na konzultace@arws.cz.

Když správce neplní: soudní nástroje

Podle § 1466 může zakladatel, obmyšlený nebo i jiná osoba, která na tom má právní zájem, navrhnout soudu, aby svěřenskému správci určité jednání uložil nebo zakázal, anebo aby jej odvolal a jmenoval nového. Tytéž osoby se mohou dovolat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje fond nebo právo obmyšleného.

Zákon zde ale výslovně chrání třetí osoby: nabyla-li třetí osoba právo v dobré víře, nesmí to vést k její újmě. Prakticky to znamená, že proti kupujícímu, který koupil nemovitost z fondu v dobré víře, se zakladatel majetku zpravidla nedomůže – zůstává mu nárok vůči správci.

Doplňkově platí, že soud může na návrh osoby s právním zájmem podle § 1469 fond zrušit, případně upravit statut, je-li dosažení účelu nemožné nebo obtížně dosažitelné. Podle § 65a odst. 4 zákona o veřejných rejstřících může soud rozhodnout o zrušení fondu i bez návrhu, nezjedná-li správce nápravu evidenčních nedostatků.

Kde je hranice: kontrola, která fond znehodnotí

Nejvyšší soud v usnesení 5 Tdo 1273/2021 uzavřel, že odstraněním majetku dlužníka podle § 222 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku se rozumí i jeho ukrytí, které dlužníkovi umožňuje s majetkem nadále disponovat, využívat jej a případně jej později získat zpět. Takto je podle soudu nutné posoudit i vyčlenění majetku dlužníka jako zakladatele do svěřenského fondu.

Občanskoprávní rovinu doplňuje § 1467: účastní-li se správce, zakladatel nebo obmyšlený činů sledujících úmyslné poškození práv zakladatelova věřitele nebo poškození fondu, jsou zavázáni společně a nerozdílně. Retence kontroly se tedy může obrátit proti zakladateli jako důkaz, že majetek ve skutečnosti nikdy neopustil jeho sféru.

Rozhodující je načasování a účel. Fond zřízený v době, kdy zakladateli hrozí insolvence, exekuce nebo velký spor, je z povahy věci podezřelý; naopak fond zřízený v klidném období, s reálným účelem a s viditelně samostatným správcem, obstojí i při silných kontrolních právech zakladatele. Že se o platnost zřízení fondu vedou skutečné spory, ukazuje i rozsudek Nejvyššího soudu 24 Cdo 1754/2022, v němž soud dovolání svěřenského správce zamítl.

Evidence svěřenských fondů a skutečný majitel

Svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů. Zapisují se do ní podle § 65d zákona o veřejných rejstřících mimo jiné údaje o správci, počtu správců a způsobu jejich jednání, o zakladateli, o obmyšleném a o další osobě oprávněné k výkonu dohledu. Vyhledávání v registru ARES na spojení „svěřenský fond“ dnes vrací přes tisíc subjektů, takže nejde o okrajový institut.

Podle § 65e téhož zákona se údaje o zakladateli, obmyšleném a dohlížející osobě neuvádějí v opisu z evidence ani neuveřejňují, pokud k tomu nebyl dán souhlas. Úplný opis může obdržet jen svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a dále vyjmenované orgány. Diskrétnost vůči veřejnosti tedy zůstává zachována, vůči státu nikoli.

Na to navazuje evidence skutečných majitelů. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 37/2021 Sb. je skutečným majitelem právního uspořádání vždy jeho zakladatel, svěřenský správce, obmyšlený i osoba oprávněná k výkonu dohledu, která může jmenovat nebo odvolat správce nebo obmyšleného.

Praktický důsledek je jednoznačný: každá další kontrolní role, kterou si zakladatel ve struktuře vytvoří, zpravidla přidá dalšího zapsaného skutečného majitele.

Daňové souvislosti, na které se zapomíná

Svěřenský fond je podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů samostatným poplatníkem daně z příjmů právnických osob, přestože nemá právní osobnost. Má tedy vlastní daňové povinnosti, vlastní účetnictví a vlastní vztah ke správci daně.

Samostatný daňový režim má i plnění poskytované obmyšlenému a rozlišuje se přitom, zda jde o plnění z majetku fondu, nebo z jeho zisku. Konkrétní dopad závisí na nastavení statutu a na osobě obmyšleného, proto by daňové posouzení mělo být součástí přípravy fondu, nikoli jeho následkem. Jednotlivým daňovým povinnostem fondu i režimu plnění obmyšleným se podrobněji věnujeme v článku daně u svěřenských fondů.

Co udělat teď: praktický postup

Pokud fond už máte, začněte revizí, nikoli změnou. Pokud jej teprve chystáte, řešte kontrolu dřív než majetek.

• Projděte statut a vyhodnoťte, která práva zakladatele jsou v něm skutečně zakotvena a která jen předpokládáte.

• Ověřte způsob jmenování a odvolání správce a doplňte postup pro jeho úmrtí, rezignaci nebo nečinnost.

• Nastavte konkrétní reportingový režim místo obecného odkazu na informační právo podle zákona.

• Zaveďte katalog jednání vázaných na předchozí souhlas a k němu odpovídající investiční a zadlužovací limity.

• Sladěte zápisy v evidenci svěřenských fondů a v evidenci skutečných majitelů se skutečným rozdělením rolí.

• Vyhodnoťte rizikový profil: kdy fond vznikl, jaké pohledávky v té době existovaly a jak je doložen jeho ekonomický účel.

Závěrečné shrnutí

Kontrola nad svěřenským fondem se po vyčlenění majetku nedrží vlastnictvím, ale konstrukcí. Rozhoduje statut, právo jmenovat a odvolávat správce, právo určovat obmyšlené, nastavený dohled a informační práva a v krajním případě soudní nástroje podle § 1466 občanského zákoníku.

Zároveň platí, že kontrola má strop: přílišná retence rozhodovacích pravomocí u zakladatele oslabuje samotný smysl fondu a v nepříznivém načasování otevírá dveře odporovatelnosti i trestní odpovědnosti. Rozdíl mezi funkční strukturou a strukturou napadnutelnou je přitom otázkou několika ustanovení ve statutu.

Pro majitele firem, developery a investory je svěřenský fond nástrojem mezigeneračního uspořádání a oddělení rizik, nikoli způsobem, jak z majetku zmizet z dosahu věřitelů. Pokud nechcete riskovat spory s věřiteli, dohledová zjištění ani ztrátu vlivu na vlastní majetek, svěřte nastavení nebo revizi fondu ARROWS advokátní kanceláři – napište na konzultace@arws.cz.