Jak založit fond kvalifikovaných investorů

Kdy se fond kvalifikovaných investorů vyplatí

Fond kvalifikovaných investorů dává smysl tam, kde se sdružuje větší majetek více investorů a kde investoři chtějí regulovanou strukturu s nezávislou kontrolou. Typicky jde o skupiny podnikatelů, kteří chtějí společně investovat do nemovitostí nebo firem, o rodinný majetek, který má být spravován dlouhodobě a předáván mezi generacemi, a o institucionální investory, kteří část portfolia svěřují profesionálnímu obhospodařovateli.

Fond shromažďuje peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů a investuje je společně podle strategie, která je založena zpravidla na principu rozložení rizika (§ 95 ZISIF). Investoři za vklad získají podíl na majetku a výnosech fondu. Proti fondům pro veřejnost podléhá fond mírnější regulaci, může investovat do širší škály aktiv a statut si nastavuje s větší volností.

Méně vhodný je fond pro investora s menší částkou, protože zákonné minimum je zpravidla 125 000 EUR, nebo milion korun s posouzením vhodnosti. Nehodí se ani tam, kde investoři potřebují rychlou likviditu, protože výstup se řídí statutem a může trvat déle, ani tam, kde zakladatelé nemají jasnou investiční strategii nebo nechtějí nést náklady na administraci, depozitáře a audit.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře porovnají fond s jinými strukturami na vašem konkrétním záměru. Posoudíme, kolik majetku chcete spravovat, kolik investorů oslovíte, jak dlouho bude struktura fungovat a zda se úspora na dani vyrovná nákladům provozu. U menších objemů může vyjít výhodněji holdingová struktura, svěřenský fond mimo režim investičních fondů nebo osoba rizikového kapitálu.

Kdo smí do fondu investovat a co se v roce 2026 nezměnilo

Podíl ve fondu může nabýt jen kvalifikovaný investor podle § 272 ZISIF. Patří sem profesionální zákazníci podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařovatelé investující na účet jiných fondů nebo penzijní společnosti na účet svých fondů. Ostatní fyzické a právnické osoby se kvalifikovanými investory stávají tím, že písemně prohlásí, že si jsou vědomy rizik, a investují alespoň zákonem stanovenou částku.

Tou částkou je 125 000 EUR, nebo 1 000 000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor písemně potvrdí, že se na základě informací od investora důvodně domnívá, že investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem. Posouzení se provádí obdobně jako při investičním poradenství nebo obhospodařování majetku zákazníka a potvrzuje je obhospodařovatel, administrátor nebo jimi pověřená osoba. Některé fondy proto ve statutu stanoví vlastní minimum 125 000 EUR a variantu s milionem korun nevyužívají.

Datum 1. července 2026, které se v souvislosti s hranicí 125 000 EUR objevuje, se fondů kvalifikovaných investorů netýká. K tomuto dni skončilo přechodné období jen osobám, které spravují majetek srovnatelně s obhospodařováním a musí mít v názvu označení osoba rizikového kapitálu. Ty, které byly do seznamu České národní banky zapsány před 1. červencem 2024, musí od tohoto data plně dodržovat pravidla pro své investory (čl. II zákona č. 163/2024 Sb.). U investic přijatých před 1. červencem 2024 se však požadavky na předchozí informace a posouzení vhodnosti neuplatní.

Osoba rizikového kapitálu není investičním fondem ani licencovaným obhospodařovatelem, nesmí přesáhnout rozhodný limit a investory musí informovat, že nepodléhá dohledu ČNB (§ 15 ZISIF). Její investoři musí zpravidla investovat alespoň 125 000 EUR a projít posouzením vhodnosti; nejvýše 20 investorů může hranici 125 000 EUR nesplňovat. Má-li osoba více než 20 investorů, předkládá ČNB každý rok zprávu auditora o dodržení tohoto limitu. Rozdíly obou cest u technologických investic rozebírá článek Investice do vědeckých startupů.

Hranice se hlídá i po vstupu investora. Výše vkladu nesmí v důsledku jednání investora klesnout pod zákonné minimum, investor ale může z fondu odejít úplně. Nabude-li podíl osoba, která podmínky nesplňuje, zákon k tomu nepřihlíží, a pokud fond předpoklady trvale nesplňuje, soud jej na návrh ČNB nebo jiné oprávněné osoby zruší a nařídí likvidaci, nejdřív mu ale poskytne lhůtu k nápravě.

