Dcera jde do úpadku –

Tři pozice, ve kterých se matka ocitá vůči dceři

Pro odpovědnost za ovlivnění není rozhodující velikost podílu, ale to, jak se ve skupině skutečně řídí. Vlivná osoba je ten, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní její chování k její újmě (§ 71 zákona o obchodních korporacích). Tohle je nejširší kategorie a dopadá i na situace, kdy matka formálně nic neřídí, ale fakticky rozhoduje o dodavatelích, cenách nebo o tom, kam jde hotovost.

Druhou pozicí je ovládající osoba, tedy ten, kdo může v korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. U této pozice už velikost podílu roli hraje: většinový společník je zásadně osobou ovládající a zákon navíc pracuje s domněnkami navázanými na čtyřicet procent hlasů, za dalších podmínek na třicet procent, a na možnost jmenovat či odvolat většinu členů orgánů. Třetí a nejsilnější pozicí je řídící osoba v koncernu, tedy ten, kdo dceru podrobil jednotnému řízení.

Rozdíl mezi těmito pozicemi není akademický, protože každá nese jinou možnost obrany. Kdo je jen vlivnou osobou, brání se tím, že mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. Kdo je řídící osobou v koncernu, má k dispozici navíc koncernovou obranu, o které je řeč dál. Určit svou pozici je proto první krok, ne formalita.

Jednotné řízení přitom nevzniká rozhodnutím, ale praxí. Rozumí se jím vliv řídící osoby na činnost osoby řízené sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu (§ 79 zákona o obchodních korporacích). Sdílené nákupy, společná pokladna nebo jednotná obchodní politika samy o sobě koncern nezakládají, ale jsou to právě ty indicie, ze kterých se jednotné řízení ve sporu dovozuje.

Vliv se navíc počítá i tehdy, když nejde přímo. Vlivem se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob, takže mezivrstva holdingových společností ani fyzická osoba na vrcholu skupiny odpovědnost nepřerušují. Na jednání členů volených orgánů ovlivněné osoby se pravidlo o ovlivnění nepoužije; ti odpovídají podle úpravy péče řádného hospodáře.

Kdy vzniká náhrada újmy a kdy ručení za dluhy dcery

Vlivná osoba nahradí újmu, kterou dceři způsobila svým ovlivněním, ledaže prokáže, že mohla v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. Důkazní břemeno je tedy rozdělené: kdo nárok uplatňuje, musí tvrdit a prokázat samotné ovlivnění, újmu a souvislost mezi nimi, zatímco matka prokazuje svou obranu. To je pro mateřské firmy nepříjemné, protože obhajitelnost se dokládá něčím, co se odehrálo v jednáních bez zápisu.

Pro věřitele je ale podstatnější druhá vrstva, totiž ručení. Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění zcela nebo zčásti splnit. Věřitel tedy nemusí čekat na insolvenční řízení ani na výsledek sporu mezi dcerou a matkou; obrací se rovnou na matku a tvrdí, že dcera nemůže platit právě kvůli tomu, co matka způsobila.

Třetí vrstvou je újma společníků. Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby. Skupina si tedy jinou přiměřenou lhůtu dohodnout může, ale musí ji skutečně sjednat; mlčky odložené vyrovnání do doby, kdy na to bude hotovost, tuto podmínku nesplňuje.

Čtvrtou vrstvou je postavení faktického vedoucího, které se aktivuje až v insolvenci. Přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku korporace a bylo-li už rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, rozhodne insolvenční soud na návrh správce o vydání získaného prospěchu a při konkursu může rozhodnout i o povinnosti poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku (§ 66 zákona o obchodních korporacích). Podle společného ustanovení se tato pravidla použijí obdobně i na každou další osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože členem orgánu není.

