Jak ochránit holding při kontrole

Co finanční správa při kontrole holdingu skutečně zkoumá

Základem je § 8 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád: při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání, jehož převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového předpisu. Judikatura z toho vybudovala takzvaný dvoustupňový test.

Objektivní složka je naplněna, pokud daňový subjekt splnil všechny formální podmínky zákonného ustanovení, ale postupoval v rozporu s jeho účelem. U osvobození podílu na zisku vyplaceného dceřinou společností mateřské podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1 zákona o daních z příjmů je účelem zabránit dvojímu zdanění zisků — nikoli vyjmout výplatu konečnému příjemci ze zdanění úplně. To je klíčový bod, na kterém padá většina sporů.

Subjektivní složka zkoumá, zda byly podmínky vytvořeny uměle. Nejvyšší správní soud zde pracuje s definicí z rozsudku sp. zn. 2 Afs 178/2005: hlavním účelem transakce je takový účel, který je ve srovnání s ostatními natolik neporovnatelně významnější, že je zastiňuje a marginalizuje.

Rozdíl mezi volbou daňově výhodnější z rozumných alternativ a jednáním vysvětlitelným pouze snahou získat daňovou výhodu je přesně ta hranice, o kterou se při kontrole vede spor. Podnikatel má právo uspořádat podnikání tak, aby minimalizoval daňovou povinnost — to soudy opakovaně potvrzují. Problém nastává, když k tomu uspořádání neumí nabídnout jiné vysvětlení.

Kdo co musí prokázat

Podle § 92 odst. 5 písm. f) daňového řádu je skutečnosti týkající se smyslu a účelu transakcí povinen prokázat správce daně. To zní jako komfortní pozice pro daňový subjekt, ale v praxi jí není.

Nejvyšší správní soud to v rozsudku 4 Afs 247/2024 formuloval velmi prakticky: ačkoli důkazní břemeno leží plně na správci daně, je ve vlastním zájmu daňového subjektu nabídnout vysvětlení, jaký ekonomicky racionální cíl transakce měly. Daňové orgány nejsou povinny domýšlet všechny představitelné varianty. Postačí, když přesvědčivě zdůvodní, že určitá transakce žádný jasný a očividný ekonomický smysl neměla. Daňový subjekt zná svou podnikatelskou situaci nejlépe a může upozornit na její specifika, o nichž úřad prostě neví.

Přeloženo do praxe: pokud na výzvu odpovíte obecně, správce daně své břemeno unese a vy jste v obraně.

Dvě věci, které se při kontrole pletou — a jedna z nich je past

V rozsudku 10 Afs 57/2026 z 12. června 2026 řešil Nejvyšší správní soud situaci, která stojí za pozornost každému, kdo si myslí, že chyba úřadu automaticky znamená výhru.

Správce daně v té věci zpochybňoval jak skutečné vlastnictví vyplacené dividendy mateřskou společností (formální podmínka osvobození podle § 19 zákona o daních z příjmů), tak zneužití práva. Krajský soud konstatoval, že u skutečného vlastnictví správce daně důkazní břemeno neunesl — tedy že tato podmínka osvobození zpochybněna nebyla.

A přesto daňový subjekt prohrál. Nejvyšší správní soud potvrdil, že jde o dva odlišné a relativně nezávislé instituty s vlastními důkazními břemeny. Pochybení u skutečného vlastníka se hodnotí ve prospěch daňového subjektu, ale posouzení zneužití práva probíhá samostatně. Doměřeno bylo 2 647 059 Kč na dani z příjmů právnických osob.

To je procesní detail, který v obraně rozhoduje. Stavět kasační strategii na jedné procesní chybě správce daně bez věcné argumentace k ekonomickému smyslu struktury je cesta k zamítnutí. Advokáti z ARROWS proto při zastupování u kontrol vedou obě linie souběžně — procesní i věcnou.

Kde holdingy prohrávají: příplatek mimo základní kapitál

Nejsledovanější operací současnosti je vrácení příplatku mimo základní kapitál. Mechanismus je jednoduchý a zcela zákonný: společník poskytne firmě příplatek, ten se zaúčtuje do ostatních kapitálových fondů, a při pozdějším snížení těchto fondů se vyplácená částka snižuje o nabývací cenu podílu. Pokud je nabývací cena vyšší než příplatek, k žádnému zdanění nedojde.

V rozsudku 4 Afs 247/2024 z 15. ledna 2025 posoudily soudy právě takový řetězec: výplata dividend přes holdingovou strukturu do čtyř akciových společností (osvobozeno mezi propojenými osobami), a následné vrácení příplatku mimo základní kapitál akcionáři — tedy výplata prostředků získaných od dceřiné společnosti, ale nikoli jako podíl na zisku, nýbrž z titulu snížení ostatních kapitálových fondů. Doměřeno bylo 3 529 411 Kč za rok 2018 včetně penále 705 882 Kč a dalších 10 775 958 Kč za rok 2019.