Samosprávný, nebo nesamosprávný fond: volba, která určí náklady

Prvním rozhodnutím zakladatele je, kdo bude fond obhospodařovat. Nesamosprávný fond svěří obhospodařování licencované investiční společnosti a u ČNB se zapisuje do seznamu. Samosprávný fond obhospodařuje sám sebe, potřebuje povolení k činnosti, vlastní vedoucí osoby, řízení rizik a vnitřní kontrolu. Podle naší praxe trvá licenční řízení orientačně šest až dvanáct měsíců, zápis fondu spravovaného investiční společností řádově týdny.

Rozdíl je i v kapitálu. Samosprávný investiční fond oprávněný přesáhnout rozhodný limit potřebuje počáteční kapitál alespoň 300 000 EUR, investiční společnost s tímto oprávněním 125 000 EUR a investiční společnost i samosprávný fond pod rozhodným limitem 50 000 EUR (§ 29 ZISIF). U menších fondů s několika investory proto obvykle vychází levněji najmout existující investiční společnost, která povolení i provozní zázemí už má.

Druhým rozhodnutím je právní forma. Nejčastěji se volí akciová společnost s proměnným základním kapitálem, tedy SICAV, protože umožňuje průběžně vydávat a odkupovat akcie, vytvářet podfondy a různé druhy investičních akcií. Majetek z její investiční činnosti je účetně a majetkově oddělen od ostatního jmění společnosti. Pro uzavřené struktury se používá komanditní společnost na investiční listy, méně často podílový fond bez právní osobnosti.

Zákon připouští i svěřenský fond, jehož statut určuje jako obmyšlené více kvalifikovaných investorů. Volba formy se promítá do toho, jak investoři vstupují a vystupují, jak se dělí zisk mezi zakladatele a ostatní investory a jak se fond zdaní. Chce-li zakladatel do fondu vložit existující firmu nebo nemovitosti, je vhodné posoudit strukturu současně s převodem majetku a s financováním. Jiné cesty k získání kapitálu shrnuje článek Získání kapitálu bez prospektu cenných papírů.

Obhospodařovatel, administrátor a depozitář: kdo za co odpovídá

Fond potřebuje obhospodařovatele, administrátora a zpravidla také depozitáře. Obhospodařovatel rozhoduje o investicích a řídí rizika, administrátor vede evidenci investorů, oceňuje majetek, počítá hodnotu akcií a zpracovává výkazy. Obě činnosti často vykonává tatáž investiční společnost, administrátorem však může být i hlavní administrátor s povolením ČNB. Vztahy mezi fondem a těmito osobami upravují smlouvy, jejichž obsah rozhoduje o tom, jak se řeší spory a krizové situace.

Depozitář, obvykle banka, opatruje majetek fondu, kontroluje pokyny obhospodařovatele a dohlíží na oceňování. U fondu kvalifikovaných investorů provádí kontrolu pokynů až po jejich provedení, není-li dohodnuto jinak. Toto rozdělení rolí je hlavní ochranou investora, protože majetek fondu je oddělen od majetku obhospodařovatele a jeho pohyby kontroluje nezávislá osoba. Depozitářství poskytuje jen omezený okruh bank, a proto je vhodné je oslovit ještě před přípravou žádosti.

Povinnost mít depozitáře je pravidlo, nikoli však bez výjimky. Fond, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle evropských nařízení a jehož obhospodařovatel nepřesahuje rozhodný limit, depozitáře mít nemusí (§ 83 ZISIF). Depozitářem může být za zákonných podmínek i notář, typicky u fondů s dlouhodobým investičním horizontem, které investují převážně do účastí v obchodních společnostech.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře připravují smlouvu o obhospodařování, smlouvu o administraci i depozitářskou smlouvu tak, aby na sebe navazovaly. Hlídáme hlavně to, co se stane při ukončení spolupráce, jak se řeší spory o ocenění aktiv, kdo odpovídá za pověřené činnosti a jak se postupuje, když depozitář nebo obhospodařovatel skončí. Tyto otázky se při zakládání často odsouvají a pak se řeší v nejméně vhodné chvíli.