Pátou vrstvou, na kterou se zapomíná, je odpovědnost statutárního orgánu dcery samotné. Jednatel dceřiné firmy, který pokyny matky vykonal, se povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře nezbavuje; zprostí se jen tehdy, prokáže-li, že mohl rozumně předpokládat splnění podmínek koncernového vyrovnání. Pokyny týkající se obchodního vedení přitom orgán řídící osoby udělovat může, jsou-li v zájmu koncernu.

To, že jednatele dcer jmenuje a odvolává matka, samo o sobě střet zájmů nezakládá. Je to znak ovládání, nikoli konflikt; ten vzniká až v konkrétní situaci, kdy se jednání jednatele dostane pod vliv matky a jeho zájem se rozejde se zájmem dcery. Tehdy se pravidla o střetu zájmů použijí obdobně a jednatel má informační povinnost vůči kontrolnímu, jinak nejvyššímu orgánu. Chystá-li se dcera uzavřít smlouvu s vlivnou nebo ovládající osobou anebo se sesterskou firmou, platí tato informační povinnost také, s výjimkou smluv uvnitř koncernu.

Jestli se matka ve vaší skupině do postavení faktického vedoucího dostala, se neposuzuje podle organizačního schématu, ale podle toho, kdo reálně rozhodoval o obchodním vedení dcery — proto to právníci ARROWS advokátní kanceláře prověřují z komunikace a zápisů, ne z výpisu z rejstříku.

Koncernová obrana a podmínky, za kterých vůbec funguje

Skupiny se obvykle spoléhají na to, že transakce nevýhodná pro jednu dceru se vyrovná jinde. Zákon to připouští: ustanovení o náhradě újmy a o ručení se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba, že újma vznikla v zájmu koncernu a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána (§ 72 zákona o obchodních korporacích). Vyrovnáním se rozumí přiměřené protiplnění nebo jiné prokazatelné výhody plynoucí z členství v koncernu, poskytnuté v přiměřené době.

Tato obrana má ale výjimku, která celý institut obrací. Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku řízené osoby, koncernová obrana se nepoužije. Právě v situaci, kdy ji matka nejvíc potřebuje, tedy k dispozici není. Pro vedení skupiny z toho plyne, že vyrovnávání újmy uvnitř koncernu funguje jako nástroj za provozu, ne jako pojistka pro krizi.

Druhou podmínkou, na které obrana padá ještě dřív, je zveřejnění. Existenci koncernu jeho členové bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách, jinak nelze postupovat podle pravidla o vyrovnání újmy. Jde o povinnost, kterou nesplňuje značná část tuzemských skupin, a její nesplnění se pozná okamžitě, protože se ověřuje pohledem na web.

Jestli konkrétní protiplnění uvnitř skupiny obstojí jako vyrovnání újmy, nebo jestli jde jen o další transakci, závisí na jeho hodnotě, načasování a na tom, co z členství v koncernu té konkrétní dceři reálně plyne — proto to právníci ARROWS advokátní kanceláře posuzují u každé transakce zvlášť.

Praktický důsledek je dvojí a dá se shrnout do dvou úkolů. Prvním je zveřejnit koncern na stránkách všech členů skupiny a mít doloženo, od kdy tam údaj je. Druhým je vést evidenci toho, čím se která nevýhodná transakce vyrovnala, s uvedením data a hodnoty. Zákon sice nepředepisuje, že se vyrovnání prokazuje jen dobovým zápisem, ale bez něj se ve sporu dokazuje podstatně hůř.

Zpráva o vztazích jako listina, podle které se to bude posuzovat

Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do tří měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích za uplynulé účetní období (§ 82 zákona o obchodních korporacích). Ve zprávě se uvádí struktura vztahů, úloha ovládané osoby, způsob a prostředky ovládání, přehled jednání učiněných na popud nebo v zájmu ovládající osoby a přehled vzájemných smluv.