Nejvyšší správní soud tam převzal formulaci, kterou dnes cituje i novější judikatura: forma příplatku mimo základní kapitál umožňuje vyvádění finančních prostředků z mateřských společností původním společníkům, aniž by byly zdaněny.

Podstatné je, co soud označil za nestandardní okolnosti: personální propojení společníka napříč strukturou, rozhodnutí jediného akcionáře o výplatě z ostatních kapitálových fondů bez zjevného důvodu, skutečnost že do roku 2015 byla ze všech vyplácených zisků srážena daň, a blízká časová souvislost jednotlivých transakcí.

Argument, který neobstojí

V rozsudku 10 Afs 57/2026 se daňový subjekt bránil tím, že podle účetních standardů není příplatek mimo základní kapitál vykazován jako zisk, nemá vliv na výsledek hospodaření ani na základ daně — a tedy že žádná daňová výhoda nevznikla.

Soud to odmítl. Daňová výhoda spočívá v úspoře daně, která by z dividendy musela být odvedena, kdyby nebyla zvolena konstrukce s příplatkem a vzájemným započtením pohledávek. Účetní kvalifikace na tom nic nemění.

Pokud používáte příplatek mimo základní kapitál jako nástroj financování dovnitř firmy, je to standardní a obhajitelný postup — popsali jsme ho v článku o kapitalizaci pohledávek společníka. Cesta ven je ale posuzována podle jiných pravidel než cesta dovnitř. To je rozdíl, který stojí za konzultaci dřív, než valná hromada rozhodne.

Proč jeden holding kontrolu ustál

Nejcennější rozhodnutí v celé linii je ale to, kde daňový subjekt vyhrál. V rozsudku 10 Afs 16/2023 z 23. července 2024, publikovaném pod č. 4630/2024 Sb. NSS, zrušil Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu i rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství.

Právní věta má pro obranu zásadní význam ve dvou bodech. Zaprvé: při posuzování zneužití práva u holdingové struktury je třeba zohlednit právní, daňové, ekonomické a popřípadě též byznysové aspekty transakcí, a každou věc posoudit přísně individuálně a komplexně. Zadruhé: tvrdí-li daňový subjekt více důvodů založení holdingu, musí daňové orgány dostatečně zjistit skutkový stav ve všech ohledech a prokázat, že žádný z nabízených účelů ani všechny dohromady nebyly dostatečně významné, aby převážily nad účelem daňovým.

Soud v téže věci uvedl, že holding je jednou z možností, jak strukturovat podnikání, a dává smysl velkým korporacím i malým podnikatelům. Připustil také, že některé holdingy mohou mít pouze zastřešující funkci a tato skutečnost sama nemůže automaticky vést k závěru o zneužití práva.

Co konkrétně daňový subjekt doložil

Rozdíl mezi vyhranou a prohranou kauzou nespočíval v chytřejší struktuře, ale v kvalitě a konkrétnosti důvodů. Úspěšný daňový subjekt uvedl a doložil zejména:

• narovnání výše obchodních podílů v dceřiných společnostech,

• změnu finanční situace dceřiných společností,

• eliminaci podnikatelských rizik,

• odchod jednoho ze společníků a profinancování prodeje jeho podílu ostatním společníkům,

• příchod nového společníka, který neměl dostatečné prostředky na nákup podílu a úvěr by mu nebyl poskytnut,

• plánované budoucí akvizice,

• podrobně doložený průběh neúspěšných jednání společníků před vznikem holdingu,

• sjednocení úvěrů společností u jedné banky po založení holdingu,

• vysvětlení kupní ceny podílu odcházejícího společníka tím, že se nepodílel na zajištění nových závazků.

Proti tomu v kauze z června 2026 daňový subjekt argumentoval potřebou externího financování a budováním image značky — a soud jeho vysvětlení označil za strohé a nekonkrétní. Patří sem ještě jeden detail, který stojí za pozornost: dcera platila matce licenční poplatky ve výši 3 % ročního obratu za ochrannou známku a po celé řízení nevysvětlila, za co konkrétně je platí.

Vnitroskupinové licenční a manažerské poplatky bez doloženého protiplnění jsou při kontrole holdingu spolehlivý spouštěč pochybností. Souvisí to přímo s principem tržního odstupu podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů — podrobně jsme ho rozebrali v článcích o převodních cenách ve firemní skupině a o tom, jak optimalizovat smlouvy mezi entitami v holdingu. U nájmů uvnitř skupiny se stejná logika promítá do nastavení ceny, která obstojí před finančním úřadem.