Kapitál fondu a obhospodařovatele po zrušení minimálního fondového kapitálu

Od 1. září 2026 zákon nevyžaduje, aby fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů do roka od vzniku dosáhl stanovené částky. Do 31. srpna 2026 musel dosáhnout 1 250 000 EUR, u fondů investujících převážně do účastí v obchodních společnostech nebo do práv duševního vlastnictví 1 000 000 EUR ve lhůtě podle statutu. Novela č. 130/2026 Sb. tato pravidla v §§ 280 až 282 ZISIF zrušila.

Pro fondy založené dříve to znamená zkontrolovat statut a stanovy. Pokud na původní požadavek odkazují, zůstává požadavek součástí závazného nastavení fondu, dokud se statut nebo jiná dokumentace nezmění, i když jej zákon už nestanoví. Zakladatelé, kteří dosud plánovali vklad hlavně kvůli zákonné hranici, mohou financování prvního roku nastavit podle skutečných potřeb fondu, ne podle zákonného čísla.

Kapitálové požadavky na obhospodařovatele a samosprávné fondy ale trvají. Kromě počátečního kapitálu musí investiční společnost a samosprávný fond oprávněné přesáhnout rozhodný limit průběžně udržovat kapitál podle čl. 13 nařízení (EU) 2019/2033, tedy v návaznosti na své stálé režijní náklady. Kapitál žádného obhospodařovatele nesmí po celou dobu trvání klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu (§ 30 ZISIF).

Rostoucí fond přitom nemusí znamenat silnějšího obhospodařovatele. Majetek fondu patří investorům a do kapitálu obhospodařovatele se nepočítá, zatímco jeho náklady na tým, systémy a reporting rostou. Podnikatelský plán fondu by proto měl ukázat, z čeho se bude provoz financovat v prvních letech, jaké jsou očekávané provozní náklady a kdo bude hladinu kapitálu průběžně sledovat.

Od záměru po zápis u České národní banky

Příprava začíná u záměru, ne u formulářů. Zakladatel si musí ujasnit, do čeho bude fond investovat, na jak dlouho, jak budou investoři vstupovat a vystupovat a jak se bude dělit výnos. Z těchto odpovědí vzniká statut, který popisuje investiční strategii, limity, poplatky, práva investorů a pravidla oceňování. Vágní popis strategie je častým důvodem, proč ČNB žádá o doplnění.

Souběžně se vybírá obhospodařovatel, administrátor a depozitář a připravují se smlouvy s nimi, investorská dokumentace a vnitřní předpisy pro řízení rizik, střety zájmů a opatření proti praní peněz podle zákona č. 253/2008 Sb. Součástí investorské dokumentace má být podklad pro posouzení kvalifikovaného investora a samostatné písemné prohlášení o vědomí rizik, které nesmí být jen součástí smluvních podmínek.

Žádosti se České národní bance podávají elektronicky. V řízení počítejte s výzvami k doplnění, typicky k investiční strategii, k údajům o depozitáři nebo k původu prostředků zakladatelů. Rychlá a úplná odpověď zkracuje řízení víc než cokoli jiného. Po zápisu může fond přijímat investory, u každého však musí před přijetím ověřit splnění podmínek kvalifikovaného investora a doklady archivovat, protože se k nim ČNB i auditor vracejí.

Provoz fondu je spojen s pravidelným vykazováním. Fond sestavuje výroční zprávu s účetní závěrkou ověřenou auditorem a obhospodařovatel podává ČNB výkazy o činnosti a rizicích, jejichž rozsah závisí na jeho kategorii. Fond končí výstupem investorů nebo likvidací; spory vznikají hlavně tam, kde statut dostatečně nepopisuje oceňování majetku a vypořádání investorů.

Co mění novela zákona účinná od září 2026

Novela č. 130/2026 Sb. přenáší do českého práva revizi evropské směrnice o správcích alternativních investičních fondů, označovanou jako AIFMD II. Převážně je účinná od 1. září 2026, část ustanovení, mimo jiné k dohledovému reportingu, až od 16. dubna 2027. Kromě zrušení minimálního fondového kapitálu přináší pravidla pro nástroje řízení likvidity, pověřování třetích osob a fondy poskytující úvěry.

Pro zakladatele je klíčové, do které kategorie obhospodařovatel spadá. Na obhospodařovatele, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit a obhospodařuje jen fondy kvalifikovaných investorů, se mimo jiné nepoužijí §§ 37a až 37k ZISIF, tedy ani pravidla pro nástroje řízení likvidity a fondové úvěry (§ 28 ZISIF). U menších fondů je proto potřeba nejdřív ověřit, zda se jich nová pravidla vůbec týkají.