U přehledu jednání má zákon konkrétní hranici, kterou je vhodné znát před sestavováním zprávy. Uvádějí se jednání za poslední účetní období, pokud se týkala majetku přesahujícího deset procent vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za období bezprostředně předcházející. Přehled vzájemných smluv se přitom uvádí bez ohledu na tuto hranici, takže drobnější transakce ze zprávy nevypadávají automaticky, jen proto, že hodnotu nedosahují.

Zpráva zároveň hodnotí, jestli ve skupině převládají výhody, nebo nevýhody, a jaká z toho pro dceru plynou rizika. Statutární orgán v ní uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma. Tady se rozhoduje o budoucí pozici matky: to, co dcera sama napíše o vyrovnání újmy, bude později čteno jako její vlastní přiznání nebo jako doklad o tom, že skupina věc řešila.

Nejvyšší soud k tomuto dokumentu uzavřel, že zpráva musí být natolik určitá a konkrétní, aby bylo možné informovaně posoudit úspěch či neúspěch při případném uplatňování nároků z ovlivnění a z koncernového vyrovnání. Navázal na to pravidlem, že zprávu lze i po jejím projednání a založení do sbírky listin dodatečně opravit a doplnit a že soud k těmto opravám při rozhodování o jmenování znalce přihlédne; odstraní-li skupina vytčené vady, vážné důvody pro znalecký přezkum odpadnou (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2745/2024 ze dne 19. 6. 2025, dostupné na rozhodnuti.nsoud.cz).

Návrh na jmenování znalce přitom nepodává kdokoli. U společnosti s ručením omezeným jde o kvalifikovaného společníka, tedy toho, jehož vklad dosahuje alespoň deseti procent základního kapitálu nebo kdo má desetiprocentní podíl na hlasovacích právech, a to z vážných důvodů a do jednoho roku ode dne, kdy se o obsahu zprávy dozvěděl nebo mohl dozvědět. Pro mateřskou firmu z toho plyne, že formálně odbytá zpráva není úspora času, ale roční otevřené okno pro návrh.

Co v holdingu nastavit dřív, než se dceři začne dařit hůř

Prvním krokem je určovat a zapsat, kdo ve skupině vykonává vliv a v jaké podobě. Potřebujete mapu skupiny s vyznačením, kde se rozhoduje o obchodním vedení jednotlivých dcer, kdo schvaluje jejich investice a kdo řídí jejich hotovost. Tato mapa je zároveň podkladem pro zveřejnění koncernu a pro zprávu o vztazích, takže se pořizuje jednou a používá se třikrát.

Druhým krokem je nastavit, jak se uvnitř skupiny oceňují vzájemná plnění. Nájmy strojů, sdílené služby, licence i vnitroskupinové financování musí mít doložený způsob stanovení ceny. Bez toho se každé plnění stane kandidátem na újmu, protože nikdo neumí ukázat, že bylo přiměřené. Souvislosti smluvního nastavení uvnitř skupiny rozebírá text o prevenci sporů v holdingu.

Korporátní posouzení se přitom ptá na něco jiného než daňová dokumentace k převodním cenám. Daňová otázka zní, jestli byla cena obvyklá mezi spojenými osobami; korporátní otázka zní, jestli transakce byla v zájmu té konkrétní dcery, a uvnitř koncernu navíc, jestli případná újma byla nebo bude vyrovnána. Skupiny, které mají zpracované převodní ceny, proto ještě nemají vyřešenou odpovědnost za ovlivnění.

Třetím krokem je zavést evidenci vyrovnání a rozhodovací záznamy u transakcí, které jednu dceru zatíží. U každé takové transakce si zapište, v čem je koncernový zájem, jaká újma dceři vzniká a čím se vyrovná. Poznámka na jednu stránku pořízená v době rozhodnutí má v pozdějším sporu vyšší hodnotu než znalecký posudek zpracovaný o tři roky později.