Dokumentaci připravte dřív, než přijde výzva

Nejtvrdší procesní pravidlo celé této judikatury se netýká obsahu, ale načasování. Těžiště dokazování probíhá v daňovém řízení. Pokud důkazy předložíte až při jednání před soudem, soud je provést nemusí — a v kauze 4 Afs 247/2024 je neprovedl, protože daňový subjekt je bez rozumného důvodu nepředložil už správci daně. Nejvyšší správní soud to potvrdil s odkazem na kasační charakter soudního přezkumu.

Prakticky to znamená, že obranu holdingu nelze začít stavět ve chvíli, kdy dorazí platební výměr. Co má být ve složce ještě předtím:

• zápisy a podklady z rozhodování o vzniku struktury — ne jen notářské zápisy, ale i analýzy, nabídky, znalecké posudky a korespondence s bankami či poradci,

• doklady o jednáních, která vzniku holdingu předcházela, včetně těch neúspěšných,

• smluvní podklady ke všem vnitroskupinovým plněním a doklad, co bylo skutečně poskytnuto,

• popis funkce mateřské společnosti — kdo v ní rozhoduje, co spravuje, jaké má náklady,

• časová osa transakcí s vysvětlením, proč následovaly v daném pořadí.

Pokud strukturu teprve stavíte, je to výrazně jednodušší — důvody se dokumentují v okamžiku, kdy jsou skutečné. Základní varianty jsme popsali v článku o tom, jak založit holding, a širší rámec hranice mezi optimalizací a zneužitím práva v textu o zneužití práva versus legální optimalizaci daní. Pro majitele, kteří holding staví v souvislosti s budoucím prodejem firmy, je užitečným doplňkem publikace na knihaoprodejifirem.cz.

Čemu se v oblasti holdingů dlouhodobě věnujeme

Holdingové struktury nejsou pro advokátní kancelář ARROWS tématem, které by otevřela až s aktuální kontrolní vlnou. Jednotlivé části skládačky popisujeme a pro klienty řešíme průběžně a každou z nich lze při kontrole potřebovat:

• stavba struktury — tři modely holdingu a rozdíl mezi prodejem a vkladem podílu v článku jak založit holding a v širším pohledu na nastavení korporátní struktury pro holdingové společnosti,

• vztahy uvnitř skupiny — prevence sporů v holdingu a nastavení smluvních vztahů mezi propojenými společnostmi,

• převodní ceny — dlouhodobé zaměření finanční správy jsme popsali už v textu Převodní ceny v hledáčku Finanční správy,

• výplata peněz ze skupiny — výplata zisku v roce 2026 za rok 2025, zálohy na výplatu podílu na zisku a hranice skrytého rozdělování zisku,

• financování mezi společníkem a firmou — půjčky mezi společností a majitelem a kapitalizace pohledávek společníka,

• daňové testy při transakcích — zdanění investičních příjmů a časové testy a praktický průvodce převodem podílu v s.r.o.,

• nástupnictví a majetek rodiny — struktura rodinného bohatství a svěřenské fondy a daně,

• prodej firmy jako důvod celé struktury — průvodce pro majitele, který prodává firmu, případně publikace na knihaoprodejifirem.cz.

Pro obranu při kontrole je tahle šíře podstatná z jednoho důvodu. Správce daně neposuzuje jednotlivou transakci izolovaně, ale celkový sled jednání a s ním spojené okolnosti. Stanovisko, které pokrývá jen daňovou rovinu a přehlédne korporátní nebo obchodní souvislosti, proto obvykle nestačí — a naopak, holding postavený s ohledem na všechny tyto vrstvy se obhajuje podstatně snáz.

Závěrečné shrnutí

Holdingová struktura není ani riziková, ani podezřelá — je to standardní způsob uspořádání podnikání, který Nejvyšší správní soud výslovně uznává. Riziková je nepřipravenost. Judikatura posledních dvou let ukazuje jednoznačný vzorec: doměřeno bylo tam, kde se ekonomické důvody vysvětlovaly obecně a pozdě, zatímco struktura s konkrétními, doloženými a v čase zaznamenanými důvody obstála až u Nejvyššího správního soudu.

Pro majitele firmy, CFO i jednatele z toho plyne jeden praktický závěr. Obrana holdingu se nepíše po doručení výzvy — vzniká průběžně, v dokumentech, které zachycují, proč jste v konkrétní chvíli rozhodli tak, jak jste rozhodli. Doměrky v řádu milionů korun včetně penále a riziko následného posouzení jednání v trestněprávní rovině jsou důsledky, které lze předvídat a kterým lze předejít.

Pokud si nejste jisti, zda vaše struktura obstojí, nebo chystáte výplatu z ostatních kapitálových fondů či restrukturalizaci skupiny, nechte si věc posoudit dřív, než rozhodne valná hromada. ARROWS advokátní kancelář holdingové struktury staví, prověřuje i obhajuje při kontrolách — napište nám na konzultace@arws.cz.