Obhospodařovatel otevřeného fondu musí ve statutu uvést alespoň dva nástroje pro řízení likvidity ze zákonného výčtu, například omezení odkupů a prodloužení lhůty pro odkupování (§ 37b ZISIF). Pozastavení odkupování se mezi tyto dva nástroje nepočítá a lze je použít jen ve výjimečných případech. Obhospodařovatel, který pověřuje jiné osoby klíčovými činnostmi, musí podrobněji informovat ČNB a za pověřené činnosti dál odpovídá. Fondy poskytující úvěry mají nová pravidla pro ponechání části rizika a limity pákového efektu.

Daňový režim fondu a jeho investorů

Daňový režim fondu se rozhoduje podle toho, zda splní podmínky základního investičního fondu podle § 17b zákona o daních z příjmů. Takový fond se daní sazbou 5 %, ostatní fondy základní sazbou 21 % (§ 21 téhož zákona). Podílový fond je základním investičním fondem vždy. Jiný fond nebo podfond podmínky splní, investuje-li podle statutu více než 90 % majetku do vyjmenovaných aktiv, například investičních cenných papírů, účastí v kapitálových společnostech nebo úvěrů; nemovitosti mezi nimi nejsou. Zvláštní cesta platí pro fondy s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu.

U fyzických osob je potřeba rozlišit dva druhy příjmů. Podíl na zisku vyplacený fondem, jehož podíly jsou cennými papíry, se zpravidla daní srážkovou daní 15 % (§ 36 zákona o daních z příjmů), která nevstupuje do vyššího pásma 23 %. Příjem z prodeje podílu vstupuje do obecného základu daně se sazbami 15 a 23 %, pokud není osvobozen, například po uplynutí tří let od nabytí nebo při úhrnu příjmů z prodeje cenných papírů do 100 000 Kč za rok. Právnické osoby zahrnují výnosy zpravidla do svého základu daně.

Chyby ve zdanění vznikají nejčastěji dvojím způsobem. Fond počítá se sníženou sazbou, ale jeho skutečná investiční strategie podmínky základního investičního fondu nesplňuje, nebo investoři nesprávně vykazují výnosy z podílů. Doměrky pak zahrnují i penále a úroky z prodlení. Souvislosti zdanění firemních investic rozebírá článek Firemní investice do cenných papírů a ETF.

Rizika při zakládání a provozu fondu

Řada problémů fondu vzniká už při přijímání investorů a při psaní statutu. Investor přijatý bez samostatného prohlášení nebo bez písemného posouzení vhodnosti zpochybňuje postavení fondu a statut, který nepopisuje oceňování a výstup, vede ke sporům mezi investory. Další problémy přinášejí pozdě podané výkazy, nedostatečné prověřování původu prostředků a daňový režim nastavený až po zahájení investic.

Závěrečné shrnutí

Článek ukázal, že založení fondu kvalifikovaných investorů je série rozhodnutí: o obhospodařovateli a jeho kategorii, o právní formě, o depozitáři a o daňovém režimu. Pravidla pro kvalifikované investory se v roce 2026 nezměnila, zákon ale zrušil požadavek na minimální fondový kapitál a novela přinesla nová pravidla pro likviditu, pověřování třetích osob a fondy poskytující úvěry.

Pro vedení firmy nebo rodiny, která fond zvažuje, jsou rozhodující tři otázky. Kdo bude fond obhospodařovat a v jaké kategorii, jak se bude financovat jeho provoz v prvních letech a zda fond splní podmínky pro sníženou sazbu daně. Na odpovědích závisí náklady, délka řízení u ČNB i výnos, který investorům zůstane.

Odklad se tu prodražuje. Statut a smlouvy připravené narychlo se později mění obtížně a každá změna znamená další administrativu, investoři přijatí bez řádné dokumentace mohou zpochybnit postavení fondu a daňový režim nastavený dodatečně se napravuje jen s obtížemi. Pravidla nastavená před prvním investorem jsou levnější než jejich pozdější oprava.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře navrhnou strukturu fondu, připraví statut, smlouvy s obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem i investorskou dokumentaci a provedou vás zápisem u České národní banky. Napište nám na konzultace@arws.cz nebo se podívejte na naši službu licence ČNB a investice.