Čtvrtým krokem je oddělit řízení od rozhodování tam, kde na tom záleží. Pokud matka do obchodního vedení dcery zasahuje přímými pokyny mimo orgány, posiluje tím tvrzení o faktickém vedení. Pokyny týkající se obchodního vedení lze v koncernu udělovat, ale mají jít cestou orgánů a mají po nich zůstat záznamy, ze kterých je patrné, co bylo zvažováno.

Typické chyby a jejich cena

Nejčastější chybou je odčerpání hotovosti z dcery v době, kdy už se jí nedaří. Vnitroskupinová půjčka, mimořádná dividenda nebo úhrada dluhu jiné sestry v takové chvíli otevírá dvě rizika najednou: může jít o ovlivnění k újmě a současně bývá napadena jako neúčinné právní jednání v insolvenci. Souvislosti osobní odpovědnosti při úpadku rozebírá text o doplnění pasiv v insolvenci.

Druhou chybou je nezveřejněný koncern při současném koncernovém řízení. Skupina se chová jako koncern, vydává pokyny a vyrovnává újmu uvnitř, ale na webu o koncernu není nic. Ve sporu pak matka argumentuje vyrovnáním a protistrana jí ukáže, že na tuto obranu nemá nárok. Na dodatečné zveřejnění se přitom nelze bezpečně spoléhat při obraně transakcí z období, kdy povinnost splněna nebyla.

Třetí chybou je zpráva o vztazích psaná jako formulář. Věty typu „vzájemné smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek“ bez uvedení, o jaké smlouvy jde a jak se cena stanovila, nepomohou nikomu. Naopak vytvářejí dojem, že skupina nemá přehled o tom, co se uvnitř děje, a kvalifikovanému společníkovi dávají argument pro návrh na jmenování znalce.

Čtvrtou chybou je pozdní rozhodnutí o tom, jestli dceru podržet, nebo pustit. Samotné financování dcery odpovědnost nezakládá a úpadek často spíš oddálí; rozhodující je, jestli konkrétní kroky matky k úpadku přispěly. Kdy je podpora dcery ještě obhajitelným zájmem a kdy už zakládá odpovědnost, posuzují právníci ARROWS advokátní kanceláře podle stavu dcery a podle toho, co se v té době vědělo.

Odlišnou situaci, tedy ochranu dcer při potížích matky, rozebírá text o ochraně dceřiných společností při insolvenci mateřské firmy.

Kde struktura holdingu selhává

Závěrečné shrnutí

Článek ukázal, že odpovědnost mateřské firmy za úpadek dcery nestojí na vlastnictví, ale na výkonu vlivu, a že se skládá ze tří vrstev: náhrady újmy dceři, ručení jejím věřitelům a újmy jejích společníků. Koncernová obrana existuje, ale je podmíněna zveřejněním a v okamžiku úpadku se nepoužije.

Pro vedení skupiny z toho plynou dvě otázky, které se dají zodpovědět dnes. První zní, jestli je koncern zveřejněn na stránkách všech členů skupiny. Druhá zní, jestli u nevýhodných vnitroskupinových transakcí za poslední tři roky existuje záznam o tom, čím byly vyrovnány. Záporná odpověď na první z nich znamená, že obrana vyrovnáním není k dispozici vůbec; záporná odpověď na druhou znamená, že se bude obtížně dokazovat.

Odklad je tu dražší než jinde, protože zveřejnění koncernu působí od okamžiku, kdy je na webu, a doklady o vyrovnání se pořizují snáz za provozu než pod tlakem sporu. Skupiny, které tohle mají v pořádku, to obvykle zařídily v době, kdy se jim dařilo a kdy na to nikdo netlačil.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře prověří strukturu vaší skupiny a rozdělení rolí, nastaví vnitroskupinovou dokumentaci a ocenění plnění, zpracují zprávu o vztazích tak, aby obstála, a zastoupí vás při jednání s věřiteli i v navazujícím sporu. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo si projděte naši službu korporátní právo, holdingy a struktury.